Fórum | Galerie | Archív novinek | Hlavní strana               LOGIN | REGISTRACE
Prastaré Archívy: Arena PA: Daggerfall PA: Morrowind Construction Set Čas zkracovaní Cechy Skyrimu Rasy ve Skyrimu Let´s learn some lore
Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Víte že..
Sdí­let

nahoru
Číst diskuzi
Právě je zde: 1 host(ů)
 Tisk diskuze
Hrozba III.
Aurelius
→ Tah 407

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Scorpioncz
Mág nic nenamítl. Podíval se směrem k altmerce a vykročil blíže k ní. Zbylí dva mágové zůstali stát na místě. Mnicha pozvolna zachvacovala panika, ale altmerka se v klidu zvedla ze židle a vyšla vstříc mágovi. Setkali se po pár krocích. Byly téměř stejně vysoký.

„Vydejte nám toho muže. Váš společník je moudrý a uvědomuje si všechny následky. Předpokládám, že vy budete moudřejší a vyhnete se těm následkům.“ promluvil k ní.
„Víte vůbec s kým máte tu čest?“ prohodila altmerka bez zaváhání a pohlédla na mága, který stál naproti ní. „Jsem Elanye Ravenrinová, dcera Corrienta Ravenrina. Chcete si něco začít s příslušnicí Císařských mágů?“ zeptala se.
Nešlo si nevšimnout, že mágovi společníci na sebe pohlédli a tiše si vyměnili názor mezi sebou. Hlavní mág rovněž lehce zaváhal, ale odmítl se vzdát.
„To nás nezastraší.“ odmítl přiznat zastrašení, „Vydejte nám toho mnicha. Hned!“ zdůraznil, ale ihned jej cosi přimělo chytnout se za hlavu, kápě mu spadlo z hlavy a odhalila se jeho pobledlá tvář plná tetování, neměl vlasy, hlavu měl vyholenou. Elanye ukázala svoji ruku, kterou měla celou dobu schovanou za zády, svírala v ní utvořené kouzlo, kterým nyní způsobovala trýzeň protivníkovi.
„Hněte se a je po něm!“ zvolala ke dvojici mágů, kteří se zjevně už připravovali nějak zareagovat, ale rychle si to rozmysleli. Byl jsi připraven je sejmout světelným kouzlem, ale zatím k tomu nebyl vážnější důvod. Vyslyšeli požadavek altmerky.

Zatím co mág skučel a na jeho tváři pozvolna sílily vyběhnuté žilky, Elaynie působila chladným dojmem, nevyjádřila ani špetku soucitu, ani neprojevila zájem vyjednávat o povolení kouzla. Teprve až když mág poklekl na nohy a vší silou se držel rukama za hlavu povolila kouzlo a nářek a bolestný řev muže zmírnil. Krev mu začala téct z nosu i ušních otvorů, tvář měl mnohem více pobledlou.
„Prosím... Prosím už dost...“ vydal ze sebe s bolestí, „Už dost...“ koutkem oka se podíval na tebe a pak zpět na altmerku.
„Teď se sbalte a –“ nestihla doříct, neboť jí do zad udeřilo bleskové kouzlo v doprovodu paralyzačního. Nestihla odrazit ani jedno, protože po celou dobu věnovala pozornost pouze svému protivníkovi, mnicha za nepřítele zjevně nepovažovala, a to byla její chyba. Ihned po tomto činu se začal pokoušet vyvolat teleportační kouzlo, aby mohl uprchnout.

Ve stejný moment do hostince vrhla i dvojice žoldáků, která se ihned hlásila k trojici mágů. Rytíři vyhoupli a byli připraveni k boji. Když se dvojice mágů konečně odhodlala k nějakému útoku zaplavil jsi je svým připraveným kouzlem. Sám jsi však musel zavřít oči, neboť záře byla velmi silná. Oba mágové včetně rytíře ve tvé blízkosti tento útok nečekali. Bolestivě zavili a jakmile bylo po všem jen marně se snažili rozkoukat po místnosti. Rytíř ztratil zrak definitivně, zapotácel se a upadl dříve, než stihl cokoliv vykřiknout. Oba mágové se však za pomoci magie dokázali i bez zraku v prostoru rychle zorientovat. Jeden dokonce stihl vrhnout slabý proud bleskového kouzla, které tě zasáhl, ale tvá zbroj jej naštěstí částečně pohltila, a tak minimalizovala již tak mizerné kouzlo.

Velitel mágů se mezitím vzpamatoval, zakroutil hlavou a udeřil vší silou pěstí altmerku do tváře. Nemohla se bránit, protože byla vystavena parazalizačnímu kouzlu. Spadla k zemi a jen stěží ze sebe vydala nějaký tón.
„Teď si to prohodíme!“ pronesl naštvaně a rozzářil svoji ruku bleskovým kouzlem. Obě ruce mu tak v momentě zachvátilo několik záblesků menších slabých přesto nebezpečných blesků.

Štamgasti se ihned začali skrývat pod stolem. Jeden zaběhl dokonce za pult, za kterým byla již skrytá dívka s mladíkem. Rytíři si vybrali za svůj cíl oba žoldáky a pustili se s nimi do boje. Žoldáci byli přeci jen o trochu obratnější a měli méně vypito, přesto se však dařilo rytířům jejich rychlé a hbité útoky odrážet s patřičnou elegancí.

„Přiveďte Garte! Toho mnicha! Hned!“ rozkázal velící mág, „A ty se Sefare zabij toho šaška ve zbroji!“ dodal a spojil ve svých rukou bleskové kouzlo s jediným cílem. Zasáhnout jím v plném rozsahu ochromenou altmerku. Sefar se ihned vydal tvým směrem, oslepený rytíř se snažil nějak zareagovat, ale byl velmi rychle odhozen Sefarovým tlakovým kouzlem na stůl.
„Připrav se zemřít!“ prohodil k tobě a vyvolal si vázanou šavli.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Adrian_S
Odemkl jsi a následně otevřel dveře. Opatrně jsi vešel, jakmile jsi udělal první krok začala se podlouhlá chodba prosvětlovat samovolně vyvolanými světelnými koulemi. Podlaha byla čistá, nezaprášená jako by se tu před několika minutami uklízelo. Stěny byly zdobené nejrůznějšími magickými kresbami.

„Úžasné...“ pronesla užasle Rilen, když následovala tebe a Globulla do chodby. „Je až škoda, že něco tak působivého není přístupné veřejnosti.“ namítla.
„Úžas tě brzy přijde.“ odvětil jí Globullus, „Protože tohle je to jediné, co ještě nějakým způsobem připomíná to krásné z naší magie.“ dodal.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Sarako
Pomocí telekineze jsi pozvedl jedno z mrtvých těl a použil jej jaké štít proti šípům, které vystřelili zbrojnoši. Následně jsi vrhl mrtvé tělo proti nim. Zbrojnoši se štítem se jej pokusily zadržet, částečně se jim to povedlo, ale rovněž se jim povedlo odkrýt slabší část své formace.

Ihned jsi se otočil a přesunul se k okraji věže, přeskočil na hradbu, dopadl a rozeběhl se zpět do věže. Cestou po schodišti jsi ale narazil na odpor. Dvojice zbrojnošů se nahoru nevydala a zůstala střežit schodiště. Jeden na tebe namířil svůj oštěp a druhý, který byl skryt za ním je výhružně cosi zamumlal zpoza přilby.

Souboj společníků:
Thera vybrala dvojici zbrojnošů a zbytek ponechala Cariel, která se připravila na střet s vojskem Armina, který odhodlaně stržil vstup do sídla regentky a její rodiny.
„Vpřed!“ zvolala a její vojsko vyrazilo proti Chorrolským strážím. Narazili do jejich štítové hradby a začali se nemilosrdně být. Cariel se držela vzadu, lukostřelci z hradeb se již téměř stáhli, a tak zůstali pouze dva, kteří pro čarodějku nepředstavovali příliš velký problém. Využila zaměstnanosti stráží zbrojnoši a začala metat na osamocené lukostřelce jedno kouzlo za druhým. Jeden byl kouzlem sražen z hradby, druhého kouzlo usmažilo k smrti.

Armin se mezitím skrze jednoho z Brumských zbrojnošů probil až Cariel. Byl odhodlán pustit se sní do boje, ale čarodějka vrhla své kouzlo dostatečně rychle. Zasáhla štít ozbrojeného velitele a nechala jej zkamenět. Pod tíhou jej byl nucen pustit. Pevně sevřel meč a prudce vyrazil do útoku, zbraň se střetla s vázanou. Několikrát o sebe udeřily až po hbitém úderu železnou rukavicí do tváře čarodějky došlo k dočasnému oddálení obou protivníků.
„Umím bojovat s mágem, čarodějko!“ zvolal rozohněně Armin, „Sloužil jsem pod vedením legáta Amatia.“ dodal a protočil v ruce meč. Cariel se vzchopila a vrhla bleskové kouzlo, Armin jej však odrazil svým mečem. Opět pohltil veškerou magickou energii a nabil svůj meč. „Naučil mě toho mnoho...“
„Ale né dostatek!“ křikla a vrhla znovu silný blesk, který již Armin odrazit nedokázal a musel hnout stranou. Čarodějka toho ihned využila, vyvolala ohnivé kouzlo a v plné síle jej seslala na protivníka. Znovu se pokusil uhnout, ale exploze jej odhodila stranou. Dopadl na zem společně se zařinčením meče, který stále ještě ovládalo bleskové očarování.
„Obyčejnou čarodějku bys možná přemoci dokázal, ale Císařskou mágyni?“ pronesla arogantně zatím co se k němu pozvolna blížila, pohotově začala jeho tělo ovládat telekinezí, chtěla jej zvednout do vzduchu a ukázat jeho nohsledům. Bránil se a snažil vzdorovat. Odkud si vytáhl menší ampulku, otočil se a vrhl ji přímo proti čarodějce. Ta letící lektvar zničila kouzlem, které roztříštilo sklo. Obsah v lahvičky však unikl a ihned začal účinkovat. Kouzlo, kterým se snažila Cariel zvednout Armina do vzduchu sláblo, slábla i její magická moc. Armin se tak velmi rychle vyprostil z její moci a opět se chopil meče. Čarodějka tak dočasně vlivem rozbitého lektvaru v její blízkosti přišla o svoji magii.
„Obkličte je a zabijte!“ rozkázal Armin, „Čarodějku vyřítím osobně.“ dodal sebevědoměji než předtím, ozdobně protočil meč a vykročil blíž k čarodějce, která poprvé tasila svůj skutečný meč, nikoliv vyvolaný.

