Název novinky: The Elder Scrolls V: Skyrim - Česká fansite :: Hrozba III.

Přidal Aurelius dne 23.04.2020 13:02
#1

→ Tah 674

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Sarako
Někteří legionáři v chrámu vyrazili hned co jsi rozkázal spoutání ozbrojenců, jiní nejprve koukli na legáta a teprve až když přikývl, šli pomoci svým spolubojovníkům.

„Ne.“ zakroutil hlavou Garyn, „Ale ještě jich spousta nevyšla ven.“ dodal a pečlivě si prohlížel z dálky ozbrojence, kterým legionáři začali sundávat přilby. Povětšinou se jednalo o redguardy nebo nordy. Garyn kroutil hlavou a nikoho z nich neidentifikoval jako možné Caesara. Žena i kněz na tvůj pokyn přistoupili blíž k oltáři. Žena se rozhlížela kolem oltáře jako by se snažila udělat si přehled o škodách. Staršího muže, ale poničený chrám nijak neznepokojoval.

„Jistě… jistě… povídejte. Mám sice chatrný zrak a vrávoravou chůzi, ale snad vám dokáži pomoci.“ prohlásil starý kněz a natočil se na černovlásku, která jen přikývla. Dvojice se vyslechla Garynův popis. Dlouze mlčela a přemýšlela.
„To je v pořádku.“ pousmál se kněz, když jsi se začal omlouvat za poničený chrám, „Není to nic co by nešlo opravit… ale já nejsem představený tohoto chrámu. To tady Lucia je představenou chrámu, hlavní kněžkou a asi už jedinou zdejší kněžkou.“ dodal následně se zarmoucením.
„Ano. Roberta Cola znám… pravidelně jsem se s ním vídala na bohoslužbách společně s jeho ženou. Oba bych poznala na míle daleko. Takže on uvnitř katakomb je, ale ona určitě ne.“ odmlčela se nakrátko, „Nelmol ten dunmer je uvnitř také, ale jestli je tam i ten třetí.“ pokrčila rameny, „To opravdu nevím.“

„Z chrámu kdysi vedla tajná chodba. Tak asi jako z většiny chrámu tady v Cyrodiilu. Bohužel ta naše byla zničena během útoku Aldmerského spolku a doposud se jí nepovedlo opravit. Je jen a pouze slepou uličkou.“ odpověděla ti Lucia.
„Ano. Pamatuji si, jak jsem jí procházel, když jsem byl ještě chlapec. Otec dohlížel na její údržbu. Dětství bylo krásné.“ zasnil se nakrátko starý kněz.
„Hraběnka Rullová o stavu tajné chodby věděla, ale neřešila ji. Měla jiné problémy, které musela řešit přednostně a nám… kněžkám zakázala o stavu tajné chodby hovořit, abychom zbytečně neděsily občany města.“ odmlčela se nakrátko, „Nikdo nečekal, že v dobách míru budeme čelit obléhání a násilnému převratu.“ zakroutila hlavou.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Scorpioncz
Opatrně jsi se sehnul pro malý úlomek kamene duší, při zvedání jsi zavadil o kost mrtvého, ale neprobudil se k životu ani poté co jsi měl úlomek v bezpečí ve své brašně. Otočil ses k otvoru a připravil si dvojici kouzel, útočné a obranné. Opatrně jsi vykročil stísněnou uličkou a následoval světelnou kouli, která ti osvětlovala cestu. Žádné pasti se na zemi nejevily, pouze prach a sem tam nějaký úlomek kosti či celá kost ať už žeberní tak i loketní. Stísněným prostorem jsi se dostal až k samotnému konci, který vedl do mnohem větší potemnělé podzemní komnaty plné temných zákoutí a nebezpečných úkrytů do kterých si i přes velké množství světélkujících koulí neviděl. Podzemní komnata měla po podlaze poházené velké množství kamenů duší, nejrůznější úlomky, ale i celé kameny. Uprostřed bylo cosi, co zdánlivě mohlo připomínat oltář, ale spíše se jednalo o nedokonale odstraněný kus kamene při hloubení oné tajemné komnaty.

Uprostřed menší komnaty postávala osoba v černém potrhaném oděvu s kápí. Byla k tobě otočena zády, ale zcela jistě byla autorem podivných zvuků i magických svící, které zaplavovaly komnatu. Všiml sis také dvojice krumpáčů. Ležely opřený o černou kamennou stěnu, která byla jako jedna z mála nejvíce osvětlena a spolu s krumpáči sis také všiml vyražených písmen do kamenné stěny.

