---

"Jsme pro ni přítěží, která jen bere peníze z pokladnice, které by ráda použila na sebe. Nic jiného v tom není"

---

→ Tah 9.


ScorpionCZ
„Tak jí ode mne nezapomeň pozdravovat, kdybych náhodou nešla s tebou.“ poprosila tě zatím co sis připínal svůj meč k opasku společně se stříbrnou dýkou. Laurana se přesunula k malé a vzala ji do náručí. „Půjdeme se podívat dolů.. jo?“ promluvila k ní a koukla zpátky na tebe.


Tondulín
Carwen se po tvé poznámce spokojeně usmála. Odložil sis legionářský meč a štít do připravených stojanů na zbraně a brašnu pohodil na postel. „Musel bys do města za kurýrem..“ začala Carwen, „..ale řeknu ti to zcela upřímně. Já, Nilven a Belwen patříme k odboji, který má za cíl vyvolat převrat a osvobodit provincii z rukou Thalmoru a vyhlásit nezávislost nebo jí jednoduše připojit zpět k Císařství, protože samotná provincie by neměla moc velkou šanci s podporou říše by to bylo něco jiného.“ krátce se odmlčela, „Být tebou nesnažím se být v kontaktu s někým na kom ti záleží, protože až tu dupneš na kuří oko Thalmoru. Udělá vše, aby tě dostal. A díky říši mají teď jejich agenti volný pohyb po všech provincií Říše a tvá korespondence by jim mohla pomoci s nalezením tvého slabého místa.“ odmlčela se, „To je jeden z mnoha důvodů proč jsem s Arteriem a ostatními členy nebyla tolik let v kontaktu.“


Sarako
Ork tě s vražedným pohledem zcela ignoroval. Celou dobu svýral ruce v pěst jak jen mu to okovy dovolovaly. Kdo tě však neignoroval byl legionář, který se ihned hlasitě ozval „Chachachá.. kdopak si nám to tu stěžuje?“ byl to hlas patřící jednomu z omráčených žalářníků, který měl noční směnu. „Tak jsme se opět setkali kamarádíčku.“ pokračoval a pomalu v doprovodu dalšího legionáře, kterého jsi neznal, ale podle barvy pokožky jsi poznal redguarda přistoupil k dveřím do cely a skrze mříže tě pozoroval. „Tak co prevíte? Stálo ti to za to? Asi ne co?“ šklebil se a přitom koukl na svého společníka, „Co kdybychom ho trošku vylepšili k tomu soudu? Co říkáš? Alespoň si bude moci opět zařvat jak jsme na něj zlý.“ dodal s pošklebkem a redguard kývnutím souhlasil. „S tím speciálním okovem na tvé noze to bude snadné.“


Adrian_S
„Nezačíná Fallene,“ vyvrátila tvoji teorii Mirabelle, „musí bydlet mimo Univerzitu, protože klíče od volných pokojů na ubikacích mám já.“ napila se čaje a chvilku sledovala trojici ve frontě. Mezitím jsi se zeptal Gaturna na jeho dnešní plán. Chvilku žmoulal kus chleba a jakmile polkl poslední sousto odpověděl ti.
„Půjdu s vámi a pak se uvidí.. a nebo pak půjdu ještě na historii.“ když zmínil přednášku o historii Mirabelle na něj koukla a usmála se.
„Alespoň někdo přijde. Posledně jsem tam moc lidí neměla. Většinou mi totiž ty přednášky vychází zároveň s magií Proměny nebo Iluzí.“ poznamenala a opět koukla na frontu, která se už zmenšila a Belius s dvojicí žen se konečně dostal na řadu. Než však stihl cokoliv převzít vešel do jídelny válečník v černé zbroji, který ihned zvolal jeho jméno a pokračoval slovy, „Máš se ihned hlásit u Arcimága.“ po chvilce prohlížení jsi válečníka poznal vypadal úplně totožně jako ten co přišel navečer do jídelny. „Odrána tě sháním v kabinetu, ale bezvýsledně. Chtěl jsem ti to říci za včas, ale nepovedlo se. Prý je to urgentní, takže snídani budeš muset dneska oželet.“ pokračoval válečník.
„No jo Finne.. vlastně. Já nebyl v kabinetě. Ale když je to urgentní tak bychom neměli nechat Arcimága čekat.“ odpověděl válečníkovi, „Tak slečny budete muset snídat beze mě.“ pousmál se na obě ženy a Světlaně ponechal svoji porci snídaně, společně pak s válečníkem odešel z jídelny.