Thera mezitím pronikla se svými muži do sklepení s cílem osvobodit zajatce, Fjora a Delmuse.

Stav nepřátelé (nádvoří):
Zbrojnoši: 4 = zkamenělí, 6 = mrtvý, 1 = zraněný, 7 = naživu / 19
Armin (naživu)

Stav nepřátelé (velká věž):
Zbrojnoši: 0 = naživu, 5 = mrtev / 5

Stav spojenci:
Brumští zbrojnoši: 2 / 2
Thera (naživu)


---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Fjeratlof
Než ti bretonka stihla odpovědět na otázku, spatřil jsi přibíhat pětici legionářů v čele s kvestorkou. Zjevně se jim povedlo získat incident v ulici pod kontrolu a nyní vyrazili zadržet rodinu mágů a podporovatelů Caesara. Překonali branku a seřadili se u vás.
„S nimi už snad ano.“ prohodila bretonka při pohledu na posily, které vám přiběhli pomoci. „Nejspíš jsou ještě uvnitř.“ oznámila kvestorce.
„Zadržíme je.“ přikývla kvestorka, „Otevřete ty dveře, legionáři.“ rozkázala ti následně a sama sáhla po svém meči. Ostatní ji následovali. „Vy nás Sarricová kryjte svojí magií. Nemyslím si, že se vzdají bez boje.“

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

SuperHunter
„Přesně tak!“ spráskl ruce obchodník, „Vraťte se zpět domů! Písečná bouře se přežene pak si v klidu nakoupíte!“ zdůraznil a zcela zakončil balení. „Hotovo.“ pousmál se.
„Ale... Ale můj syn i já hladovíme!“ zvolala žena naposled, ale nakonec když spatřila tvoji neústupnou tvář sklopila hlavu a s nepořízenou se odebrala ke svému domu.
„Eh... Děkuji vám válečnice. Máte to u mě.“ přikývl děkovně, „Dal bych vám nějakou odměnu, ale nechci abyste si to vyložila jako nějaký úplatek a já pak musel za katr.“ zakončil a vyhoupl se na velblouda. „Mějte se!“

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

BadWolf
„To je život...“ povzdech si stařec a kráčel k východu, zastavil se a na chvilku se začal prohrabovat v kapsách. „Ah! Tady to je.“ zvolal radostně a opět přidal do kroku. Potkali jste se u dveří, byly otevřené.
„Neskutečné.“ zvolal při pohledu na tebe, „Měl byste okamžitě odejít.“ pokračoval již trochu tišeji, „Jestli vás tu uvidí velitel Cairen nechá vás okamžitě zadržet a tvrdě potrestá toho kdo vás sem v pustil.“ s těmito slovy se začal rozhlížet. „A mě rovněž! Protože s vámi teď hovořím!“ zvolal zděšeně.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Neodpovězené tahy

Upravil/a Aurelius dne 01.06.2018 21:46
 
Adrian_S
"Co na nás vybafne? Daedra?" zeptám se Globulla sarkasticky a počkám, co mi dál nařídí.
"Život je jako metal... Je rychlý, tvrdý, ale přesto uvnitř krásný!"

7.9.2014 - Level 12 (Falmer) - Ocenění "Pisálek" & "Pravidelná docházka"

17.11.2014 - Level 25 (Dwarven ballista) - Ocenění "Jarl povídkářů" za rok 2014
7.4.2015 - Level 34 (Boethiah) - Ocenění "Hráč ve zdejších kobkách"

Přečtěte si také moje díla:
Adriho verše
Adriho povídky I - Ruka zloděje
Adriho povídky II - Temná smlouva
Adriho povídky III - Děti Skyrimu
Adriho povídky IV - Prokletí daeder
Adriho povídky V - Osvobození
Adriho povídky VI - Putování M'aiqa Lháře
Adriho povídky VII - Torna plná cukříku
Adriho povídky VIII - Zapřísáhlej
 
scorpioncz
"Jaká nečekaná změna situace! Vypadá to, že mnich dostal co chtěl a teďka má v plánu už jen zdrhnout." Pomyslel jsem si ve chvíli, kdy jsem si uvědomil dění okolo altmerky, když se zastavila v půli věty.

Můj následný plán vyšel skvěle, i když jsem na okamžik zalitoval rytíře, který měl prostě jen smůlu. Na mágy to však mělo krátkodobý drtivý účinek a já byl se svojí prací spokojen. Jeden z mágů však pohotově zkusil protiúder, který se mu moc nepovedl. Pocítil jsem slabé svrbění po těle, když se mě slaboučké bleskové kouzlo dotklo. Ztuhl jsem a sklonil mírně hlavu. "Takové titěrné kouzlo a on si myslel, že by mi to snad mohlo něco vůbec udělat?" Problesklo mi v mysli a ucítil jsem slabý závan hněvu, kvůli kterému se mi víc rozbušilo srdce.

Okolnímu dění jsem v tu chvíli věnoval pozornost jen okrajově. Věděl jsem, že mnich chce zdrhnout. Věděl jsem, že altmerka má malej paralizační problém. A věděl jsem, že šéf mágů něco křičí a jakýsi Sefar následně vyčaroval zbraň a dokonce mi vyhrožoval!

Ten okamžik byl přesně tím okamžikem zlomu. Zuřivost vzplanula a s tím se i znovu zrychlil tep. "Červ! Jak se vůbec mohl opovážit?! Vyhrožovat? Mně? Za to zaplatí!!" Ještě než se stačil vůbec pohnout, udělal jsem celkem tři věci. Nejprve začal v levé ruce vyvolávat kouzlo ze školy proměn. Za druhé, pravou rukou svižně tasil legionářský meč. A za třetí jsem pozvedl obličej, na kterém se objevil úšklebek, ve kterém nebyla ani špetka radosti ... ten výraz bylo také to poslední, co ze mě poloslepý mág viděl, když jsem zmizel v účincích kouzla neviditelnosti.

Nejprve jsem instinktivně ustoupil do strany. Byla tu možnost, že by mohl bodat do místa, kde jsem se nacházel naposledy. Už jsem však cítil, jak nezastavitelně propadám hněvu a zuřivosti, takže jsem musel jednat rychle, než začnu jednat iracionálně. "Přede mnou titěrný hmyz. Sefar ... to se až podezřele podobá slovům kefar ... a SMRT! Pak tu je ta čarodějnice, co se ani pořádně o sebe postarat nedokáže! A taky mnich ... prohnilý zrádce, ten zaplatí jako poslední ... nejvíc bolestivě ... ale nejprve tenhle komár s vyčarovaným mečem ... pff nic se nevyrovná klasické oceli ... kdyby to byla jen ta MOJE OCEL! od který mně dělí TA NAMYŠLENÁ ..." "Grrrrraaaa!!"

Moje rozházené myšlenky se během nepatrného okamžiku v neviditelnosti srovnali do jedné řady, podle které se moje tělo začalo pohybovat. Rudou mlhou vyvrcholené milisekundové myšlení vražedného tance s kouzly a čepelí, začalo hněvivým zařváním a smrtonosným švihnutím čepele spodním sekem. I kdyby mu magie pomáhala vidět přes moji neviditelnost a nějak se mu podařilo úder odrazit, dost by ho to rozhodilo. A ta chvíle mi stačila na to, abych uskutečnil další část linky.

Dalším tahem ve smrtonosné hře bylo rozeběhnutí se k veliteli mágů a v plné rychlosti do něj zezadu až po jílec zarazit meč. Zběsilý útok neviditelnýho nepřítele zezadu, když zaměřil svoji pozornost na pomstu altmerce ... lepší scénář se mi nemohl naskytnout. Instinktivně jsem meč chtěl nechat v těle a zbytečně se nezdržovat jeho vytahováním. Posledním dílem skládačky bylo zastavení teleportace mága, k čemuž se bezvadně hodilo kouzlo telekineze. Kouzlo letělo na stůl před mnichem, a mělo ho přimáčknout ke zdi. Dost silně přimáčknout ke zdi.

Tak skončila poslední část tance a slovo převzal při vytrhnutí meče ze zad mága hněv a chuť mstít se ...

http://i.nahraj.to/f/1bbv.jpg
 
Sarako
Ve snaze dostat se co nejrychleji (a ne moc riskantně) dostat za Cariel, za pomoci telekineze podtrhnu zbrojnoši nohy tak, aby spadl zády na toho za ním (což jej částečně vyvede z rovnováhy), a než stačí nějak zareagovat, svým mečem odkloním toho prvního oštěp stranou a uštědřím mu vší silou kopanec do hrudi, což by mělo jeho i toho za ním poslat po schodišti dolů. Potom co nejrychleji seběhnu schody a cestou dorazím ty dva co se skutáleli dolů.

Pokud ti dva střeží cestu nahoru, za pomoci telekineze stáhnu po schodech toho prvního za nohy tak, aby se mi při svém sklouznutí nabodl na meč, s tím druhým udělám to samé a potom se rozběhnu po schodech dolů.

Jakmile budu dole, otevřu dveře na nádvoří a pokud nebude příliš pozdě, zařvu na Armina: ,,U sta popelavců, co jsi to za rytíře, chystáš-li změřit své síly s dámou!" za pomoci telekineze si přitáhnu nejbližší volný meč, postavím se do střehu a se slovy: ,,Už teď patří tvá duše Mefale." vykročím rovnou k němu.
 
Fjeratlof
Uposlechl jsem rozkazu a vytasil jsem meč a štít a vší silou jsem vyrazil dveře do domu.
 
Tondulin
"Zbylo dost zbrojí pro každého? Mohli by jsme se chovat jako městká stráž a nepozorovaně odsud okdkráčet." Dotážu se ostatních a půjdu se také převlíknout.
 
