Fórum | Galerie | Archív novinek | Hlavní strana               LOGIN | REGISTRACE
Prastaré Archívy: Arena PA: Daggerfall PA: Morrowind Construction Set Čas zkracovaní Cechy Skyrimu Rasy ve Skyrimu Let´s learn some lore
Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Víte že..
Sdí­let

nahoru
Číst diskuzi
Právě je zde: 1 host(ů)
 Tisk diskuze
Hrozba III.
Adrian_S
Budu ignorovat Valindorovu žádost, okamžitě se zvednu ze země, čapnu hůl a do své levačky si připravím ohnivou střelu. Pak už se jen usměji, v mysli si řeknu "Tak... a teď něco uvidíš, upíre!"

Ze všech sil, ať už v rukách nebo holi, zaútočím plameny na upíra a velice drze se k němu přiblížím. Pokud na moment upír vzplane, křiknu na Valindora, aby ustoupil stranou a jestli tak udělá, vyčaruji "ohnivý kruh" kolem nás, aby popálil (či spálil) upíra.

"Život je jako metal... Je rychlý, tvrdý, ale přesto uvnitř krásný!"

7.9.2014 - Level 12 (Falmer) - Ocenění "Pisálek" & "Pravidelná docházka"

17.11.2014 - Level 25 (Dwarven ballista) - Ocenění "Jarl povídkářů" za rok 2014
7.4.2015 - Level 34 (Boethiah) - Ocenění "Hráč ve zdejších kobkách"

Přečtěte si také moje díla:
Adriho verše
Adriho povídky I - Ruka zloděje
Adriho povídky II - Temná smlouva
Adriho povídky III - Děti Skyrimu
Adriho povídky IV - Prokletí daeder
Adriho povídky V - Osvobození
Adriho povídky VI - Putování M'aiqa Lháře
Adriho povídky VII - Torna plná cukříku
Adriho povídky VIII - Zapřísáhlej
 
Sarako
Položím Theřino tělo do polosedu tak, aby přitom měla zakloněnou hlavu, vytáhnu z torny obě ampulky s Bothielinou krví a postupně jí je naliji do úst (na živého by působilo vypití krve prastarého upíra téměř okamžitě, takhle to nejspíš pár hodin potrvá). Sundám si roucho, obleču do něj Theřino tělo, sám si potom na sebe navleču zbývající kusy zbroje (nárameníky a přilbu) a s Theřiným tělem v náručích drženým tak, aby to vypadalo že jenom spí (dávám si pozor, aby její hlava byla sklopená a ruce neplandaly), vyrazím do vesničky najít hostinec, kde bych se ubytoval (se svou přítelkyní unavenou po dlouhé cestě) v nějakém lepším pokoji (něco kolem 20-ti zlatých, po pokoji za 5 zlatých netoužím, ale když tam lepší pokoj nebude volný, spokojím se i s ním).
 
Aurelius
→ Tah 177.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Adrian_S
Ignoroval jsi Valindorův příkaz, vyhoupl se zpět na nohy a popadl svoji magickou hůl. Upír svým zrakem sledoval svého protivníka, vyčkával na jeho reakci. Podobně na tom byl i Valindor nehrnul se bezhlavě do útoku, vyčkával jak bude nejprve reagovat jeho protivník.

Připravil jsi ve volné ruce kouzlo 'Ohnivá střela' a vyrazil blíže, aby jsi mohl holý zasáhnout svého protivníka (na použití kouzla 'plameny' jsi příliš daleko) Upír tvůj pohyb zaznamenal aniž by musel natočit hlavu. Valindor lehce pootočil hlavu k tobě. Upír toho ihned využil a prudce mávl svoji hůl z jejího hrotu vylétla série ledových hrotů směřujících proti Valindorovi. Ten však velmi rychle zareagoval a obranným kouzlem se skryl před letícími hroty. Zbylé hroty, které neprošli ochranným kouzlem se roztříštili buď o přilehlé hroby nebo o zem.

Ochranné kouzlo proti nemrtvým začalo velmi silně pulzovat. Valindor, který se nacházel poblíž si toho rovněž všiml a zjevně z toho nebyl příliš nadšený. Vyvolal bleskové kouzlo, které seslal proti Upírovi. Ten se ho však ani nepokoušel odrazit. Jen a pouze se zhmotnil v netopýry a urychleně měnil svoji pozici. Bosmer ačkoliv byl dost rychlý nedokázal obratného upíra zasáhnout za letu. Teprve až když jsi mu cestu zkřížil svým plamenem byl nucen rychle zastavit a změnit směr což dopomohlo Valindorovi. Jeho seslané kouzlo zasáhlo hejno netopýrů a přimělo muže přijmout svoji podobu o pár metrů dál. Poslední seslané kouzlo nebylo bleskové nýbrž nějaké jiné magie. Nezpůsobilo muži žádné zranění s výjimkou toho, které utrpěl během pádu k zemi kdy už nebyl proměn v hejno. Už Upír, který přisál na jednom z nižších hrobů se ihned vzchopil.

„Řekl jsem vám, aby jste se stáhl a našel Belia!“ zvolal na tebe opět Bosmer a svižnější chůzí směřoval k Upírovi, který byl již opět na nohou. Z tvého směru chráněn větší hrobkou přes kterou by jsi měl problém jej zasáhnout. „Nejste připraven na střet s něčím takovým!“ zvolal následně a jakmile to dořekl byl nucen odrazit sérii slabých přesto nebezpečných útočných kouzel. Všechny je odrazil s přehledem a poslední úder odrazil a obrátil proti svému protivníku. Upír uhnul a skryl se za jedenu z větších hrobek. Benoch protivníka nenásledoval. Stáhl se zpět k tobě.
„Rozmístěná ochranná kouzla na jeho druh nestačí. Oslabí ho i jeho schopnosti, ale nebude to věčně.“ vysvětloval urychleně, „Musíme zůstat zde a držet se u ochranného kouzla tím se vymaníme riziku, že se pokusí ovládnout naši mysl.“ pokračoval když naznal, že ho opustit nehodláš. „Tenhle druh zabije jen a pouze ztráta hlavy nebo silné světelné kouzlo... Jenže to v takových rozměrech za současných podmínek vyvolat nesvedu.“

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Sarako
Položil jsi Theřino tělo, zaklonil její hlavu a postupně jí nalil obě ampulky s krví Bothiel do úst. Dle tvého očekávání se ihned nic nestalo. Svlékl jsi roucho, oblékl do něj Dunmerku, vytáhl jsi z brašny poslední části chybějící zbroje a navlékl si je. Opatrně jsi vzal Theru do náruče a kontroloval jsi polohu jejích rukou i hlavy, aby nepůsobila podezřele.

