---

→ Tah 1260


Adrian_S
„To opravdu nesmíme.“ souhlasila pohotově Ritabeth a následovala tě v těsné blízkosti do kapitánovi kajuty do níž zrovna vstoupil Ataf v doprovodu kapitána Císařské lodi.

Vešli jste dovnitř. Všiml sis, že dvojice legionářů vybavená kopím se přesunula ke dveřím od kajuty. Okamžitě se postavili na stráž a nejspíš i bedlivě poslouchali co se bude dít uvnitř, aby mohli případně zasáhnout. Jakmile si zavřel za sebou dveře, Ataf položil na stůl několik písemností, které si kontrolující vyžádal.

„Smím se zeptat na vaše jméno, pane?“ zeptal se Ataf na jméno muže s přilbou, který písemnosti okamžitě předal písařovi, který usedl za stůl a odložil své písařské náčiní. Muž s přilbou si dával načas. Hlavou skrytou v přílbě se rozhlížel všemi směry. Tobě a Ritabeth, ale příliš pozornosti nevěnoval.
„Leonhard Bellamont, velím posádce na třech válečných lodí. Zodpovídáme za bezpečnost v této části moře.“ představil se nakonec a pohlédl na Atafa, který jen přikývl. Ruce si však nepodali. „Máme zajímavý styl.“ konstatoval uznale Bellamont, když se dosytosti vynadíval po nepříliš vybavené kajutě. „Máte nějaké přátele ve Vysokoskalí?“
„Měl jsem… ale nejsem s nimi v kontaktu, život námořníka tomu moc nepřeje.“ reagoval pohotově Ataf. Bellamont jen přikývl.
„Pocházíte ze Sentinelu?“ zeptal se poté, když letmo nahlédl do písemností. Ataf přikývl. „Dobře, pane Rahime.“ sklopil hlavu ještě jednou do papírů do nichž hleděl přes rameno písaři. Písař je postupně studoval, nejspíš hledal jakoukoliv nepřesnost či podezřelou informaci. Zjevně nic nenašel a tak po několika minutovém tichu konečně konstatoval, že je vše v pořádku. Bellamont kývl hlavou. „Výborně. Uvidíme s jakými záměry přijdou ostatní. Nuže…“ obrátil se k tobě a Ritabeth, dlouze si vás prohlížel. Stále jste se drželi za ruce a byli v těsné blízkosti. „Vaše tváře neodpovídají hledaným.“ konstatoval.
„Slyšel jsem, že situace v provincii není příliš stabilní...“ promluvil náhle Ataf, který jakoby chtěl Bellamontovu pozornost strhnout na jiné téma.
„Ano. Situace není příliš stabilní.“ reagoval Bellamont, „Pro pamětníky to není nic neobvyklého.“ mávl ledabyle rukou, „Ať už se tvrdí cokoliv. Volbě nového Velekrále vždy předcházejí jak tvrdé diplomatické tak vojenské střety i mezi jindy spřátelenými královstvími. Propuknutí nějaké šarvátky je jen otázka týdnů, možná dnů.“ pokračoval nevzrušeným tónem hlasu. „Vy ovšem směřujete do Daggerfallu. Tam vám žádné nebezpečí nehrozí.“
„Kdo je favoritem?“ tázal se Ataf, když se Bellamontova pozornost opět začala upínat k vám.
„Nemám ponětí. Jsem na moři už příliš dlouho. Šichta mi končí tento týden, potom budu opět v obraze jen co se naskytnu v přístavu a budeme vystřídáni.“ odpověděl Bellamont poněkud vyhýbavým tónem. „No… Na to jak malá loď to je… Tak se s tím ta moje banda docela babrá.“ konstatoval nespokojeně, když se ani po notné chvíli neobjevil někdo z jeho podřízených, aby ho informoval o výsledku prohlídky. „Poprosím vás ještě o vaše příjmení. Jméno není nutné…“ požádal tebe a Ritabeth.

„Zatím jsem ještě stále Lavergne.“ sdělila mu Ritabeth ochotně falešné příjmení, které si v rychlosti vymyslela. Písař si její příjmení okamžitě zapsal. Jméno Bellamont nevyžadoval, spokojeně kývl hlavou a pohlédl směrem k tobě.