BadWolf
"Však odcházíme... a pohovořit si můžeme někde jinde. Co říkáte?" nenechám se odehnat.
XVI...............................................................[Dcery Nebes]
The Sassy Master, Melon Lord!

http://i.imgur.com/SNisYpc.gif

That's all I got. It's pretty much my whole identity. BW, the meat and sarcasm guy.

http://i.imgur.com/UAsbdCU.jpg
 
Aurelius
→ Tah 408

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Scorpioncz
Skryl jsi se pod rouškou neviditelnosti s taseným mečem legionáře ses urychleně přesunul ke svému protivníkovi. Kouzlo, kterému dovolovalo vidět i přes oslepení však pro něj odhalilo i tvůj pohyb. Nezareagoval však, protože spatřil zbytek rytířů, kteří odmítli čelit žoldákům a zjevně vyrazili proti němu. Nežli přišel tvůj úder stihl proti nim seslal ještě jedno kouzlo, které se odrazilo o štít jednoho z nich, účinek kouzla tak dopadl na strop.
Tiše zaklel v momentě, kdy jsi jej zasáhl rychlým sečným úderem do spodní části těla. Mág se přeci jen pokusil uhnout, a tak byl úder spíše povrchový, nikoliv smrtelný.

Ponechal jsi mága být a vyrazil proti hlavnímu mágovi. V momentě kdy jsi však uskutečnil úder mečem bylo tvé neviditelné kouzlo přerušeno.
„Bacha!“ křikl Sefar, aby upozornil svého přítele. Bylo však pozdě pro něho samotného. Neboť jeden z rytířů jej rozsekl dlouhým obouručným mečem napůl aniž by stihl seslat jediné ochranné či útočné kouzlo.

Velící mág mezitím udeřil svým bleskovým kouzlem do altmerky. V jeho tváři byl neskrývaný výraz satisfakce. Když však zaslechl volání svého přítele přerušil kouzlo a otočil se. V ten moment mu však v hrudi přistál tvůj meč. Zasténal a pozvolna se skácel k zemi. Dvojice rytířů mezitím zahynula pod dobře a rychle koordinovanými útoky dvojice žoldáků. Z jejich stylu boje bylo patrné, že změnili strategii. Z defenzivní, ve které měli v plánu chránit trojici mágů si nyní chtěli zachránit svoji vlastní kůži a co nejdříve se probít zpět ke dveřím, které jim však blokovalo pár posledních rytířů.

Telekinezi jsi používat nemusel, neboť Gart, znepřátelený mág se postaral o mnicha mnohem dříve. Seslal ledový oštěp, který srazil mnicha k zemi. Bolestivě řval zatím co se mu chlad rozlézal do zbytku těla. Gart k němu vyrazil. Mladík schovaný za pultem sebral dostatek odvahy a vyrazil proti mágovi, který mu nevěnoval pozornost, neboť si jej nevšiml až do chvíle, než se nebezpečně přiblížil s židlí nad hlavou.
Prudce se otočil a zasáhl jej tobě neznámým kouzlem. Tvář mladíka jako by ztratila jiskru a jeho oči se zakalily temnotou. Shodil židli k zemi.
„Zabij toho mága!“ rozkázal mladíkovi a pokynul směrem k mnichovi, ačkoliv rozkaz již zesnulého hlavního mága zněl jinak. „Já se postarám o zbytek...“ zamumlal a otočil se směrem k bojujícím rytířům, tobě a altmerce, která stále ještě nebyla schopna pohybu, neboť byla (poslední tah) vystavena kouzlu paralyzace.

Gart začal mumlat zaklínadlo, hrot hole se rozzářil a ty jsi pocítil jak při vytažení meče z hlavního mága tělo pozvolna ožívá. Nebylo jediné, rozpůlený mág sice vstát nedokázal, ale jeho polovina těla se probudila k životu a začala se plazit po podlaze. Padlý rytíři rovněž začali ožívat.

Boj mezi žoldáky a rytíři ustal v momentě kdy jeden z rytířů ošklivě poranil Ripovi tvář dlouhým sekem. Držel se za část poraněné tváře a druhou mával obraně před sebou.
„Zabijeme je společně... Ty mrtvé a toho mága.“ nabídl nezraněný žoldák, „Potřebujete nás. Jsem si tím jist.“ dodal a hleděl na oplátované rytíře jako by čekal odpověď od nějakého z jejich velitelů. Ten se však teprve teď vzpamatoval z odhození a vyškrábal se zpoza stolu.
„Zvládneme to bez vás.“ poznamenal jeden z rytířů zpoza přilby a probodl nezraněného žoldáka mečem. Další dva rytíři přidali své údery rovněž a jeden načasovali i na Ripa, kterého nezabili nýbrž udeřili ocelovou rukavicí do spánku. Oba žoldáci se skáceli, jeden mrtev a druhý prozatím v bezvědomí.
„Setnout hlavu hned!“ rozkázal rytíř, který převzal velení.
Jeden z rytířů bez váhání setnul hlavu mrtvému žoldákovi čímž zabránil zcela jeho oživení. Druhého nechali být. „Berte naše bratry!“ dodal další rozkaz a připravil se na střet s mrtvými rytíři.

Garta v průběhu vyvolání obalilo ochranné kouzlo, které prakticky znemožňovalo jakýkoliv úder z pomocí magie. Přiblížení se mohlo rovněž znamenat nebezpečí. Očarovaný mladík vyrazil proti zraněnému mnichovi, pohyboval se téměř normálně. Popadl ze stolu láhev a její konec rozbil o stůl.
„Co to děláš?!“ křikla dívka a chtěla se rozeběhnout za ním, ale štamgasta, který předtím hledal úkryt za barem jí to nedovolil. Chytl ji za pas a povalil k zemi.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Adrian_S
Globullus tvoji sarkastickou poznámku nijak nekomentoval. Obešel tě a šel první, následoval jsi ty a úplně nakonec Rilen, která se kochala zdobením celém chodby. Prošli jste až nakonec, dveře byly podobné těm, kterými jste sem přišli.
„Stůjte.“ rozkázal Globullus, pozvedl hůl a uskutečnil to samé kouzlo co předtím. Přikývl hlavou a spokojeně stáhl na kliku dveří, „Čisto. Prozatím.“ pronesl a otevřel dveře. Jakmile tak učinil vešli jste do kulaté místnosti, která byla rozdělena.

Dlažba vnějšího kruhu byla odlišná od dlažby v užším kruhu, který se rozprostíral kolem podivného stolku, připomínající spíše oltář či něco jemu podobného. Ačkoliv nebylo příliš zvykem mít na pozemcích univerzity nějaké oltáře a tento neodpovídal tvaru žádnému z tobě známých bohů. Na podivném malém stolku se totiž nacházela dvojice propletených rukou a společně svírali ozdobný kalich na kterém bylo patrno hned několik daedrických písmen.

„Pokud možno... Se ničeho nedotýkejte.“ vyzval vás Globullus, „Císařští mágové to tu možná očistili od temné magie, ale nikdo nedokáže být bezchybný.“ dodal a podíval se na Rilen, jejíž úžas velmi rychle mizel ze tváře.

Neušlo ti, že stěny byly očouzeny od ohně, místy prosvítaly místa, která byla předtím skryta nábytkem nebo nějakými obrazy. Nyní zde ale nic krom podivné dvojice rukou s kalichem nebylo. Zeď byla rovněž v jednom z míst poničená jako by do ní udeřil nějaký velmi velký předmět. Čtveřice sloupů, která dodávala stabilitu celé místnosti byla neporušená, ale na jednom ze sloupů rostly podivná černočervené houby.

„Zde...“ nadechl se Globullus, „Měla údajně Bothiel mít svůj úkryt. Zde měla nabírat svoji magickou moc a sílu. Alespoň takhle to tvrdili kdysi dávno Císařští mágové, ale verze, které se vypustily do světa jsou různorodé.“ povzdech si. „Všechno, co tu bylo tehdy Císařští mágové očistili od temné magie, odnesli a pravděpodobně zničili.“
„Proč neodnesli ten podivný oltář?“ optala.
„To je právě ten důvod proč tu teď jsme.“ podíval se střídavě na tebe a na ní. „Tohle musí být to co Císařští mágové před lety přehlédli. Tohle...“ poukázal na oltář, „Musí být cesta do skutečné komnaty Bothiel.“
„Vždyť je to tak nápadné.“ namítla Rilen.
„Právě protože je to tak nápadné. V hromadě věcí, co tu tehdy bylo to dokonale splynulo a stalo se to nezajímavým.“ odmlčel se, „Krom toho ohledání dělali mágové vybraní Corrientisem jak jsem vám říkal již nahoře.“ podíval se střídavě na tebe a následně na Rilen, „Většina těch tu nikdy nebyla, a tak nevěděli, že tenhle oltář není součástí komnaty. Nikdy předtím mi to nedošlo. Až když se na Univerzitě objevila Bothiel, upíři a já začal pátrat v paměti, vyptávat se Dremwuse na nějaké podrobnosti a pak mě to trklo. Ale je tu problém...“ povzdech si, „Nevím, jak to otevřít...“ pohlédl zpět na oltář. „Nějaké nápady Fallene, Rilen?“
„Já toho příliš o Bothiel nevím...“ pokrčila Rilen, „Možná kdybychom si zopakovali společně co o ní víme tak bychom na něco přišli.“ navrhla následně.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Sarako
Seslal jsi telekinezi, ale Chorrolský stráž odolal a tvé kouzlo jej nestáhlo k zemi. Výhružně několikrát provedl výpad oštěpem a vyzval tě k odložení zbraně. Druhý ho však nabádal k útoku, ale první se nedal a držel obranou formaci.

Náhle se však ozvalo nebezpečné svištění vzduchem. Ohlédl jsi se a oknem ve věži jsi spatřil vrženou střelu z katapultu. Udeřila přímo do věže a smetla její větší část společně se schodištěm nahoru. Stráž bez oštěpu se dal na útěk těsně před dopadem, ale na špatnou stranu. Padající stěna věže jej smetla. Druhý si pouze přidřepl a pokusil se úder přečkat. Povedlo se mu to. Byl spolu s tebou v místě, kde byl následek střetu nejmenší. Prosto však nevypadá věž zevnitř úplně nejstabilněji.