Kráčel jsi po cestě vedoucí přímo do vesnice. Ubývala ti rychle a brzy jsi před sebou spatřil osvětlené domy pouličními lampami, které tvořily nádoby v nichž byly chycené světlušky. Z blízkosti již vesnice nepůsobila až tak bezpečným dojmem. Místa které před nějakou dobu zdobily vlajky Aldmerského spolku a Thalmoru se nyní nacházely pouze roztrhané cáry a zbytky vlajek. Některé domy byly lehce poškozené a jiné měli vymlácená okna. Na pořádek ve městě dohlíželo několik elfů oděných do obyčejných kožených zbrojích, které vůbec nepřipomínali práci zkušeného výrobce nýbrž jen zbroj, kterou kdosi ve spěchu poskládal a sešil ze všeho co měl po ruce. Jejich zbraně byly již kvalitnější neboť je pravděpodobně sebrali nějakému Aldmerskému konvoji.

Prošel jsi kolem domů i stráže. Přestože bystré oči bosmera, který stál na balkónu jednoho z domů a v ruce svíral elfský luk tě po celou dobu sledovaly, nikdo tvůj postup k hostinci nepřešil. Naproti hostinci se nacházel malý chrám, který byl střežen dvojicí elfů, kteří byli již lépe vyzbrojeni a jejich zbroj už rukami kováře prošla.

Vstoupil jsi do hostince, prošel úzkou chodbou, která vedla jak do hlavního sálu hostince tak do vyšších pater kde se pravděpodobně nacházely pokoje. Jen co jsi vešel do sálu spatřil jsi mnoho dřevěných stolů u nichž postávali nebo seděli místní, bylo jich opravdu mnoho. Hostinský postával stranou, utíral jeden z dřevěných hrnků. Když jsi jej vyrušil z činnosti a požádal o pokoj. Otrhl oči od hrnku a hadru.
„Pro cizince za čtyřicet.“ řekl následně starý Elf, který zjevně neměl nouzi o zákazníky. Vypomáhal mu mladší elf, který mu byl dosti podobný a starší elfka, která byla pravděpodobně jeho ženou ačkoliv mezi nimi byl dozajista větší věkový rozdíl. „Sundejte si přilbu. Buďte tak laskav.“ řekl následně, „A povězte... Přítel 'zlaťásků' nebo nepřítel?“ pokračoval, odložil utřený korbel a vzal jiný.

Neodpovězené tahy
 
Adrian_S
"A kdo vám bude krýt záda, když odejdu? Ve dvou máme větší šanci!" porozhlédnu se kolem sebe a zaostřím na místo, odkud by mohl vylézt upír, "Odejdu a stejně se vrhne na mne. Takže, tak či tak tu ZŮSTANU a pomůžu vám!"

Do volné ruky si připravím kouzlo "Paralýza" a až se ukáže a zaútočí (kouzli nebo zblízka), pustím to na něj.

Upravil/a Adrian_S dne 08.02.2017 21:24
"Život je jako metal... Je rychlý, tvrdý, ale přesto uvnitř krásný!"

7.9.2014 - Level 12 (Falmer) - Ocenění "Pisálek" & "Pravidelná docházka"

17.11.2014 - Level 25 (Dwarven ballista) - Ocenění "Jarl povídkářů" za rok 2014
7.4.2015 - Level 34 (Boethiah) - Ocenění "Hráč ve zdejších kobkách"

Přečtěte si také moje díla:
Adriho verše
Adriho povídky I - Ruka zloděje
Adriho povídky II - Temná smlouva
Adriho povídky III - Děti Skyrimu
Adriho povídky IV - Prokletí daeder
Adriho povídky V - Osvobození
Adriho povídky VI - Putování M'aiqa Lháře
Adriho povídky VII - Torna plná cukříku
Adriho povídky VIII - Zapřísáhlej
 
Sarako
,,Cizinec si ráčí přilbu zatím ponechat. (nechci riskovat, že mi přitom Theřino tělo nějak nešikovně vypadne, což by mohlo vést k boji proti všem přítomným) Já a moje přítelkyně za sebou máme dlouhou cestu, a rádi bychom si někde odpočinuli." vysypu na pult sedmdesát zlaťáků a pokračuji: ,,Co se týče konfliktu ve Valenském lese, s Carwen, Belwen a Nirvel se znám osobně a jejich přátelství si velmi cením, tudíž je doufám jasné, na které straně budu bojovat v případě, že by sem vtrhly Thalmorští vojáci. Tak co, zavedeš nás k našemu pokoji?"
 
Aurelius
→ Tah 178.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Adrian_S
Valindor nic nenamítl. Vyčkával jak bude reagovat váš protivník. V době klidu jsi připravil paralyzační kouzlo a vyčkával až se Upír ukáže. „Vidíte ho?“ zeptal se následně tiše. Postupné stmívání přinášelo Upírovi značnou výhodu. Oblast ochranného kouzla byla sice světlem osvětlována, ale většina hřbitova byla temná. Bosmer opřel svoji magickou hůl o hrobku za níž jste byli ukryti volnou ruku využil k vyčarování kouzla, které by prozradilo polohu vašeho protivníka. „Utvořte si kouzlo 'Odhal mrtvé'. Snáze ho pak trefíte a budete mít lepší přehled o jeho pohybu.“ řekl tiše, „Doufám, že vás tohle Sarricová naučila.“ odmlčel se, „Pak musí jeden z nás odlákat pozornost a druhý ho nějak ochromit. Já odlákám pozornost a vy ho ochromíte.“ otočil hlavu směrem k tobě, „Je to prastarý upír toho jen tak něco nezabije. Pamatujte si to. Jediná šance jak ho zabít je setnout mu hlavu... Nebo ho dostatečně musíme ochromit a odvést k Bdícím.“

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Sarako
Hostinský chtěl něco namítnout, ale jakmile jsi vyložil na stůl mince a zmínil jméno třech elfek zavřel ústa a rukou sáhl pod pult. Vytáhl klíč s provázkem na jímž byla přivázána dřevěná destička se symbolem, číslem pokoje. Převzal jsi klíč a muž shrábl mince.
„Faro!“ křikl na starší Elfku, která se ihned ohlédla a jakmile roznesla porce večeře přiběhla k pultu. „Odveď prosím cizince k jeho pokoji.“ rozkázal následně a žena přikývla. Gestem ti naznačila, že jí máš následovat.