Přestože k tobě osoba stála zády stihl sis všimnout hned několik podstatných detailů. Osoba měla ruku obvázanou dosti špinavým obvazem, taktéž nechyběla dřevěná hůl, o kterou se osoba – nejspíše muž – opíral. Také oděv, do kterého byla osoba oblečena byl značně obnošený a potrhaný. Dřevěná hůl nebyla jedinou možnou zbraní, kterou u sebe tajemná osoba měla, nechyběl ani meč připnutý k opasku.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Neodpovězené tahy

Přidal scorpioncz dne 23.04.2020 16:23
#2

"Jestli si myslíš, že k tobě jen tak půjdu a ztratím svojí výhodu vzdálenosti, tak se pleteš brachu. Otoč se ať na tebe líp vidím!" Křiknu na něj netrpělivě. Rychle také vyšlu světelnou kouli, aby mi ukázala alespoň některé z temných zákoutí jeskyně. Vyšlu jí tak nějak okolo levé stěny, ale budu stále dávat pozor, jestli se zatím jediná neznámá možná hrozba něčeho nepokusí. Také se zkusím ze svého místa zaměřit na onen podstavec či oltář, zdali na něm něco neuvidím. Tak nějak budu doufat, že koule světla ho probudí a bude mi alespoň trochu dávat najevo, že ví, že tu jsem

Přidal Sarako dne 23.04.2020 17:06
#3

Na chvíli se zamyslím, a pak se zeptám: ,,A nemohla byste několika legionářům ukázat místo, kde by ta chodba měla končit? Nechci riskovat, že jí Caesar nechal opravit pro vlastní účely. Pán ... nějak jsem přeslechl Vaše jméno, může na chvíli posedět u nás. Jean s Azzanem Vás doprovodí."

Přidal Aurelius dne 23.04.2020 23:15
#4

→ Tah 675

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Sarako
„Ano. Myslím, že bychom mohla.“ souhlasila téměř okamžitě kněžka, „Ale nemyslím si, že to bude mít nějaký užitek. Chodba byla ještě nedávno nepoužitelná. Viděla jsem to na vlastní oči a škody byly dost rozsáhlé. Něco takového do týdne opravdu neopravíte.“ pokračovala a střídavě koukala na tebe a přítomné, „A Caesar o stavu chodby neměl ani ponětí. Jak jsem řekla… Hraběnka nám zakázala o tom veřejně mluvit.“
„Takže Caesar o slepé uličce neví?“ zeptal se legát Atius.
„Nejspíš ne.“ zakroutila hlavou Lucia.
Legát Atius se upřímně zasmál.
„To je výborné. Ze všech stran informovaný Caesar neví o tom, že se ukryl do chrámu ze kterého není úniku.“ práskl ruce radostí, „Kéž by to byla pravda. Kéž by.“ dodal a poté se otočil k tobě, „Azzan i Jean tu můžou zůstat. Budou potřeba.“ odvrátil od tebe zrak, „Půjdu já, moji bodyguardi a hrstka legionářů. Vyjmeme Caesara a zbytek vyřídíme.“ konstatoval, „Vy Guare s Vitou dohlédnete na to, aby nám Caesar a jeho banda neutekla mezi prsty.“ zakončil a vykročil vpřed, „Pojďte. Boris nebo jak jste ho jmenovala tu na vás počká.“ vyzval s otočením kněžku. „Vás šest.“ zvolal na nejbližší legionáře, „Půjde se mnou.“ rozkázal.

Kněžka nijak neodporovala a shromáždila se k šestici legionářů a dvojici bodyguardů, kteří následovali legáta Atia na každém kroku. Zbytek zůstal, aby střežil chrám a kontroloval vycházející občany z katakomb. Vita se stále soustředil na své kouzlo, ale dospodu neobjevil nic podezřelého. Z chrámu taktéž vyšla trojice ozbrojených žoldnéřů. S odhozením zbraní zaváhali, ale nakonec uposlechli a zbraně zahodili.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Scorpioncz
Křikl jsi na osobu v černém a vzápětí poslal svoji světelnou kouli po levé straně, abys co nejlépe odhalil temná zákoutí a možné nebezpečí. Ale nic podezřelého se ti odhalit nepodařilo. Osoba tvá slova vyslechla. Lehce kývla hlavou a opatrně se začala pootáčet. Přitom opatrně zvedala ruce vzhůru i s dřevěnou hůlkou. Potvrdilo se, že osobou je muž. Do tváře mu příliš vidět nebylo vlivem kápě i šera. Výrazné zelené oči jsi ale rozeznat dokázal stejně tak delší hnědý neudržovaný plnovous. Muž měl pozvednuté obě ruce vzhůru. Jednu obvázanou, druhá se zdála být v pořádku. Všiml sis dvojice prstenů, ale jen jeden jsi dokázal identifikovat jako zlatý a lehce zdobený, nasazený ho měl na prsteníčku u levé ruky.

