Název novinky: The Elder Scrolls V: Skyrim - Česká fansite :: Hrozba III.

Přidal scorpioncz dne 06.04.2020 15:21
#1

"Hmm, tím by se dal mnohonásobně zmenšit počet lidí, kteří tu mohli být. Problém je, že si nevybavuji nikoho, kdo by to mohl být. Zajímavé ale každopádně." Podotknu a pokrčím rameny. "To je fakt, a kdo ví kde se ještě budeme muset válet. Zatím to ale stálo za to. I tak bych si ale přál najít mnohem víc specificky mohylových předmětů." Zmínku o mnoha dalších pátravých očích nechám nepovšimnutou.

Jen co dojdem ke stopě, poznamenám: "Škoda, že nedovedu stopovat, třeba bych něco víc zjistil." A zběžně prohlédnu stopy. "Alespoň jdeme správným směrem ... kdy se to tak mohlo udát?"

Přidal Aurelius dne 08.04.2020 22:11
#2

→ Tah 668

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Sarako
Pověřil jsi Jeana a Azzana odstraněním zátaras a vykročil vpřed k oltáři. Oba dunmeři s útokem na mága posečkali. Dali ti čas, abys došel až k němu a mohl se zapojit do nadcházejícího souboje.
„Nedávejte jim naději.“ namítl Vita nesouhlasně, „Má předchozí nabídka směřovala především k mágům. Oni.“ pozvedl meč proti dvojici, „By stejně skončili na popravčím špalku. Tak či onak. Legát Atius jim volnost nedá. Takže to s nimi vyřídíme rovnou a dopřejeme jim alespoň důstojného odchodu v boji.“ zakončil a znovu zaujal obranný postoj.

„Věříš si mágu.“ odplivl si dunmer s dýkami, „Vyřídíme vás oba a z vašich hlav si uděláme trofeje. A pokud jsi Císařský mág. Jakože jsi.“ podíval se na Vitu, „Určitě bude mít tvá hlava nějakou hodnotu pro nekromanty. A tebe.“ podíval se přísně na tebe, „Žádnou paní... nevím jak si jí jmenoval neznám ani jsem o ní nikdy neslyšel. Takže nevidím důvod, proč jí sloužit. Ale třeba... třeba za tebe něco zaplatí. I když bude z tebe jen mrzák až s vámi skončíme. To pro ni možná už žádnou cenu mít nebudeš.“ uchechtl se.
„No já nevím...“ ozval se Garyn, který nad nabídnou zauvažoval a podíval se na dunmera s dýkama a následně si změřil tebe i mága pohledem „Nevím jestli chci zhebnout. Takhle zbytečně.“ dodal a pokrčil rameny, „Ten ještěr je kdovíkde, Nelmol zjevně stihl to co měl vykonat a ty mágové... zařvali na můj vkus fakt rychle.“ připustil následně a zadíval se na Císařského mága, který mu neuhnul pohledem.
„Nežvaň kraviny. Vyřídíme je a bude hotovo. Stejně nemáš kam jít. Mefala se k nám otočila za vraždu našich bratrů a sester zády. Takže se seber a nežvaň nesmysli.“ pobídl ho s dýkami.
„Berone...“
„Garyne prober se. Odhodíš meč a podříznou tě jako kuře.“ nesouhlasil Beron.

„No jak myslíš.“ kývl na tvá slova Vita aniž by uhnul pohledem, když se začala dvojice dohadovat a stále upřeně sledoval Garyna. Podíval si se na dvojici a tázal se jich, zdali se už rozhodli.

„Odmítáme tvoji nabídku.“ prohlásil jednoznačně Beron.
„Mluv za sebe Berone!“ obořil se na něj Garyn, který polevil v ostražitosti, „Jestli je šance.“ otočil se k vám a vykročil blíže, Beron ho nevraživě sledoval. „Jestli je šance, že mě nepodříznete hned jak zahodím zbraň... a budu moci i za cenu věčné služby vaší paní žít. Pak jsem ochoten to přijmout. Kvůli sobě i kvůli své sestře, která by moji smrt neunesla.“ povolil v ruce zbraně, ale stále je neupustil. Teprve tehdy Vita odvrátil zrak a podíval se na Berona a následně na tebe. Ve tváři mága, ale nebyla úleva ani nadšení z dobře vyvíjejícího se vyjednávání. Převládal spíše výraz zklamání z toho, že vyjednávání pokračuje tímto směrem a zbytečně se protahuje.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Scorpioncz
„No... To ano.“ přikývla Elanya zdrženlivě až vyhýbavě a mlčky tě následovala. Zastavil jsi se a prohlédl si stopu, přestože jsi mluvil na Elu nezdálo se ti, že by tě hned zprvu vnímala hleděla vpřed a následně se rozhlížela do stran. „Samozřejmě.“ řekla následně, „Půjdeme dál po těch stopách a náznacích a třeba dojdeme k našemu cíly.“ pokrčila rameny, „Bacha na větvičky hlavně.“ dodala s lehkým úsměvem a vykročila vpřed.