Souboj společníků:
Brumští zbrojnoši odhodlaně čelili přesile. Čarodějka se připravovala na střet s Arminem, který se nebezpečně blížil. Došel až téměř k ní, když vyrazil zcela do útoku. Jejich ostří se několikrát střetly, udeřily o sebe v nejrůznějších polohách a neoddálily se až do chvíle, než jej Cariel obdržela úder pěstí do tváře a následně byla seknutím meče poslána k zemi.
„Bez magie... Nejste nic.“ řekl zadýchaně Armin. „Zvedej se.“ pobídl ji. Cariel se zvedla, její rána byla spíše povrchová, nic smrtelně vážného.

„VELITELI! VELITELI!“ řval kdosi přibíhající branou směrem k sídlu vládnoucího rodu. Armin pozvedl hlavu. „Prolomili obranu! Jejich moc!“ vydal ze sebe vysíleně Chorrolský stráž.
„Dorazte je!“ rozkázal Armin ke svým mužům, aby popohnal jejich boj s prohrávajícím vojskem útočníků, kterých bylo mnohem méně. Než však stihl pohlédnout zpět na Chorrolskou stráž u brány spatřil muže mrtvého, šíp mu trčel ze zad.

Cariel využila této chvíle a vyrazila do útoku. Opět se jejich ostří několikrát setkali. Souboj se zdál být vyrovnaný, Cariel se držela spíše v defenzivním stylu boje. Zatímco Armin dával přednost rychlým útočným úderům.

Sarako
„Nechci tu umřít!“ zvolal vyděšeně oštěpař a zahodil oštěp. Vyděšeně se ohlédl na díru ve stěně a celkově rozpadající se strop. „Nechci...“ křikl znovu a zahodil i štít. Prosebně na tebe pohlédl jako by chtěl, abys ho ušetřil a nechal utéci.
„V žaláři jsme našli akorát Delmuse. Hrabě tu není.“ zaznělo ti v hlavě, „Asi ho musejí mít někde v sídle jako pojistku.“ dodala Thera.

Stav nepřátelé (nádvoří):
Zbrojnoši: 4 = zkamenělí, 6 = mrtvý, 1 = zraněný, 7 = naživu / 19
Armin (naživu)

Stav nepřátelé (velká věž):
Zbrojnoši: 0 = naživu, 5 = mrtev / 5

Stav spojenci:
Brumští zbrojnoši: 2 / 2
Thera (naživu)


---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Fjeratlof
Tasil jsi meč a vší silou vykopl dveře. Nebylo to obtížné, dveře se bez vynaložení jakéhokoliv odporu otevřely. Čarodějka se tázavě podívala na Kvestorku, která nic nenamítla, ale bylo patrné, že dveře nebyly ani zamčené.

„Pojďte!“ zdůraznila Kvestorka a s připravenou zbraní v ruce vykročila do domu. Kráčela opatrně neboť nevěděla, co vás uvnitř čeká. Čarodějka se držela poblíž ní. Měla v ruce připraveno nejedno kouzlo.
„Potřebujeme je živé?“ optal se jeden z legionářů.
„Ano. Minimálně jednoho ano, proto jsem říkala, že je zadržíme.“ přikývla Kvestorka, napřímila se a pohlédla před sebe „Jménem Císařství, legie a Císaře Tita Mede II. vás vyzívám, abyste sešli dolů k nám s rukama nad hlavou a nekladli žádný odpor.“ zvolala s důrazem.

Neozval se však žádný zvuk či reakce. Kvestorka gestem pokynula, abyste úzkou chodbou pokračovali dál. Zabočili jste a spatřili schodiště a několik dveří, které směřovaly do jednotlivých pokojů. Znovu výhružně zvolala a očekávala odpověď. Chodba byla širší, v klidu se do ní vešla trojice legionářů vedle sebe. Ve dvou místech byla ozdobena plátovými zbrojemi a dále již pouze zavěšenými starými zbraněmi či nějakými kresbami.

„Magie...“ šeptla tiše Mirabelle a jakmile se dostalo slovo až k tobě spatřil jsi, jak dvojice rytířů na stěně ožila. Popadla obouručné zbraně a seskočila z podstavce.
„Formaci!“ křikla Kvestorka a pevněji sevřela zbraň. Trojice legionářů vás ihned předběhla a zformovala se před kvestorkou a čarodějkou. „Zbytek se držte vzadu.“ rozkázala následně.
Ze schodiště rychlejším krokem přiběhl muž v červenozeleném rouchu. Tvář mu kryla kápě, ale bylo více než pravděpodobné, že se jedná o majitele domu Colla. V ruce svíral magickou hůl.
„Vzdejte se!“ pohrozila znovu, ale bylo jí to málo patné. Mág bez jakéhokoliv slova seslal ze své magické hole kouzlo. Záblesk kouzla byl však odrazen čarodějkou Sarricovou, která je obrátila vzhůru čímž zasáhla strop. Explozi kouzla zmírnilo její kouzlo, avšak strop nevyvázl nejlépe. Byl značně poškozený a popraskaný.

Záblesk světla se objevil i za tvými zády. Koutkem oka jsi se otočil a spatřil jsi stejnou róbu, ale tentokráte ženu. I ona měla skrytou tvář kápí. Stejně jako její muž byla ozbrojena magickou holí, které výhružně zářil hrot. Volní legionáři (poslední dva) se otočili směrem k ženě a sestavili štítovou hradbu obdobně jako trojice proti oplátovaným rytířům.

„Odložte zbraně. Přeci nemusíme válčit.“ projevila snahu vyjednávat kvestorka Pelena, střídavě přitom hleděla na muže i ženu. „Pokud jste nevinní nehrozí vám u soudu žádné nebezpečí.“ dodala.
„Soudy jsou zkorumpované stejně jako tohle město. Vražedkyně sedí na trůně hrabství zatím co její tchán a nyní i její muž umírají za neznámých okolností. Co se stane až zemře Luther? Stane v čele hrabství jeho žena, a to je něco co já nepřipustím. Caesar je správnou změnou, jiskrou pro revoluci, kterou tohle město potřebuje již několik let a nyní ji dotáhneme dokonce!“ zdůraznil v dlouhém monologu a poté pozvedl volnou ruku čímž rozkázal oplátovaným zbrojím zaútočit.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

SuperHunter
„Přesně tak!“ spráskl ruce obchodník, „Vraťte se zpět domů! Písečná bouře se přežene pak si v klidu nakoupíte!“ zdůraznil a zcela zakončil balení. „Hotovo.“ pousmál se.
„Ale... Ale můj syn i já hladovíme!“ zvolala žena naposled, ale nakonec když spatřila tvoji neústupnou tvář sklopila hlavu a s nepořízenou se odebrala ke svému domu.
„Eh... Děkuji vám válečnice. Máte to u mě.“ přikývl děkovně, „Dal bych vám nějakou odměnu, ale nechci abyste si to vyložila jako nějaký úplatek a já pak musel za katr.“ zakončil a vyhoupl se na velblouda. „Mějte se!“

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

BadWolf
„Zbláznil jste se?“ podíval se na tebe s vykulenýma očima. „Kdyby zjistil Cairen, že se scházím s někým jako jste vy tak sem tu skončil.“ a znovu se začal rozhlížet, „Raději už běžte.“ pobídl tě znova.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Tondulín
„Nemít sebou toho zelenáče tak by to šlo.“ namítla bosmerka, „S ním?“ podívala se na tebe vážně, „To nejde. Viděl jsi někde snad orka v městské stráži?“
„Vezmeme ho jako vězně, kterého potřebujeme transportovat.“ namítl Garmin. „To projde, a ještě dostaneme povolení k odjezdu z města.“ dodal. „Oblečeni již jsme. Takže stačí jen dát pouta jemu.“ směřoval svůj zrak k orkovi.
„Zkus to a skončíš jako všichni ostatní ušáci.“ zavzdoroval ork.
„Klid. Nějak odtud odejít musíme.“ namítlo jedno z dvojčat. „Bude to jen jako. Pak tě pustíme.“
„A co s ní? To ji mám celou dobu vláčet?“ zeptal se dunmer, který měl stále ještě hlídat nepřítomnou Belwen.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Neodpovězené tahy
 
Adrian_S
"Dost mě zaráží, že vše šlo až doposud bez potíží. Nelíbí se mi to." spustím, "Jestliže tohle byla ona komnata Bothiel, neměla by tady mít nějakou ochrannou auru, byť to císařští mágové očistili? Zdá se mi to až moc snadné, že stále žijeme, jestli mi rozumíte."

Přijdu o něco blíže k oltáři, natáhnu k němu ruku a pokusím se zjistit, zda není nějak magicky nabitý (nehodlám do něj vstahovat ruku).

"Neznám moc nestvůr, Bothiel byla upír, že? Co třeba použít několik kapek krve do tohohle kalichu?"

"Život je jako metal... Je rychlý, tvrdý, ale přesto uvnitř krásný!"

7.9.2014 - Level 12 (Falmer) - Ocenění "Pisálek" & "Pravidelná docházka"

17.11.2014 - Level 25 (Dwarven ballista) - Ocenění "Jarl povídkářů" za rok 2014
7.4.2015 - Level 34 (Boethiah) - Ocenění "Hráč ve zdejších kobkách"

Přečtěte si také moje díla:
Adriho verše
Adriho povídky I - Ruka zloděje
Adriho povídky II - Temná smlouva
Adriho povídky III - Děti Skyrimu
Adriho povídky IV - Prokletí daeder
Adriho povídky V - Osvobození
Adriho povídky VI - Putování M'aiqa Lháře
Adriho povídky VII - Torna plná cukříku
Adriho povídky VIII - Zapřísáhlej
 
Tondulin
"Je to jen na chvíli, nemáš se čeho bát, všichni táhneme za jeden provaz, hned jakmile se dostaneme pryč z města, rozvážeme tě. Máš moje slovo." Odpovím orkovi a pokynu Garminovi, aby ho svázal. Pak se kouknu za Belwen, zkusím do ní párkrát šťouchnout, případně jí dát drobnou facičku na probrání. "Belwen vzbuď se naše mula už tě nehodlá dál vláčet." kouknu se na dunmera s vlídným aedanovským úsměvěm.
 
scorpioncz
Připravený plán se vydařil jen napůl. První mág byl vyveden z míry, jak jsem plánoval. Dokonce se to vyvedlo tak, že ho rytíři rozpůlili vejpůl. Samotný můj útok na jejich velitele byl také úspěšný, sic ne tak elegantní, jak jsem předtím plánoval. Pach krve a pohled do očí umírajícího však podnítilo moji další krvežíznivost.

