---

→ Tah 1258



Adrian_S
„Spolehněte se.“ kývl hlavou Ataf, „Není to poprvé co bude někdo z Císařské flotily čmuchat na mé lodi. Vím jak ochránit soukromý svých platících hostů.“ dodal poté a odebral se znovu za prvním důstojníkem. Společně pak sledovali blížící se lodě.

Zamířil si ke stěžni a sledoval počínání posádky. Na rozkazy nižších důstojníků dávali loď do takového stavu, aby na palubě nebylo nic co by mohlo být považováno za nepořádek. Podpalubí bylo nejspíš už také postupně poklizeno dle rozkazů, protože stále více a více námořníků se řadilo na spodní palubě, jakoby je čekal nějaký oficiální nástup. Probuzeni byli nejspíš i námořníci, kteří by nyní měli odpočívat a připravovat se na noční směnu. vyběhl i kuchař s pomocníkem, oba na sobě měli zástěru a zejména kuchař se tvářil dost nerudně.

Vyčkával si. Lodě se přiblížili ještě více, vaše loď zpomalila a na následný rozkaz Atafa plula již velmi pomalu. Ze své komnaty vyšla i Ritabeth doprovázená žoldačkou. Obě se zahalily do oděvů typických pro Atafovu posádku, aby nijak na první pohled nevybočovaly. Zatímco žoldačka zamířila mezi ostatní námořníky, Ritabeth se ohlédla směrem k lodím.

Ataf, který se zrovna ohlédl směrem k její kajutě si jí všiml na schodišti.
„Hlavně nedělej žádné problémy. Jasné?“ zvolal na ní důrazně. Ritabeth mu, ale věnovala jen chladný pohled a mávnutí ruky. Sešla ze schodů na horní palubu a poté zamířila ke kormidelníkovi. Ten si ji letmo prohlédl, když mu pohled oplatila raději uhnul zrakem a věnoval se opět kormidlování lodi, která se stejně téměř nehnula z místa. Pomalu pokračovala dál. Pozvolna došla až k tobě, postavila se vedle a vyčkávala.


Tondulin
Začal si řvát z plných plic na skupinku jezdců, která před chvílí projela kolem vás. Bylo to však marné. Nikdo z nich se neohlédl ani nezpomalil, pokračovali rychlým tempem vpřed. Během svého řevu si ovšem zcela zazdil další dusot kopyt koní, který se ti hnal za zády.

Usuzuješ, že by se mohlo podle jejich zbarvení jednat o příslušníky Vysokoskalské legie. Tma, rychlost kterou kolem vás projeli a též nedokonalost osvětlení jejích loučí může však zkreslovat.

Tato skupinka tvá slova již zaznamenala a rozhodla se zastavit. Jeden z jezdců zvedl ruku a dalších nejméně devatenáct zastavilo. Dusot koní utichl. Tvé vojsko jen překvapeně zíralo na jezdce v legionářských zbrojí. Muž v čele jízdního oddílu lehce pobídl koně a objel tě. Orčice poodstoupila stranou. Další jezdec v pořadí přejel do popředí, aby na tebe lépe viděl. Skrze jeho plnou přilbu, ale nebylo možné poznat o koho se jedná, šlo však o muže. Zbroj měl totožnou s ostatními.

„Jménem Osmé legie stůjte?“ zopakoval tvá slova po svém muž v plné přilbě, nejspíš si tě měřil pohledem, protože letmo sklonil hlavu a poté ji pozvedl „Zneužití těchto slov se tvrdě trestá, hochu.“ pokračoval, „Tohoto se může dožadovat pouze osoba ve službách Císařství s příslušnou hodností v Císařské legii. Takže doufám, že máš pádný důvod proč si tato slova zvolal na mé muže a přiměl mě a mé dva další oddíly zastavit.“ poukázal rukou za sebe. Zdály zněl další dusot koní. „Má skupina je zde na žádost kancléře Baliona Christiana Talariana. Máme se neprodleně dostavit do Imperial City a já osobně se mám hlásit přímo u něj, kancléře.“ dodal s mírnou důležitostí v hlase. „Takže...“ zvolal důrazně, „Proč jste mě a mé muže zastavil.“ tázal se.


ScorpionCZ
Elanya se zasmála tvé poznámce o Sheogratově doméně.
„Návštěvu jakékoliv domény a sféry bych ráda na nějaký čas vynechala.“ řekla rozesmátě, „Pamatujete si ještě náš rozhovor o Feladanovi Tarnovi?“ nečekala na odpověď, „Domnívám se, že by právě v této ruině mohla být nějaké indicie, která by mi pomohla v pátrání po jeho vědomostech.“ zvážněla a odmlčela se, „Je to samozřejmě jen čirá spekulace, nejsem si tím jistá a mohu se mýlit, ale také se mýlit nemusím a může mi to celé utéct mezi prsty. To by mě velmi mrzelo. De Peyranová je zcela jiný typ mága než jsem já. Bude jí zajímat artefakt a podstata magické moci v ruině. Cokoliv spojeného s Feladanem Tarnem by jí tudíž mohl uniknout.“


SuperHunterCZ
Zenira přikývla. Převzala sis Civella a připravila si jiskření v ruce. Když Zenira spatřila tvůj záměr chytnout se Civella před sesláním kouzla.
„Raději se ho nedotýkej. Kdyby kouzlo přeskočilo.“ doporučila ti, „Nikam nám stejně neuteče.“ usmála se a pozvolna začala vybalovat mučící náčiní.

Začala si sesílat na Civella kouzlo jiskření. Civello se velmi brzy přišpendlil k podlaze a zmítal se v křečích v doprovodu skučení. Položila si mu otázku ohledně Copperstona. Civello neodpovídal. Bránil se odpovědi ještě pár dlouhých minut než konečně povolil a promluvil. Ustala si v sesílání, aby mohl mluvit zřetelně.

„Informátor... Zasranej špicl pracující na vlastní pěst. Au...“ zařval a pootočil se na záda, „Víc o něm nevím... Máme kšeft. On mi dá informace a já zaplatím...“ oddechoval ztěžka. „To je úplně mimo to na co... na co jste... au... jste se mě ptali. Úplně mimo.“
„To posuzujeme my.“ usmála se Zenira a zarachotila s náčiním.
„Dám prachy, dá informace co chci. Jasné a jednoduché jako facka.“