Zavedla tě zpět do chodby a následně po schodišti nahoru. Chviličku jste bloudili úzkou uličkou mezi pokoji až jste nakonec došli k pronajatému pokoji. Žena ti pokynula, aby jsi odemkl. Odemkl jsi dveře a vstoupil do pokoje. Pokoj byl vybaven velkou dřevěnou postelí pro dvě osoby, noční stolek se nacházel po obou stranách, úzký stolek s dvěmi židlemi byl umístěn do rohu a dvojice menších šatních skříní ihned vedle dveří. Nechybělo ani vedro a menší dřevěná vana.
„Vodu si můžete nabrat na chodbě. Snídaně, oběd a večeře je v ceně ubytování.“ začala vysvětlovat žena, „Snídaně začíná v osm hodin, oběd ve dvanáct a večeře je k dispozici od sedmé hodiny.“ pokračovala, „Pokud možno se snažte vyvarovat problémům a konfliktům. Máme zde vcelku cenné hosty ať už z odboje tak z Ledohradské Univerzity.“ sevřela ruce a usmála se, „To je asi vše. Pokud ještě něco nepotřebujete tak už vás opustím a půjdu pomoci dolů.“

Neodpovězené tahy

Upravil/a Aurelius dne 09.02.2017 19:29
 
Adrian_S
"Zabavte ho, mistře. Paralyzuji ho." mu řeknu, hůl si zandám na záda a ve druhé ruce si připravím "Odhalení mrtvých". Vyčaruji purpurovou auru a budu dávat pozor, aby na mne nebo na mistra nevpadl upír.
"Život je jako metal... Je rychlý, tvrdý, ale přesto uvnitř krásný!"

7.9.2014 - Level 12 (Falmer) - Ocenění "Pisálek" & "Pravidelná docházka"

17.11.2014 - Level 25 (Dwarven ballista) - Ocenění "Jarl povídkářů" za rok 2014
7.4.2015 - Level 34 (Boethiah) - Ocenění "Hráč ve zdejších kobkách"

Přečtěte si také moje díla:
Adriho verše
Adriho povídky I - Ruka zloděje
Adriho povídky II - Temná smlouva
Adriho povídky III - Děti Skyrimu
Adriho povídky IV - Prokletí daeder
Adriho povídky V - Osvobození
Adriho povídky VI - Putování M'aiqa Lháře
Adriho povídky VII - Torna plná cukříku
Adriho povídky VIII - Zapřísáhlej
 
Sarako
,,Děkuji, můžete jít." odpovím elfce, počkám až odejde a poté opatrně položím Theřino tělo na postel.
Potom zamknu dveře do pokoje, zatáhnu závěsy u oken, sundám si přilbu (ale zbytek zbroje si pro jistotu nechám), posadím se na postel vedle Theřina těla, vezmu její pravou ruku do dlaní a budu čekat, jestli se do rána neprobere. Po celou dobu nechám svítit jen jednu svíčku, aby mi zbylo světlo po zbytek noci.
Nevím jak bude Thera reagovat pokud opět procitne k životu, proto jsem jí nedal žádnou další krev. Její poslední myšlenka bude nejspíš na její smrt na zásah Corrientisovým bleskem, takže se jí pokusím nějak uklidnit, aby nezačala hysterčit, nebo křičet.
 
Aurelius
→ Tah 179.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Adrian_S
Valindor přikývl. Pevně sevřel svůj meč a s připraveným kouzlem opustil kryt. Upír, který na tento moment čekal. Ihned seslal sérii ledových hrotů, které se ve velké rychlosti rozlétly směrem, kterým se Bosmer přesunoval. Valindor několik z nich odrazil svým obranným kouzlem a poté se skryl za jedním z náhrobních kamenů. Využil jsi protivníkova zaměření na pohybliví cíl. Vykoukl jsi z krytu a pokusil se jej zasáhnout. (Upír využívá svoji 'vrozenou' schopnost 'Zneviditelnění' k jejímu zrušení nedojde do chvíle než se pokusí o útok zblízka, nebo schopnost nevyprší) Upír však bystře zareagoval a pohotově tvému útoku uhnul, uskočil o několik metrů do strany a poté jeho zářící tělo zmizelo za jedním z náhrobků. Znovu jsi vytvořil kouzlo. Všiml sis, že vyvolané ochranné kouzlo pulzovalo tak rychle jakoby se mělo každou chvíli vytratit nebo explodovat.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Sarako
Elfka přikývla. Zavřela za sebou dveře. Chvilku jsi počkal a poté opatrně položil Theřino tělo na postel, přesunul se ke dveřím, zamkl, přesunul se k oknům, zatáhl závěsy a přesunul se zpět k tělu. Odložil jsi přilbu na noční stolek a zapálil jednu z připravených svíček na svícnu. Usedl jsi vedle těla na postel, chytl jej za ruku a vyčkával. První příznaky smíchání krve a možné přicházející proměny se již dostavily. Její tvář jakoby začala pozvolna měnit své rysy a začaly být velmi výrazné jednotlivé žilky.

Svíčka společně s hlaholem přicházejícím z chodby a spodní části hostince postupně ubývala. Theřiho tělo se stále i s přibývajícími hodinami neprobudilo k životu. Ležela v poloze v jaké jsi jí nechal, ani její ruka nebyla o moc teplejší na dotek, stále byla mrtvolně studená ačkoliv si ji držel u několik hodin. Tvé tělo pozvolna začínalo pociťovat únavu z dnešního dne.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

SuperHunterCZ
Pochoduješ v doprovodu Ayrenn a pětice válečníků k chrámu, který se nachází uvnitř města. V čele celé vaší skupiny pochoduje velitel Faerion, kterému dělá společnost i druhý velitel Solitar a válečnice Gwendis. Nikdo z vás krom velitelů neví proč se pochoduje ke chrámu, nikomu z vás nebyl řečen důvod. Všichni jste oblečený do bojové zbroje, velitelové do zbroje se zdobenými nárameníky a černým pláštěm, Ayrenn do své skleněné zbroje a Gwendis do své osobní, upravené uniformy.