Leneren
Fjor vyčkal až služebnictvo položí stříbrné tácy na stůl a opustí jídelnu. „Tomu už, ale brzy učiníme přítrž.“ usmál se a odklopil stříbrné víko. Jakmile tak učinil spatřil připravenou večeři, která se skládala z opečené ryby, brambor a ovoce. „Musím říci.. že tu mají velké večeře.“ konstatoval a uchopil stříbrný příbor. Všiml sis, že jídelnou prošla mladá Delmusova dcera. Příliš se nerozhlížela jen kolem prošla a zmizela v kuchyni a chodbách služebnictva.


SuperHunterCZ
Jakmile Aelora (bitevní loď Thalmoru) zakotvila v přístavním Hammerfellském městě ovládaném Aldmerském spolkem ihned jsi vyběhla připravená na palubu společně se skupinkou šesti těžce ozbrojených válečníků mezi nimiž byla i tvá dlouholetá společnice Ayrenn (graf. obrázek - zde) jenž byla ozbrojena tradičně do své Thalmorské skleněné zbroje čímž se lišila od všech ostatních. Z kapitánské kajuty vyšel starý na krátko ostříhaný Altmer v zdobené zlatavé zbroji. Přísně na vás hleděla a jakmile se dřevěného mola dotklo prkno po kterém jste mohli bezpečně přejít na souš promluvil.
„Ayrenn a Laen..“ zvolal tvé jméno a přísně na tebe koukl, poté vytáhl ruku zpoza zad v níž držel dvojici listin. „..byly jste oficiálně převeleny do Faerionovi skupiny. Budete se podílet na jeho expedici a vykopávkách v této oblasti. Se vším vás seznámí on sám. Nyní předstupte.“ pokračoval a jakmile jste vystoupily na jeho pokyn z řady předal vám srolované listiny. „Máte rozchod!“ rozkázal rázně, „Ostatní se připraví na vyložení nákladu!“

---

"Jasně, není problém." potvrdím Lauraně a odejdu ke dveřím. "Jo půjdeme dolů ... někoho jsem předtím slyšel, takže prázdno tam nebude." Otevřu jí dveře, aby neměla tolik práce a pak sejdeme dolů.

---

"Chápu, bylo ode mě trochu naivní myslet si, že si budeme moct s Mirabelle posílat dopisy, jak se nám zamane. Každopádně slíbil jsem, že napíšu a taky tak udělám, pouze jednou jedinkrát, ještě než se s Thalmorem střetneme. To by nemělo nikoho ohrozit." odpovím Carwen a pokračuji v prohlídce domu.

---

Vystoupím z lodi a zeptám se Ayrenn "Projdeme městem nebo kolem hradeb ?" podle její odpovědi vyjdu tím směrem. (Pokud nechá volbu na mě půjdeme skrze západní část města)

Po příchodu do tábora se pokusím vyhledat velitele Faeriona.

---

,,Takhle se mi chceš odvděčit za to, že jsem tě ušetřil když jsem zachraňoval své přátele. Nechtěj mě přesvědčit o tom, že jsem udělal chybu." pronesu s sebejistým úsměvem, zakašlu a pokusím se postavit na nohy. Ať už se mi to povede, nebo ne, pokračuji:,,Ti, které jsem odsud dostal se pro mě jistě vrátí, až budou mít plán. Zatím mě čekají týdny doufání, že něco vymyslí." znovu zakašlu, nakonec dodám: ,,Víte na co můžu být hrdý? I s pomocí vrchního mága to stejně bylo 9:1 pro mě, tak nevím o co se tu vy dva mrchožrouti snažíte." a dám se do smíchu, který skončí záchvatem kašle.
Až otevřou celu, připravím se na to že dostanu pořádnou nakládačku a budu připraven zakrýt sin včas rukama obličej a nenápadně chránit místo, kde mám schovanou ampulku, aby se nerozbila.

---

"Třeba se u vás, mistryně, objeví více studentů, než si myslíte..." dodám a usměji se na ní.

Když do jídelny vstoupí oba muži, otočím se na ně a budu je jen sledovat. Pak, až odejdou, kouknu na své společníky, "Toho v černém jsem si všiml už včera večer... Jeden ze strážců?"

