---

→ Tah 618.


Sarako
„Legát Atius souhlasil se změnou plánu?“ zeptal se poněkud překvapeně, ale nakonec tě nechal domluvit a vyslechl si vše co máš na srci bez dalších připomínek. Teprve poté začal odpovídat.

„Guare, my nejsme barbaři. Neusekáváme protivníkům hlavy a nevystavujeme si je jako trofeje. Tělo paní Colové bylo přepraveno a bude s ním naloženo tak jak má být.“ odpověděl Vita, „Musíte si poradit bez toho. Lektvary vám samozřejmě nějaké dám a k hradbě s vámi pojedu. Nicméně jsem rád, že si uvědomujete, že se jedná o naprostou šílenost. Ten renegát nemá žádný důvod proč s vámi zkřížit zbraň a Caesar si je svojí pozicí dost jistý tak nač by riskoval ztrátu svého věrného stoupence.“ odmlčel se, „Nehledě na to...“ řekl a naklonil se k tobě, „Měl byste vědět, že mysl legáta Atia je plná nenávisti vůči vám. Jestli on tu změnu plánu neodsouhlasil jen kvůli tomuhle bodu, aby se vás zbavil.“ zaznělo z jeho úst ztišeným hlasem, jako by nedůvěřoval ani svým vlastním spolubojovníkům, kteří postávali kolem vás.

„Belisare.“ otočil se k jednomu z řadových Císařských mágů, „Dokud se nevrátím vedeš skupinu ty. Rozkazy máš jasné, nejnovější plán obléhání jsi slyšel. Víš teď všechno, co musíš.“ zakončil a podíval se zpět na tebe, „Pevně doufám, že víte co děláte, protože mé magické schopnosti jsou sice značné, ale pokud na nás spustí palbu celá hradba včetně mágů neslibuji jak dlouho vydržím udržovat ochranné kouzla.“ namítl následně a začal přehrabovat brašnu, nakonec vytáhl menší pouzdro, „Tohle namíchal kvestor Armin.“ oznámil, „Uvnitř pouzdra je pět ampulek, které by vám měli pomoci v boji proti nám mágům, ale proti tomu renegátovi taktéž. Jen je být vámi navzájem nekombinuji, protože kdoví co všechno za sajrajty tam Armin dal a jak moc si lámal hlavu nad tím jak spolu – no to je fuk. Prostě to nekombinujte.“ předal ti malé pouzdro, otevřel si jej a spatřil pětici malých ampulek s různě barvenou tekutinou. „První.“ začal Vita vysvětlovat, „První se vám bude hodit nyní. Posiluje odolnost, dočasně zesílí vaši kůži a ochrání vás před řeznými zbraněmi, částečně samozřejmě úplně dokonalé to není. Druhá ampulka posiluje odolnost čistě proti magii všech typů. Třetí je protijed, ta vás ochrání před většinou jedů, co známe. Čtvrtá nevím, k čemu je a ta poslední... ta mám takový pocit slouží k dočasnému znemožnění mágovi vyvolat kouzla. Musíte jí rozbít v jeho blízkosti... Ale takové malé množství.“ pokyvoval pochybovačně hlavou, „Pravděpodobně moc dlouho mága nezadrží. Ale první tři jsou v tomto množství dostatečné.“ zakončil svůj sáhodlouhý výklad Vita, „Klidně si to nechte. Mě ochrání má magie a případně meč.“


Scorpioncz
Přistoupil jsi blíže k okraji, ale přitom sis dával pozor, abys udržoval nenápadný odstup. Appius se lehce pousmál, když jsi stanul vedle něj a hleděl před sebe.