Zastavili jste se až před chrámem na Faerionův rozkaz v podobě gesta. Sám se poté v doprovodu Solitara a Gwendis vydal blíže k mohutným dveřím vedoucích do chrámu. Chrám také obklopovala vyšší zídka, která skrývala zahradní prostory do kterých se šlo dostat pouze skrze vnitřek chrámu. Zastavil se u dveří, zabušil svojí elfskou rukavicí a poté vyčkával. Nikdo však neodpovídal.
„Byla to otázka času Faerione. Měli jsme to s nimi skoncovat ihned.“ pronesl Solitar nesouhlasným tónem, „Já jsem to říkal už od začátku.“ dodal a pozvedl hlavu vzhůru. Velitel znovu zabouchal na dveře, tentokráte trochu rázněji a přitom dodal rázným hlasem.
„Velitel Faerion! Žádám o okamžité otevření dveří a vydání osoby zvané Beelei, kterou držíte uvnitř.“ opět se mu nedostalo žádné odpovědi ani když silně nabouchal. Solitar si povzdech.
„Přiznej si to Faerione. Vyje*ali s tebou.“ pronesl pohrdavě druhý Velitel, „Chrámy mají odjakživa tajné chodby. Určitě tu ženskou už dávno odvedli zatím co ty čekáš na smilování všech bohů a písemný souhlas.“
„Útokem na chrám bychom pobouřili místní a vyvolali rebélie. To si nemůžeme dovolit.“
„Rebélie se potlačí.“ mávl rukou Solitar, „A hněv bohů? Je mi u řitě. Pamatuj si Faerione. Hněv bohů nepocítíš ihned, ale Gerrickův hněv ano.“ dodal a poté zabušil on sám na dveře, „OTEVŘETE! OKAMŽITĚ NÁM VYJDE BEELEI NEBO TENHLE CHRÁM NECHÁM SROVNAT SE ZEMÍ!“ zařval z plných plic a několikrát zabušil do velkých dveří a následně přidal i kopnutí. Nedostalo se mu žádné odpovědi.

Prudce se otočil a pohlédl na Gwendis. „Mám nechat přinést beranidlo nebo katapult?“ zeptala se.
„Ne. Trvalo by to příliš dlouho.“ mávl rukou, „Všichni válečnici co umíte nějaké ledové kouzlo ke sem!“ rozkázal a hodil na zem svoji přilbu, „Vytvoříme obrovský kus ledu a prorazíme tím ty zas*ané dveře.“ dodal a sám začal na přilbu sesílat ledové kouzlo. Trojice válečníků se připojila a pomohla mu v tvorbě velkého kusu ledu. Faerion jen mlčky postával opodál. Útok na chrám se mu pravděpodobně příliš nelíbil.

„Půjdu jim pomoci.“ řekla následně Ayrenn, ale Gwendis jí přerušila.
„Vy dvě půjdete se mnou. Překonáme tu zídku a zmapujeme terén. Společně budeme tvořit vyrovnaný tým, budeme mít mága, lukostřelce i někoho na kontaktní boj.“ řekla Gwendis a odkráčela k zídce.

Neodpovězené tahy
 
Sarako
Dám Theřino tělo do polosedu tak, aby měla zakloněnou hlavu, vezmu krátký meč a jeho čepelí se lehce říznu po celé šíři dlaně levé ruky. Částečně sevřu levou ruku do pěsti a jí dám tak, aby mohla má krev na krátkou chvíli stékat do Theřiných úst, přitom si budu dávat pozor (trocha mé krve by mohla proces urychlit), aby ani kapka mé krve pokud možno nepřišla na zmar. Ránu si potom pevně převážu kusem látky, opět položím Theřino tělo do předchozí polohy, vyměním dohasínající svíčku za jinou a opět budu dál vyčkávat s její rukou ve svých dlaní. Pokaždé kdy mě začne zmáhat únava, několikrát sevřu levou ruku v pěst, aby mi bolest nedovolila usnout.
 
Adrian_S
"Mistře! Dlouho ta ochrana nevydrží!" hejknu na Valindora a ohlédnu se pořádně po upírovi. Budu bedlivě bdít nad neobvyklým "protržením prostoru" v okolí (pozůstatky neviditelnosti - taková část, která se snadno přehlédne), abych věděl, kde se upír nachází.

Jinak budu provádět to samé, co předtím, jakmile ho spatřím.

"Život je jako metal... Je rychlý, tvrdý, ale přesto uvnitř krásný!"

7.9.2014 - Level 12 (Falmer) - Ocenění "Pisálek" & "Pravidelná docházka"

17.11.2014 - Level 25 (Dwarven ballista) - Ocenění "Jarl povídkářů" za rok 2014
7.4.2015 - Level 34 (Boethiah) - Ocenění "Hráč ve zdejších kobkách"

Přečtěte si také moje díla:
Adriho verše
Adriho povídky I - Ruka zloděje
Adriho povídky II - Temná smlouva
Adriho povídky III - Děti Skyrimu
Adriho povídky IV - Prokletí daeder
Adriho povídky V - Osvobození
Adriho povídky VI - Putování M'aiqa Lháře
Adriho povídky VII - Torna plná cukříku
Adriho povídky VIII - Zapřísáhlej
 
SuperHunter
Přikývnu a budu s Ayrenn následovat Gwendis.

"Proč tu vůbec sme ?"

 
Aurelius
→ Tah 180.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Adrian_S
Zvolal jsi na Valindora, ale odpovědi se ti nedostalo. Poté jsi i s vyvolaným kouzlem vyčkával a snažil se zpozorovat Upíra, který se pod závojem neviditelnosti pohyboval mezi hroby. Se slábnoucí ochranným kouzlem sílily jeho schopnosti a zrychloval se i jeho pohyb mezi jednotlivými náhrobními kameny. Stále jsi vyčkával, paralyzační kouzlo se ti pozvolna tvořilo v ruce a vyčkávalo jen na vyslání.

Upírův pohyb jsi náhle zaznamenal mezi hroby. Bylo to lehce otevřené prostření kde bylo snadné protivníka zasáhnout. I Valindor se opatrně přesunul k tomuto místu. Upír proti němu seslal ledové kouzlo, které Elf obratně odrazil a roztříštil jej o kamennou dlažbu mezi hroby. Upír se připravil k dalšímu úderu a v tom momentu jsi vrhl své připravené kouzlo. Neviditelný Upír byl zasažen. Jeho neviditelnost to však nenarušilo. Bylo však znát, že tvému kouzlo značnou částí těla vzdoruje. Valindor se rozeběhl proti neviditelnému. Jeho přibližnou bodu znal díky kouzlo, které jsi seslal.

