---

→ Tah 688


Sarako
Vita i legát Atius kývli na rozloučenou, vyšel jsi navracejícímu Garynovi naproti a pokynul mu ať tě následuje ven. Legát Atius i Vita vám byli v patách.

„Klidně povyprávím.“ souhlasil cestou Garyn, „Ale raději na nějakém klidnějším místě. Někde pěkně v klidu. Třeba nad pivem.“ navrhl následně, „Nabídka je to lákavá, ale jak znám svoji sestru.“ zakroutil hlavou, „Nevymění klidnou domovinu za intrikářský dvůr.“

Prošli jste otevřenými dveřmi a spatřili shromážděné Anvislké občany, všechny, co se nacházeli v městě buď za zdmi chrámu nebo různě poschovávání po městě. Shromážděni byli všemi zúčastněnými oddíly a nyní drženi v obklíčení ze všech stran, aby se nemohli rozprchnout.

Caesar byl držen před chrámem dvojicí legionářů, nedaleko postávajícího Armina a Císařského mága s nataženou kápí. Jakmile vás dav lidí spatřil ihned začali pokřikovat nadávky a urážky, kterými se dožadovali volnosti a smrti legáta Atia jenž vedl útok na město, vyvolávali Caesarovo jméno a nadávali na rod Rullů. Legionáři z oddílu legáta Atia se snažili boucháním do štítů a oslavováním vítězství dav civilistů překřičet. Oddíl admirála pro změnu učinil několik kroků vpřed a svými oštěpy zahnal dav civilistů o pár kroků nazpět.

Rullovi klestila cestu skrze legionáře kvestora Pelena v doprovodu dalších legionářů a snažila se jej dostat před chrám, aby se mohl setkat s legátem Atiem.
Dav se nakonec povedlo uklidnit, ale tobě a Garynovi zastoupila cestu Atiova kvestorka, „Necháte si ujít vyhlášení vítězství?“ zeptala se vás udiveně, zatímco pod ramenem svírala přilbu. Legátka z řad admirálova vojska postávala opodál, narovnaná do pozoru i se svými bodyguardy. Přilbu měla protentokráte sejmutou, a tak byla vidět její dunmerská tvář s krátkými černými vlasy.
„Guare!“ křikl na tebe Ley Rullus, který se konečně dostal skrze legionáře v doprovodu kvestorky, přidal do kroku. Zcela ignoroval vyčkávajícího Atia, který nejspíš netrpělivě čekal až se Ley postaví po jeho boku a společně vyhlásí vítězství. Budoucí hrabě ale legáta pouze k jeho údivu minul a zastavil se až u tebe, „Jsem vám zavázán.“ pronesl následně a napřáhl ruku na potřesení. Atiova kvestorka si vyměnila pohledy se svým nadřízeným, následně se zatvářila nepříjemně, sklopila hlavu a odebrala se zpět na svojí pozici. „Nesmírně.“ usmál se spokojeně Rullus, zatímco vedle něj stála kvestorka Pelena, která očividně měla z Leyova upřímného úsměvu radost. Zbylí doprovod se už zařadil za legáta Atia, ale na jeho rozkaz se vzápětí přesunul pár metrů před něj, aby ještě více posílil formaci, která ho měla chránit před shromážděným davem.


Scorpioncz
Arterius ani Fallen nezačala nadávat ani řvát, přestože jsi na ně spustil trošku zhurta. Reakce v jejich tvářích příliš dobře přečíst nešli, a tak ses musel obejít bez nich.

„Nic ti nevyčítáme.“ začal pozvolna Arterius, když jsi se uklidnil, „Naopak. Zajistil jsi jim bezpečí a postaral se o jejich zdraví.“ pokračoval a přitom si nakrátko vyměnil pohled s Fallenem, „To je jedině dobře.“ podíval se opět na tebe, „Nabídku pomoci zvážíme, ale nevím jestli jí využijeme. Teď když víme, kde je Globullus s Rilen stačí jen najít meč a můžeme odsud zmizet.“
„Možná můžeme jeho pomoc využít ihned.“ převzal slovo Fallen, když se jeho společník odmlčel, „Mohl byste se vrátit do Appiova ležení a nenápadně sdělit Globullovi a Rilen, aby vyrazili k místu kde hodláme využít moc meče a uprchnout odsud. S jejich pomocí máme větší šanci ten meč najít.“
Arterius přikývl.

„Ještě jednu otázku bych měl.“ ozval se opět Arterius, když konverzace spěla ke konci, „Proč máš na sobě tohle roucho.“ poukázal rukou na tvůj ohoz.