„Ve tvém srdci bije život. Buch – Buch.“ promluvil tiše muž (graf. vzhled – zde), tobě povědomým hlasem a několikrát při citoslovci sevřel ruku v pěst ve snaze napodobit bijící srdce, „Výhodu už jsi ztratil dávno. Tím, že jsi sem přišel.“ konstatoval monotónně a znaveně, „Nyní jsi odsouzen Mohyle a co je mrtvé nemůže zemřít.“

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Neodpovězené tahy

Upravil/a Aurelius dne 23.04.2020 23:16

Přidal scorpioncz dne 24.04.2020 09:57
#5

"Jop ... to jsem celý já ... živý a ztracený v Mohyle. Ale ty ... kdo jsi? Připadáš mi nějaký povědomý, ačkoliv tě nedovedu nijak zařadit. A co tu děláš? Zakopaný v díře u nějakého nekromatického oltáře ... A když jsme u těch otázek, zrovna je na tebe hodím všechny. Kde je ten druhej frajer, co s tebou byl? A co tu vůbec pohledáváš ... a tím myslím co děláš v Mohyle, ne jen tady v tý díře. Předpokládám, že život už jsi nechal za sebou, když se takhle chováš co?" Schválně zkusím vyvolat kouzlo na odhalení mrtvých, jestli se i on rozsvítí, a také abych případně odhalil i nějaké nemrtvé skrývající se v okolí. Neoblomnou ochranu budu mít stále připravenou, protože obrana je to nejdůležitější.

Přidal Sarako dne 24.04.2020 10:55
#6

,,Osmička s Vámi Atie! Venku si vezměte ještě dalších deset mužů pro případ, že by ta chodba byla skutečně zprovozněna Caesarem, aniž by o tom někdo věděl. Nelmol dokázal s využitím momentu překvapení zlikvidovat pět zabijáků, takže pro něj pouhá šestice legionářů nebude problém, nehledě na Cola a zbylé žoldnéře." prohodím k odcházejícímu Atiovi a dál budu s Garynem prohlížet tváře nově příchozích z katakomb.

Přidal Aurelius dne 27.04.2020 00:37
#7

→ Tah 676

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Sarako
Přestože to zprvu nevypadalo, Atius nakonec dal na tvoji radu a povolal další skupinku legionářů. Do katakomb tak vstupoval v doprovodu osmnácti legionářů. Když zmizel uvnitř tmavé chodby, začali vycházet další občané města. Převážně už velmi staří lidé, kteří svým vzhledem a věkem neodpovídali popisu, který vám Garyn poskytl.

Vita i nadále soustředil svoji magickou moc k odhalení jakékoliv iluze. Teprve až když komnatu opustila pětice starců opírajících o hůl konečně zachytl něco nekalého. Udeřil magickou holí o zem a vzápětí seslal kouzlo přímo do davu pochodujících starců. Mezi nimi se vynořil ze závoje neviditelnosti dunmer – Nelmol. Po svém odhalení ani chvilku neváhal. Vymanil se z davu a velmi rychlým tempem se dostal k dvojici nejbližších legionářů, kteří zrovna kontrolovali poslední žoldáky. Tasili zbraně, ale Nelmol byl rychlejší – pravděpodobně taktéž pod vlivem nějaké elixíru – mečem několikrát prudce švihl, udělal ladnou otočku a vzápětí se skácela dvojice legionářů k zemi. Nelmol jen výhružně pohlédl na vzdávající se žoldnéře, jednomu z nich kopl k nohám zbraň mrtvého legionáře. Jako by doufal, že ji žoldák sebere a zapojí se do boje, ale spletl se. Žoldák jen odvrátil zrak jak od zbraně, tak i od Nelmola.

Uražený Nelmol vedl rychlým švihem úder přímo do odhalené tváře žoldáka, vážně zraněný žoldák se skácel k zemi a Nelmol se hbitě otočil, aby čelil přibíhajícím legionářům. Přesila ho nechávala zcela chladným.

„Kdopak bude další?“ zeptal se s ledovou tváří směrem k trojici legionářů, starci a jiní občané začali panikařit a utíkat. „Zřejmě vy.“ dodal Nelmol, strhl z opasku jednu z petard a vrhl ji legionářům pod nohy. Došlo k menší kouřové explozi, která mu vystačila k tomu, aby se dostal k ozbrojeným legionářům a během několika sekund se skrze ně probil. Když k zemi padl i poslední, odkopl jednu z přileb k nohám krčící se ženy, které se nepovedlo dostat do bezpečné vzdálenosti. Žoldáci stáli jako přikovaní na místě, kam je legionáři umístili. Nebyli spoutáni mohli se bránit, ale zjevně váhali, která strana pro ně bude výhodnější.

Jean i Remus zpozorněli, tasili své zbraně a vyčkávali až se k nim dunmer přiblíží. Zbylí legionáři udělali několik kroků vzad. Ukrytí občané a občanky města začali prchat z chrámu, když jim v tom legionáři nebránili a neprohlíželi si jejich tváře.