V těsné blízkosti skočil do vzduch a prudce bodl mečem a následně jej upustil a přistál na zemi za pomoci kotoulu ze kterého se obratně postavil opět na nohy. Meč zůstal trčet v Upírovi, který byl stále neviditelný, ale zbraň v jeho těle byla viditelná.

„Krucinál...“ povzdech si Valindor, sehnul se vytáhl dýku, kterou měl schovanou ve svých vyšších pohodlných botách. Pootočil se k protivníkovi a koutkem oka zahlédl pulzující ochranné kouzlo. „Zavři oči! Hned!“ křikl z plných plic a sám tak učinil.

Mohutná světelná i tlaková exploze ochranného kouzla zasáhla vše co bylo v blízkosti několika metrů. Světelná exploze ti nezpůsobila žádné zranění, ale tlak, který vyvolala tě srazil k zemi. Držel jsi oči zavřené ještě pár minut poté co bylo jasné, že vliv kouzla pominul. Začal jsi se rozhlížet kolem sebe. Valindor ležel opodál jednoho hrobu kam jej nejspíš odhodilo kouzlo. Znovu se stavěl na nohy a rukou sahal po dýce. Váš protivník - Upír - ležel za levém boku mezi hroby, značně popálený, na první pohled nejevil žádné zámky života. Valindorův meč měl skrz na skrz za bodnutý v krku.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Sarako
Umístil jsi Theřino tělo do polosedu, vytáhl zbraň a řízl se. Více pootevřel ústa Theře a nechal stékat svoji krev do jejích úst. Když se ti zdálo, že krve dostala již dost sebral jsi kus látky a ovázal si ránu. Vrátil tělo zpět do původní polohy a vyčkával. Barva jích rtů se změnila a její tvář ještě více pobledla, barva vlasů se rovněž lehce pozměnila. Další změny jsi nesledoval neboť její tělo je oblečeno do roucha, které veškeré další možné změny schovává. Všiml sis, ale že i její nehty lehce změnili barvu a zpevnily se.

Vyměněná svíčka opět postupně ubývala s plynoucím časem a tvá bolestí oddalovaná únava postupně sílila. Když jsi ji nedokázal ovládnout a tvá hlava klesla dolů probudilo tě hlasité zatroubení, které pravděpodobně značilo půlnoc. Dlouhé troubení nakonec přestalo a je jen velmi nepravděpodobné, že by probudilo pouze tebe. Zaznamenal jsi pohnutí studených prstů, které jsi držel ve své ruce.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

SuperHunterCZ
Ayrenn, která věděla tolik co ty jen pokrčila rameny a následovala Gwendis k zídce. „Rozkazy a také jeden z mnoha důvodů proč se tohle zatracené město obsadilo.“ pronesla Gwedins se značnou neochotnou se na tohle téma bavit, „Plňte rozkazy, které se od vás chtějí a všechno půjde podle plánů.“ dodala a pohlédla na zídku.

Gwendis měla jako jediná lehkou zbroj tudíž pro ní nebude problém vylézt přes zídku. Ayrenn, koukla na zídku a poté na Gwendis. „S touhle zbrojí ji těžko překonám.“ poznamenala.
„Udělám vám stoličku. Buďte připravení.“ řekla Gwendis a pomohla nejprve vylézt Ayrenn a poté i tobě. Obě jste překonali zídku a stanuli v zahradě, kterou tvořilo menší jezírko a trocha zeleně, lavička a poté záhonky s několika málo bylinami, které mohli růst v tomto podnebí.

Gwendis přelezla bez pomoci zídku a stanula u vás. Sundala ze zad svůj luk a opatrně se začala rozhlížet. „Budeme muset dávat pozor. Předpokládám, že všechno stáhli do chrámu.“
„Chrámový válečníci budou těžkými protivníky.“ poznamenala Ayrenn a rovněž sáhla po svém meči, štít nechala přehozený přes rameno a opatrně následovala Gwendis k bočním dveřím do chrámu.
„Budeme ho muset vyháčkovat.“ poznamenala Bosmerka a začala vytahovat své šperháky, přitom odložila svůj luk na zem. Ayrenn se mezitím rozhlížela, aby dokázala upozornit v případě, že by se někdo nečekaně objevil. Během sledování okolí jsi spatřila otevřené jedno z oknem vyšší části chrámu. Bylo by obtížné se do něj dostat, ale několik beden, které jsou naskládané v rohu by vám to mohli usnadnit.

Neodpovězené tahy
 
Adrian_S
"Mistře!" zvolám, když se zvednu ze země.

Do levé ruky si vytáhnu hůl, pravou budu mít "prázdnou". Přiběhnu k mistru, ale místo toho, abych mu podal ruku a pomohl mu vstát, chytnu meč v upírovi a pokusím se mu utít hlavu. Zpočátku se mi to bude příčit, protože nejsem stavěný na zabíjení, ale když vím, jaká je toto hrozba, dokončím, co začal.

Pokud se mi povede upíra zničit, otočím se na mistra a pomůžu mu vstát.

Pokud se to nepovede a upír se nějak "probere", nebudu váhat ho popálit svou holí, avšak prvně ustoupím několik kroků, aby mne nekousnul nebo nepovalil.

"Život je jako metal... Je rychlý, tvrdý, ale přesto uvnitř krásný!"

7.9.2014 - Level 12 (Falmer) - Ocenění "Pisálek" & "Pravidelná docházka"

17.11.2014 - Level 25 (Dwarven ballista) - Ocenění "Jarl povídkářů" za rok 2014
7.4.2015 - Level 34 (Boethiah) - Ocenění "Hráč ve zdejších kobkách"

Přečtěte si také moje díla:
Adriho verše
Adriho povídky I - Ruka zloděje
Adriho povídky II - Temná smlouva
Adriho povídky III - Děti Skyrimu
Adriho povídky IV - Prokletí daeder
Adriho povídky V - Osvobození
Adriho povídky VI - Putování M'aiqa Lháře
Adriho povídky VII - Torna plná cukříku
Adriho povídky VIII - Zapřísáhlej
 
Sarako
,,Proč jsi mě jenom neposlechla? Měla jsi se držet za mnou." zašeptám k Theře, aniž bych očekával její odpověď, a pokračuji: ,,Už je dobře. Už jsi v bezpečí, daleko od Císařského města a já nedovolím, aby ti někdo ublížil." zhluboka se nadechnu a zahledím se do jejích očí se slovy: ,,Mohl bych teď říct, že mi Mephala přikázala, abych tě přivedl zpět, ale ty už nejspíš znáš pravdu z mojí krve. Nikdy mi na nikom nezáleželo víc, než na tobě, jen jsem si to uvědomil příliš pozdě. Na tak úžasnou dunmerku, jako jsi ty, bych nejspíš nikdy nedokázal zapomenout a do smrti bych si vyčítal, že jsem tě ztratil jenom proto, že jsem si zabitím Bothiel chránil svojí prašivou kůži." na chvíli se odmlčím a po té dodám: ,,Teď hlavně lež a odpočívej, pokud budeš cokoliv potřebovat, stačí říct a já se to pokusím obstarat."
Po celou dobu se i přes veškerou únavu snažím nepolevit v ostražitosti.
 