Pokračovali jste dál mrtvým lesem. Dlouho jste nenalezli nic zajímavého, ale stopy a nejrůznější náznaky průchodu tajemné dvojice před vámi jste spatřovali velmi často.
„Skoro to až působí jakoby to dělali schválně.“ namítla Elanyna, když jste nalezli několik stop v prachu, „Ale možná si jen neuvědomují, že by po nich mohl někdo pátrat. Přeci jen zdejší kostlivci něco takového asi v popisu práce nemají, že?“ podívala se na tebe a opatrně vstala.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Neodpovězené tahy

Přidal Sarako dne 09.04.2020 12:30
#3

,,Chci Caesara. Přispěj tím co víš k jeho dopadení a k nalezení místa, kde schovává své zlato. Ušetříš mi spoustu času a budeš se mi hodit i v následujícím tažení proti těm, kteří jej doposud podporovali. Proč bych tě měl hned zabíjet, když po mě máš větší cenu živý?" ujistím Garyna a očekávajíc, že složí zbraně, dodám: ,,Navíc ti mohu pomoci i se znovuzískáním Mefaliny přízně."

Až Garyn složí své zbraně, podívám se na Berona se slovy: ,,Ty už jsi se myslím rozhodl, tak pojď, ať mé meče mohou okusit tvou krev." a s tasenými meči se rychlým krokem vydám k němu. Vržené dýky se pokusím srážet meči. Jen co se mi dostane Beron na dosah mečů, zasypu jej sérií rychlých útoků.

Přidal scorpioncz dne 10.04.2020 17:09
#4

"Zdejší kostlivci asi spíše jen čekají, jestli se něco okolo nezačne dít. Co se týče nás, tak také nezakrýváme svoje stopy." Pokrčím rameny. "Dobrá připomínka ale, avšak ti, kdo to udělali jsou již pravděpodobně dávno pryč. Nefouká tu žádný vítr ani neprší, takže takovéhle stopy tu mohou zůstat kdo ví jak dlouho ... Hmmm, ale pokud brzy neuvidíme nějaký konkrétní cíl, kam by mohly stopy směřovat, tak se asi půjdeme vrátit. Nechci strávit celý čas tady tím, že půjdeme po stopách kdo ví čeho, co šlo kdo ví jak daleko, když ani nevíme proč. Určitě tu bude i tak mnoho dalších zajímavých věcí. Navíc bych se nerad úplně daleko vzdaloval, když nemáme teleport zpět. Půl dne cestování tam a potom půl de cestování zpět stejnou cestou mi nezní jako zábavná kratochvíle."

Přidal Aurelius dne 12.04.2020 20:23
#5

→ Tah 669

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Sarako
„Souhlas.“ řekl rozhodně Garyn a vykročil vpřed, „Pokud mi to zajistí život... udělám co bude v mých silách.“ cestou odhodil jeden meč a následně i druhý. Poté začal odvazovat opasek s dýkami a jiným vybavením. Beron na něj vražedně hleděl, neudržel se a v rychlosti sáhl po svých dýkách a dvojici z nich vrhl na vzdávajícího Garyna, Vita je kouzlem odrazil jiným směrem a skončili kdesi spadené u stěny chrámu. Na nic jsi nečekal a vyrazil proti Beronovi.

Garyn mezitím kousek uskočil, ale i přesto se vzdal. Vita na něj výhružně namířil ostří meče a pokynul mu ať si klekne a ani se nehne. Dunmer jeho příkaz vykonal.

Beron stihl vrhnout ještě další pár dýk. Jednu jsi odrazil mečem, ale druhá tě zasáhla do levé paže, ale nezpůsobila žádné hluboké zranění. Když ses dostal až k němu udělal salto vzat a sáhl po další z dýk a svém cepu. Pohotově začal uhýbat sérii úderů, které jsi proti němu směřoval. Byl velmi hbitý a když nedokázal uhnout odrazil jeden úder krátkou dýkou a druhý meč cepem.
„Budu důstojným protivníkem!“ zdůraznil a znovu uhnul, přešel do proti útoku a pokusil se uspět, ale dvojicí mečů jsi jeho pokus o útok vykryl a vyrazil mu krátkou dýku z ruky. Pevněji sevřel cep a začal kopírovat jeden ze tvých mečů.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Scorpioncz
Pokračovali jste dál a dál, postupně jste se přibližovali k paloučku uprostřed lesa, který se vám velmi rychle odhalil a vy jste spatřily opět kratší mrtvý porost a velké množství popela a prachu. Taktéž jste, ale spatřili puklinu v zemi a také zlomený strom ke kterému byl přivázán provaz.
„Zajímavé...“ konstatovala Elanya, když se dotkla provazu a hleděla kam provaz směřuje. Pokračoval do pukliny, která byla dostatečně široká, aby jí prolezl i silnější člověk. „Ten provaz vypadá docela zachovala.“ dodala následně a opatrně se přesunula k puklině, nakoukla dolů a poté udělala opět krok vzad. „Kam myslíš, že to vede?“ zeptala se.

