---

→ Tah 695


Sarako
„Dám.“ odpověděl ti Garyn těsně předtím než zmizel na zahradě a ty uvnitř domu. Opatrně jsi vešel, první místností byla menší čtvercová chodba, v níž se nacházel nábytek v podobě vysoká šatní skříně, menšího odkládacího stolečku a stoličky. Všechen nábytek s výjimkou věšáku, na němž vysel nejspíš zapomenutý fialový šál byl schován pod barevnými látkami. Chodba pokračovala dalšími připravenými dveřmi hlouběji do domu, ale také úzkém schodišti nahoru do dalšího patra.

Opatrně sis prohlédl místnost i nábytek. Všiml sis, že látka zakrývající vysokou šatní skřín cosi na podlaze zakrývá, pomalu jsi jí odhrnul stranou a spatřil vstup do sklepení. K jeho otevření bude potřeba minimálně odsunout šatní skříň. Žádné pasti v chodbě jsi během svého pátrání neodhalil.


Tondulin
Přátelsky ses přivítal s Beliem, objali jste se a poplácali po ramenou. „Také tě rád vidím.“ neskrýval nadšení a otočil se k Carwen, kterou hodlal obejmout stejným způsobem, ale bosmerka byla jiného názoru. Udělala úkrok vzad a rukama mu naznačila, že si zas tak blízcí nejsou. Belius si jen grimasou v tváři posteskl, ale vzápětí se přivítal s bosmerkou jinak. „Rád tě vidím Carwen.“ pronesl následně a lehce se poklonil.
„Stále děláš ty výborné masáže?“ zeptala se následně.
„Masáže?“ podivil se Belius a zamyslel se.
„Tehdy ve věži. Jak jsi se snažil vymyslet něco smysluplného, abys mě okouzlil. Nebo už jsi konečně vymyslel něco originálnějšího?“
„Ale to už je minulost.“ mávl rukou Belius, „To už je pasé. Teď mám nové způsoby.“ dodal hrdě ačkoliv na něm bylo patrné, že lže a nic nového nevymyslel. „No… To je na delší povídání.“ otočil se opět k tobě a Carwen se začala věnovat výběru zbraně. „Nemám z toho příliš radost. Přináší to víc povinností než radosti.“ povzdechl si následně, „A rozhodně si nemysli, že to byl můj nápad. Já v chomoutu. Heh… Viděl jsem se tam maximálně se Světlanou, ale takhle… Budu mít na krku ženskou, kterou jsem v životě neviděl, a ještě celé hrabství. To mě bude stát anonymitu chápeš?“ otočil se na tebe s vážnou tváří, „Ale to probereme potom.“ mávl rukou, „Nad pivem.“ usmál se znovu.

„Jasně! Jasně, že tu někoho mám.“ zvolal nadšeně na tvoji nabídku Belius, „Flavie! Pojď sem.“ otočil se na muže v tunice čtvrté legie. V jeho výrazu však spatřil nechuť jít bojovat. „No tak Flavie nezdržuj. Dáme si boj dva na dva. Já s Aedanem.“ šťouchl do tebe rukou, „Proti tobě a Carwen. To zní skoro fér.“ pokyvoval hlavou následně.
„Počkat počkat!“ ozvala se Carwen, „Já mám být s ním proti vám dvěma?“ překvapeně koukla na tebe a následně na Flavia, který se neochotně zvedal a nasazoval si svoji přilbu. „Vždyť doteď popíjel pivo a ještě ke všemu ve službě.“
„My nejsme ve službě. Jen pomáháme Angele s tréninkem nějakých nováčků.“ opravil ji Belius, „Hele on to zvládne. Je to dobrý šermíř a na tom jedno pivo nic nezmění.“ zaručil se za něj, „A bude bojovat proti Aedanovi a já proti tobě… Takže to bude vyvážené.“
„Snad si nemyslíš, že jsi stejně dobrý šermíř jako já.“ usmála se jízlivě Carwen a popadla dřevěný meč, „Možná tě tvůj bratranec cvičil dost dobře, ale měl by proti mně bojovat Aedan. Rada bych ti ublížila před svatbou.“
„Neublížíš.“ usmíval se spokojně Belius, „O co vlastně budeme bojovat?“
„Dobrá otázka.“ přitakal příchozí Flavius, „Ta banda támhle potřebuje vidět nějaký pořádný souboj, ale zase nejsme kabaret, abychom jim tu dělali představení a ještě se přitom nechali mrzačit, když máme oba před svatbou.“
„Správně Flavie. Správně.“ pokyvoval hlavou Belius, „O něco se vsadíme ať je to větší sranda. Jenže o co.“

Zatímco trojice diskutovala odepnul sis koženou zbroj a nátepník, obojí si odložil stranou a vrátil se k diskutující trojici. Belius si tě, ale ihned odvedl stranou. Zatímco Flavius se sehnul pro jeden ze štítů, aby se jím ozbrojil. Poté se pustil s Carwen tiše do řeči. Nejspíš mezi sebou konzultovali, o co se vsadí.

„Bude to sranda.“ zašklebil se Belius, „Ale nejprve mi řekni. Bylo něco?“ zeptal se a pokynul hlavou ke Carwen, „Neboj já to Mirabelle neřeknu… mlčím jako hrob jestli jo.“