„Jediné nač se tu dá dívat.“ přikývl, „Až do příchodu tvé společnice.“ dodal následně a sevřel ruce za zády, „Doufal jsem, že bys mohl tak nějak aspoň trošku tušit co po nich asi chci.“ namítl zklamaně, „To co po nich chci je život. Život opět mezi živými.“ podíval se na tebe, „Chci opět chodit po světě živých, dýchat čerstvý vzduch a být volný. Nechci tvrdnout tady, obklopen Grithartem a jeho tupou bandou kostí to je prostě něco pro co jsem se určitě nenarodil.“ podíval se vpřed, „Mým osudem je něco mnohem jiného. Cítím to.“

„Abych mohl opustit sféru musel jsem vykonat mnohé... včetně získání tohoto meče a několika dalších artefaktů. Přesně nevím, k čemu budou sloužit, ale asi k otevření portálu nebo kdoví?“ pokrčil rameny, „Možná to byly jen zkoušky, které po mně Ideální páni chtěli a já obstál. Nyní mi zbývá poslední část.“ odmlčel se, aby si srovnal v hlavě správnou formulaci slov, „Musím přemoci toho, kvůli němuž jsem skončil zde.“ uchechtl se, „Zprvu prakticky nereálný úkol. Jak můžeš přemoci někoho kdo pravděpodobně ještě mrtev není a má se čile k světu. Jenže pak Grithart přišel na řešení, neřeknu ti jaké, protože ačkoliv je to brilantní mág a zkušenosti má. Já rozhodně nejsem typ člověka, který by prahnul po jeho sáhodlouhém vysvětlování kdečeho. Chci to stručně a výstižně. Sice nemám kam pospíchat, ale zbytečné žvaní mě prostě ubíjí. Prostě to nějak dokázal.“ pokrčil rameny, „Ale stručně nějak to souvisí asi s momentem, kdy je člověk na hraně života a smrti. On ti to beztak vysvětlí, když se ho zeptáš.“ mávl rukou, „Zpět k tématu. Ve stručnosti musím zlikvidovat toho kvůli komu jsem tu skončil. Tak nějak zhruba zněla slova, která mi Ideální páni řekli. Zhruba... Musím toho dotyčného najít, a to je první problém, druhý problém spočívá v tom, že ho nemůžu zlikvidovat jen tak. Musí to být na určitém místě, a ještě tímto mečem.“ poklepal rukou o jílec svého meče, „A třetí problém... musím přemoci někoho kdo už mě v minulosti přemohl. Ironie.“ znovu se lehce pousmál, „A musím to být já kdo proklaje jeho tělo tímto mečem. Nikdo jiný. Takže Škorpiasi.“ podíval se na tebe, „To je v podstatě vše, a ve stručnosti samozřejmě. Tvým úkolem bude vyřešení problému jedna a dva, třetí problém si vyřeším sám. Společně s Grithartem ho vypátráte, konečně bude mít k ruce někoho aspoň trošku schopného, protože Blyšťák je neschopnost sama a ty ho přesvědčíš, aby tě následoval na místo, které ti sdělím... V lepším případě, v horším ho silou donutíme. Tobě by se ho možná mohlo povést přesvědčit... přeci jen já a Grithart jsme lehce profláknutí a ví, že ho lovíme. O tobě nemá ani šajna a toho musíme využít. Také pro něj představuješ stejně jako pro mě naději, že se vrátí zpět do světa živých. Což je fakt, který ti jednání s ním možná ještě víc usnadní. U srdce tě může hřát, že konečně vykonáš něco velkého pro svůj rod a konečně budeme jedna velká a silná rodina, která v Tamrielu něco dokáže.“ usmál se od ucha k uchu.


SuperHunterCZ
Gerrick přikývl a pokynul ti odchodu. Odešla jsi z komnaty a konfrontovala čekajícího Stormia. „Ano. Můžeme jít.“ přikývl a dal se do pohybu, ruce přitom sevřel za zády a kráčel napřímenou chůzí. „Nejprve vám ukáži vaše ubikace.“ řekl následně a dovedl tě až do větší komnaty kde bylo vyskládané dostatečné množství postelí, aby to pokrylo současný počet přítomných válečníků. „Tohle lůžko bude vaše, truhla rovněž.“ dodal a nohou zlehka kopnul do truhly umístěné před lůžkem téměř v rohu místnosti. Klíč od truhly byl zasunutý v klíčové dírce. „Ten si být vámi vezmu a neztratím ho. Také doufám, že je vám známo, že netrpíme žádné krádeže ani nějaké naschvály mezi vojskem. Jsme tu, abychom důstojně reprezentovali naše zájmy, zájmy našich nadřízených a samotné královny.“