---

→ Tah 1232


Adrian_S
Oba námořníci kývli a opustili kajutu. Vyhledal si v kajutě nějaké nádobí. Dva korbely, talíř a lžíci. Pečlivě sis připravil korbely a do každého nalil lžíci léčivého lektvaru. Když bylo vše nachystáno, uklidil si lektvar zpět do své batožiny a vyčkával na příchod námořníků.

Námořnici se vrátili poměrně rychle. Jeden z nich nesl citróny a pomeranče, které nafasoval od kuchaře. Druhý poslušně hlásil, že jim nadřízený starší námořník s jejich zdržením o několik dalších minut počítá. Jakmile ti námořník položil ovoce na stůl, pustil ses do jejich zpracování. Oba námořníci se vzdálili, aby ti nijak nepřekáželi. Ani jeden se však neusadil.

Zpracoval si ovoce, šťávu nalil do korbelů, promíchal a předal námořníkům. Oba se zprvu trochu překvapeně podívali co si jim to namíchal, ale poté se na sebe podívali.
„Tak na zdraví!“ zvolali téměř jednohlasně a naklopili do sebe korbely. Oba je vypili až do dna.
„Pivo je lepší.“ oznámil druhý, když si otřel ústa.
„No... Uvidíme jestli se výsledky projeví. Každopádně děkujeme.“ poděkoval první.


Tondulin
„Jistě. Dospěl.“ pousmál se stroze Palagán, „Dokonči výcvik. Potom uvidíme jak moc si skutečně dospěl až projdeš procesem přijímání dokonce a staneš se součástí Řádu. Teprve potom uvidíme jak moc si pod vedením Carwen dospěl.“ uzavřel následně s vážnou tváří.

Když ses při příležitosti optal na příchod majitele meče, jenž ti předal před smutečním obřadem Škorpias. Palagán nakrátko sklopil zrak, aby si pozorně z dálky prohlédl meč, připnutý k tvému opasku.
„To je ve hvězdách, Aedane.“


ScorpionCZ
„Jo. Ona s tím zjevně trochu zápasí.“ namítl Flavius po tvé reakci a znovu se zadíval na profesorku Spellorovou, která nyní hovořila s profesorkou Selenou Benochovou, sestrou arcimága.
„No... V zájmu zachování klidu si klidně můžeme vyměnit místo, Serano.“ obrátil se k vám Belius, který koukl na Adriannu, která na něj hleděla již zcela rezignovaným pohledem. „Já s Fairwen žádný problém nemám, nikdy mě nezatýkala.“ dodával jedním dechem s úsměvem ve tváři.
„Myslím, že v tom nebudeme zbytečně dělat nepořádek. Sedím vedle ní já. Škorpias bude až o pár dalších židlí dál. Určitě.“ odpověděla mu pohotově Serana, aniž by se nad odpovědí dlouho rozmýšlela.

Flavius s Beliem se po rychlé domluvě domluvili, že se před usazením ještě podívají po něčem k pití. Opustili svůj doprovod a zamířili obstarat něco dobrého k pití. Když si zůstal osamocen s jejich doprovodem a Lauranou. Zamířil si rovnou ke stolům, zjistit jaké místo náleží vám. Mirabelle, která se k vám rovněž připojila se rozhlížela všemi směry jakoby někoho hledala.

Jen co jste se přiblížili k profesorskému stolu, odchytla vás jedna z profesorek. Selena Benochová se k vám přiřítila a ihned vás začala seznamovat se zasedacím pořádkem. Profesorka Spellorová se mezitím usadila na své místo. Spletla se ovšem, když Seraně sdělila, že to ona bude sedět se svým doprovodem vedle ní.
„Ano. Zasedací pořádek je takovýto.“ usmála se Selena a vytáhla listinu se stanoveným zasedacím pořádkem, „Spellorová, Viciová, Vici, Arteriová, Arterius, Sarricová, Ervine, Arteriová a Vici.“ sdělila vám přesný zasedací pořádek. „Potom po hostině ho klidně porušte jak potřebujete, ale teď ho prosím dodržte.“ požádala vás, ale na reakci z vaší strany nečekala. Jakmile domluvila přesunula se o pár kroků dál, aby se zasedacím pořádkem seznámila další účastníky.

U profesorského sboru bylo téměř prázdno. Momentálně u něj seděla jen profesorka Spellorová a Talar, který usedl naproti ní. Oba se tvářili zasmušile a do vzájemné konverzace se nepustili. Mirabelle ani Adrianna neotálely a vyrazily obsadit svá místa u stolu. Též se spolu po usednutí do konverzace nepustily. Pobídl si Lauranu a dovedl ji ke stolu. Profesorka Spellorová se zatvářila překvapeně, když si místo Serany vedle ní posadila Laurana. Nic však neřekla. Posadil ses na své místo, mezi Lauranu a Adriannu.