Zdálo se ti, jako by se nahoru z pukliny linul zvuk připomínající těžbu rudy, který pominul poté co se Elanya dotkla provazu. Žádné hlasy ani další zvuky z pukliny, ale slyšet nejsou.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Neodpovězené tahy

Přidal Sarako dne 13.04.2020 12:27
#6

S chladnými slovy: ,,Spíš upadneš v zapomnění a tvou duši uzme Mefala." využiji chvíle,kdy má můj protivník jen jednu zbraň, a provedu současně útok každým mečem z jiné strany. Následujícími útoky se jej budu snažit zatlačit do jednoho z rohů chrámu (aby neměl kam uskočit), kde současný útok ze dvou stran zopakuji.

Upravil/a Sarako dne 13.04.2020 12:28

Přidal scorpioncz dne 13.04.2020 12:38
#7

"Tak tady je to jasné uvolnění prostoru od flóry. Někomu zdejší les fakt lezl na nervy. Asi nikam moc daleko to vést nebude. Ale myslím, že jsem odtamtud něco slyšel. Navíc pochybuju, že by tady v téhle sféře byly nějaké hodně speciální nerosty, nebo katakomby tak daleko od nějaké stavby. Tedy nerosty, pokud nepočítáme černé kameny duší že. A co se týče tohoto krásného provazu, třeba tam někdo dole je a není to tak dlouho, co se ty všechny události, co jsme viděli, udály. Ono ne že by tady něco vůbec dovedlo ten provaz zpuchřit, když tu není ani život, který by to udělal ale ... hmm podíváme se dolů? Budeme blíže energii duší, třeba něco nového zjistíme." Nadhodím spíše řečnickou otázku, protože hnedka nakouknu do díry a zkusím pevnost onoho provazu. Pokud bude v díře tma, tak tam pošlu světelnou kouli, protože do temnoty se mi lézt úplně nechce. Když bude vše vypadat solidně a neuděje se po seslání koule žádná událost, nebo to nebude vypadat nebezpečně, připravím si kouzlo neoblomné ochrany, abych kdyžtak mohl odrazit magické útoky a opatrně začnu slaňovat dolů..

Přidal Aurelius dne 16.04.2020 21:28
#8

→ Tah 670

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Sarako
Využil jsi výhody a spustil další sérii útoku, dunmer byl hbitý a dařilo se mu úspěšně vykrývat jeden ze tvých mečů, ale proti druhému se mu vedlo již mnohem hůře. Jednomu z úderů se sice vyhnul, ale další ho zasáhl. Nezpůsobil mu jinak smrtelné zranění, ale zpomalil ho a tvůj cíl dostat jej do rohu se velmi rychle vydařil. Poraněný dunmer vycítil, že je již v koncích a odhodlal se k poslednímu úderu. Odrazil jsi jeho úder a druhým mečem jej sekl přes odkryté bok. Dunmer se zapotácel a padl k zemi. Při dopadu upustil palcát a začal se bolestivě svíjet.

Elbertovi muži mezitím odstranili lavice a ostatní nábytek bránící otevření. Zbývalo jim odstranit už jen několik trámů a dveře se s velkou pravděpodobností podaří otevřít a chrám se zpřístupní legionářů čekajícím před ním. Vita už nemířil výhružně svým mečem na vzdávajícího Garyna, místo toho ho spoutal stejným způsobem jako mága a už opět svíral svoji magickou hůl.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Scorpioncz
Výraz ve tváři hovořil za vše. Ela ani trošku nebyla nadšená z tvé řečnické otázky. Povzdechla si a když jsi zkoušel pevnost provazu a zdála se ti dostatečná s dalším povzdechem zakroutila hlavou. Začal jsi se připravovat na slanění dolů, nejprve sis vyvolal světelnou kouli, kterou jsi poslal temnou puklinou dolů. Nezdálo se ti, že by po vyvolání kouzla zastaly nějaké změny, cesta dolů se nejevila tak nebezpečná a puklina byla dostatečně široká, aby nehrozilo, že se zasekneš.
„Nebudu ti lhát... Když jsem organizovala celou tu cestu sem do této sféry. Měla jsem trošku jiné představy, jak to celé proběhne.“ konstatovala, „Zvládneš to tam dole sám?“ zeptala se následně, „Nebojím se, ale přijde mi trošku riskantní nechat tu ten provaz jen tak bez dozoru. Nerada bych dole strávila zbytek svého života... kdyby se to co já vím? Třeba utrhlo anebo to byla past.“ pokrčila rameny.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Neodpovězené tahy

Přidal scorpioncz dne 17.04.2020 10:46
#9

"Jo, to zní asi rozumně. Jaké představy jsi původně měla?" Zeptám se během příprav na slaňování. "Ale tak, neznáš nějaké levitační kouzlo, které by nás odtamtud dostalo? Ale rozumím. Nezdržím se tam, jen to tam obhlédnu a pokud by bylo něco zajímavého, tak na tebe křiknu .. ta puklina by mohla dobře sloužit jako přenos zvuku. Kdyby se něco podělalo, pošlu nahoru světelnou kouli ... to stejný kdyžtak udělej, kdyby se něco stalo tady nahoře." Pronesu a hurá do díry.