---

→ Tah 10.


ScorpionCZ
Když procházela kolem tebe poděkovala s úsměvem za otevřené dveře a společně jste pak směřovali po schodišti dolů do jídelny. Jen jste sešli schodiště spatřili jste otevřené vstupní dveře a v nich Flavia, který vypadal dost unaveně. „Dobré ráno..“ pozdravil a zavřel vstupní dveře. Laurana jej ihned pozdravila a mezitím co si Flavius odkládal nepotřebné části zbroje v chodbě přesunuli jste se do jídelny. Ve které již seděla Lyra se Scipiem a vyčkávali až jim služka, která musela dorazit chvilku před Flaviem připraví snídani.


Tondulín
„Já jsem tě jen chtěla upozornit na možné riziko, abys pak nebyl překvapen kdyby náhodou k něčemu došlo.“ řekla Carwen a odešla z pokoje. Následoval si jí. Odvedla tě do další přilehlé místnosti ve které se nacházelo dřevěné točivé schodiště vedoucí do vyššího patra. Když si jej vyšel spatřil si opět kruhovou místnost ve které se nacházelo několik různých aparátů jak na očarování tak alchymistická laboratoř. Na první pohled však nevypadala příliš často používaně. „Tohle je taková všeobecná pracovna.. ale jak vidíš není moc často používaná.“ konstatovala při pohledu na místnost a ukázala na trojici dveří pokračujících do dalších menších místností „Jedny dveře vedou do spižírny, druhé do skladiště surovin k alchymistickému stolku a třetí tě prozatím nemusí zajímat. Myslím si, že nejvíc času budeš trávit v tom spodním.“ jakmile domluvila vedla tě otvorem v kmenu stromu ven. Stanul jsi na velké mohutné větvi, která byla různě poupravená, aby působila jako 'terasa'. Několik zdobených elfských křesel včetně jednoho houpacího se nacházelo u nižšího stolku a naproti nim se nacházely dva zavěšené luky s toulci. „Tady budeš trénovat lukostřelbu.“ odmlčela se a pokračovala k okraji větve, „A témhle..“ prstem ukázala na několik vycpaných figurín nacházejících se na zemi „..si procvičíš bojové umění.“ při pohledu dolů se mi trošku zatočila hlava.


Sarako
Zatím co jsi se stavěl na nohy dvojice legionářů vešla dovnitř. Redguard zaujal místo u dveří do cely a očima tě sledoval jak tebe tak i Orka, který nepředstavoval kvůli omezenému pohybu žádnou hrozbu. Svalnatější legionář k tobě mezitím dokráčel. Zkřivil tvář a očima si tě prohlížel, „Týdny? Copak si myslíš, že soud bude mít slitování s někým kdo prchá z věznice?“ zasmál se a následoval úder do břicha. Nedokázal jsi se udržet na nohou a udeřil jsi zády o stěnu. Než si se stihl vzpamatovat následovala další rána a následně další. Spokojen se svým činem udělal několik kroků zpět a ušklíbl se. „To by mělo stačit.“

Ampulku se ti povedlo udržet neporušenou. První úder od legionáře tě zasáhl do břicha a dva následující byli směřovány na hlavu.


Adrian_S
„To je nepravděpodobné, ale nechám se překvapit.“ odpověděla ti Mirabelle. Mezitím novicové a novicky zaplnili poslední volná místa u ostatních stolů. Profesorský stůl zůstal ještě z části volný, protože krom vás si k němu nikdo jiný nesedl.

„Zdálo se mi, že ho oslovil Finn.. takže to bude nejspíš velitel zdejší posádky.“ řekl po krátkém přemýšlení Eris a Mirabelle jen souhlasně kývla. „Ale nic jiného o něm nevím.“
„Býval to legionář, který odešel z legie společně s Arteriem. Nechtěl sloužit pod generálem Valeriem a tak se dohodl s Arteriem, že založí něco podobného zde na Univerzitě. Aby chránil zdi této budovy před kýmkoliv kdo by chtěl ohrozit bezpečí.“ domluvila Mirabelle, která doplnila Erise a pár detailů. „Alespoň tato nám to bylo řečeno ve sborovně. Krom Finna se od legie odtrhl ještě Hanz a Lora. Hanz ale padl při včerejší obraně.“