Nelmol vyhodil do vzduchu jeden z delších legionářských mečů, chytl jej do volné ruky a ozbrojen dvojicí mečů pohlédl směrem k tobě. „Máš možnost se předvést. Ostatně… legionáři začínají docházet.“ dodal pobaveně, když kouř zcela pominul a on obešel tělo jednoho z umírajících legionářů. „Nebo chcete vy dva?“ otočil se na Jeana a Remuse, „Vám Vito se také nebráním. Neviditelnost jste svojí prozíravostí prokoukl. Nebo snad ty Garyne? Mefala z tebe nebude nadšena. Nenajdeš vykoupení a věř, že tvá sestra. Bude za tvoji zradu pykat.“

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Scorpioncz
„Kdo jsem?“ podíval se na tebe muž v černém, „Jména jsou tu zbytečná. Nejstarší z těch, co tu jsou si svá jména už nepamatují a nově příchozí je brzy zapomenou. Je to zbytečnost…“ mávl obvázanou rukou „V místě kde jsou všichni mrtvý pro tvé jméno nikdo truchlit nebude, nikdo tě oplakávat nebude.“ v průběhu jeho monotónní řeči jsi vyvolal kouzlo pro odhalení mrtvých, ale žádné z mrtvé jsi ve svém okolí nespatřil. Ani muže kouzlo neoznačilo za mrtvého.

„Cítíš se zmaten?“ zaznělo z jeho úst, když jsi dokončil kouzlo. „Mohyla se ti do dostává do mysli. Vytěsňuje tvé vzpomínky a zaplavuje je prázdnotou. Ty i já jsme jen prázdná skořápka svého dřívějšího já. Chápeš?“ udělal krok vpřed, ale vzápětí se zastavil. „Zatímco mě unavuješ svými hloupými otázkami mé tělo slábne, slábne má mysl a Mohyla ve mně sílí. Vytěsňuje z mé hlavy vše, co jsem měl rád… co jsem miloval a po čem toužil.“ všiml sis, že se mu při posledních slovech rozechvěl hlas. „Já tu hledám odpovědi.“ řekl následně rázně, jakoby v sám sobě hodlal cosi potlačit, „Odpovědi na otázku jak odsud utéci. Nejsem tu právem. Nejsem mrtev.“ zaznělo z jeho úst již silným hlasem bez zachvění. Jako by se snažil o tomto faktu přesvědčit nejen tebe, ale i sám sebe. Přiložil ruku k srdci, „Mé srdce.“ hlesl, „Buch – buch. Ještě stále bije. Bije jako to tvé.“ pozvedl proti tobě obvázanou ruku, „Bije jako to tvé Škorpiasi Vici. Jako to tvé…“ nakrátko sklopil hlavu, „Musím se odsud dostat. Musím… Nic jiného mi nezbývá.“ zamumlal tiše, svěsil ruku dolů a s povzdechem doprovázeným zaváháním sáhl na své kápě.

Pomalu jej sejmul a tobě se tak naskytl pohled na celou jeho tvář. Spatřil jsi výrazné zelené runové oči, které jsi doposud spatřil jen u jedné osoby. Také sis všiml několika výrazných nedoléčených zranění v podobě popálenin a starší jizvy od ostré zbraně ve tváři muže. Muž měl delší neupravené hnědé vlasy a plnovous, který na tom nebyl o moc lépe. Nebýt specifických zelených očí bys po odhalené tváři s velkým množství nedoléčených zranění, špíny od prachu a popela i přibývajících vrásek znovu váhal kam muže s povědomým hlasem zařadit. Oči však jeho původ i jméno odhalily téměř okamžitě. Jednalo se o tvého bývalého profesora, zástupce arcimága a svého času i vrchního generála a generála Osmé legie, který podle mnohých svědectví zahynul při obraně magické Univerzity. Ztrápené zelené oči Aurelia Arteria na tebe krátce pohlédly, ale velmi brzy se opět skryly pod kápy a jen vykukovaly.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Neodpovězené tahy

Přidal Sarako dne 27.04.2020 12:49
#8

Pokud už lektvar na posílení rychlosti přestal působit, prohodím k Vitovi: ,,Hodilo by se kouzlo nebo lektvar na posílení rychlosti." zatímco si budu sundavat prsten, co mi dal.

Poté se slovy: ,,Mefala dnes vede mé meče od jednoho vítězství k druhému. Zoufalá snaha někoho, kdo přede mnou utekl do sklepa a předhodil mým mečům své spolubojovníky, ve mě budí pohrdání. Meleš z posledního a kdybych Vitovi neřekl o tvé případné neviditelnosti, prchal by jsi přede mnou, až by se ti za patama prášilo." tasím oba meče a pomalu vykročím k Nelmolovi, přitom na sobě nedám znát obavy, že stojím proti silnému protivníkovi ,,Garyn zvolil moudře, když jsem mu dal na výběr poté, co jsi zradil svým útěkem všechny obránce, kteří nalezly smrt na v tomto chrámu a věř, že s mojí pomocí nalezne Garyn i vykoupení. Ale dost řečí o Garynovi, co je hlavní, dlužíš mi jeden duel." přitom si dám záležet, aby má poslední věta zněla nanejvýš sebejistě, jako bych nemysle na to, že si na šlechetného hrdinu jen hraju, naposledy pomyslím na Theru a postavím se do střehu.

