---

→ Tah 583.


Scorpioncz
„Už na tom pracuje. Proto je tu takový klid.“ řekla Elanya, když jsi vracel brašnu zpět Globullovi. Globullus nebyl ze tvého upuštění písemnosti moc nadšený, ale byl příliš unavený na to, aby se nějak ohradil. Rilen Globulla jistila při jeho pohybu ven ze skrýše. Elanya vyšla ven jako první, poté Rilen s Globullem a nakonec ty. Opět jsi ucítil onen chladný vzduch Mohyly duší plnými doušky.

Blyšťák jako smyslů zbavený přiběhl k vám, několikrát se přitom převalil přes záda jako by si hrál na psa. Nakonec ale zbaběle zalezl za sukni Elanyaina roucha a krčil se za ním.
„Odvážlivý průvodce.“ povzdechla si trpce Elanya a podívala se vpřed. „Rilen odveď Globulla zpět dovnitř. Blyšťáku ty tu zůstaň pěkně vysvětlíš svému pánu, jak se celá situace má. Stoupni si vedle nás!“ rozkázala přísně altmerka, Rilen bez okolků poslechla, Blyšťák se nezatvářil příliš nadšeně.
„Jistě má nejblyštivější...“ procedil mezi ústy a postavil se vedle ní.

Netrvalo dlouho a se zábleskem modrého světla se před vámi zjevil holohlavý mág ve špinavém potrhaném rouchu, ozbrojený magickou holí a mečem. Přísně se podíval vaším směrem, změřil si vás pohledem a následně se opřel o hůl.

„Oklamat Blyšťáka je snadné obzvlášť pokud jste blyštivou věcí, kterou on bezmezně miluje.“ prohlásil mág chladně, „Měl mě přivolat jen v případě, že nalezne mága po kterém paseme, ale nestalo se tak. Opakovaně zrazuje moji důvěru a nyní mě přivedl do kontaktu s Císařskými mágy, které bezpochyby poslal Corrientis, aby nedejte bohové zničil i tu poslední vzpomínku na mě i zde v Mohyle duší.“ pokračoval a pozvedl ruku vzhůru. Rozzářila se magií.
Blyšťák bolestivě zakvílel a skácel se k zemi, řval bolestí a držel se za hlavu. Snažil se vyprostit z vlivu magie, kterou na něj působil mág, ale nedařilo se mu to. Elanya se jen zamračila, ale žádným kouzlem prozatím nezasáhla.


Sarako
Nenechal jsi se Lexem zastavit a vrhl se skrze malou uličku mezi plameny, pocítil jsi žár plamenů a nepříjemný kouř, který postupně zaplňoval místnost. Lex za tebou několikrát zanadával a poté se rozeběhl pryč. Nejspíš pro slibovanou pomoc.

Vystoupal jsi po schodech, nohy tě bolely, neboť byly nejvíce zasažené během tvého překonávání ohně. Odkašlal sis a pokračoval vzhůru za hlasem prosícím o pomoc. Netrvalo dlouho a po schodišti jsi vystoupal až do nejvyššího patra. Metr od schodiště se v kruhové místnosti nacházela židle, na níž byla přivázána hnědovlasá bretonka (graf. vzhled - zde). Měla nepravidelně střižené špinavé vlasy, tvář s několika výraznými krvavými šrámy, které byly patrné i na jejím těle zahaleném do roztrhaného oděvu.
„Prosím... pomozte mi.“ šeptla s nadějí, když tě spatřila a přimhouřila bolestí oči. Kousek od jejích nohou se nacházela svíčka, která pomalu dohořívala. Podobně jako v předchozím patře i zde byla rozlita hořlavina.

Opodál židle, k níž byla připoutána se nacházelo několik aparátů, několik vitrín plných lidských i zvířecích orgánů, které byly nejspíše zkoumáním jednoho z manželů Colů. Jediným oknem, které ve věži bylo pronikalo do místnosti už pomálu světla. Zdrojem tak byla uměle vytvořená levitující zářivá koule.


SuperHunterCZ
Předstoupil jsi před Gerricka a předal mu listinu, převzal ji od tebe a v rychlosti přečetl. Poté se zachmuřil a listinu pohodil na okraj stole.

„Velitel Faerion o vás pěl jen samou chválu, když se řešili detaily ohledně vašeho převelení sem. Tak doufám, že se neplete.“ promluvil následně Gerrick a prohlédl si tě, „Bluethornová.“ zopakoval tvé příjmení a nejspíš mu bylo povědomé, ale více se k tomuto tématu nevyjadřoval. „Postrádám schopné lidi hned na několika frontách. Potřebuji, aby přijatý Konkordát nebyl jen cár papíru, na který zvesela kdekdo kašle. Jsme tu od toho, abychom dohlíželi na jeho dodržování a sledovali naše zájmy. Vrchní generál Valerius už nějaký čas prozatím úspěšně oddaluje veškeré naše vyšetřovací procesy s kacíři žijícími ve městě. Uprchlíci za lepším životem, před válkou atak dále... Však to znáte, se shromažďují v chudinských čtvrtí a vytvářejí si jakési zázemí kde porušují Konkordát. Uctívají Talose jako boha a tomu musí být zabráněno.“ odmlčel se, „To samé se děje i mimo Imperial City. Několik menších osad, které obývají převážně nordové se hlásí stále k bohu Talosovi. Legie je nečinná, a tak se do celé záležitosti musíme vložit my a jednat tvrdě. Nekompromisně jedině tak nastolíme pořádek a dokážeme, že Konkordát se bude respektovat a dodržovat.“ zakončil rázně a udělal dlouhou odmlku. Altmer stojící opodál se lehce pousmál.

„Jakmile se vzpamatujete z cesty a budete schopna se pustit do výkonu služby, budete se hlásit u jednoho z důstojníků. Buď u důstojnice Wethrinové. Nebo u důstojníka Stormia, kterého vidíte zde.“ poukázal na muže, který stál opodál. „Důstojnice Wethrinová se zaobírá likvidací příslušníků Čepelí skrývajících se tady v Cyrodiilu a také likvidací kacířů kolem Imperial City. Důstojník Stormius dohlíží na celé Imperial City a aktuálně řeší problémy v chudinské čtvrti...“
„Ano.“ přikývl důstojník Stormius, „Zdejší nordové si v chudinské čtvrti vystavěli provizorní dřevěných chrám s oltářem boha Talose. Vrchní generál Valerius odmítl vyslat legionáře, kteří by chrám zničili a prosadili dodržování zákona.“ oznámil a podíval se na tebe, „Ale to není nic neobvyklého. Legie pod vedením Valeria s námi dlouhodobě nespolupracuje.“