Brzy na to se přiřítil Flavius s Beliem. Flavius držel v ruce velký stříbrný tác na němž měl několik skleniček s vínem a čtveřici půllitrů s pivem. Také měli připravené čtyři menší skleničky, které byly momentálně prázdné. Belius začal pozvolna rozdávat skleničky s vínem. Jako první položil skleničku před profesorku Spellorovou. Ve tváři měl šibalský výraz, který mu oplatila, když za víno děkovala.

„Pro Lauranu.“ pokračoval Belius a položil skleničku s vínem před Lauranu, poděkovala mu. „Pro Škorpiase.“ položil před tebe pivo, „Pro Annu.“ posunul se k Adrianně a podal jí skleničku s vínem, kterou s poděkováním přijala. „Jo! Mimochodem... Škorpiasi.“ usmál se od ucha k uchu Belius a poplácal tě po zádech, „Tohle je má sestřička Adrianna.“ poukázal na černovlasou ženu sedící vedle tebe, „Ale klidně jí říkej Anno. Je to snazší na vyslovení a jejím milencům se to alespoň snáze pamatuje. Ale to samozřejmě není tvůj případ, ty máš Lauranu.“ vykouzlil ve tváři škádlivý úsměv věnovaný své sestře. Ta však jeho úsměv příliš nesdílela. „Ona teda samozřejmě žádné milence nemá. Nanejvýš knihy, Tilbauta a toho kocoura. Knihy mluvit neumí, Tilbaut je v nemilosti a kocour je kocour. Každopádně... Anno. Tohle je Škorpias.“ poukázal na tebe, „Oříškochroupův oblíbenec, hrdina Univerzity, který se kámošil s Psijiky. A tohle...“ ukázal na Lauranu, „Je Laurana. Škorpiasova manželka. Její otec jednou přeměnil Škorpa na veverku, když mu čmajzl nějaký šutr z kabinetu. Jooo... Univerzita.“ rozhlédl se s nostalgickým tónem, „Tohle místo má tolik krásných vzpomínek.“
„Chceš podat kapesník?“ zeptal se ho Flavius.
„Mám svůj.“ odpověděl Belius a šel se přesunout dál, aby rozdal další skleničku s vínem a pivo. Jedno pivo pro sebe položil na své místnosti, víno podal Mirabelle, která mu poděkovala a poté dal jedno pivo i na Aedanovo místo. Flavius pak předal víno Seraně, která na něj odmítavě koukla, ale Flavius ji naznačil ať ho před sebe alespoň položí. Když byl tác prázdný, napil se svého piva a zamířil vrátit tác zpět do jídelny. Belius ho následoval. Čtveřice menších skleniček zůstala položená na Beliově místě. Adrianna na ně zprvu s respektem pohlédla a poté se otočila k tobě.

„Ráda vás poznávám, manželé Viciovi.“ řekla vlídným tónem a nabídla ruku k potřesení jak tobě tak Lauraně. „Belius se o vás občas zmínil ve svých dopisech.“


SuperHunterCZ
Zenira přikývla. Převzala sis Civella a připravila si jiskření v ruce. Když Zenira spatřila tvůj záměr chytnout se Civella před sesláním kouzla.
„Raději se ho nedotýkej. Kdyby kouzlo přeskočilo.“ doporučila ti, „Nikam nám stejně neuteče.“ usmála se a pozvolna začala vybalovat mučící náčiní.

Začala si sesílat na Civella kouzlo jiskření. Civello se velmi brzy přišpendlil k podlaze a zmítal se v křečích v doprovodu skučení. Položila si mu otázku ohledně Copperstona. Civello neodpovídal. Bránil se odpovědi ještě pár dlouhých minut než konečně povolil a promluvil. Ustala si v sesílání, aby mohl mluvit zřetelně.

„Informátor... Zasranej špicl pracující na vlastní pěst. Au...“ zařval a pootočil se na záda, „Víc o něm nevím... Máme kšeft. On mi dá informace a já zaplatím...“ oddechoval ztěžka. „To je úplně mimo to na co... na co jste... au... jste se mě ptali. Úplně mimo.“
„To posuzujeme my.“ usmála se Zenira a zarachotila s náčiním.
„Dám prachy, dá informace co chci. Jasné a jednoduché jako facka.“