---

→ Tah 62.0


Sarako
Naznačil jsi Vitovi ať se drží vzadu, nic nenamítal. Naopak působil, že je rád, že se k hradbám nemusí přibližovat. Pobídl jsi koně, popojel blíže a odhalil svoji tvář. Hradba plná válečníků na tebe hleděla. I přes své snažení a vynaložení emocí s cílem udělat svůj proslov co nejvíce procítěný, se ti nepovedlo nikterak výrazně zlomit morálku obránců – alespoň se to tak z dálky působilo. Zakryl sis tvář a vrátil se zpět k Vitovi, který jen přikývl hlavou a uklidnil svého koně, kterému nebyl příjemný tvůj hlasitý proslov.

„Zjevně to nezabralo.“ konstatoval následně Císařský mág, když jste se po chvíli čekání nedočkali žádné odezvy ze strany obránců.


Scorpioncz
Appius protočil oči, „Zjevně nejsi zrovna dvakrát nejvnímavější...“ povzdechl si, „Nezemřel jsem úplně. Jen téměř... Vnímal jsi mě, když jsem ti to předtím říkal? Balancuji mezi životem a smrtí... prožívám nevýslovná muka, protože jsem nemohl prostě jen zemřít.“ dodal následně a bylo na něm patrné, že toto téma ho značně rozčiluje, „Když dodržím dohodu s Ideálními pány dostanu zpět plnohodnotný život. Budu žít jako předtím.“ zatnul pěst a zamával s ní ve vzduchu, „Pak svět pozná čeho je Appius Vici schopen a o rodu Vici bude opět slyšet. To přísahám.“ dal nakrátko průchod svému hněvu.

Poté se však opět uklidnil, schoval ruku za záda, „Začíná mi to tvoje věčné žvanění o Ele lézt na nervy.“ přiznal, „Zaručíš se za ní? Protože jestli se mi bude plést do cesty, dělat naschvály nebo ohrozí celý můj plán.“ přísně se na tebe podíval, „Přikáži Grithartovi aby se jí zbavil a věř mi, že on moc dobře ví jak se takové Císařské mágyně zbavit a předpokládám, že si to náramně užije, protože to co mu udělali jim nikdy neodpustil.“


SuperHunterCZ
Gerrick přikývl a pokynul ti odchodu. Odešla jsi z komnaty a konfrontovala čekajícího Stormia. „Ano. Můžeme jít.“ přikývl a dal se do pohybu, ruce přitom sevřel za zády a kráčel napřímenou chůzí. „Nejprve vám ukáži vaše ubikace.“ řekl následně a dovedl tě až do větší komnaty kde bylo vyskládané dostatečné množství postelí, aby to pokrylo současný počet přítomných válečníků. „Tohle lůžko bude vaše, truhla rovněž.“ dodal a nohou zlehka kopnul do truhly umístěné před lůžkem téměř v rohu místnosti. Klíč od truhly byl zasunutý v klíčové dírce. „Ten si být vámi vezmu a neztratím ho. Také doufám, že je vám známo, že netrpíme žádné krádeže ani nějaké naschvály mezi vojskem. Jsme tu, abychom důstojně reprezentovali naše zájmy, zájmy našich nadřízených a samotné královny.“