---

→ Tah 1293


Adrian_S
Oblékl ses, popadl hůl a vyběhl ven z kajuty. Rozruch na palubě byl zcela opodstatněný. Před vámi se tyčil ostrov, který byl cílem vaší dlouhé plavby. Jeho celou krásnu bylo, ale těžké si vychutnat bez rušivé mlhy, která ho z větší části zahalovala. Slyšel jsi prvního důstojníka vykřikovat rozkazy, Ataf hleděl do dálky, směrem k ostrovu a nejspíš mapoval situaci.

„Dobré ráno.“ přikývl Ataf, „Ano. Rozhodně je to přesně to místo.“ rozhodným tónem hlasu bez špetky pochybností, „Opatrně proplujeme tou zpropadenou mlhou a vylodíme se. Rozbijeme základní tábor, protože bude potřeba opravit nějaké drobné škody...“ pohlédl směrem na palubu, potrhané plachty a značně nouzově zpevněný hlavní stěžeň, „Ale to samozřejmě bude naše starost.“ ohlédl se zpět k ostrovu, „Vy se budete moct plně soustředit na důvod proč jste sem připlul.“

Během Atafova projevu ses snažil rozpomenout co máš vlastně hledat. Myšlenky, které se nyní draly do tvé hlavy byly zcela srozumitelné a čisté. Viděl si prastarou stavbu, která na první pohled vypadala jako nějaký chrám, byla na okraji vysokého útesu a vypadala značně zanedbaně. Právě tuto stavbu jsi měl vyhledat a odhalit jaké tajemství skrývá.


Tondulin
Ticho pokračovalo. Lizzie si vyměnila pohledy s Annou. Přestože byly vesměs nic neříkající mohl ses domyslet, že obě čarodějky s Beliem soucítí. Belius si hlasitě povzdechl, převzal od Anny dopis a nahlédl do něj.
„Jo... Jo... Máte pravdu.“ povzdechl si znovu hlasitě, „Má pravdu. Všechno by se tím jen zkomplikovalo.“ kývl hlavou a snažil se působit smířeně, ale nedařilo se mu to. „Přesto... Mě to dost zabolelo u srdce.“ dodal. Mlčky vstal a Anna se zarmouceně podívala na tebe, její pohled byl však krátký, pak totiž svůj zrak sklopila k zemi a vyčkávala co se bude dít. Dál. Belius se prošel po místnosti.

„No... U srdce mě zabolelo, ale člověk musí být schopen přijímat tyto bolestivé rány... Sám jsem jich dost uštědřil.“ konstatoval zarmouceně, „Ale... Víte co to znamená? Nemáme dvorní čarodějku.“ pohlédl směrem k Anně, „Budeš muset ve funkci setrvat ještě o trochu déle. Ideálně... ideálně kdybys to vzala natrvalo. To bych si moc přál.“
Anna viditelně zaváhala. Lizzie na ní pohlédla s dychtivým výrazem ve tváři.
„Nejsem si jistá jestli mohu být ve funkci dvorní čarodějky natrvalo. Vzhledem ke všem těm svým závazkům ve Vysokoskalí.“ odpověděla opatrně, „Ale uvidíme.“ přikývla, „Zatím dokud nenalezneš nějakou náhradu budu ve funkci i nadále pokračovat a pomáhat ti s vedením hrabství.“
„Děkuju.“ poděkoval Belius.


SuperHunterCZ
„Jména mi moc neřeknou. Museli bychom se poradit někde jinde, ale adresu Salviové by nám mohl dát. Zbylé si můžeme prověřit sami... Určitě budeme mít od zvědů nějaké informace. Minimálně někdo z vyšších míst.“ zašeptala tak, aby to Civello pokud možno neslyšel.

„Ještě... Ještě... Vzpomněl jsem si na jedno jméno.“ vykoktal náhle Civello, „Tiberius Lockbrow... Velitel zdejší stráže. Je to... zná se s Císařem i Nirem. Z dávných let... Možná on... Možná on něco bude vědět, ale víc už fakt nevím... Tohle už může být... může to být takové střílení od boku. Fakt už víc nevím!“ zvolal a hlasitě zopakoval několikrát.

Náhle se ozvalo zabouchání na dveře. Bylo hlasité a drsné. Civello se chtěl okamžitě chopit příležitosti, ale Zenira vytasila své drápy a přitiskla mu je k hrdlu. Civello bolestivě polkl a zmkl. Zabouchání se ozvalo znovu.