Upravil/a Sarako dne 27.04.2020 12:51

Přidal scorpioncz dne 29.04.2020 19:14
#9

"Jaké to překvapení Arterie. Jestli chceš, znám léčivá kouzla, která ti pomohou od těch zranění, co se ještě nezahojila. Třeba ti dotek magie pomůže se trochu i oklepat." Nabídnu a magickou pomoc a nechám ruce s kouzly klesnout. "Co kdybychom tedy neztráceli čas a ty jsi mi bez okolků řekl, co se vlastně s tebou všechno stalo. Řekni mi, jak ses sem dostal a z jakého důvodu. A tím myslím sem, jakožto do mohyly duší. Potom mi vyprávěj, co se stalo tady, nebyl s tebou ještě někdo? A na závěr, co přesně hledáš v téhle díře uprostřed mrtvého lesa? Neplýtvej dechem na výmluvy, prostě mi to řekni, pak třeba něco vymyslíme."

Přidal Aurelius dne 29.04.2020 23:37
#10

→ Tah 677

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Sarako
Lektvar na posílení rychlosti už vyprchal. Když jsi Vitu požádal o posilující kouzlo nebo lektvar, přikývl, rychle zagestikuloval a posílil tě svým kouzlem. Zatímco tak činil sis sundal jeho prsten a jakmile bylo kouzlo dokonáno sestoupil jsi k Nelmolovi s dvojicí tasených mečů.

„Zase si tolik nefandi. Možná jsem měl úkol, který jsem musel splnit a teď když bylo dokonáno mám už jen čas na tebe. A Garyn? Ten, kdo zradí jednou zradí bez váhání znovu.“ pokrčil rameny, „Zas tolik důvěry bych do něj nevkládal.“ Nelmol tě pečlivě sledoval, postavil jsi se naproti němu do střehu, stáli jste od sebe dva metry daleko. „Caesar je vlivný jeho smrt bude draze pomstěna a stejně tak dojde špatnému konci každý kdo ho zradil, ale dost slov. Ukaž co v tobě je.“ pobídl tě a postavil se do obranného postavení. „Nechť Mefala rozhodne kdo z nás je silnější.“

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Scorpioncz
„Vyléčit se tu není tak snadné. Jsi v Mohyle duší. Sféře mrtvých.“ oznámil Arterius, „To je složité.“ odvětil na otázku jak se dostal do Mohyly duší, chytl se za hlavu a zamyslel se, „Velmi složité. Pamatuji si to velmi matně.“ pokračoval pozvolna ve snaze si vzpomenout, ale zjevně se mu to příliš nedařilo. „Měl jsem sen… Takový živí. Měl jsem ho často. Cosi mě sem vtáhlo… sem. Do této sféry. Cosi temného až děsivého. Já nevím.“ zakroutil hlavou, „Jsem tu už příliš dlouho…“ povzdechl si, „Ale přežil jsem. Já i ona.“ přejel druhou rukou o zlatavý prsten na levé ruce, „Teda myslím.“ vydal ze sebe zmateně a dlouze se odmlčel.

„Tohle místo…“ promluvil opět a rozhlédl se kolem, „Mělo mít v sobě ukrytý artefakt.“ pokračoval již s méně zmateným hlasem, „Prastarý meč… Četl jsem a luštil nápisy na zdejších stěnách, nápisy na různých místech této sféry. Existuje meč. Prastarý meč, který v sobě nese požehnání samotných Ideálních pánů.“ náhle se zarazil. Jako by mu teprve teď došlo, že jsi se zeptal, kde je druhá osoba, která ho zjevně doprovázela. „Je tady.“ hlesl a utočil se k jednomu z temných zákoutí, „Fallene. Vylez. Je to přítel.“ řekl zřetelně a chvíli poté z temného rohu vylezl mladý čaroděj v rouchu Cyrodiilské Univerzity, připravený kdykoliv zaútočit.
„Dopovím mu to.“ řekl při pohledu na Arteria, který jen přikývl. „Tady měl být podle písemností, které jsme společně s profesorem Arteriem rozluštili ukryt prastarý meč, jenž vládne velkou mocí. Právě jím by se údajně měla otevřít brána, která se nachází asi hodinu možná dvě hodiny cesty odtud.“ ukázal na oltář, „Jenže meč tu není. A naše šance na vysvobození jsou poněkud menší.“ posteskl si Fallen, „Ale jsem si jist, že jsme ty písemnosti vyryté do stěn vyluštili dobře. I některé z těchhle…“ otočil se a ukázal na rytiny v kamenné stěně, „Odkazují na meč. To je důvod, proč jsme tu. Uprostřed mrtvého lesa. Ten meč je naše cesta domů. Samozřejmě jakmile najdeme zbylé členy naší ‚výpravy‘.“
Arterius jen mlčky pokyvoval hlavou, opírajíc se o svoji dřevěnou hůl.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Neodpovězené tahy

Přidal Sarako dne 30.04.2020 12:04
#11

,,Oba víme, že tenhle souboj byl od samého začátku nevyhnutelný, ale vážně bylo nutné zabíjet ty chudáky?" pronesu s hlavou natočenou na nejbližší mrtvolu, jako bych dával Nelmolovi nejlepší příležitost k útoku, přitom jej nepřestanu sledovat očima a budu připraven provést protiútok.

