---

→ Tah 683


Sarako
Bez váhání jsi zabodl meč pár centimetrů nad srdce do Nelmolovi hrudi, naklonil jsi se k němu a promluvil na něj tiše, přesto tak, aby ti jako jediný v chrámu rozuměl. Nezmohl se na žádné ze slov, neboť se topil v krvi až do chvíle, dokud jsi mu druhým mečem nesťal hlavu. Vytáhl jsi meč z hrudi padlého bojovníka a otřel jej spolu s druhým mečem o jeho tělo.

Žoldáci, na které jsi se otočil jen mlčky strnuli ve své poloze a ani nedutali. Legionáři rovněž těsně přes smrtí zmírnili své skandování a tlučení do svých štítů a ponechali chrám v tichu. Schoval jsi své meče, sebral Nelmolův a odebral se na lavičku. Legionář, kterého jsi cestou pověřil vyrazil vykonat tvůj rozkaz.

„A tak je konec jednomu velkému bojovníku.“ konstatoval Vita, který se k tobě přiblížil zatímco sis prohlížel Nelmolův meč. Ostří bylo obyčejná ocel, ale velmi dobře ukuté a nabroušené. Rukojeť meče však byla zdobená stříbrem a jedním drahým kamenem. „Teď už jen doufat, že bude i legát úspěšný a dopadne Caesara i Cola.“ dodal a odvrátil od tebe zrak. Věnoval svoji pozornost legionáři, který prohledával mrtvého a také vchodu do katakomb odkud očekával příchod legáta.

Legionář prohledávající mrtvého se po chvilce vrátil.
„Tady. Tohle měl u sebe.“ řekl a položil vedle tebe na lavici zakrvácený pozlacený amulet a několik listin, které byly ale rovněž od krve. Když jsi je namátkou projel jednalo se o tři kupní smlouvy na nemovitost, všechny podepsány Caesarem a opatřeny pečetí Anvilského hrabství. A jednu písemnost, na níž bylo cosi nepříliš dobře čitelným písmem načmáráno. „Pak měl u sebe měšec a nějaké další věci, ale ty už jsem ponechal u těla. A klíče.“ podal ti svazek klíčů na němž byla trojice klíčů.


Scorpioncz
„Počkej!“ zvolal Arterius poté co jsi domluvil a vydal se k odchodu, „Kde je Globullus a Rilen? Kam jsi je odvedl?“ zeptal se důrazně, „Musíme to s Fallenem vědět. Jsou to naši přátelé.“