Přidal Sarako dne 17.04.2020 14:08
#10

Se slovy: ,,Tvá duše náleží Mefale. Možná bych tě tu měl nechat zemřít pomalu, jako umírají ti, kteří zůstali zranění před chrámem, ale bojoval jsi statečně, proto ti dopřeji rychlou smrt." dojdu ke zraněnému Beronovi a bez ohledu na případné škemrání o milost, mu jediným máchnutím meče dodělím hlavu od těla.
Potom od něho seberu jednu z dýk, přičichnu k ní a zeptám se Garyna: ,,Beron zřejmě neoplýval nadáním pro alchymii, co?" abych se ujistil, že se nevydám do dalšího boje, s nastupujícími účinky nějakého jedu.

Přidal Aurelius dne 17.04.2020 21:50
#11

→ Tah 671

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Sarako
Beron se stihl ještě pootočit a pohlédnout na tebe předtím, než jsi mu setnul hlavu. Jakmile jeho hlava dopadla na zem vedle bezvládného těla, sehnul jsi se a sebral jednu z dýk. Přičichl k jejímu ostří, ale nic, co by nasvědčovalo použití jedu jsi neodhalil.

„Ne...“ vydal ze sebe Garyn bolestivě v doprovodu kroucení hlavy, když jsi se vrátil k oltáři. „On ne.“ dodal znovu a podíval se bolestivě na Vitu. Bolest zjevně způsobuje magické pouto, kterým ho spoutal Císařský mág. Mág, který byl spoután nějaký čas předním ležel bezvládně na podlaze.
„Je v bezvědomí. Dostane se z toho.“ ujistil tě Vita téměř okamžitě, aby předešel otázce. „Hned jak se otevřou dveře chrámu navrhuji vyrazit do podzemí chrámu a vyřídit zbytek.“ dodal Vita a udělal několik kroků stranou, aby se mohl posadit na jednu z lavic, která zůstala potom všem stále na původním místě. „Musím uznat, že s meči se ohánět umíte velmi dobře.“ konstatoval následně, „Ale mám takový pocit, že proti těm mágům byste ani s takovou rychlostí úderů neobstál.“

Jean, Azzan a Remus mezitím odhodili stranou předposlední z trámů blokující otevření dveří. (dveře chrámu se následující tah otevřou, jakmile Jean, Azzan a Remus odstraní i poslední trám a legionáři čekající před chrámem vtrhnou dovnitř)

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Scorpioncz
„Představovala jsem si to tak, že najdeme řešení jak tě zbavit kletby. To jsme splnili a pak co nejrychleji najdeme způsob, jak odtud vypadnout. Sice jsme díky Grithartovi získali čas, shodou okolností zachránili od možné smrti i mistra Globulla a tu... eh... Rilen? Myslím.“ vykládala Ela zatímco jsi se připravoval a altmerka tě sledovala svými očky, „A můžeme celou tuhle výpravu v podstatě považovat za velmi vydařenou, ale pak je tu tvá dohoda s Appiem a tahle bokovka. A zejména ta dohoda s Appiem mi stále dělá docela velké starosti.“ odmlčela se, „Ale teď už lez. Ať to máme za sebou.“ dodala s úsměvem.

Chopil jsi se provazu a začal slaňovat dolů, magická levitující světelná koule ti ozařovala cestu dolů. Slanění probíhalo bez problémů, Ela na tebe chvilku hleděla, ale pak si začala hledět svého a nejspíš si podrobněji prohlížela palouk a okolí. Slanil jsi se až úplně dolů a pustil se provazu. Puklina byla na samotném konci širší a pokračovala úzkou vyhloubenou chodbou kamsi do neznáma, abys dokázal prolézt dál budeš se muset trošku přikrčit. Také ti neušlo několik kostních ostatků, které se povalovaly v místě slanění. Podle počtu lebek usuzuješ, že kosterní ostatky patří nejméně trojici kostlivců. Mezi kosterními ostatky jsi zahlédl i malý úlomek kamene duší.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Neodpovězené tahy

Přidal scorpioncz dne 17.04.2020 22:08
#12

"Hmm ... zvednete se?" Pro jistotu si kámen duší vezmu k sobě a budu mít připravenou ohnivou střelu, kdyby něco kosti zkusily. No a pokud se nic nestane, tak prostě budu pokračovat s připravenou ohnivou střelou v jedné a neoblomnou obranou v druhé ruce dál. Pokud tu někdo je, budu raději připraven, než překvapen.

Přidal Sarako dne 17.04.2020 23:42
#13

,,Ta slizká ještěrka jménem Caesar je tam dole, nebo ve své rezidenci, nebo na cestě pryč z města jednou z těch podzemních chodeb vedoucím do toho jeho přístavního hostince? Co myslíš?" optám se Garyna při vyčkávání na to, až budou mít legionáři cestu do chrámu volnou.