Už jsem se chtěl vydat směrem k mnichovi, jenže už bylo pozdě. Ležel na zemi, řval bolestí a trčel z něho ledový oštěp. “Kdo to byl? Kdo mne připravil o moji pomstu?! KDO?!!“ Rozhlédl jsem se po místnosti a spatřil, jak Gart začarovává toho holomka, kterej málem způsobil první pohromu. Nejprve mne překvapilo a chvilku zmírnilo hněv to, jak se mladík pokusil pomoci. “Akt hrdinství? Úctyhodné …“ Jenže v tu chvíli z onoho mladíka udělal poslušnou služku. Zuřivost se znovu vetřela do krve, která mi z ní skoro až vřela. Otočil jsem se ke Gartovi čelem, protože mi bylo jasné, že jediný mág schopný předtím mne připravit o pomstu a ještě udělat něco takového zbyl už jen jeden … můj nový cíl.

Hněvivě jsem zavrčel a kopl do probouzející se mrtvoly mága. V pravé ruce jsem pevně sevřel meč, až mi zběleli klouby a vycenil naštvaně zuby. Podle štítu, který se okolo něj utvořil, by magické útoky neměly smysl, ale to jsem v plánu stejně neměl. "Tak začněme …" S očima sledujíc jeho pohyby jsem k němu zamířil a volnou rukou jsem počal sesílat telekinezi, kterou jsem předtím nevyužil.

První objekt, na který jsem kouzlo seslal, byla rozbitá flaška, kterou jsem vytrhl mladíkovi z rukou a mrštil ji na mága. To byla spíše taková pro něj bolestivá zkouška, jak dobře se dokáže před objekty chránit. Potom jsem začal svoji chůzi zrychlovat a vrhat po něm větší a větší předměty, které se nacházely všude okolo mne. Židle, stoly a lavice, cokoliv co bylo dostatečně velké a nebezpečné jsem telekinezí hodil po Gartovi. Dělal jsem to z dvojího důvodu. Prvním byl ten, že jsem ho chtěl rozmáčknout jako ČERVA! Za druhé všechny přede mnou letící předměty sloužili i jako štít vůči všem kouzlům, která by na mě chtěl hodit. Meč jsem měl neustále připraven, abych jím odrazil, prosekl nebo přerazil každou věc, kterou by se mu podařilo odrazit náhodou nebo chtěně přímo na moji osobu. Uhýbal jsem jen před většími předměty, jelikož jsem stejně neočekával, že bude stíhat věci s takovou kadencí efektivně odrážet a zaměřovat. Navíc moje krvežíznivost toužila pouze po smočení meče v jeho chladné nekromantské nečisté krvi.

Takhle jsem postupoval a házel předměty dále rychleji a rychleji, až jsem se ocitl v blízkosti štítu. Ať už se mu dařilo objekty odrážet nebo ne, vyvrcholilo vše v blízkosti magické bariéry. V poslední chvíli jsem nechal kouzla telekineze a vyčaroval si plamenný plášť. S rychlostí předtím nabranou a hněvivým řevem jsem vběhl do magického štítu a zuřivě řezal, sekal a bodal všude okolo sebe.

Upravil/a scorpioncz dne 08.06.2018 01:30
http://i.nahraj.to/f/1bbv.jpg
 
Sarako
,,Běž." promluvím k odzbrojenému oštěpaři, přitáhnu si za pomoci telekineze jeho zahozený štít a nechám ho jít, a ve snaze se dostat co nejrychleji z věže dolů na nádvoří, se na něm sklouznu po věžním schodišti (ke konci se pokusím brzdit svými železnými botami), přitom v myšlenkách odpovím Theře: ,,Propusť všechny brumské vězně a každého, kdo se bude chtít přidat, na nádvoří se bude hodit každý, kdo udrží meč. Delmuse vezmi s sebou, ale dej na něj pozor, dokud má naše zlato, je pro nás příliš cenný na to, aby zemřel."

Jakmile budu dole, postavím se na nohy, otevřu dveře na nádvoří a pokud nebude pro Cariel příliš pozdě, zařvu na Armina: ,,U sta popelavců, co jsi to za rytíře, měříš-li své síly s dámou!" za pomoci telekineze si přitáhnu nejbližší volný meč, postavím se do střehu a se slovy: ,,Už teď patří tvá duše Mefale." vykročím rovnou k němu.

Upravil/a Sarako dne 08.06.2018 17:11
 
Aurelius
→ Tah 409

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Scorpioncz
Kopanec do mrtvoly ji poslal zpět k zemi a nakrátko zpomalil v dalším povstání. Nicméně ji nezastavil. Sevřel jsi meč a v druhé ruce začal sesílat telekinezi. Nejprve jsi sebral z ruky mladíkovi rozbitou láhev, zmateně se otočil, ale následně pokračoval ke svému cíli. Láhev udeřila do ochranného kouzla, následoval výboj, který udeřil do stěny hostince. Obdobné to bylo u každého jiného předmětu, čím větší tím silnější výboj. Byly nekoordinované, ale při jednom z tvých úderů byl odvetným úderem sražen k zemi jeden z rytířů. Postupoval jsi blíže a blíže, čím dál rychleji.

Postupně v místnosti zbylo jen několik těžkých stolů, pult, za kterým stále ještě vzdorovala dívka šamgastovi, který jí bránil ve snaze zabránit svému milému v hrozivém činu. Dvojice štamgastů se pokusila uprchnout z hostince. Vylezli zpod stolu a začali prchat. V momentě kdy o bariéru udeřila jedna ze židlí se roztříštila a ostrá a silná tříska se zabodla jednomu z nich do hlavy. Padl k zemi. Druhý ihned zalehl. Zděšeně hledal na svého přítele a rozhlížel se. Vstal a chtěl znovu utéci, ale narazil na přepůleného mága, který se ihned sápal po jeho nohou. Několika kopanci jej muž zdržel, ale v momentě, kdy se mu oživlá mrtvola zakousla do špičky nohy zalil celý hostinec bolestivý řev.

Altmerka se konečně vymanila z paralyzačního kouzla, právě včas. Oživlá mrtvola se k ní nebezpečně přiblížila a zakousla se jí do zápěstí. Než však stihla udělat jakýkoliv další pohyb probodla jí lebku vázanou dýkou a následným kouzlem ji odhodila stranou. Mrtvola se znovu postavila na nohy a vyrazila, už mnohem rychleji, proti své protivnici. Ta nezaváhala a seslala jiné, mnohem silnější kouzlo, které mrtvolu změnilo v hromádku prachu. Otočila se směrem k tobě. Chtěla cosi křiknout, ale bylo pozdě. Došel jsi až k ochrannému kouzlu, které obklopovalo Garta, který po celou dobu neseslal jediné kouzlo, pouze se soustředil na oživování každého mrtvého v místnosti a zaměstnával tak především přeživší rytíře.

Mladík se mezitím dostal až k raněnému mnichovi, kterému ledové kouzlo proniklo do zbytku těla a zcela jej znehybnělo. Stačilo pár dalších minut a srdce by se mu zcela zastavilo a podlehlo chladu. Nestalo se tak. Mladík jej přetočil, klekl na něj a několikrát jej prudce udeřil do hlavy. Následovali další údery, bušil do něj jako smyslu zbavený až do chvíle, než měl ruce zcela od krve a tvář protivníka byla zalitá krví až k nepoznání. Teprve pak jeho běsnění přestalo. Zpoza pultu se ozýval pláč a nářek.

Byl jsi sotva půlmetru před bariérou, poslední odvetný oder bariéry udeřil téměř do altmerky nebýt jejího včasného ochranného kouzla, kterým úder odrazila jinam. Vyvolal jsi ohnivý plášť a sevřel meč. Řev se vedral do tvých úst a vší silou jsi udeřil do Gartovi ochranné bariéry. Stačil jeden úder, dotek tvého ostří o ochranné kouzlo a vznikla exploze podpořená plamenným kouzlem, které tě obklopovalo. Odvetný úder tě odhodil v podobě blesku na druhý konec místnosti, přistál jsi na stěně a nakrátko se ti zatmělo před očima společně s rudou září a explozí.

Pozvolna začínáš přicházet k sobě. Bolí tě hlava, záda a téměř celé tělo. Vše před očima máš rozmazané, ale rozpoznáváš altmerku, která stojí pár metrů před tebou a ochranným kouzlem odráží to Gartovo. Oděv měla značeně poškozený, špinavý a tvář zakrvácenou. Hostinec je poničený, stoly hoří a hoří i střecha. Slyšíš nejen nářek dívky nad hrozivým činem jejího milého, ale také bolestivý nářek štamgasty, kterého není poloviční mág nemilosrdně pojídá za živa. Přeživších rytířů moc nezbylo. Dva se s námahou zvedali ze země. Další bolestivě vytahoval ulomený meč ze svého boku. Rip ležel zjevně mrtev na zemi mezi hromadou hlav a těl padlých rytířů. Síla Gartova kouzla zjevně altmerku překvapila, protože musela hned několikrát udělat krok vzad. Gart ještě více posílil své rudé kouzlo, kterým nepřerušovaně útočil na neoblomnou ochranu altmerky.
„Hůl...“ šeptla vysíleně, „Potřebuji hůl...“ pokračovala v šeptání s nadějí, že její slova někdo vyslyší. Její hůl ležela pod jedním z hořích stolu. Od tebe byla sotva pár kroků.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Adrian_S
„Fallene máš pravdu.“ přikývl Globullus, „Jde to podezřele lehce. Něco takového není Císařským mágům podobné.“ rozhlédl se. Přesunul jsi se o trochu blíže k oltáři. Viděl jej lépe zblízka, všiml sis ještě lépe značek vyrytých do pohárku. Jednalo se o jednotlivý písmena v daederské abecedě. Jejich znění při převedení do svého jazyka jsi neznal, alespoň ne u všech. Napřáhl jsi ruku, pociťoval jsi menší magickou energii v jeho přítomnosti, ale nebyla nikterak velká.

