Název novinky: The Elder Scrolls V: Skyrim - Česká fansite :: Hrozba III.

Přidal Aurelius dne 14.10.2020 21:23
#3288

→ Tah 763

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Sarako
Carina jen přikývla a odebrala se po schodišti do svého pokoje. Mezitím ses přesunul do místnosti před koupelnou, popadl jsi vyčištěnou zbroj (zbroj je velmi dobře očištěná, nenese žádné známky krve z předchozích bitev ani jinou špínu) a začal si ji oblékat, postupně jsi oblékal jeden z díl za druhým, dokud ti nezůstala pouze přilba.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Tondulin
Když hospodský postřel tvoji nepřítomnou reakci zdržel se dalších slov a mlčky pokračoval v poklizení. Žena se brzy vrátila se snídani, přinesla dvě porce na dřevěném tácu. Jednalo se o obvyklou snídani v těchto končinách, chléb, salám a sýr. Uvnitř hrníčků se nacházel horký čaj.
„Vzala jsem i pro paní.“ oznámila, „Protože v ceně máte dvě snídaně.“ vysvětlila, když jsi převzal snídani s tácem, spokojeně jsi poděkoval a vrátil se pomalu po schodišti nahoru do pokoje, šel jsi pomalu. Tác byl docela těžký. Došel jsi až ke dveřím, namáhavě je otevřel a vešel. Málem jsi sebou, ale všechno jídlo převrátil na zem, protože Carwen vyskočila z postele jako by ji na nože braly, oděná jen do spodního prádla proběhla kolem tebe a urychleně cosi lovila ve vaku. Tiše nadávala, zatímco vyhazovala jednu „nepotřebnost“ za druhou.
„Do hajzlu!“ zvolala následně rozčileně, „My jsme vlastně nechali naše věci v Beliově sídle.“ hrůzou si zajela rukama do už tak rozcuchaných vlasů. „To je průser… to je průser.“ nadávala i nadále až do chvíle než si tě teprve všimla, otočila se prudce k tobě. „Ah… Ty už jsi tu.“ řekla překvapeně, ale stále stejným tónem mísícím zoufalství a rozčilenost. Carwen nejspíš ani nezaznamenala, že před několika okamžiky mohla srazit k zemi i s jídlem. „Tak šaty…“ řekla rezignovaně, popadla přehozené zlatavé šaty a začala se do nich rychle oblékat. Všiml sis nejenom Carwenina tetování na těle, ale také prstenu, který měla jako obvykle zavěšený kolem krku na provázku. Pro nezasvěcené se jednalo jen o obyčejný prsten, ale tobě již jeho význam nějakou dobu neunikal. Nyní jsi však poprvé viděl, co prsten dokáže, symbol se rozzářil do ruda a podle toho, jak často se Carwen v místě dotyku s její pokožkou poškrábala způsoboval i nepříjemné svědění.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Scorpioncz
„Jak chceš…“ nebránil ti Appius a zadržel Gritharta. Vyvolal jsi přízračného vlka a vyslal ho k šikmé věži. Vlk bez otálení vykonal tvůj rozkaz a rozeběhl se směrem jakým jsi mu ukázal. Vyhoupl jsi se do sedla a vyčkával co se bude dít. Vlk běžel, neměnil směr a běžel přímo, brzy se dostal mimo cestu, kterou jsi kráčel ty. Blížil se s rozpadlým kamenům na k nádvoří, pronikl na nádvoří a poté ti zmizel z dohledu. „Zjevně je to bezpečné.“ usmál se Appius, „Nebo měl jen štěstí.“ pokrčil rameny, „Vyšli první vlnu Gritharte. Ať se Arterius trochu zapotí.“
Mág přikývl a vydal pokyn k první vlně nemrtvých, vyrazili ti nejslabší kostlivci, bez jediné část zbroje. Ozbrojeni vším, co lze jen použít jako zbraň.
„Jsme. Víme jen o těch dvou… té redguardské ženské, starci, altmerce a o tom mágovi, kterého jsi v souvislosti s Arteriem zmínil. Nikdo jiný by tu neměl být.“ odpověděl ti Appius po krátkém přemýšlení a hledění vpřed, jak si jeho vojsko povede při prvním útoku.