Přidal Aurelius dne 19.04.2020 00:29
#14

→ Tah 672

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Sarako
„Nevím...“ zakroutil hlavou, „Potom co ho lid zvolil vůdcem...“ pokračoval pozvolna s bolestí v hlase, „Začal se obklopovat jen Nelmolem a tím mágem... iluzionistou.“
„Robertem.“ doplnil ho Vita z lavice.
„Asi ano.“ přikývl bolestivě Garyn, „Bylo nás víc... Nebyl jsem jen já, Beron a Nelmol. Bylo nás víc, ale zbytek se odtrhl... Vyrazil zavraždit vládnoucí rodinu. Au... zatraceně.“ zaklel Garyn a cukl rukama s magickými pouty, „Ale Nelmol měl opačný rozkaz. Au... zachránit je. Tak jsme jednali. Já, Beron i Nelmol. Porazili jsme a zradili naše bratry. Mefala nás za to neodmění svojí přízní, ale zlato... nesmrdí ať je od kohokoliv. Ač cena může být někdy velká. Uh... Předtím než vypukla bitva se Nelmol naposled setkal s Caesarem. Pověřil ho rozkazy, které jsme měli vykonat.“

Dveře se otevřely dokořán a do chrámu vnikla početná skupina legionářů v čele s legátem Atiem, který byl připraven střetnout se s kterýmkoliv nepřítelem. Místo toho, ale narazil na Azzana, Remuse a Jeana. Trochu překvapeně zastavil své muže.
„Dobojováno. Váš válečník Bílý Guar a mág to dokázali.“ oznámil mu Jean a poukázal směrem k oltáři. Atius schoval meč do pouzdra, sejmul přilbu a mlčky vykročil k vám v doprovodu dvojice bodyguardů.
„Město je obsazeno. Nad hradem opět zavlála vlajka Císařství, náměstí padlo do našich rukou a přístav je taktéž obsazen.“ hlásil spokojeně Atius s úsměvem od ucha k uchu, „Jediné kdo stále uniká je Caesar.“ pokračoval a došel až k vám. Vita se napřímil a přesunul se blíž k oltáři. „Takže... kde je?“ nadhodil otázku.

„Eh... Ten mág. Robert Colus.“ promluvil opět Garyn, „Ilusionista...“
„Je mrtvý.“ domluvil ho bez váhání legát Atius, který opatrně obešel mága v bezvědomí.
„Ne...“ zakroutil se bolestí Garyn, „Byl tu. Před obléháním. Přišel spolu s Nelmolem a ještě jedním mužem. Nikdy předtím jsem ho neviděl, ale já neviděl spoustu lidí, co Caesarovi slouží. Jenže... Ten iluzionista trval na tom, že ho musí stůj, co stůj chránit. Byl neodbytný... Auh... nemůžete s tím něco udělat? Spolupracuju!“
„Nemyslím si. Pouta jsou pouta ať magická nebo klasická nesnesitelná budou stále.“ mávl rukou Vita, který se podíval na legáta. Atius jen pokyvoval hlavou.
„Jak může mrtvý vstát z mrtvých?“ podivil se Atiu s úšklebkem, který naznačoval, že Garynově povídání zjevně vůbec nevěří, „A to ještě zemřel na setnutí hlavy. Běhá nám tu bezhlavý mág, kterému hlava zjevně stihla dorůst.“ uchechtl se znovu, „V podzemí chrámu jste něco našli?“ zeptal se již zcela vážným tónem a otázku směřoval k tobě.


---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Scorpioncz
Opatrně jsi se sehnul pro malý úlomek kamene duší, při zvedání jsi zavadil o kost mrtvého, ale neprobudil se k životu ani poté co jsi měl úlomek v bezpečí ve své brašně. Otočil ses k otvoru a připravil si dvojici kouzel, útočné a obranné. Opatrně jsi vykročil stísněnou uličkou a následoval světelnou kouli, která ti osvětlovala cestu. Žádné pasti se na zemi nejevily, pouze prach a sem tam nějaký úlomek kosti či celá kost ať už žeberní tak i loketní. Stísněným prostorem jsi se dostal až k samotnému konci, který vedl do mnohem větší potemnělé podzemní komnaty plné temných zákoutí a nebezpečných úkrytů do kterých si i přes velké množství světélkujících koulí neviděl. Podzemní komnata měla po podlaze poházené velké množství kamenů duší, nejrůznější úlomky, ale i celé kameny. Uprostřed bylo cosi, co zdánlivě mohlo připomínat oltář, ale spíše se jednalo o nedokonale odstraněný kus kamene při hloubení oné tajemné komnaty.

Uprostřed menší komnaty postávala osoba v černém potrhaném oděvu s kápí. Byla k tobě otočena zády, ale zcela jistě byla autorem podivných zvuků i magických svící, které zaplavovaly komnatu. Všiml sis také dvojice krumpáčů. Ležely opřený o černou kamennou stěnu, která byla jako jedna z mála nejvíce osvětlena a spolu s krumpáči sis také všiml vyražených písmen do kamenné stěny.

Přestože k tobě osoba stála zády stihl sis všimnout hned několik podstatných detailů. Osoba měla ruku obvázanou dosti špinavým obvazem, taktéž nechyběla dřevěná hůl, o kterou se osoba – nejspíše muž – opíral. Také oděv, do kterého byla osoba oblečena byl značně obnošený a potrhaný. Dřevěná hůl nebyla jedinou možnou zbraní, kterou u sebe tajemná osoba měla, nechyběl ani meč připnutý k opasku.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Neodpovězené tahy

Přidal Sarako dne 19.04.2020 13:28
#15

,,Jestli je tomu tak, jak Garyn říká, tak jsme viděli při vyjednávání jen dobře povedenou iluzi, proto se Colova tvář po smrti změnila k nepoznání. Na to, aby tady Garynova slova byla jen pouhou lží, to všechno do sebe až moc zapadá." odvětím Atiovi a poté se obrátím na Vitu: ,,Ty pouta mu můžeš sundat. Potom, co nám prozradil, je pro Caesara mrtvý muž. Když nám teď Caesar pláchne a přitom ho uvidí stát živého na naší straně, odnese to nejen on, ale i jeho sestra."