SuperHunterCZ
„Kolem hradeb to bude kratší.“ pravila Ayrenn a společně jste vyrazili pryč z lodě. Jen co jsi ucítila opět pevnou zem spatřil si písčitou krajinu a město, které existovalo jen díky přilehlému moři a nedaleké tekoucí řeky, která dělala alespoň část této písčité krajiny úrodnou. Jakmile jste opustili molo a kráčeli vstříc Thalmorskému táboru, který se nacházel vedle města se zbořenými hradbami a na každém rohu byl vidět jeden z vašich válečníků. Redguardů mimo město zde bylo opravu po málu. Ani jeden z nich však neměl žádnou zbraň.
„Musel tu proběhnout krutý boj.“ konstatovala Ayrenna při procházení táborem. (město padlo před několika měsíci, Faerion si zde postavil 'velení' a utábořil se zde se svojí skupinkou válečníků) Každý krokem blíže k poušti jsi pociťovala větší teplo na které jsi nebyla zvyklá. Když jste konečně prošli tábor plný válečníků v lehkých zbrojích vhodných pro boj v poušti spatřil si velitelův stan a předním čtveřici válečníků včele s velitelem Faerionem, předtím klečela redguardská žena s mužem.

„Dal jsem vám velkorysou dohodu. Vašim obyvatelům jsem nezkřivil ani vlásek na hlavě..“ zněl z úst velitele nahněvaný tón, „..a jak se mi odvděčíte?“ zeptal se zastavil se před redguardem. „Otrávíte pitný zdroj mých mužů!“ křikl rázně a udeřil pěstí klečícího muže. „Svým jednáním jste ohrozil život mých mužů, mých plánů a mých cílů v této oblasti! Copak jsem toho od vás chtěl tolik?! NE!“ křikl rozčileně a znovu udeřil muže a následně jej chytl pod krkem. „Pozdravuj v Zapomnění!“ zvolal a zabodl vyvolanou dýku redguardovi do srdce. Žena jen bolestivě vykřikla a začala plakat za mrtvého muže. „A TY!“ ukázal na ženu, „Padej do města a vyřiď, že čas klidu skončil! Buď mi dáte oč žádám nebo poznáte hněv Thalmoru!“ po těchto slovech se velitel otočil a mizel uvnitř velitelského stanu. Dvojice válečníků odvedla mrtvé tělo a válečník propustil ženu, která se ihned rozeběhla neznámo kam.

---

"Čest jeho památce..." pronesu, "Zachránil nám život, i když jsme se bránili vlastními silami. Je dobře, že tu bude na univerzitě nějaká malá skupinka.. ehm, "vojáků", kteří budou hlídat naše zdi." usrknu si čaje, "Přesto nemám z toho zrovna dobrý pocit.. Je jich málo.. velmi málo.."

---

"Koukám že jsme přišli vhod." řeknu potichu, spíš jen tak pro sebe.

Vstoupím do velitelského vstanu a potom co si mě velitel všimne se postavím do pozoru a řeknu:
"Agentka Laen Bluethorn se hlásí do služby veliteli Faerione."
a předám mu papíry.

---

,,Ať Stendarr navždy zatratí tvou duši, protože jeho milosti bylo pro tebe škoda!" zavolám za legionářem, až bude zamykat celu (přitom si budu dávat pozor, kdyby do cely vtrhl znovu).
Potom si nějakou dobu za stálého pokašlávání poležím na zemi a až bude kolem osmé hodiny (nikdo z rady, ani císař, kvůli mě nejspíš vstávat v šest nebude, takže soud začne nejspíš okolo desáté), vypiji obsah ampulky tak, aby mě ork, ani legionáři neviděli a ampulku schovám v jedné z hlubších spár mezi kamennými dlaždicemi a zahrnu jí prachem. Pak už jenom budu myslet na Arvenu a za neustálého pokašlávání doufat, že se s ní ještě někdy shledám.

---

"Asi mi bude chvilku trvat než si zvyknu na tu výšku." s úsměvem rychle odstoupím od zábradlí. "Jestli to bylo vše, tak se tedy půjdu na chvíli natáhnout." řeknu a pokud Carwen svolí odejdu do svého pokoje.

