---

→ Tah 609.


Sarako
Navlékl jsi na sebe zbroj, přehodil plášť přes ramena a sesbíral svoji výbavu. Poté ses bez delšího zdržování odebral ven ze stanu a zamířil k sídlu legáta Atia. Situace v táboře už nebyla tak poklidná, legionáři však oddílu se připravovali na nadcházející bitvu, jejich nižší důstojníci jim dávali rozkazy a přiřazovali je pod velení jednotlivých kvestorů a legátů.

Pokračoval jsi dál do palisádou obehnané osady, došel až ke dveřím sídla a bez dalšího zdržování vstoupil, o svolení jsi žádat nemusel, protože dveře byly otevřené a hlídkující legionář byl v nedohlednu. Když vešel spatřil jsi legáta Atia s kvestorkou Rainovou jak stojí nad mapou, oba již oblečení do těžké legionářské zbroje, Atius pod ramenem svíral svoji legátskou přilbu. Nechyběl ani Císařský mág Vita, kterého nebylo zprvu při tvém příchodu vidět.


Scorpioncz
Vyvolal jsi levitující světelnou kouli, která pronikla dolů a osvítila dřevěný žebřík včetně chodby, která pokračovala neznámo kam. Zvedl jsi hlavu a věnoval svoji pozornost kostlivci. I přes tvoji stanu ti však neodpověděl, ani nekývl hlavou pro nesouhlas nebo souhlas. Pouze se věnoval své činnosti a stále dokola zametal koštětem.

S nepořízenou jsi opustil otevřený poklop a vydal se zpět za Appiem, znovu jsi absolvoval celé točité schodiště a pohledy přítomných strážců, když jsi konečně stanul na vrcholku věže spatřil jsi Appia s Elanyií. Appius i nadále seděl pohodlně usazený ve svém ‚trůnu‘ zatímco Elanya byla obklopena dvojici kostlivců.

„Výtečně. Jsi zpět.“ poznamenal Appius, když tě spatřil přicházet a pozvedl hlavu směrem k tobě. Elanya na tebe nevrhla příliš nadšený výraz.


SuperHunterCZ
Gerrick přikývl a pokynul ti odchodu. Odešla jsi z komnaty a konfrontovala čekajícího Stormia. „Ano. Můžeme jít.“ přikývl a dal se do pohybu, ruce přitom sevřel za zády a kráčel napřímenou chůzí. „Nejprve vám ukáži vaše ubikace.“ řekl následně a dovedl tě až do větší komnaty kde bylo vyskládané dostatečné množství postelí, aby to pokrylo současný počet přítomných válečníků. „Tohle lůžko bude vaše, truhla rovněž.“ dodal a nohou zlehka kopnul do truhly umístěné před lůžkem téměř v rohu místnosti. Klíč od truhly byl zasunutý v klíčové dírce. „Ten si být vámi vezmu a neztratím ho. Také doufám, že je vám známo, že netrpíme žádné krádeže ani nějaké naschvály mezi vojskem. Jsme tu, abychom důstojně reprezentovali naše zájmy, zájmy našich nadřízených a samotné královny.“