Zadívá-li se na místo útoku stejným směrem, využiji toho a zaútočím sérií rychlých útoků.

Přidal Aurelius dne 01.05.2020 14:16
#12

→ Tah 678

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Sarako
„Bylo.“ přikývl chladně, ale zdánlivé příležitosti k útoku nevyužil. Zůstal i nadále na svém místě a veškerou svoji pozornost věnoval tobě, nenechal se ničím rozptylovat, občas zakroužil ve vzduchu mečem, ale jinak se k útoku neodhodlal.

„Pusťte civilisty před chrám, ale nenechte je se rozprchnout.“ rozkázal Vita nejbližšímu z legionářů, legionář jeho rozkaz přijal a vyrazil tak vykonat. Většina civilistů začala chrám opouštět, legionáři však zůstávali. Drželi se opodál v pozoru, připraveni na možný střet s Nelmolem nebo kterýmkoliv dalším protivníkem. „Jakmile ty dva dokončí svůj duel a legát se vrátí rozhodne se o dalším postupu.“ zakončil Vita.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Scorpioncz
„Vyléčit se tu není tak snadné. Jsi v Mohyle duší. Sféře mrtvých.“ oznámil Arterius, „To je složité.“ odvětil na otázku jak se dostal do Mohyly duší, chytl se za hlavu a zamyslel se, „Velmi složité. Pamatuji si to velmi matně.“ pokračoval pozvolna ve snaze si vzpomenout, ale zjevně se mu to příliš nedařilo. „Měl jsem sen… Takový živí. Měl jsem ho často. Cosi mě sem vtáhlo… sem. Do této sféry. Cosi temného až děsivého. Já nevím.“ zakroutil hlavou, „Jsem tu už příliš dlouho…“ povzdechl si, „Ale přežil jsem. Já i ona.“ přejel druhou rukou o zlatavý prsten na levé ruce, „Teda myslím.“ vydal ze sebe zmateně a dlouze se odmlčel.

„Tohle místo…“ promluvil opět a rozhlédl se kolem, „Mělo mít v sobě ukrytý artefakt.“ pokračoval již s méně zmateným hlasem, „Prastarý meč… Četl jsem a luštil nápisy na zdejších stěnách, nápisy na různých místech této sféry. Existuje meč. Prastarý meč, který v sobě nese požehnání samotných Ideálních pánů.“ náhle se zarazil. Jako by mu teprve teď došlo, že jsi se zeptal, kde je druhá osoba, která ho zjevně doprovázela. „Je tady.“ hlesl a utočil se k jednomu z temných zákoutí, „Fallene. Vylez. Je to přítel.“ řekl zřetelně a chvíli poté z temného rohu vylezl mladý čaroděj v rouchu Cyrodiilské Univerzity, připravený kdykoliv zaútočit.
„Dopovím mu to.“ řekl při pohledu na Arteria, který jen přikývl. „Tady měl být podle písemností, které jsme společně s profesorem Arteriem rozluštili ukryt prastarý meč, jenž vládne velkou mocí. Právě jím by se údajně měla otevřít brána, která se nachází asi hodinu možná dvě hodiny cesty odtud.“ ukázal na oltář, „Jenže meč tu není. A naše šance na vysvobození jsou poněkud menší.“ posteskl si Fallen, „Ale jsem si jist, že jsme ty písemnosti vyryté do stěn vyluštili dobře. I některé z těchhle…“ otočil se a ukázal na rytiny v kamenné stěně, „Odkazují na meč. To je důvod, proč jsme tu. Uprostřed mrtvého lesa. Ten meč je naše cesta domů. Samozřejmě jakmile najdeme zbylé členy naší ‚výpravy‘.“
Arterius jen mlčky pokyvoval hlavou, opírajíc se o svoji dřevěnou hůl.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Neodpovězené tahy

Přidal scorpioncz dne 01.05.2020 15:10
#13

"Ah zdravím ... koukám, že jsme oba z univerzity, měl bych tě znát? Nějak se nepamatuji. Já jsem profesor Vici." Krátce se představím a budu pokračovat. "Takže je vás tu víc? Kolik a o koho jde? Už jsem jednu dvojici živých, která na tom byla snad ještě hůře než vy, našel. Jaké štěstí, že se všichni nacházíme v relativně stejné části Mohyly duší ... Takže jste to vy tady něco kopali? Asi ten meč že? Nenašli jste ještě něco zajímavého, co by bylo super vzít domů, či na univerzitu k prozkoumání? Mám očarovanou brašnu a mohu to vzít. Co se týče meče, jeden jsem našel nahoře. Takže to asi nebude ten co hledáte, ale vypadá dobře." Tasím meč, který mám na zádech a lehce s ním švihnu vzduchem. "Co se týče dostání se domů, tak nějaká brána nebude jediný způsob. Sem jsem se dostal klasickým portálem, akorát to bylo dost náročné. Tak nějak plánuji se vrátit stejným způsobem. Pokud je vás tu víc, než jen vy dva a ti dva co jsme už nalezli, tak vám možná budu moct pomoci s nalezením ostatních."