---

"Dobrý ráno, jak jste se vyspali?" pozeptám se a pak dodám "Dneska brzy půjdu na univerzitu, myslím že bude probíhat přednáška na který chci být." mimochodem Světlana je vlastně kde? na univerzitě?

---

→ Tah 11.


ScorpionCZ
„Dobré ráno.“ pozdravili téměř jednohlasně a hlavního slova se ujala Lyra, která ti s úsměvem odpověděla „Dobře.. po dlouhých měsících jsme totiž věděli, že po probuzení tu nebudeme sami.“ Scipio jen přikývl a čekal až přijde služka. Když zaslechl šramot přicházející z chodby zeptal se kdo jej vydává. Laurana mu ihned odpověděla. Scipio poté jen spráskl ruce se slovy „To je velmi dobrá zpráva.“ své oči přesunul na tebe, „To bychom se hned po obědě mohli pustit do projednání jedné.. věci. Nebo by se ti to hodilo později?“ zeptal se.
„Drahý vždyť říkal, že musí být brzo na Univerzitě. Má přednášky.“ upozornila Scipia Lyra, „Tohle dozajista může počkat do večera. A Flavius si beztak půjde lehnout a stane až k obědu. Určitě se hned nebude chtít bavit o záležitostech rodu. Nebo snad ne?“
„Vždyť jsem se zeptal jestli by se mu to hodilo.“ namítl Scipio, ale jakmile přišla služebná věnoval se už jen jí. Převzal oba talířky se snídaní a položil jeden před sebe a druhý před manželku. Služebná koukla na vás koukla a než se stačila zeptat Laurana jí oznámila, že jste již po snídani - s kývnutím proto zmizela v kuchyni.

Světlana ti neřekla kde přesně má domluvený nocleh tudíž netušíš kde by se momentálně mohla nacházet. Na smluvenou schůzku do smluvené schůzky je ještě dost času.


Tondulín
Bosmerka se pousmála když spatřila jen rychle jsi udělal úkrok od okraje. „V to doufej. Naši elfský předkové a celkově naše rasa ráda buduje obydlí na stromech. Jen málokteré město nebo spíše vesnice tu bude pevně spjata se zemí.“ usmála se a rovněž udělala krok zpět, „Myslím, že už je to vše co jsem ti chtěla ukázat. Spodek stromu si prohlédneme odpoledne.“ odpověděla po krátkém zamyšlení, „Akorát..“ založila si ruce, „..než vlezeš do postele a převlékneš se navštiv vanu. Nerada bych, aby se tu šířili po stromě nějaké breberky.“


Sarako
„Blabla bla..“ zasmál se legionář, když se vracel ke dveřím a jakmile za ním cvakli a otočením klíče zamkl zůstal jsi v cele opět s Orkem sám. Zůstal jsi ležet na chladné kamenné zemi a hlasitě pokašlával snažíc se hrát nemocného. Legionáře držící hlídku u cel to nijak neznepokojovalo.
(vhodný čas pro použití ampulky s lektvarem nastane za dva příspěvky)


Adrian_S
„Moc jsem ho neznala, ale je ho škoda..“ poznamenala Mirabelle, „..jeho smrt byla rychlá. Bohužel se mu už nedalo pomoci. Dokonce myslím, že by měl mít dneska pohřeb.“
„Já měl zato, že už byl včera. Krátce po bitvě.“ přispěl Eris, ale Mirabelle nesouhlasně zakroutila hlavou.
„Nemohl být. Nehořela žádná hranice s mrtvými těly. Těla legionářů se předali legii a těla našich padlých byly odneseny, aby si je vyzvedli rodinní příslušníci a nebo společně shořely na hranici jako dávní hrdinové. Alespoň tak prý údajně padlo rozhodnutí Arcimága.“ odmlčela se, „Ale to se veřejnost a vy dozvíte asi až v průběhu dne.“


