---

→ Tah 686


Sarako
Jakmile se zavřely dveře, pokoj se ponořil do tmy po zakrytí všech oken závěsy. Popadl jsi plný korbel piva a začal hovořit potichu hovořit.
„Chápu.“ přikývl Garyn, když jsi zmínil sujammu, „Bohužel v těchto končinách prodávají jen víno nebo pivo.“ dodal a pozvedl korbel piva na přípitek, poté se napil a znovu se zaposlouchal do tvých slov.

„Něco málo nám Nelmol naznačil, když jsme čekali v chrámu.“ kývl souhlasně hlavou, „Ale nic podrobného to nebylo. Caesara slova o loutkách jsem si vyložil trochu jinak.“ dodal a otřel si ústa od piva, „Označil za loutky úplně všechny. Včetně sebe.“ pokrčil rameny, „Bral jsem to tak, že naráží na skutečnost, že všichni zúčastnění někomu slouží. Ty Mefale, legát se zodpovídá svému generálovi… A tak dál.“

„Temné bratrstvo se dokáže velmi dobře skrývat před zraky těch, kteří o nich nemají mít ani páru. Jak je chceš vystopovat?“ zeptal se, „Sice je tohle bratrstvo nelegální a zdejší vlády jsou zjevně ochotny vynaložit velké úsilí k jejich dopadení, ale stejně je to hon na dlouhou trať. Mohou být kdekoliv.“ pokrčil znovu rameny a napil se piva. „Ale máš hodně ambiciózní plány.“ pokyvoval hlavou, „K jejich uskutečnění budeš potřebovat nějaké spojence, protože ve dvojici to rozhodně nezvládneme.“


Scorpioncz
Elanya kývla a neodporovala ti, když jsi navrhl opustit mrtvý les a porost v němž tolik trpěla. Znovu jste se tak drali srze uličky mezi mrtvými stromy a následně skrze mrtvý pro Elanyii nepříjemný porost.
„Nic neobvyklého.“ pokrčila rameny, „V mrtvém lese je kupodivu mrtvo. Hodně mrtvo.“ dodala s mírným úsměvem, „Co jsi objevil dole tak zajímavého, že ses tam zdržel takovou dobu?“ zeptala se zvídavě, „Jen prosím doufám, že jsi tam nepotkal další úchylnou oživlou mrtvolu, které bys vyprávěl o jisté altmerské panně, které by mohla oddaně sloužit.“ podívala se na tebe, „Protože já už bych opravdu dalšího magora na pozlacené věci nerozdýchala.“


Tondulin
Carwen na tvá slova nereagovala. Ani se neotočila. Odbočili jste a pomalu dojeli k několika kamenným stavbám. Přičemž jedna ze staveb byla kaple. Před kterou se shromažďovala skupina různě vysokých a starých dětí. Postarší mnich jim nakazoval, aby se neprali a pečlivě poslouchali každé jeho slovo. Jiní mnichové v rouchách pečovali o zahradu a přilehlé okolí velké budovy Weynonského převorství (teď si nevybavím přesný CZ překlad ve hře Oblivion), kterou mniši a jiný obyvatelé převorství obývali.

https://images.ue...Priory.jpg

Nezastavovali jste a pokračovali dál, směrem k branám města a stájím kde byste mohli ustájit své koně. Teprve až když jsi spatřil ohradu stájí, obydlí majitele a taktéž velkou otevřenou bránu Chorrlského města před níž postávala hlídka legionářů i jiných zbrojnošů, tak teprve tehdy Carwen konečně odpověděla po dlouhém mlčení na tvoji otázku.
„Nemáme.“ řekla stroze, „Žádná práce nás tu nečeká, protože jsme přijeli jako hosté na svatbu.“ pootočila se k tobě, „Nejsme tu pracovně. Ty se shledáš se svoji milovanou a já si užiju chvilku klidu a pokusím se z hlavy vytěsnit náš neúspěch ve Valenském lese.“

Jakmile domluvila, zastavila koně před stájemi a seskočila z koně. Muž, který měl stáje zjevně na starosti k vám loudavým krokem vykročil.
„Máte to za sto. Každý.“ zařval na vás zdálky.
„Za sto?“ zhrozila se Carwen, která si porovnávala kápy, aby jí nebylo vidět do tváře, „Vždyť je to neskutečně předražené.“ křikla na přicházejícího muže, který se jen podrbal na čele a změřil si jí pohledem. Všiml si nejspíš i zbraní, které měla u pasu i luku připnutém na svém koni.
„No… Heh. Je krize.“ usmál se od ucha k uchu, „Si myslíte, že se Chorrol už vzpamatoval z obléhání? Ani zdaleka.“ mávl rukou, „Sto Septimů za každého koně, kterého tu chcete ustájit. Žádné výjimky… platí stejná pravidla. O koně se postarám, dostane najíst, napít a bude v bezpečí. Takže… Takže je to optimální cena.“ napřáhl ruku očekávajíc platbu, „Neotálejte a zaplaťte. Jinak si koně pro mě za mě přivažte klidně támhle ke stromu, ale až vám ho někdo ukradne. Nikdo vám nedá ani pěťák.“ pokrčil lhostejně rameny a znovu se podrbal na čele na kterém ho svědil rozškrábaný bolák.
„Společník vám to zaplatí.“ oznámila Carwen muži a pohladila svého koně. Muž kývl hlavou a odebral se k tobě.
„Za ustájení stovku. Za každého koně. Takže ve vašem případě rovných dvě stě! Za noc.“ zopakoval. Carwen jen zakroutila hlavou po jeho slovech, ale muž ji neviděl, protože k ní stál zády.