,,Nelmola jsme viděli a to, jak vypadá Colus a ten mužíček, kterého přivedl, a není to nikdo jiný, než Caesar, toho znáš taky jenom ty." pronesu ke Garynovi udělám krátkou dramatickou pauzu a pokračuji: ,,Tvá sestra bude nejspíš tam dole, takže jestli nechceš, aby tady Generál Atius musel nařídit vytýkací metodu pokus-omyl, při které by mohla přijít o život, tak nám dáš stručný popis, jak vypadali naposled a pomůžeš nám i s jejich identifikací. Dopadení Caesara je od chvíle, kdy jsi složil zbraně i v tvém vlastním zájmu."

Upravil/a Sarako dne 19.04.2020 13:29

Přidal Aurelius dne 19.04.2020 15:17
#16

→ Tah 673

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Sarako
„I kdyby to byla pravda...“ připustil nakrátko Atius, „Colus asi nebyl nejmladší, ne? Jestli se udržoval ve formě magií tak ta samá magie mohla pominula i s jeho smrtí. Je to padesát na padesát. Nemám pravdu Vito?“ otočil se na mlčícího Vitu.
„Pravdy je trochu na obojím, ale já u vyjednává nebyl. Neviděl jsem to na vlastní oči, takže přesný verdikt vám dát nemohu.“ odpověděl Vita, „Ale přikláním se k tomu, že to celé mohlo být spíš jen divadélko a skutečný Colus mohl být tou dobou v bezpečí za hradbami města.“ dodal.
„Pouta mohou pryč.“ souhlasil Atius a Vita s jeho požehnáním mávnutím ruky zrušil magická pouta, která Garyna nepříjemně vyčerpávala. „Pokud to bylo divadlo tak velmi dobře sehrané, Colus se před našimi zraky pokusil čarovat, seslal nějaké slabé kouzlo a pak zahynul.“ pokračoval Atius.


„Ne.“ zakroutil hlavou osvobozený Garyn, který si mnul lehce popálené zápěstí od magických pout, poté pozvedl hlavu a podíval se na tebe, „Má sestra nežije tu. Naštěstí. Toho chlapa vám popsat můžu.“ kývl hlavou, „Nebyl o moc vyšší než vy. Generále.“ řekl směrem k legátovi Atiovi, kterého jsi označil za generála. Atius se proti tomuto oslovení nijak neohradil. Naopak byl potěšen, když ho tak oslovil i zajatý Garyn. „Měl krátké lehce prošedivělé vlasy, zelené oči, které do jeho tváře nepasovaly... byly divné.“ pokračoval pozvolna Garyn ve snaze si co nejvíce vzpomenout na muže, kterého přivedl Colus do chrámu před útokem. „Oblečení měl obyčejné... taková zdejší střední vrstva bych řekl. To je asi vše... co si vybavím.“
„I to stačí.“ kývl hlavou spokojeně Atius a překřížil ruce na prsou, „Jestli to bude skutečně Caesar... nezapomeňte, že nám nesmí utéct. Musíme ho zastavit stůj co stůj ať to stojí co to stojí.“ zdůraznil.

„Nerad se vměšuji do vašeho rozhovoru...“ promluvil Jean, který nejprve pochodoval kolem a poslouchal mlčky váš rozhovor a váhal zdali se má připojit nebo zůstat stát bokem a raději si nechat svůj názor pro sebe. „Ale v přístavu jsme zadrželi nějakou ženskou, čarodějku. Nejspíš nějak napojenou na Caesara, protože se ukrývala v jednom z hostinců. Možná by mohla také něčím přispět...“
„To není potřeba. Já, Vita, Guar a hrstka legionářů vrhneme do podzemních chodeb chrámu, vyvedeme všechny, co se tam skrývají, pobijeme ty, co budou klást odpor a Vita už svojí magií rozpozná, kdo je a kdo není pod vlivem nějaké iluze. Pokud náš zajatec hovoří pravdu pak mu to bude přičteno k dobru. Pakliže nás vodí za nos tak doufám, že Guar vyvodí patřičné důsledky.“ pousmál se naposled Atius a nasadil si přilbu.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Scorpioncz
Opatrně jsi se sehnul pro malý úlomek kamene duší, při zvedání jsi zavadil o kost mrtvého, ale neprobudil se k životu ani poté co jsi měl úlomek v bezpečí ve své brašně. Otočil ses k otvoru a připravil si dvojici kouzel, útočné a obranné. Opatrně jsi vykročil stísněnou uličkou a následoval světelnou kouli, která ti osvětlovala cestu. Žádné pasti se na zemi nejevily, pouze prach a sem tam nějaký úlomek kosti či celá kost ať už žeberní tak i loketní. Stísněným prostorem jsi se dostal až k samotnému konci, který vedl do mnohem větší potemnělé podzemní komnaty plné temných zákoutí a nebezpečných úkrytů do kterých si i přes velké množství světélkujících koulí neviděl. Podzemní komnata měla po podlaze poházené velké množství kamenů duší, nejrůznější úlomky, ale i celé kameny. Uprostřed bylo cosi, co zdánlivě mohlo připomínat oltář, ale spíše se jednalo o nedokonale odstraněný kus kamene při hloubení oné tajemné komnaty.