Aurelius
→ Tah 181.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Adrian_S
Zvolal jsi a rozeběhl se směrem k mistrovi, ale nakonec jsi svůj směr změnil a přistoupil k Upírovi. Valindor na tebe během výkřiku jenom mávl dávajíc signál, že je v pořádku. Postavil se na nohy, pevně sevřel svoji dýku a volnou ruku si přiložil ke spánku. Poté se pootočil.

Obešel jsi Upíra, aby jsi měl možnost vytáhnout z jeho těla meč (stále je otočený na boku). Naklonil jsi se a uchopil rukojeť meče. V tento moment Upír opět procitl. Táhl jsi mečem a uvolnil jej z krku. Upír se velmi rychle ohnal a jeho ruka se rázem změnila v nelidskou (vliv ochranného kouzla již nepůsobí tudíž je schopen používat veškeré své schopnosti/vlastnosti, které mu přeměna v upíra poskytuje) urychleně jsi ustoupil, aby tě jeho dlouhé drápy nelidské ruky nezasáhly. Pata tvé nohy, ale narazila na lehce vyvýšené místo a to tě vyvedlo z rovnováhy. Plamenné kouzlo jsi stihl seslat a tak Upíra lehce osmahlo během tvého zapotácení se.

Valindor, který se již zcela vzpamatoval seslal na protivníka kulový blesk, který udeřil do jeho těla, ale přílišné zranění mu nezpůsobil, spíše jej ještě více rozzuřil. Upír zasažený jak plameny tak kulovým bleskem rychle změnil svoji podobu zpět v houf netopýrů a vyrazil prudce proti špatně ozbrojenému mágovi. Bosmer urychleně vyvolal kouzlo, kterým chtěl houf odrazit, ale nepovedlo se mu to. Upír jej překvapil a za letu se zhmotnil ve svou lidskou podobu a však s nelidskými rukami.

Drápy své pravé ruky zabodl Valindorovi pod rameno a následně se pokusil provést útok i svou levou rukou čímž by ukončil život vzdorujícího mága. Valindor však prudce švihl svojí rukou ve které měl ostrou dýku a uťal několik nelidských prstů s drápy. Upír bolestivě zaskučel. V průběhu jejich souboje jsi se opět postavil na nohy a vyrazil Bosmerovi na pomoc. Vytvořil jsi uvnitř hole kouzlo plameny a seslal je na Upírovi záda. Upír zaskučel bolestí. Vypadalo to jakoby s utrpěnými zraněními slábl. Prudce se ohnal. Opět jsi ustoupil, ale tvé plamenné kouzlo neustalo. Upír řval bolestí, ale přesto se nezdálo, že by mělo být jeho života konec. Valindor pevně sevřel dýku a odhodlal se k sečné ráně vedené na hlavu Upíra. Upírovi rychlé reflexy mu v tom však zabránili. Svými dlouhými drápy byl rychlejší než Bosmer a prudce jej sekl po zápěstí čímž donutil Bosmera pustit zbraň. Upírův oděv byl již zcela zničený tvými kouzly a jeho kůže pod ním popálená. Prudce se ohnal a odhodil tě několik metrů od sebe. Zastavil tě až dřevěný křížek zabodnutý v zemi do kterého tvé tělo narazilo. Meč jsi upustil v průběhu odhození stejně tak i hůl. Upír neváhal a ve zdravé ruce seslal jakési kouzlo. Z hrobu na němž jsi ležel náhle vykoukla ruka, která chytla tvoji nohu.

„Hrrr... Mistr Rayniel... Hrrr...“ pokoušel se o slova znetvořený Upír. Když naznal, že budeš mít dostatek problémů s oživlou mrtvou, která se snaží dostat na povrch a zatím tě drží pouze za nohu upřel svůj zrak na zraněného Bosmera. Dokončil svoji přeměnu v nelidské monstrum s křídly a chytl Valindora pod krkem, pozvedl jej do vzduchu a poté se mu zadíval do očí.
„UTEČ! NA MĚ NEBER OHLEDY!“ řval Valindor směrem k tobě, „DĚLEJ!“ křikl následně.
„Hrrr... Srdce... Srdce... Mistra Rayniela... Hrrr...“ zaznělo opět z úst Upíra, ale Valindor mu nijak neodpověděl.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Sarako
Promlouval jsi k Theře, ale odpovědi se ti nedostalo žádné. Její tělo nereagovalo. Oči však ano. Přišlo ti jakoby se předtím nepřítomné oči na tebe nyní podívaly během pokusu o oční kontakt, přesto nepromluvila ani se nepohnula. Vrátil jsi se zpět na svoji polovinu postele a vyčkával co se bude dít dál. Snaha o neusnutí začínala být čím dál těžší a oči se jen s těží ovládali. Přesto se ti dařilo zůstat stále vzhůru.

Vyměnil jsi další svíčku. Již poslední, kterou jsi měl v pokoji k dispozici. Pozvolna hořela s postupujícím časem. Tvé oči byly čím dál hůře ovládatelné až jsi je odvládnout ani skrze bolest v ruce nedokázal a zavřel je. (postih za spánek ti dávat nebudu, protože nikdo z okolních hráčů tě přímo neovlivňuje svými tahy) Když jsi je opět otevřel byla již svíčka úplně dohořená. I přes zatažené závěsy bylo poznat, že noc již ustupuje a blíží se den.

Podíval jsi se na Theru. Všiml sis, že má jinak ruce. Nedržela tě za ruku nýbrž je měla položené na hrudi. Její tvář byla stále plná výrazných žilek, které nyní byly ještě více červené. Její rty byly suché jakoby dlouhá léta nic nepila. Oči měla zavřené a vlasy zbarvena do temně rudé barvy.