„Byla.“ přikývl Globullus, „Ale nemyslím si, že byla upírkou v době, kdy studovala na téhle Univerzitě. Stala se jí až potom... Potom co znovu ožila.“ dodal a zamyslel se při pohledu na pohár, „Leda by s nějakými krvavými kouzly pracoval již tehdy. Možné to je, protože význam krve v magii je velký a možnosti rovněž.“ podíval se na Rilen a následně na tebe, „Obzvláště pakliže chcete docílit toho, že něco bude velmi dobře střeženo.“
„Obětovat krev?“ podivila se Rilen a zatvářila se zhnuseně, „To je barbarské.“
„Ano. Ale magie má mnoho zákoutí a do temné magie patří i ta krvavá.“ přikývl Globullus. „Ještě je tu jedna možnost...“ podíval se na tebe, „Proč jsme doposud naživu a je tu tak ‚málo‘ ochranných kouzel.“
„Jaká?“ polkla tiše Rilen.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Sarako
„Děkuju! Osmička ti to zaplatí!“ vykoktal ze sebe děkovně stráž a dal se na útěk. Přitáhl sis pomocí telekineze štít, hodil jej pod nohy a s jeho pomocí se pokusil sjet schodiště dolů. Dařilo se ti to. V myšlenkách jsi se spojil s Therou a promlouval k ní.
„Udělám, co bude v mých silách.“ zaznělo ti na oplátku. Začal jsi brzdit a následně seskočil na pevnou zem. Dveře jsi otevírat nemusel, byly otevřené.

Vykročil jsi na nádvoří a zvolal na Armina v momentě, když zrovna odzbrojil čarodějku. Popadl ji a přiložil meč ke krku.
„Jsem rytíř!“ zvolal na obhajobu, „Čestní vždy zemřou jako první.“ podotkl a pevněji sevřel meč a přiblížil jej ke krku čarodějky. Cariel si zachovala vážnou tvář. „Jestli se přiblížíš zemře!“ zvolal směrem k tobě. Jeho muži mezitím udolali poslední odhodlané zbrojnoše z řad Brumského vojska.

Branou však přijela pětice jezdců. Mezi nimi byl i Reman Lex, kvestor, který se účastnil porady. Palcátem rozdrtil hlavu stráži, kterého jsi nechal prchnout z věže. Setkal se sním v momentě, kdy se snažil utéct branou pryč. Nepovedlo se mu to. Koně, kterými disponovali nově příchozí posily patřili Chorrolu.
„Formaci!“ vykřikl Armin a pozvolna začal ustupovat k přeživším spojencům. Moc jich nebylo. Zůstalo jich pouze dvanáct. Lukostřelci se zcela stáhli neznámo kam, někteří se v průběhu vřavy připojili, jiní prchli jinam. Ochranná bariéra pominula a hůl zůstala na stejné poloze jako když kouzlo fungovalo.
„Ještě krok a zemře!“ zdůraznil Lexovi Armin, „Klidně ji zabiju! Nezáleží mi na jejím životě ani hněvu Císařských mágů.“
Lexův výraz na tváři nelze poznat, neboť má plnou přilbu. Zadržel však svoje muže pozvednutím ruky s gestem.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Fjeratlof
Tasil jsi meč a vší silou vykopl dveře. Nebylo to obtížné, dveře se bez vynaložení jakéhokoliv odporu otevřely. Čarodějka se tázavě podívala na Kvestorku, která nic nenamítla, ale bylo patrné, že dveře nebyly ani zamčené.

„Pojďte!“ zdůraznila Kvestorka a s připravenou zbraní v ruce vykročila do domu. Kráčela opatrně neboť nevěděla, co vás uvnitř čeká. Čarodějka se držela poblíž ní. Měla v ruce připraveno nejedno kouzlo.
„Potřebujeme je živé?“ optal se jeden z legionářů.
„Ano. Minimálně jednoho ano, proto jsem říkala, že je zadržíme.“ přikývla Kvestorka, napřímila se a pohlédla před sebe „Jménem Císařství, legie a Císaře Tita Mede II. vás vyzívám, abyste sešli dolů k nám s rukama nad hlavou a nekladli žádný odpor.“ zvolala s důrazem.

Neozval se však žádný zvuk či reakce. Kvestorka gestem pokynula, abyste úzkou chodbou pokračovali dál. Zabočili jste a spatřili schodiště a několik dveří, které směřovaly do jednotlivých pokojů. Znovu výhružně zvolala a očekávala odpověď. Chodba byla širší, v klidu se do ní vešla trojice legionářů vedle sebe. Ve dvou místech byla ozdobena plátovými zbrojemi a dále již pouze zavěšenými starými zbraněmi či nějakými kresbami.

„Magie...“ šeptla tiše Mirabelle a jakmile se dostalo slovo až k tobě spatřil jsi, jak dvojice rytířů na stěně ožila. Popadla obouručné zbraně a seskočila z podstavce.
„Formaci!“ křikla Kvestorka a pevněji sevřela zbraň. Trojice legionářů vás ihned předběhla a zformovala se před kvestorkou a čarodějkou. „Zbytek se držte vzadu.“ rozkázala následně.
Ze schodiště rychlejším krokem přiběhl muž v červenozeleném rouchu. Tvář mu kryla kápě, ale bylo více než pravděpodobné, že se jedná o majitele domu Colla. V ruce svíral magickou hůl.
„Vzdejte se!“ pohrozila znovu, ale bylo jí to málo patné. Mág bez jakéhokoliv slova seslal ze své magické hole kouzlo. Záblesk kouzla byl však odrazen čarodějkou Sarricovou, která je obrátila vzhůru čímž zasáhla strop. Explozi kouzla zmírnilo její kouzlo, avšak strop nevyvázl nejlépe. Byl značně poškozený a popraskaný.

Záblesk světla se objevil i za tvými zády. Koutkem oka jsi se otočil a spatřil jsi stejnou róbu, ale tentokráte ženu. I ona měla skrytou tvář kápí. Stejně jako její muž byla ozbrojena magickou holí, které výhružně zářil hrot. Volní legionáři (poslední dva) se otočili směrem k ženě a sestavili štítovou hradbu obdobně jako trojice proti oplátovaným rytířům.

„Odložte zbraně. Přeci nemusíme válčit.“ projevila snahu vyjednávat kvestorka Pelena, střídavě přitom hleděla na muže i ženu. „Pokud jste nevinní nehrozí vám u soudu žádné nebezpečí.“ dodala.
„Soudy jsou zkorumpované stejně jako tohle město. Vražedkyně sedí na trůně hrabství zatím co její tchán a nyní i její muž umírají za neznámých okolností. Co se stane až zemře Luther? Stane v čele hrabství jeho žena, a to je něco co já nepřipustím. Caesar je správnou změnou, jiskrou pro revoluci, kterou tohle město potřebuje již několik let a nyní ji dotáhneme dokonce!“ zdůraznil v dlouhém monologu a poté pozvedl volnou ruku čímž rozkázal oplátovaným zbrojím zaútočit.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

SuperHunter
„Přesně tak!“ spráskl ruce obchodník, „Vraťte se zpět domů! Písečná bouře se přežene pak si v klidu nakoupíte!“ zdůraznil a zcela zakončil balení. „Hotovo.“ pousmál se.
„Ale... Ale můj syn i já hladovíme!“ zvolala žena naposled, ale nakonec když spatřila tvoji neústupnou tvář sklopila hlavu a s nepořízenou se odebrala ke svému domu.
„Eh... Děkuji vám válečnice. Máte to u mě.“ přikývl děkovně, „Dal bych vám nějakou odměnu, ale nechci abyste si to vyložila jako nějaký úplatek a já pak musel za katr.“ zakončil a vyhoupl se na velblouda. „Mějte se!“

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

BadWolf
„Zbláznil jste se?“ podíval se na tebe s vykulenýma očima. „Kdyby zjistil Cairen, že se scházím s někým jako jste vy tak sem tu skončil.“ a znovu se začal rozhlížet, „Raději už běžte.“ pobídl tě znova.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Tondulín
Orkovi se i přes tvá slova plán příliš nezamlouval, ale nakonec svolil a nechal se svázat Garminem. Přesunul jsi se k dunmerovi, který měl na starost Belwen. Šťouchl jsi do ní, následně jí dal drobnou facku.
„Smím?“ optal se Garmin, „Zprvu mě to nenapadlo.“ zdůvodnil, „Ale teď mám jistý nápad.“ dodal a nasměroval svoji ruku k bosmerčinu čelu. Tiše zamumlal jakési zaklínadlo. Ruka se mu rozzářila světlou září, která vstoupila přímo do středu čela mladé elfky. Netrvalo dlouho a její oči se s podobnou září otevřely, ale rovněž zavřely chvilku poté. Jakmile se tak stalo. Prudce sebou cukla a rozhodila rukou. Zhluboka dýchala a zmateně se rozhlížela kolem.
„Možná bude nějakou dobu trochu zmatená.“ pronesl Garmin s pokrčením ramen.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Neodpovězené tahy

Upravil/a Aurelius dne 09.06.2018 00:37
 
BadWolf
"Jestli to takhle půjde dál tak tu nezbyde nikdo kdo se Cairenovi nelíbí. A vzhledem k tomu že jste proti nemu už párkrát promluvil... Nu ale co, vaše věc." řeknu a odcházím.
XVI...............................................................[Dcery Nebes]
The Sassy Master, Melon Lord!

http://i.imgur.com/SNisYpc.gif

That's all I got. It's pretty much my whole identity. BW, the meat and sarcasm guy.

http://i.imgur.com/UAsbdCU.jpg
 
scorpioncz
Zakašlal jsem, když jsem přišel k sobě, načež mě zabolelo v zádech. Z hněvu a zuřivosti zbyl jen uhlík doutnající v mém nitru. Už mě nehnala jen touha po pomstě a krvežíznivost. Bylo to jako probudit se ze zlého špatného snu. Zase jsem mohl mohl myslet racionálně, i když to bylo těžké s bolestí hlavy. Zvonilo mi v uších a slyšel jsem křik z okolí. Svůj stav jsem zjistit nemohl, protože se bohužel nikde okolo neválelo zrcadlo, a stejně jsem viděl mlhavě.