Uprostřed menší komnaty postávala osoba v černém potrhaném oděvu s kápí. Byla k tobě otočena zády, ale zcela jistě byla autorem podivných zvuků i magických svící, které zaplavovaly komnatu. Všiml sis také dvojice krumpáčů. Ležely opřený o černou kamennou stěnu, která byla jako jedna z mála nejvíce osvětlena a spolu s krumpáči sis také všiml vyražených písmen do kamenné stěny.

Přestože k tobě osoba stála zády stihl sis všimnout hned několik podstatných detailů. Osoba měla ruku obvázanou dosti špinavým obvazem, taktéž nechyběla dřevěná hůl, o kterou se osoba – nejspíše muž – opíral. Také oděv, do kterého byla osoba oblečena byl značně obnošený a potrhaný. Dřevěná hůl nebyla jedinou možnou zbraní, kterou u sebe tajemná osoba měla, nechyběl ani meč připnutý k opasku.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Neodpovězené tahy

Přidal Sarako dne 19.04.2020 18:02
#17

Se slovy: ,,Mám lepší nápad. Vita si připraví kouzlo na odhalení iluzí a odhalení živých, pro případ, že by se je Nelmol pokusil jako neviditelný. Stojíme proti Iluzionistovy, vrahovi a slizký ještěrce. Nepočítám s tím, že až se otevřou dveře, vyběhne padesát dokonalejch napodobenin Caesara, který se okamžitě rozeběhnou všemi směry. Z Cola je sice mojí vinou vdovec, ale to neznamená, že by použil veškerou svou moc k nějaký velkolepý iluzi a pak by neměl dost sil na vytracení se pryč. Spíš budou mezi prvníma, aby si získali nějaký náskok, než legie zjistí že ve sklepení už nikdo z nich není." dojdu ke dveřím a dodám: ,,Postupně je necháme vylézt ven a tady mistr Vita nám dá vědět, kdyby objevil něco podezřelého."
Až mi Vita pokyne, že je připraven, otevřu dveře do katakomb a co nejhlasitěji pronesu: ,,Dobří občané města Anvilu, je dobojováno. Můžete vylézt ven a vrátit se do svých domovů. Arkay je mi svědkem, že mu nechci přidělávat další práci. Vzbouřenci stojící na straně Caesara nechť vyjdou neozbrojeni, s rukama tak ať na ně vidíme! Rozhodne-li se někdo zůstat dole, bude vyveden násilím a veškerý jeho majetek propadne vládnoucí rodině Rullů!" (což by měla být pro obyvatele silná motivace, aby nezůstávali dole) a pak vyčkám, co se bude dít.

Přidal scorpioncz dne 20.04.2020 09:11
#18

"Ale kruci ... to bude nějakej nekromant a neskončí o dobře." Pomyslím si a zvýším svoji ostražitost. "Ať jsi kdo si, otoč se ... pomalu ... nemam v úmyslu ti nějak ublížit, ale nechceme se nějak ukvapit že?" Pronesu připravený okamžitě odrážet rychlá neuvážená kouzla svoji neoblomnou obranou. Je tu však sám, a podle vize měli být dva, takže místo ohnivé šipky si připravím svoje vyvolávací kouzlo, které bych v případě boje okamžitě použil v místě za tímto mágem, abych měl alespoň okamžik na případné obhlédnutí okolo sebe a zjištění, zdali na mě jeho druh někde nechce vyskočit nebo zaútočit.

Upravil/a scorpioncz dne 20.04.2020 09:15

Přidal Aurelius dne 21.04.2020 15:14
#19

→ Tah 674

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Sarako
„Pokusím se.“ přikývl Vita vyhledal dobré místo ze kterého by měl dobrý výhled a zároveň mohl bezpečně použít svoji magii i v případě, že by se něco zvrtlo. „Odhalit iluzí od profesionála jako je Colus nebude nic snadného. Počítejte s tím, že mi to bude možná chvilku trvat.“ upozornil. Legát Atius mezitím nechal rozmístit legionáře tak, aby nikdo nemohl prchnout. Poté si stoupl tak, aby dobře viděl na dveře do katakomb.

Sešel jsi schodiště a sáhl na kliku dveří. Dveře nebyly zamčené a povedlo se ti je otevřít. Spatřil jsi temnou podlouhlou chodbu, v níž nesvítila jediná louče nebo magická svíce. Začal jsi promlouvat do temnoty a očekával reakci schovaných občanů. Když jsi domluvil a poodstoupil od dveří netrvalo dlouho a začali z temné podzemní chodby chrámu vycházet jeden občan města za druhým. Mezi prvními, kdo temnou chodbu opustili byl starší šedivý muž (graf. vzhled – zde), který kulhal na jednu nohu. Opíral se o vycházkovou hůl a přes rameno měl přehozenou brašnu z níž vykukovalo hned několik delších pečlivě srolovaných rolí papíru.
„Jsem zástupce Daggerfallské obchodní společnosti.“ oznamoval mávajíc volnou rukou nad hlavou, „Nejsem sympatizant Caesara ani toho co tu provedl. Ukrýval jsem se tu jen kvůli záchraně svého života.“ dodal pohotově a začal s opatrností našlapovat na schodiště. Hrot magické hole Císařského mága zářil nejrůznějšími barvami, a tak bylo jasné, že Vita již zahájil lustraci a snaží se odhalit kdo z příchozích by mohl být pod vlivem iluze.