Přidal Sarako dne 01.05.2020 15:30
#14

Výhružně protočím oba meče, zašeptám: ,,Mefala se mnou." a vykročím vpřed.
Jakmile budu mít Nelmola na dosah svých mečů, zasypu jej několika sériemi rychlých útoků, nebude-li to Nelmol, kdo stihne zaútočit jako první. V tom případě se budu spíš bránit a vyčkávat na vhodnou příležitost k protiútoku.

Přidal Aurelius dne 02.05.2020 19:32
#15

→ Tah 679

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Sarako
Výhružně jsi protočil oba meče a vykročil vpřed proti Nelmolovi, který i nadále zůstával ve střehu a nenechával se ničím rozptýlit. Jakmile jsi byl dostatečně blízko, abys na protivníka svými meči dostáhl zaútočil jsi (28%) a zasypal Nelmola sérii rychlých útoku. Byl však stejně jako ty ozbrojen dvojicí mečů, a tak dokázal (18%) tvé útoky vykrývat (rozdíl mezi hodnotami je 10, aby byl úspěšný útok je nutné mít rozdíl vyšší než 20). Při jednom z tvých útoků se odhodlal Nelmol k útoku, odrazil tvůj útok a provedl svůj (70%), povedlo se ti ho však obratně odrazit druhým mečem (55%, rozdíl hodnot = 15).

Protože se jedná o poměrně příběhově důležitou postavu tak bude tvůj souboj s ní řešen formou hodu procent (od 0 - 100%) přičemž minimální rozdíl pro úspěšné provedení útoku musí být zpočátku větší nebo roven 20. Pokud obránce úspěšně útok zablokuje/odrazí nezmenšuje se potřebný rozdíl k úspěšnému zásahu o 2. Pakliže je útok proveden úspěšně utrpí obránce zranění odvíjející se od výše hozeného rozdílu a rovněž se požadovaný rozdíl pro další obranu snižuje o 2.

Uvidíme jak dobře to bude fungovat. Akorát je škoda, že S4F nemá v BB-kódech hod ledacos by nám to usnadnilo.


---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Scorpioncz
„Profesor Fallen Merle.“ představil se mladík v rouchu, „Ano. Je nás tu víc.“ přikývl a tázavě se otočil na Arteria jako by u něj hledal odpověď, zdali může pokračovat dál, nebo se má omezit pouze na tuto stručnou odpověď. Arterius kývl hlavou. „Profesor Globullus a profesorka Rilen… tu asi znát nebudete. Je to redguardka nepatří pod naši Univerzitu, patří pod Ledohradskou. Dostali jsme se do této sféry neúmyslně. Asi.“ pokračoval, „Bohužel krátce po otevření brány jsme byli rozděleni. Já našel Arteria, pátrali jsme i po Globullovi a Rilen, ale zkomplikovalo se nám to.“ odmlčel se. „Jen jsme si dopomohli k otevření. Žádné velké kopání jsme neprováděli.“ zakroutil hlavou, „Ne to není on.“ zakroutil znovu, když jsi dvojici ukázal svůj meč.

„To nepůjde.“ převzal slovo Arterius, když jsi se zmínil o způsobu jak se dostat dovnitř i ven. „Žádný portál, kterým by bylo možné projít tu otevřený není. Alespoň ne nikde v blízkosti. Jedinou šancí, jak se odsud dostat je otevřít bránu pomocí meče, který tu měl být ukryt. Jiná možnost není.“
„Přesně.“ přikývl hlavou Merle, „Jiná možnost bohužel není. A krom toho po nás jde jeden zdejší nemrtvý pán.“ otočil se opět na Arteria, který tentokrát nekývl. „Ale to je náš problém.“ otočil se nazpět s pokrčením ramen.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Neodpovězené tahy

Přidal scorpioncz dne 03.05.2020 00:03
#16

"Jaké překvapení, to jsou ti dva, o kterých jsem mluvil, že jsem je potkal. Teďka by s trochou štěstí měli být tak nějak v pořádku snad." Zasunu meč zpátky do pochvy na zádech. "Mimochodem Arterie. Serana se bude vdávat za Flavia. Víš co to znamená? Spojíme naše rody."

"Víte, já si myslím, že to asi už nebude jen váš problém, ale i můj problém." Pronesu po krátké odmlce nepříliš nadšeně, když zmíní nemrtvého lorda a já si začnu v hlavě dávat věci dohromady. "Pokud nemyslíte Ideální pány, tak vím pouze o jediném zdejším nemrtvém lordu. Ostatní věci, se kterými jsem tu měl co dočinění, na nás buďto tupě útočili, nebo tak moc prahli po zlatu, že by i ukousli prst kvůli prstenu ... Jaký důvod by měl Appius Vici mít, aby po vás šel?" Zeptám se a pozvednu jedno obočí.