Rozhlédl jsem se po hostinci a teprve teď si začal uvědomoval co se vlastně stalo. Skoro všechno, co jsem dělal ve svém předchozím stavu, se nakonec otočilo vůči mně. Bariéra stále drží, nic nebylo tak silné, aby jí prošlo. Altmerka tam stála a snažila se z posledních sil udržet svojí ochrannou bariéru a šeptala něco o holi. "Jaké štěstí, že ji tu zrovna mám ..." Zkusil jsem se lépe posadit, ale bolest hlavy a zad mi to moc dobře v tuhle chvíli nedovolovaly.

Natáhl jsem ruku k holi, která byla momentálně jen kousíček z dosahu a seslal na ní telekinezi, abych ji dostal zpod stolu. Když byla výše, přidal jsem i druhou ruku, protože jsem chtěl mít v kouzle jistotu a začal jsem tu hůl posílat k altmerce. Celou dobu jsem se ji snažil držet za altmerkou, nebo alespoň jejím štítem, protože jsem se bál, aby si toho ten psím jménem pojmenovaný Gart nevšiml a neměl možnost mi ji vytrhnout z rukou. Přesunul jsem jí vedle ruky altmerky a nechal jí tam pevně levitovat do té doby, dokud si ji altmerka nevšimla ...

http://i.nahraj.to/f/1bbv.jpg
 
Sarako
Ve volné ruce si připravím kouzlo telekineze (pokud jsem si předtím stihl přitáhnout nějaký meč, upustím jej), přitom se pokusím svou myslí plně soustředit na Arminůvu ruku, v níž svírá meč (kdybych si chtěl přitáhnout jeho meč, nejspíš by kouzlo pohltil) a pokusím se jí odtáhnout dál od Cariel, ve snaze dát jí šanci k útěku dřív, než se Armin dostane ke svým mužům.
Jestli se mi to povede, rozběhnu se s s hlasitým řevem rovnou k němu, přitom si do volné ruky přitáhnu nejbližší volný meč a zasypu Armina sérií několika rychlých útoků.

Upravil/a Sarako dne 09.06.2018 13:51
 
Adrian_S
"Poslouchám vás, mistře." nechám ho vyslyšet a až skončí s monologem, zeptám se, "Jak Bothiel vlastně zemřela, než se stala upírem?"
"Život je jako metal... Je rychlý, tvrdý, ale přesto uvnitř krásný!"

7.9.2014 - Level 12 (Falmer) - Ocenění "Pisálek" & "Pravidelná docházka"

17.11.2014 - Level 25 (Dwarven ballista) - Ocenění "Jarl povídkářů" za rok 2014
7.4.2015 - Level 34 (Boethiah) - Ocenění "Hráč ve zdejších kobkách"

Přečtěte si také moje díla:
Adriho verše
Adriho povídky I - Ruka zloděje
Adriho povídky II - Temná smlouva
Adriho povídky III - Děti Skyrimu
Adriho povídky IV - Prokletí daeder
Adriho povídky V - Osvobození
Adriho povídky VI - Putování M'aiqa Lháře
Adriho povídky VII - Torna plná cukříku
Adriho povídky VIII - Zapřísáhlej
 
Aurelius
→ Tah 410

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Scorpioncz
Magií jsi přesunul altmerčinu hůl k jejím rukou. Usilovně udržovala ochranné kouzlo aktivní, ale bylo patrné, že slábne jak kouzlo, tak i žena. Teprve až když spatřila svoji hůl nadosah ruky popadla ji vší silou a posílila přes ní svoje ochranné kouzlo. Ihned bylo patrné, že Gart začne mít problém.

Ochranné kouzlo pohltilo Gartovo útočné a došlo k uvolnění magické energie, která nakrátko málem oslepila všechny přítomné. Jakmile záření pominulo bylo po všem. Gart zmizel, nebylo po něm ani památky. Tělo se v hostinci nenacházelo. Altmerka pozvolna sjela opírajíc se o hůl na kolena a hlasitě oddechovala.
„Děkuji...“ poděkovala ti tiše a koutkem oka na tebe pohlédla.

Přeživší rytíři se začali pozvolna vzpamatovávat a scházet. Nezbylo jich příliš. Oslepený rytíř přežil. Plazil se po podlaze ke svým druhům, kteří jej zvedli a posadili na nerozbitou židli. Začali na něj promlouvat a uklidňovat jej. Dívka se konečně vymanila z rukou štamgasty a vyrazila ke svému milému, který ležel bokem. Výboj, který jsi způsobil svým úderem do ochranného kouzla zaúčinkoval asi i na ostatní. Pozvedla jeho hlavu a hladila jej po vlasech, promlouvala k němu. Pozvolna začal otevírat oči. Štamgast k ní přiběhl a výhružně hleděl na mladíka, nebyl si jist zdali je stále ovládán či je opět sám sebou.
„Je to on?“
„Ano.“ přikývla děkovně dívka, „U Osmičky ano.“
Štamgast si oddechl a rozhlédl se. Jeho přátelé byly mrtvý. Nikdo z nich nepřežil. Zdrceně si sedl na chladnou a poničenou zem. Stejně jako většina ostatních zpočátku ignoroval hořící nábytek. Zdrceně si mnul hlavu.
„Musíme pryč... Musíme pryč...“ opakoval nahlas, uvědomil si riziko, které přinášelo rozbité prostředí. Doběhl zpět k dívce a jejímu milému, začal mu pomáhat na nohy.
Rytíři se rovněž vzpamatovali a začali se opět věnovat nebezpečí, které představovaly plameny postupně zachvacující jeden z kusů nábytku za druhým. Popadly židli s oslepeným rytířem a vyrazili pryč z hostince. Rip ležel stále na stejném místě.

„Musíme pryč...“ řekla altmerka a s námahou se postavila na nohy, „Jsi schopen chůze?“ optala se tě.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Adrian_S
„Někdo nás mohl předběhnout...“ poznamenal tiše, „Mohl před námi překonat všechny ochranná kouzla a rozmístit pouze ty u vstupu.“
„Takže tu s námi může být někdo další?“
„Možná.“ pokrčil rameny, „Ale spíš ne. Nemyslím si, že by se na tohle místo někdo dobrovolně krom nás vracel.“ dodal a podíval se na tebe, chtěl zodpovědět tvoji otázku. „Mám zato, že to byl sám Corrientis, tehdy ještě nejvyšší mág, který ji společně s několika dalšími Císařskými mágy přemohl a nechal pohřbít v Imperial City. Kolem její smrti koluje také mnoho verzí a nejasností. Takže...“ znovu pokrčil rameny, „Jen ona sama znala asi skutečnou pravdu.“

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Sarako
Upustil jsi přitažený meč a utvořil znovu kouzlo telekineze. Začal jsi jej soustředit na Arminovu ruku ve které svíral meč a ohrožoval jím život čarodějky, která byla stále ještě kvůli účinkům lektvaru bez magie. Tvé kouzlo však nebylo účinné, Arminovo tělo úspěšně odolávalo tvému kouzlu.

„Vzdejte se. Město bylo obsazeno spojenou armádou Císařství a Brumou.“ začal k nim promlouvat Lex se snahou dospět k nějakému diplomatickému řešení celé situace. Armin držel Cariel stále jako rukojmí. „Brumská hraběnka i legát Amragor dopřejí každému muži, ženě ve zbroji bezpečný odchod. Nebudou trestáni za zradu v této bitvě, neboť věrně sloužili svému panovníkovi, ačkoliv se dopustil zločinu proti Císařství.“ promluvil hlasitěji a rukou si upravil krátký červený plášť se symbolem vojenských léčitelů, neboť mu bránil lepší manipulaci s rukou.
„Stůjte věrně! Chorrol vás potřebuje i vaše paní!“ zvolal Armin.

Zatím co Lex vyjednával všiml sis, že na nádvoří vyběhlo pětice osvobozených vězňů v doprovodu Thery, Delmuse (graf. vzhled - zde), který vypadal velice zbídačeně a také jednoho přeživšího Brumského zbrojnoše.

„Je nás přesila. Nebuďte idioti. Nemusíte chcípnout jako naprostý vemena.“ zvolal na ně již trochu rázněji Lex. „Poslední varování!“
„Jestli sis nevšiml já tu mám rukojmí!“ namítl Armin. „Čarodějku z řad Císařských mágů!“ dodal rázně. Bylo patrné, že mezi jeho muži to začíná vřít. Celkový účinek nově získaných informací o průběhu bitvy umocnil i příchod vězňů v doprovodu další čarodějky. Této skupině však Armin nevěnoval pozornost.
„Vzdáme se.“ zaznělo z úst jednoho z Arminových mužů.
„Cože?!“ zvolal zděšeně a začal se rozhlížet. „Jste banda tupců! Ve jménu Chorrolského vévodství vám nařizuj-“ nestihl doříct, neboť jej jeden z jeho vlastních mužů omráčil. Armin spadl k zemi i s čarodějkou, které se nejspíš nic nestalo. Mezi Chorrolským vojskem se ihned utvořili dva tábory, které se mezi sebou začali nemilosrdně bít.
„Zadržte.“ pozvedl ruku s gestem Lex znovu čímž zadržel své muže a nechal rozdělené vojsko nepřítele napospas jejich vlastnímu konfliktu.