SuperHunterCZ
Ayrenn se jen pousmála a následovala tě do stanu. Jakmile jste vešli spatřila jsi uvnitř stanu větší dřevěný stůl s hromadou map, písemností a kovových figurek symbolizující rozestavení vašich vojsk a obránců provincie. Faerion stál zády k vám a rozzuřeně se držel za hlavu. V jeho přítomnosti postával Khajiitský mág oděný do důstojnického obleku. Opíral se o skleněnou hůl s červeným hrotem.
Jakmile jsi promluvila Faerion se pootočil. „Konečně! Alespoň nějaké pozitivní zprávy.“ pronesl stále s mírným hněvem v hlasu, „Tohle si tu nechám a později přečtu.“ pokračoval když od vás přebíral listiny. Khajiit jen mlčky přihlížel. „Takže! Obě jste ostřílené agentky Thalmoru. Máte za sebou pár úspěšných misí a hlavně máte odhodlání bojovat za naši věc! To první se hodí. To druhé je povinnost pro každého agenta co to chce dotáhnout daleko. A nebýt jen obyčejným šaškem co se brodí ve sračkách a mává mečem na rozkaz svých důstojníků.“

Khajiit i Ayrenn se při jeho slovech pousmáli. „Od vás dvou chci teď jediné. Naučte se přežití v této provincii a připravte se na výpravu po boku našeho velkého generála. Naše velitelka utrpěla těžké ztráty, ale vrací se Lord Gerrick a ten už vyrve tuhle provincii z rukou redguardů!“ dodal pyšně, „My však před jeho příjezdem potřebujeme zlomit odhodlanost těchto obyvatel a získat indícii k nalezení mocného artefaktu ukrytého někde zde v Hammerfellu. Mocná mág Ancano - váš učitel - po něm pátral a vy mi pomůžete dokončit jeho dílo.“ domluvil a koukl na Khajiita, který jen mlčky přikývl. „Důstojník Ri'Zakar (graf. obrázek - zde) vám zodpoví vše potřebné.“ zvolal nakonec Faerion a po těchto slovech zvedl přilbu odloženou na dřevěném stolku a opustil stan.

---

"Doufám že to nebylo myšleno jako urážka." Usměju se, prozatím se rozloučím s Carwen a půjdu si dát rychlou koupel do mého pokoje.

---

Neúnavně pokračuji v hraní nemocného.

---

"Stejně už asi nic nezměníme... Leda, že by uměl někdo vrátit čas." pousměji se nad nesmyslnou myšlenkou.

"Aspoň si teďka legionáři budou dávat pozor, proč nemají napadat univerzitu. Dostali na pr..." zarazím se, "Pardon. Dostali, co proto. Tak, a teď táhnou z našich pozemků.. Co sem mají co lézt.. Stát se tohle v nějakém městském cechu se staršimi zvyky, určitě bych očekával jakožto student či lektor odvetu... Jak to řekl jeden z vyšších mágů.. Samuel Berrentis: "Čím hlouběji saháš do vosího hnízda, tím větší roj na tebe zaútočí!"" popadnu hrnek a napiju se.

---

"Pokud je to důležité tak to projednejme hned, myslím že když budu chybět jednu přednášku, tak se nic nestane." pokrčím rameny.

---

"Důstojníku Ri'Zakare, ráda vás poznávám." pozdravím khajiita.
"Co nám můžete říct o městě a jeho okolí ? Podle toho co se zrovna stalo venku před stanem nás zdejší asi zrovna nemají v lásce."

---

→ Tah 12.


ScorpionCZ
„Flavius vypadal docela znaveně..“ poznamenala Laurana, „..asi už zmizel do postele.“ dodala když se pootočila ke vstupu do jídelny. K jejímu překvapení se mezi futry nacházel Flavius. Skutečně, ale vypadal unaveně a jen stroze pozdravil všechny přítomné „Dobré ráno..“ a usedl za stůl. „..co potřebujete probrat?“ zeptal se.
„To se týká jen menšího okruhu lidí.“ upozornil Scipio a koukl na svého synovce, „Museli bychom se přesunout do mé pracovny a v klidu a dlouho si o tom promluvit.“
„Dlouze?“ povzdech si Flavius, „Promiň.. ale mám za sebou náročnou cestu. Nejraději bych zaplul hned do postele a trochu se vyspal. Jel jsem jako doprovod až kousek k Markarthu. Situace tam je docela vyostřená a nechtěl jsem riskovat.“ pokračoval a podložil si hlavu. „A Škorpias by neměl zanedbávat Univerzitu. Jinak se z něj nestane slavný mág.“ usmál se unaveným úsměvem. „Ale jestli se vám to hodí teď víc.. tak to nějak zvládnu. Přeci jen v legii zažije člověk daleko horší a náročnější věci.“
Scipio tázavě koukl na tebe, očekávajíc odpověď.