• Získán achievement: „Znovuzrozen/á“ - Oživ nebo se trvale pokus oživit někoho mrtvého.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

SuperHunterCZ
Ayrenn, která věděla tolik co ty jen pokrčila rameny a následovala Gwendis k zídce. „Rozkazy a také jeden z mnoha důvodů proč se tohle zatracené město obsadilo.“ pronesla Gwedins se značnou neochotnou se na tohle téma bavit, „Plňte rozkazy, které se od vás chtějí a všechno půjde podle plánů.“ dodala a pohlédla na zídku.

Gwendis měla jako jediná lehkou zbroj tudíž pro ní nebude problém vylézt přes zídku. Ayrenn, koukla na zídku a poté na Gwendis. „S touhle zbrojí ji těžko překonám.“ poznamenala.
„Udělám vám stoličku. Buďte připravení.“ řekla Gwendis a pomohla nejprve vylézt Ayrenn a poté i tobě. Obě jste překonali zídku a stanuli v zahradě, kterou tvořilo menší jezírko a trocha zeleně, lavička a poté záhonky s několika málo bylinami, které mohli růst v tomto podnebí.

Gwendis přelezla bez pomoci zídku a stanula u vás. Sundala ze zad svůj luk a opatrně se začala rozhlížet. „Budeme muset dávat pozor. Předpokládám, že všechno stáhli do chrámu.“
„Chrámový válečníci budou těžkými protivníky.“ poznamenala Ayrenn a rovněž sáhla po svém meči, štít nechala přehozený přes rameno a opatrně následovala Gwendis k bočním dveřím do chrámu.
„Budeme ho muset vyháčkovat.“ poznamenala Bosmerka a začala vytahovat své šperháky, přitom odložila svůj luk na zem. Ayrenn se mezitím rozhlížela, aby dokázala upozornit v případě, že by se někdo nečekaně objevil. Během sledování okolí jsi spatřila otevřené jedno z oknem vyšší části chrámu. Bylo by obtížné se do něj dostat, ale několik beden, které jsou naskládané v rohu by vám to mohli usnadnit.

Neodpovězené tahy
 
Tondulin
"Aha.... v tom případě jsem nejspíše spadla někomu do záchodu bota....víte bylo to velké a hnědé a blíže jsem to nezkoumal." S úsměvem zamluvím svoji neznalost místních WC.
 
Adrian_S
(teď mi to připomíná Telltale) Čas se mi v hlavě zpomalil, vidím, jak se mi po noze sápe ruka mrtvého, ale zároveň vidím, jak se upír připravuje k poslednímu zakončení mého mistra. Hůl je ode mne daleko, takže se nemůžu natáhnout. Mám jenom dvě možnosti, buď zničit ruku mrtvoly a utéct, nebo se pokusit eliminovat upíra a zachránit mistra...

Když vidím, jak se Valindorova tvář děsí smrti, donutí mne to konečně myslet racionálně...

"Kašli na tu ruku na zemi! Než ta mrtvola vyjde z hrobu, může upír zabít mistra! Dělej, Fallene! Předveď, proč ses stal jedním z kantorů a proč si tě cechmistr oblíbil!!" pronesu si v duchu, do obou rukou si připravím ochromující kouzlo a vrhnu jej proti upírovi. Nic nebudu dodávat, ani křičet, nechci na sebe upozornit.

Jakmile spadne upír k zemi, nejspíš vyleze ze země mrtvola a bude mne chtít rozsápat, to už si připravím ohnivé plameny a pokusím se ho spálit.

Upravil/a Adrian_S dne 12.02.2017 20:27
"Život je jako metal... Je rychlý, tvrdý, ale přesto uvnitř krásný!"

7.9.2014 - Level 12 (Falmer) - Ocenění "Pisálek" & "Pravidelná docházka"

17.11.2014 - Level 25 (Dwarven ballista) - Ocenění "Jarl povídkářů" za rok 2014
7.4.2015 - Level 34 (Boethiah) - Ocenění "Hráč ve zdejších kobkách"

Přečtěte si také moje díla:
Adriho verše
Adriho povídky I - Ruka zloděje
Adriho povídky II - Temná smlouva
Adriho povídky III - Děti Skyrimu
Adriho povídky IV - Prokletí daeder
Adriho povídky V - Osvobození
Adriho povídky VI - Putování M'aiqa Lháře
Adriho povídky VII - Torna plná cukříku
Adriho povídky VIII - Zapřísáhlej
 
Sarako
Opatrně vezmu Theru za ruku, pronesu: ,,Dobré ráno Thero. Já ... U Mephaly, je toho tolik, co bych ti chtěl říct, jen nevím kde začít." a počkám, co se bude dít.
 
Aurelius
→ Tah 182.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Adrian_S
Nakrátko jsi ignoroval ruku mrtvoly, které se snažila dostat nad zem celá. V obou rukou jsi začal tvořit co paralyzační kouzlo (jiné kouzlo, které by mělo funkci ochromení neznáš) a přitom se soustředil, aby jsi protivníka zasáhl. Valindor zvednutý do vzduchu mlčel. Upír rovněž vyčkával jakoby se snažil zlomit protivníkovu mysl a dostat se do jeho hlavy skrze očí kontakt a ovládnutí mysli, kterou Upíři disponují.

Vrhl jsi kouzlo a zasáhl tělo Upíra. Stejně jako v předchozím případě i teď reagovalo kouzlo s odporem a neprojevilo se v takové podobě jak jsi očekával, přesto však ochromilo část těla protivníka. Nemohl se pohnout a jeho ruce rovněž strnuly v paralyzované poloze. Valindor se kvůli svým zraněním nedokázal vyprostit ze sevřené ruky protivníka.

Mrtvola jež tě držela za nohu se dostala ven z hrobu celá. Svoji hlavu, která vylezla chvilku po ruce zakousla do tvé nohy, kterou držela mrtvolná ruka. Kopnutím obou nohou jsi se pokusil setřást mrtvolu ze své nohy a následně ji zpražit plamenným kouzlem. Kopanec se ti povedl a následné ožehnutí plamenem také. Ucítil jsi pach spáleného prohnilého masa, kterým byla oživlá mrtvola obalená.

„VALINDORE!“ ozval se náhle hlas Belia, který k vám spěchal jak nejrychleji mohl. Ve své holi vytvořil slabou tlakovou vlnu, kterou seslal proti Upírovi a Valindorovi. Valindor, který překonal veškerou bolest jenž mu přinášeli jednotlivé zranění vyvolal ve zdravé ruce kouzlo telekineze a přitáhl si zpět svoji ostrou dýku. Prudce jí zabodl do částečně paralyzované ruky, která mu obepínala krk a když povolila spadl na zem a zůstal ležet, aby jej nezasáhla tlaková vlna vyvolaná Beliem. Upírovo tělo smetené tlakovou vlnou zastavilo až o nedaleký náhrobní kámen.