Tondulin
Začal si řvát z plných plic na skupinku jezdců, která před chvílí projela kolem vás. Bylo to však marné. Nikdo z nich se neohlédl ani nezpomalil, pokračovali rychlým tempem vpřed. Během svého řevu si ovšem zcela zazdil další dusot kopyt koní, který se ti hnal za zády.

Usuzuješ, že by se mohlo podle jejich zbarvení jednat o příslušníky Vysokoskalské legie. Tma, rychlost kterou kolem vás projeli a též nedokonalost osvětlení jejích loučí může však zkreslovat.

Tato skupinka tvá slova již zaznamenala a rozhodla se zastavit. Jeden z jezdců zvedl ruku a dalších nejméně devatenáct zastavilo. Dusot koní utichl. Tvé vojsko jen překvapeně zíralo na jezdce v legionářských zbrojí. Muž v čele jízdního oddílu lehce pobídl koně a objel tě. Orčice poodstoupila stranou. Další jezdec v pořadí přejel do popředí, aby na tebe lépe viděl. Skrze jeho plnou přilbu, ale nebylo možné poznat o koho se jedná, šlo však o muže. Zbroj měl totožnou s ostatními.

„Jménem Osmé legie stůjte?“ zopakoval tvá slova po svém muž v plné přilbě, nejspíš si tě měřil pohledem, protože letmo sklonil hlavu a poté ji pozvedl „Zneužití těchto slov se tvrdě trestá, hochu.“ pokračoval, „Tohoto se může dožadovat pouze osoba ve službách Císařství s příslušnou hodností v Císařské legii. Takže doufám, že máš pádný důvod proč si tato slova zvolal na mé muže a přiměl mě a mé dva další oddíly zastavit.“ poukázal rukou za sebe. Zdály zněl další dusot koní. „Má skupina je zde na žádost kancléře Baliona Christiana Talariana. Máme se neprodleně dostavit do Imperial City a já osobně se mám hlásit přímo u něj, kancléře.“ dodal s mírnou důležitostí v hlase. „Takže...“ zvolal důrazně, „Proč jste mě a mé muže zastavil.“ tázal se.


ScorpionCZ
Elanya se zasmála tvé poznámce o Sheogratově doméně.
„Návštěvu jakékoliv domény a sféry bych ráda na nějaký čas vynechala.“ řekla rozesmátě, „Pamatujete si ještě náš rozhovor o Feladanovi Tarnovi?“ nečekala na odpověď, „Domnívám se, že by právě v této ruině mohla být nějaké indicie, která by mi pomohla v pátrání po jeho vědomostech.“ zvážněla a odmlčela se, „Je to samozřejmě jen čirá spekulace, nejsem si tím jistá a mohu se mýlit, ale také se mýlit nemusím a může mi to celé utéct mezi prsty. To by mě velmi mrzelo. De Peyranová je zcela jiný typ mága než jsem já. Bude jí zajímat artefakt a podstata magické moci v ruině. Cokoliv spojeného s Feladanem Tarnem by jí tudíž mohl uniknout.“


SuperHunterCZ
Zenira přikývla. Převzala sis Civella a připravila si jiskření v ruce. Když Zenira spatřila tvůj záměr chytnout se Civella před sesláním kouzla.
„Raději se ho nedotýkej. Kdyby kouzlo přeskočilo.“ doporučila ti, „Nikam nám stejně neuteče.“ usmála se a pozvolna začala vybalovat mučící náčiní.

Začala si sesílat na Civella kouzlo jiskření. Civello se velmi brzy přišpendlil k podlaze a zmítal se v křečích v doprovodu skučení. Položila si mu otázku ohledně Copperstona. Civello neodpovídal. Bránil se odpovědi ještě pár dlouhých minut než konečně povolil a promluvil. Ustala si v sesílání, aby mohl mluvit zřetelně.

„Informátor... Zasranej špicl pracující na vlastní pěst. Au...“ zařval a pootočil se na záda, „Víc o něm nevím... Máme kšeft. On mi dá informace a já zaplatím...“ oddechoval ztěžka. „To je úplně mimo to na co... na co jste... au... jste se mě ptali. Úplně mimo.“
„To posuzujeme my.“ usmála se Zenira a zarachotila s náčiním.
„Dám prachy, dá informace co chci. Jasné a jednoduché jako facka.“