Thera se rovněž nezapojila do boje. Rozeběhla se ihned k tobě v doprovodu zajatců. Delmusovi musel Brumský zbrojnoš pomáhat.
„Ani nevíte, jak rád vás vidím...“ usmíval se Delmus a málem se mu do očí vedraly slzy. Zbrojnoš namítl, že jej odvede do bezpečí a uschoval jej v přízemí věže, kterou jsi před několika okamžiky opustil.
„Dost trpěl.“ přiznala Thera, „Ale přežije.“

Cariel se povedlo vymanit že sevření omráčeného Armina a začala se plazit stranou. Jeden z bojujících stráží si jí však všiml a vyrazil proti ní. Než však stihl udělat jakýkoliv úder jiný mu zarazil ostří do zad a kopancem jej shodil k zemi. Bitva mezi nepřátelským vojskem rychle skončila. Přeživších bylo pomálu, klekli si a vyčkávali na rozsudek z úst kvestora. Lex seskočil z koně a gestem ti naznačil, že máš i se svým doprovodem přijít blíže.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Fjeratlof
Tasil jsi meč a vší silou vykopl dveře. Nebylo to obtížné, dveře se bez vynaložení jakéhokoliv odporu otevřely. Čarodějka se tázavě podívala na Kvestorku, která nic nenamítla, ale bylo patrné, že dveře nebyly ani zamčené.

„Pojďte!“ zdůraznila Kvestorka a s připravenou zbraní v ruce vykročila do domu. Kráčela opatrně neboť nevěděla, co vás uvnitř čeká. Čarodějka se držela poblíž ní. Měla v ruce připraveno nejedno kouzlo.
„Potřebujeme je živé?“ optal se jeden z legionářů.
„Ano. Minimálně jednoho ano, proto jsem říkala, že je zadržíme.“ přikývla Kvestorka, napřímila se a pohlédla před sebe „Jménem Císařství, legie a Císaře Tita Mede II. vás vyzívám, abyste sešli dolů k nám s rukama nad hlavou a nekladli žádný odpor.“ zvolala s důrazem.

Neozval se však žádný zvuk či reakce. Kvestorka gestem pokynula, abyste úzkou chodbou pokračovali dál. Zabočili jste a spatřili schodiště a několik dveří, které směřovaly do jednotlivých pokojů. Znovu výhružně zvolala a očekávala odpověď. Chodba byla širší, v klidu se do ní vešla trojice legionářů vedle sebe. Ve dvou místech byla ozdobena plátovými zbrojemi a dále již pouze zavěšenými starými zbraněmi či nějakými kresbami.

„Magie...“ šeptla tiše Mirabelle a jakmile se dostalo slovo až k tobě spatřil jsi, jak dvojice rytířů na stěně ožila. Popadla obouručné zbraně a seskočila z podstavce.
„Formaci!“ křikla Kvestorka a pevněji sevřela zbraň. Trojice legionářů vás ihned předběhla a zformovala se před kvestorkou a čarodějkou. „Zbytek se držte vzadu.“ rozkázala následně.
Ze schodiště rychlejším krokem přiběhl muž v červenozeleném rouchu. Tvář mu kryla kápě, ale bylo více než pravděpodobné, že se jedná o majitele domu Colla. V ruce svíral magickou hůl.
„Vzdejte se!“ pohrozila znovu, ale bylo jí to málo patné. Mág bez jakéhokoliv slova seslal ze své magické hole kouzlo. Záblesk kouzla byl však odrazen čarodějkou Sarricovou, která je obrátila vzhůru čímž zasáhla strop. Explozi kouzla zmírnilo její kouzlo, avšak strop nevyvázl nejlépe. Byl značně poškozený a popraskaný.

Záblesk světla se objevil i za tvými zády. Koutkem oka jsi se otočil a spatřil jsi stejnou róbu, ale tentokráte ženu. I ona měla skrytou tvář kápí. Stejně jako její muž byla ozbrojena magickou holí, které výhružně zářil hrot. Volní legionáři (poslední dva) se otočili směrem k ženě a sestavili štítovou hradbu obdobně jako trojice proti oplátovaným rytířům.

„Odložte zbraně. Přeci nemusíme válčit.“ projevila snahu vyjednávat kvestorka Pelena, střídavě přitom hleděla na muže i ženu. „Pokud jste nevinní nehrozí vám u soudu žádné nebezpečí.“ dodala.
„Soudy jsou zkorumpované stejně jako tohle město. Vražedkyně sedí na trůně hrabství zatím co její tchán a nyní i její muž umírají za neznámých okolností. Co se stane až zemře Luther? Stane v čele hrabství jeho žena, a to je něco co já nepřipustím. Caesar je správnou změnou, jiskrou pro revoluci, kterou tohle město potřebuje již několik let a nyní ji dotáhneme dokonce!“ zdůraznil v dlouhém monologu a poté pozvedl volnou ruku čímž rozkázal oplátovaným zbrojím zaútočit.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

SuperHunter
„Přesně tak!“ spráskl ruce obchodník, „Vraťte se zpět domů! Písečná bouře se přežene pak si v klidu nakoupíte!“ zdůraznil a zcela zakončil balení. „Hotovo.“ pousmál se.
„Ale... Ale můj syn i já hladovíme!“ zvolala žena naposled, ale nakonec když spatřila tvoji neústupnou tvář sklopila hlavu a s nepořízenou se odebrala ke svému domu.
„Eh... Děkuji vám válečnice. Máte to u mě.“ přikývl děkovně, „Dal bych vám nějakou odměnu, ale nechci abyste si to vyložila jako nějaký úplatek a já pak musel za katr.“ zakončil a vyhoupl se na velblouda. „Mějte se!“

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

BadWolf
Stařec nic nenamítl a nechal tě odejít. V jeho tváři bylo však patrné, že s tvými posledními slovy přeci jen trochu souhlasí. Sám se pak vydal svým směrem neznámo kam. Opustil jsi sídlo vládnoucího rodu a pokračoval hlouběji do města. Stráže postávali na obvyklých místech, nebylo jich však o trochu více.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Tondulín
Orkovi se i přes tvá slova plán příliš nezamlouval, ale nakonec svolil a nechal se svázat Garminem. Přesunul jsi se k dunmerovi, který měl na starost Belwen. Šťouchl jsi do ní, následně jí dal drobnou facku.
„Smím?“ optal se Garmin, „Zprvu mě to nenapadlo.“ zdůvodnil, „Ale teď mám jistý nápad.“ dodal a nasměroval svoji ruku k bosmerčinu čelu. Tiše zamumlal jakési zaklínadlo. Ruka se mu rozzářila světlou září, která vstoupila přímo do středu čela mladé elfky. Netrvalo dlouho a její oči se s podobnou září otevřely, ale rovněž zavřely chvilku poté. Jakmile se tak stalo. Prudce sebou cukla a rozhodila rukou. Zhluboka dýchala a zmateně se rozhlížela kolem.
„Možná bude nějakou dobu trochu zmatená.“ pronesl Garmin s pokrčením ramen.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Neodpovězené tahy

Upravil/a Aurelius dne 10.06.2018 18:50
 
Adrian_S
"A co teď?"
"Život je jako metal... Je rychlý, tvrdý, ale přesto uvnitř krásný!"

7.9.2014 - Level 12 (Falmer) - Ocenění "Pisálek" & "Pravidelná docházka"

17.11.2014 - Level 25 (Dwarven ballista) - Ocenění "Jarl povídkářů" za rok 2014
7.4.2015 - Level 34 (Boethiah) - Ocenění "Hráč ve zdejších kobkách"

Přečtěte si také moje díla:
Adriho verše
Adriho povídky I - Ruka zloděje
Adriho povídky II - Temná smlouva
Adriho povídky III - Děti Skyrimu
Adriho povídky IV - Prokletí daeder
Adriho povídky V - Osvobození
Adriho povídky VI - Putování M'aiqa Lháře
Adriho povídky VII - Torna plná cukříku
Adriho povídky VIII - Zapřísáhlej
 
Sarako
Ve chvíli, kdy bude zbrojnoš odvádět Delmuse do bezpečí, v myšlenkách vzkáži Theře: ,,Jdi s Delmusem a zjisti od něj, nejsnazší cestu k místu, kde se schovává regentka a její rádce, případně, jak proklouznout zadem do trůnního sálu - jde přeci i o záchranu jeho dcery. Nikdo z přítomných jistě nebude mít žádné námitky, když jsou přesvědčeni o tom, že je Delmus rodinný přítel."

Pomůžu Cariel na nohy (aby to nevypadalo, že jdu jen po kořisti), potom seberu ze země Arminův meč (něco mi říká, že se mi bude hodit) a vydám se k Lexovi.

Upravil/a Sarako dne 10.06.2018 00:06
 
Přejít na fórum:
Podobná témata
Diskuze Fórum Odpovězeno Poslední příspěvek
Hrozba • Diskuze Zdejší kobky 313 23.12.2016 21:15
Hrozba • Pilíře Vědění Zdejší kobky 4 15.05.2016 23:33
Hunterovi povídačky, Svazek 1.: Hrozba Onyxu » Skyrim - Váš svět 30 20.10.2012 23:48
Archív Novinek
Datum Kategorie Název Přečteno
24-12-2018 Články Šťastné a veselé! (2018) Přečteno 700 krát
11-06-2018 Elder Scrolls The Elder Scrolls VI oznámeno! Přečteno 3030 krát
01-04-2018 Novinky S hrdin(k)ou po celém TAMRIELU! (Apríl) Přečteno 2162 krát
24-12-2017 Články Veselé a šťastné! (2017) Přečteno 1847 krát
06-07-2017 Rozpracovaná novinka (6.7.) Přečteno 0 krát
01-04-2017 Na cukřík s M'aiqem Lhářem Konec série "The Elder Scrolls"! Přečteno 7560 krát
11-02-2017 Elder Scrolls Příběhové rozšíření pro TESO a H... Přečteno 4102 krát
24-12-2016 Elder Scrolls Veselé Saturalie a oslavte Starý život! Přečteno 3497 krát
12-12-2016 Na cukřík s M'aiqem Lhářem 6 let se Skyrim.4fan Přečteno 3506 krát
18-11-2016 Elder Scrolls The Elder Scrolls: Online dočasně zdar... Přečteno 4223 krát
 Více...     
Archív Novinek
TOPlist