Přidal Sarako dne 03.05.2020 00:05
#17

Překonám nutkání začít recitovat při souboji modlitby k Mefale a budu se maximálně soustředit na souboj s rovnocenným protivníkem. Provedu sérii rychlých útoků zakončenou současným útokem oběma meči ze dvou stran, přitom se pokusím pohybovat tak, abych svého protivníka zatlačil ke stěně, a připravit ho tak o prostor k uhýbání a efektivnímu útoku.

Přidal Aurelius dne 03.05.2020 15:37
#18

→ Tah 680

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Sarako
Provedl jsi sérii rychlých úderů (100%), které se snažil Nelmol odrazit svojí dvojicí mečů (58%), tentokráte však nebyl dostatečně rychlý a jeden z tvých mečů jej zasáhl (rozdíl činí 42), když špatně zareagoval do levé ruky v níž držel meč. Zranění, ale Nelmola nevyvedlo z míry a v návalu adrenalinu jej ignoroval. Když jsi hodlal provést zakončující úder oběma meči z obou stran (42%), zareagoval na poslední chvíli zavčasu a úder zablokoval. V průběhu souboje se ti Nelmola povedlo zatlačit do rohu (80%, Nelmolovi padlo pouze 5%) a tím ho připravil o větší prostor.

Nelmol zatlačený do koutu se pokusil o únik sérií obdobných útoků jako jsi proti němu využil ty (57%) ale jeho útoky skončily neúspěchem (70%) a byly odraženy.
„Zjevně dnes nemám svůj šťastný den…“ pronesl podrážděně, když nakrátko sklopil hlavu s pozvednutým mečem drženým ve zdravé ruce, aby si tě dokázal udržet od těla. Pohledem si zkontroloval zranění, které utržil během tvé série útoku.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Scorpioncz
„Alespoň nějaká dobrá zpráva.“ přikývl spokojeně Fallen, když se dozvěděl o Rilen a Globullovi a opřel se o kamenný oltář.
„To rád slyším.“ přikývl Arterius spokojeným tónem hlasu, ale jeho skutečný výraz ve tváři jsi kvůli kápy odhadnout nedokázal, „Snad s ním bude mít krásný a spokojený život.“ dodal následně a dlouze se odmlčel, aby ses opět mohl ujmout slova.

„To je dávná minulost.“ odpověděl ti na otázku vyhýbavě Arterius, „Netřeba si nad tím lámat hlavu.“ pokračoval pozvolna, „Když si budeme počínat opatrně, nebudeme vyčnívat a upozorňovat na sebe nenajde nás.“ podíval se střídavě na tebe a Merleho.
„Kde je teď vlastně profesor Globullus a Rilen?“ zeptal se Fallen Merle, „Jsou tu s vámi? Čekají na vás nahoře?“ vyptával se zvědavě.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Neodpovězené tahy

Upravil/a Aurelius dne 03.05.2020 15:41

Přidal Sarako dne 03.05.2020 17:27
#19

Nedám Nelmolovi oddech. Využiji chvíle, kdy se nakrátko podívá na své zranění, a jedním mečem odkloním stranou meč, který proti mě pozvedl, zatímco se mu pokusím zabodnout druhý meč do hrudi.
Nebudu-li úspěšný, naváži na výpad mečem na jeho hruď další sérii rychlých útoků.

Upravil/a Sarako dne 03.05.2020 17:28

Přidal scorpioncz dne 03.05.2020 18:33
#20

"Takže skvělé ne? V podstatě budeme brzy všichni jedna velká rodina. A co čert nechtěl, tak se v ní nachází i Appius, takže byste měli oba svoje problémy mírumilovně vyřešit." Ukážu na Arteria. "Ačkoliv začínám mít pocit, že to asi není jen tak nějaký jednoduchý spor. Pravděpodobně tady kvůli němu jsi že? A Appius tě chce dostat za každou cenu. Zajímavé ..."

"Hmm ... asi bych se tak neradoval. Nahoře nečekají, ale už je minimálně netrápí vliv mohyly duší. Ačkoliv Globullus to dost schytal a možná už nikdy nebude stejnej. Nebo při troše štěstí se z toho oklepe. Oni dva se zotavují na bezpečném místě ... Ne ne, nahoře čeká moje společnice a už jsem tu moc dlouho bez ohlášení. Zrovna to tu prozkoumáváme a hledáme zajímavosti, které vezmeme domů. A co se tak dívám, tak tady asi žádné cennosti ani artefakty nebudou. Takže já odsud mizím. Myslím, že byste se měli s Appiem nějak usmířit ... jakkoliv. Ve výsledku to je jediná osoba, která je tady alespoň potenciálním spojencem. Ideální pány bych nepočítal." Pokrčím rameny a otočím se k odchodu a výstupu na povrch. Kdyby něco, tak budu připraven rychle vyčarovat neoblomnou ochranu. Kdo ví, jak moc by mě chtěli zastavit a jak moc jim mohyla zastřela a zchladnila mysl.