Staršímu muži byla v patách o mnoho let mladší žena (graf. vzhled – zde) a pár dalších občanů a občanek s dětmi, kteří podle oděvu spadali do nižší vrstvy obyvatel a jakákoliv, byť sebemenší ztráta majetku by pro ně mohla být likvidační. Stejně jako starý muž zvedli ruce nad hlavu na signál, že se vzdávají. Legát Atius krátce koukl na Vitu, který jen kroutil hlavou. Atius si povzdechl.

„Slyšel jste někdo o Daggerfallské obchodní společnosti?“ naklonil se k tobě Atius, když jsi se vrátil zpět k oltáři, abys stejně jako ostatní měl přehled o ukrývajících se lidech. „Já ne. Je to pro mě novinka… leda by ji nedávno někdo založil.“ pokrčil rameny.

„Pokračujte. Pokračujte.“ pokynul legionář, který ještě před spuštěním celého plánu dostal od Atia dostatek informací a měl se ujmout vyvádění „nevinných“ ven z chrámu. Rozkaz pokračoval směřoval trojici dospělých a dvěma dětem, kteří společně opustili podzemní chodbu chrámu a svojí rychlostí předběhli i starého muže, mladší ženu a pár dalších. Nebylo na nich nic podezřelého. Žena i muž ve středních letech, starší žena, pravděpodobně matka jednoho ze dvou dospělých a dvě jejich děti, kterým mohlo být něco málo pod deset let.

Jako další následoval starší kněz (graf. vzhled – zde) v doprovodu černovlasé ženy (graf. vzhled – zde), která ačkoliv na sobě měla potrhané vesnické šaty, kolem krku měla uvázaný výrazný amulet bohyně Dibelly, který musel být dozajista velmi drahý. Kněze podpírala a jistila v chůzi.
„Ten je taky starej, ale zjevně je to kněz.“ pokrčil rameny legát Atius, „Pokračujte.“ mávl na legionáře, který váhal s umožněním průchodu další rodince s dětmi. „Rodiny s dětmi pouštějte bez váhání, ale toho starce s holí mi zastavte.“ zvolal na legionáře, který kývl a zastavil staršího muže, který se předtím prokázal jako zástupce Daggerfallské obchodní společnosti. Vita, ale doposud žádné podezření na magii iluzí neodhalil.

Po skupince občanů a občanek s dětmi, knězovi a zástupci Daggerfallské obchodní společnosti začali vylézat z katakomb i ozbrojení žoldnéři ve službách Caesara. Jakmile vylezli ven, odhodili své zbraně na zem a pokračovali dál s rukama nad hlavou. Někteří z nich měli přilby, jiní neměli hlavy zakryté.
„Dávají si na čas…“ kroutil hlavou nervózně Atius, „Buď už jsou dávno pryč a nebo čekají až se nám to tu zhroutí množstvím nakupených lidí a pak udeří.“ pokračoval, „Potenciálních rukojmích tu mají dostatek.“

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Scorpioncz
Opatrně jsi vstoupil do vyhloubené komnaty, svíce stále levitovaly ve vzduchu a značná část zákoutí komnaty byla stále neosvětlená a poskytovala dokonalý úkryt jakémukoliv nebezpečí. S připravenou neoblomnou ochranou jsi promluvil k postavě v černém. Muž v černém ale nereagoval. Mlčky dál zůstával k tobě otočený zády, nakrátko však sklopil hlavu k zemi.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Neodpovězené tahy

Upravil/a Aurelius dne 21.04.2020 15:23

Přidal Sarako dne 21.04.2020 21:20
#20

Naznačím legionářům, aby se pustili do poutání ozbrojenců, co bojovali na straně Caesara a dodám: ,,Sejměte jim přilby a jiné pokrývky hlavy bránící v jejich identifikaci."

,,Zatím nikdo?" optám se netrpělivě Garyna. Poté pokynu staršímu knězi a ženě, jenž mu pomáhá v chůzi, aby přišli blíže k nám a až budou blíž ponesu: ,,Tady Garyn se rozhodl spolupracovat s dopadením Caesara. Popíše Vám trojici zločinců které hledáme." a nechám Garyna popsat Nelmola, Cola a muže, který Cola doprovázel.

Jakmile s popisováním skončí, dodám: ,,Moc se omlouvám za nepořádek, který jsme tu při obléhání způsobili. Nezahlédli jste náhodou některého z nich? Vím, že tam dole nebylo moc světla, ale jakákoliv informace je pro nás nesmírně důležitá."

Počkám, co odpoví a pak se ještě zeptám: ,,A nevede z katakobm jiná cesta, kterou by se dalo dostat ven?"