Kostlivci běželi vpřed, neohlíželi se za sebe ani v momentě kdy se ozvalo několik hlasitých výbuchů magických pastí, které rozmetali jejich druhy na prach jak na pravém boku, tak i na levém, mnoho jich běželo dál a každá exploze jich obrátila v prach. Exploze byly převážně ohnivého charakteru.

Appius si hlasitě postěžoval, „Nesnáším válčení s mágy. Vždycky je to krveprolití, a to mám dneska mnohonásobnou početní převahu.“
„Zatím chrastí jen kosti.“ namítl Grithart, „Krev bude téct později.“ koukl na něj, „Magické pasti už víckrát nerozmístí. Dal si záležet s jejich rozmístěním, ale tenhle náš předvoj nemrtvých je neúmyslně spustí a tím se jich zbavíme. Nebudeme muset plýtvat magii na jejich odhalování a likvidování.“ dodal mág a zahleděl se vpřed.
„Já vím, ale stejně…“ mávl rukou Appius.
„Může být sebelepším mágem, ale bez velkého množství many a nejrůznějších posilujících lektvarů nemůže dlouho vydržet čarovat, chvilku vydrží. Sešle několik desítek destruktivních kouzel… naše kostlivá armáda to samozřejmě řádně pocítí, protože je náchylnější, ale to bude všechno.“
„Co když ho ta magie zabije?“ otočil se na Gritharta znepokojeně Appius.
„Může se to stát. Záleží do jakého extrému to požene.“ odpověděl mu Grithart, ale Appia jeho odpověď nepotěšila, popojel s koněm vpřed a nervózně zmáčkl uzdu, „Mágové zahnaní do kouta jsou schopní čehokoliv, ale zpravidla se nedostaví smrt nýbrž jen vyčerpání, které tě uvrhne do jakéhosi dočasného spánku.“ dodal vzápětí, aby svého velitele uklidnil.
„To už by se hodilo.“ přikývl Appius.

Kostlivci se mezitím přiblížili o pár metrů blíže, došlo k dalším explozím, které několik desítek z nich proměnily v prach. Taktéž sis všiml, že na jedné ze zřícenin se zjevila postava, která byla doposud nejspíš skryta pod kouzlem neviditelnosti. Krátce po jejím zjevení došlo k magickému úderu v podobě těžkých ledových koulí padajících k zemi. Jejich seslání cílilo především na nepřátele poblíž nádvoří. Těm, kterým se povedlo dostat až téměř k nádvoří čelo další nemilé překvapení. Nebylo jim dovoleno vstoupit na jeho kamennou plochu. Kouzlo jim bránilo ve vstupu a odhazovalo je nazpět. Kostlivci se nevzdávali a útočili i nadále, zbraněmi se snažili neprůhledné kouzlo zničit, ale prozatím bezvýsledně. Obdobná situace nastala i straně s nejvíce poškozeným opevněním nádvoří. Neprůhledná bariéra jim bránila v proniknutí dovnitř. Taktéž sis všiml, že se nad místem bojiště – přímo nad šikmou věží – do níž Arterius při tvém odchodu vešel objevil symbol kříže. Symbol, který jsi během svého života a zejména studiu na magické Univerzitě a později života v rodině Vici viděl hned několikrát.

„Takže jsou dva…“ shrnul situaci Appius, „Zatím žádné překvapení.“ dodal následně a sledoval situaci i nadále.

Vzhledem k tomu, že se jedná o bitvu ve které aktuálně nevelíš žádné ze zúčastněných jednotek a můžeš prozatím vyčkávat na vývoj situace, můžeš i nemusíš reagovat. V případě, že reagovat na vzniklou situaci nechceš odešli prosím prázdnou reakci nebo mi napiš na chatu PM, abych věděl, že ti mohu napsat pokračování.

https://i.imgur.com/8ZYOKcu.png


---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Neodpovězené tahy

Upravil/a Aurelius dne 14.10.2020 21:29