Tondulín
„Ne nebylo. Neboj. Takhle důsledná jsem i na ostatní obyvatele tohoto příbytku.“ usmála se Carwen. Otočil jsi se a vyrazil ke schodišti, „Aedane! Ještě jedna věc..“ zvolala za tebou jako by si zrovna na něco vzpomněla, „..kdyby jsi se probudil a já tu náhodou nebyla nechoď nikam pryč. Zaměř svoji pozornost na můj pokoj. Něco tam pro tebe připravím v pokud bych musela urychleně něco vyřídit. Dobře?“ udělala několik kroků a přišla blíže k tobě, stále si však udržovala metrový odstup. „Neber to jako 'domácí vězení' jen bych tě nerada posílala tvé milované po kousíčkách. Zdejší šelmy mají rádi cizince.. jsou trošku.. no.. objemnější než mi elfové.“ usmála se.


Sarako
(vhodný čas pro použití ampulky s lektvarem nastane za jeden příspěvek)


Adrian_S
„Univerzita se snaží být mírumilovná.. i když jak jste mohli vidět včera to příliš nešlo.“ promluvila opět Mirabelle a poté mávla na pozdrav přicházející Silverwoodové, která na sobě měla opět zamračený výraz. Oblečená byla jak bývalo zvykem do honosného společenského oděvu.

„Já jsem v cechu nikdy nestudovala..“ začala profesorka zatím co její kolegyně postávala o okénka a čekala až jí obsluhující novic dá snídani. „..ani nevím jak to tam chodí. Za mě už tady v Cyrodiilu cech mágů neexistoval a ve Skyrimu se magie netěší zrovna dvakrát velké oblibě. Ale přesto se tam dala magie v klidu vystudovat v Ledohradu.. i když to věčné sněžení bylo příšerné.“ usmála se. Všiml sis, že do jídelny vešla Mariana. „Ale slova vašeho vyššího mága jsou docela trefná. Tady zase platilo čím více se rylo do vedení tím více přednášek jste musel vyučovat a častěji zaskakovat nepřítomné profesory.“


SuperHunterCZ
„Důstojník Ri'Zakar, bojový mág ve službách Thalmoru.“ představil se Khajiit po tobě a stejně tak i Ayrenne se představila. Ri'Zakar se po tvé zmínce o události venku pousmál. „Snad jste nečekala, že nás budou milovat potom co Lord Gerrick s Ravenem zmasakrovali pobřeží této provincie. Důstojník Faerion byl sice milosrdný a město bylo zdemolováno jen z části, ale přesto jsme stále dobyvateli a oni obránci.“ vysvětloval Khajiit, „Musíme v tomto městě nastolit pořádek. Když to nepůjde po dobrém nastolíme ho po zlém. Prostředky k tomu máme.“ následovala odmlka. „Ale s celou situací vás seznámím později. Teď k otázce. O městě toho není příliš co říci.. je to obyčejné přístavní město s několika tucty obyvatel a okolí je jen vyprahlá poušť ve které bez dostatku vody do několika dnů zdechnete a to jsem možná ještě optimista.“

„S přežitím tu si poradíme. O proti Skyrimu to bude trošku příjemnější změna.“ pravila Ayrenna a Khajiit se jejím slovům jen pousmál. „Co po nás vlastně budete chtít?“
„Faerion potřebuje zklidnit situaci ve městě to je zřejmé. Máme dvě možnosti. Buď použít hrubou sílu a nebo postupně odstranit hlavní aktéry. Jakmile budou sraženi na kolena budeme se moci v klidu věnovat pátrání po artefaktu. Teď je to bohužel zbytečně komplikované.“ vzal si slovo opět Ri'Zakar, „Pro vás mám teď o něco delikátnější úkol. Někdo z tohoto města tajně informuje naše nepřátele o každé naší průzkumné výpravě a počínání ve městě. Přitom je město uzavřené a nikdo z obyvatelů nesmí město opustit. Obchodníci sem přijíždějí jednou za čas a to, aby obchodovali především s námi. Z toho plyne..“ odmlčel se a koukl střídavě na tebe a Ayrennu.
„Že vynáší někdo z našich vlastních řad.“
„Správně! Vy dvě jste tu nové. Málokdo vás zná mohli by jste proniknout do našich řad a zkusit zjistit kdo to je.“