Oživlá mrtvola, která stále vzdorovala rozpadu byla náhle zasažena silným ledovým kouzlem, které dokázalo překonat i působení tvého kouzla. Další úder, který přišel bylo již tlakové kouzlo, které roztříštilo mrtvé tělo o náhrobní kámen. Obě kouzla nepatřila Beliovi ani Valindorovi, nýbrž ženě v modrém bojovém rouchu, která se přihnala ze stejného směru jako Belius.
„Jste v pořádku?“ přihnala se ihned k tobě a starostlivě se na tebe podívala. Všiml sis, že polovinu tváře měla zakrytou modrým zdobeným obvazem. V jedné ruce měla sevřenou magickou hůl ze dřeva do níž byly vyryté zdobené značky a její magický hrot byl tvořen blyštivou modrou koulí. Kolem krku měla připnutý podivně tvarovaný amulet. Ve volné ruce vyvolala světelný zdroj a umístila ho vedle tebe. Podívala se na nohu a následně na tvou tvář. Přišlo ti, že se na chviličku zarazila když spatřila tvoji tvář. (graf. vzhled ženy v modrém rouchu - zde) Belius mezitím očima shlédl Valindorův stav.
„Jsem v pohodě... Dorazte toho šmejda...“ procedil přes veškerou bolest Valindor a Belius přikývl a vyrazil s připraveným mečem k Upírovi, který byl stále ještě paralyzován. Bosmer se mezitím snažil odplazit k nějakému náhrobnímu kamenu, aby se o něj mohl opřít.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Sarako
Opatrně jsi vzal Theru za ruku a promlouval k ní. Thera sebou zpočátku vůbec nepohnula. Nakonec však mrkla pravým okem a následně obě oči otevřela. Jazykem olízla své suché rty a zhluboka se nadechla. „Vodu... Prosím... Přines mi vodu...“ vydala ze sebe, „Mám strašné sucho v ústech.“ dodala následně.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Tondulín
Válečnice si hlasitě povzdechla, „Chápete, že jsem válečnice. VÁLEČNICE.“ na poslední slovo dala velmi silný zřetel. „Jsem pověřena střežením těchto dveří nikoliv vytíráním a pečováním o záchod. Sežeňte si někoho jiného. Nějakou Číšnici nebo služku.“ dodala následně, „Nebo jděte vykonat potřebu někam do křoví.“

Všiml sis, že sál uvnitř domu se postupně vyprázdnil. Všichni přítomní se vydali zpět na taneční parket poslechnout si hudbu nebo nějaký jiný program tohoto večera. Válečnice z tebe nespouštěla oči a svoji měla neustále v pohotovosti, aby mohla sáhnout po své zbrani.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

SuperHunterCZ
Ayrenn, která věděla tolik co ty jen pokrčila rameny a následovala Gwendis k zídce. „Rozkazy a také jeden z mnoha důvodů proč se tohle zatracené město obsadilo.“ pronesla Gwedins se značnou neochotnou se na tohle téma bavit, „Plňte rozkazy, které se od vás chtějí a všechno půjde podle plánů.“ dodala a pohlédla na zídku.

Gwendis měla jako jediná lehkou zbroj tudíž pro ní nebude problém vylézt přes zídku. Ayrenn, koukla na zídku a poté na Gwendis. „S touhle zbrojí ji těžko překonám.“ poznamenala.
„Udělám vám stoličku. Buďte připravení.“ řekla Gwendis a pomohla nejprve vylézt Ayrenn a poté i tobě. Obě jste překonali zídku a stanuli v zahradě, kterou tvořilo menší jezírko a trocha zeleně, lavička a poté záhonky s několika málo bylinami, které mohli růst v tomto podnebí.

Gwendis přelezla bez pomoci zídku a stanula u vás. Sundala ze zad svůj luk a opatrně se začala rozhlížet. „Budeme muset dávat pozor. Předpokládám, že všechno stáhli do chrámu.“
„Chrámový válečníci budou těžkými protivníky.“ poznamenala Ayrenn a rovněž sáhla po svém meči, štít nechala přehozený přes rameno a opatrně následovala Gwendis k bočním dveřím do chrámu.
„Budeme ho muset vyháčkovat.“ poznamenala Bosmerka a začala vytahovat své šperháky, přitom odložila svůj luk na zem. Ayrenn se mezitím rozhlížela, aby dokázala upozornit v případě, že by se někdo nečekaně objevil. Během sledování okolí jsi spatřila otevřené jedno z oknem vyšší části chrámu. Bylo by obtížné se do něj dostat, ale několik beden, které jsou naskládané v rohu by vám to mohli usnadnit.

Neodpovězené tahy
 
Přejít na fórum:
Podobná témata
Diskuze Fórum Odpovězeno Poslední příspěvek
Hrozba • Diskuze Zdejší kobky 313 23.12.2016 21:15
Hrozba • Pilíře Vědění Zdejší kobky 4 15.05.2016 23:33
Hunterovi povídačky, Svazek 1.: Hrozba Onyxu » Skyrim - Váš svět 30 20.10.2012 23:48
Archív Novinek
Datum Kategorie Název Přečteno
24-12-2018 Články Šťastné a veselé! (2018) Přečteno 1436 krát
11-06-2018 Elder Scrolls The Elder Scrolls VI oznámeno! Přečteno 4349 krát
01-04-2018 Novinky S hrdin(k)ou po celém TAMRIELU! (Apríl) Přečteno 2832 krát
24-12-2017 Články Veselé a šťastné! (2017) Přečteno 2416 krát
06-07-2017 Rozpracovaná novinka (6.7.) Přečteno 0 krát
01-04-2017 Na cukřík s M'aiqem Lhářem Konec série "The Elder Scrolls"! Přečteno 8659 krát
11-02-2017 Elder Scrolls Příběhové rozšíření pro TESO a H... Přečteno 4772 krát
24-12-2016 Elder Scrolls Veselé Saturalie a oslavte Starý život! Přečteno 4081 krát
12-12-2016 Na cukřík s M'aiqem Lhářem 6 let se Skyrim.4fan Přečteno 4069 krát
18-11-2016 Elder Scrolls The Elder Scrolls: Online dočasně zdar... Přečteno 4862 krát
 Více...     
Archív Novinek
TOPlist