---

→ Tah 617.


Sarako
Kvestorka Rainová přikývla a bez dalšího váhání vyrazila vyplnit obdržené rozkazy.
„Tak hodně štěstí. Ať se po bitvě opět sejdeme.“ popřála kvestorka Pelena a vydala se shromáždit svůj oddíl a převzít velení nad jízdou, která jí bude přidělena. Legát Amragor pouze přikývl, pobídl koně ke svému oddílu.

Učinil jsi to samé, pobídl koně a vyjel nalézt Vitu. Nalézt ho nebylo vůbec těžké, protože róby Císařských mágů značně vyčnívaly oproti těžkým zbrojím legionářů a také se jeho skupinka držela vpovzdálí, aby nepřekážela novým manévrům ve formacích. Zatímco desetičlenná skupinka Císařských mágů, kterým Vita velel měla zakryté tváře kápí tak, aby jim nebylo vidět do tváří a mohli si zachovat anonymitu, Vita měl kápy shozenou. Všichni mágové byli ozbrojeni nejen magickou holí, ale taktéž mečem.


Scorpioncz
Appius se již nevrátil k tématu o okupaci vašeho rodinného sídla. Pouze jen nepříliš nadšeně souhlasně přikývl, možná nechtěl i nadále pokračovat v tématu ve kterém by jeho argumenty už nemuseli obstát.

„Nejsem si jist jestli chci riskovat její osvobození.“ namítl Appius když si prohlížel altmerku, „Vypadá nebezpečně a mocně. Grithart jí to pouto určitě nedal jen tak. Určitě k tomu měl důvod a považuje ji za možnou hrozbu.“ zvažoval situaci, přemýšlel, zatímco si prohlížel zamračenou tvář Elanye. „A rozhodně tě nehodlám nechat pobíhat po Mohyle samotného. Pojď za mnou.“ pokynul ti a přesunul se až k okraji věže, „Něco ti ukáži... pokud netrpíš závratěmi.“ uchechtl se a vyčkával až se k němu připojíš. „Jí mezitím odveďte dolů. Chci probrat něco jen mezi čtyřka očima.“ rozkázal kostlivcům, kteří bez zavání vykonali rozkaz svého velitele a začali odvádět Elu ke schodišti. Nevzdorovala jim, ačkoliv by mohla, vytrhnout by se jim totiž dokázala.

„Pojď sem.“ pokynul hlavou znovu Appius, „Sdělím ti co obnáší má dohoda s Ideálními pány a potom... potom tě odvedu za Grithartem, setkáš se s ostatními a já se domluvím se svým mágem jak budeme postupovat v případě tvé společnice.“


SuperHunterCZ
Gerrick přikývl a pokynul ti odchodu. Odešla jsi z komnaty a konfrontovala čekajícího Stormia. „Ano. Můžeme jít.“ přikývl a dal se do pohybu, ruce přitom sevřel za zády a kráčel napřímenou chůzí. „Nejprve vám ukáži vaše ubikace.“ řekl následně a dovedl tě až do větší komnaty kde bylo vyskládané dostatečné množství postelí, aby to pokrylo současný počet přítomných válečníků. „Tohle lůžko bude vaše, truhla rovněž.“ dodal a nohou zlehka kopnul do truhly umístěné před lůžkem téměř v rohu místnosti. Klíč od truhly byl zasunutý v klíčové dírce. „Ten si být vámi vezmu a neztratím ho. Také doufám, že je vám známo, že netrpíme žádné krádeže ani nějaké naschvály mezi vojskem. Jsme tu, abychom důstojně reprezentovali naše zájmy, zájmy našich nadřízených a samotné královny.“