---

→ Tah 571.


Scorpioncz
„Snad není ten náš průvodce natolik zdatný, že nám ho někdo musel ukrást.“ pronesla ironicky Elanye při pohledu na stopu taženého těla. Odhaduješ podle stopy, že tažený byl Blyšťák, taktéž sis všiml podobnosti otištěných stop bot s ženskými botami. Únoscem je pravděpodobně žena a má obuv, která se ještě zcela nerozpadla.

Vytasil jsi meč a následoval ženské stopy směřující k zřícenině. Elanye nic nenamítala, byla ti v patách a stále se ohlížela jako by očekávala nějaké nebezpečí. Když jste se přiblížili dostatečně k zřícenině zaslechl jsi vřískot.

„Pust mě! PUST MĚ!“ řval Blyšťák, „Sežeru tě! Jestli mě okamžitě nepustíš. Má blyštivá paní mě přijde zachránit!“ pokračoval ve vřískotu, který byl dost podobný tomu, který ze sebe byl schopen vydat, když ho zachvátil opravdu velký vztek. „ROZUMĚLA JSI?!“
Ozval se jekot a následně zakvílení bolestí po kterém následovala rána jako když cosi rozdrtí něčí lebku, poté následovala další a pak nastalo ticho.

Opatrně jsi se prodral mezi popadaným kamením a kousky zdiva až k rozpadající se zídce, která poskytovala úkryt únosci uvnitř zastřešené zříceniny. Elanye se rozhlížela, neviděla nikoho, kdo by vás mohl zvenčí ohrozit. Nemrtvý zde nebyly a kostlivci taktéž ne. Vchod do zříceniny, kterým by ses protáhl, aniž bys vyvolal nějaký rozruch se bude pravděpodobně nacházet na protější straně.

Podíval jsi se otvorem se stěně, spatřil jsi menší místnost se sloupem, pod nímž kdosi seděl, zády se o něj opíral a hlavu měl nasměrovanou vzhůru. Podle oděvu, který byl značně zanedbaný se zdá, že by se mohlo jednat o nějakého mága. Stejně tak boty jsou dost podobné těm, které nosívají mágové ke svým róbám. Blyšťáka jsi skrze otvor neviděl, ale spatřil jsi stín menší osoby, která ho pravděpodobně unesla. Cosi dělala v části zříceniny, do které jsi skrze otvor neviděl.
„Jaký je plán?“ šeptla tiše Elanye, „Asi nebude na škodu šetřit magií, abychom na sebe zbytečně neupozorňovali. Však víš.“


Sarako
Legát Atius nebyl jinak nadšený z tvého příchodu ani ze slov, v niž jsi zmiňoval strategii. Položil jsi před něj přilbu a vysypal zbroj. Velitel jízdního oddílu přistoupil blíže, aby se přesvědčil.
„To posoudím sám jestli je moje strategie dobrá nebo špatná.“ namítl legát a popadl přilbu. „S nějakou tou pastí se počítá vždycky... strategie, kterou jsme tu vymysleli s ní počítá taky.“ dodal následně.

„Co dělá manželka Cola mě nezajímá, ale pokud není ve městě znamená to, že mají v obraně o jednoho mága méně.“ řekl legát a přitom se podíval na velitele oddílu. „To sídlo jsi nenavštívil?“ zeptal se, „Nebo proč o něm nemám žádné hlášení?“ přísně se zahleděl na velitele.
„Legáte.“ ujal se slova velitel, „Je možné, že jsme na nějaké staré zničené sídlo narazili, ale neshledali jsme ho nebezpečným ani jako potenciální úkryt našich nepřátel. Jestli je ta Colová schopná mohla použít nějakou magii a sídlo zamaskovat... nebo tak něco.“
„To je fuk.“ mávl nad tím rukou Atius, „Výlet nebude potřeba.“ promluvil opět k tobě, „Pošlu tam Vitu. Odlov odpadlických mágů má být jeho starost. Docela mě, ale překvapuje, že se tu ještě neobjevil nikdo z Univerzity. Asi jim je ta jejich profesorka úplně lhostejná.“ odmlčel se dlouze.

Dřevěné figurky jsou rozestavěné podle plánu, který byl projednán během setkání všech významnějších důstojníků v tomto ležení. Nic výrazného se na něm zjevně nezměnilo. Caesarovo vojsko je pravděpodobně rozmístěno jen nějakou náhodnou Atiovou domněnkou a zcela vůbec neodráží skutečnost. Na moři přibylo několik figurek ve tvaru lodí, které nejspíš patří admirálu Laniovi. Rozmístěny jsou tak, aby připomínaly blokádu přístavu.

„Vyjednávání? Byla to ztráta času. Nehodlám přistoupit na nějakou volbu hraběte, kterou pak zmanipuluje a dostane se k moci. Platí tady zákony Císařství, které jsou pevně dané a žádný kompromis nebude.“ řekl rázně Atius a bylo patrné, že svůj názor změnit nehodlá. „Alespoň jsme se zbavili jednoho mága v jeho armádě. V tom to bylo možná přínosné.“ konstatoval následně po chvilce pohrávání si s přilbou, „I tak jich tam bude mít ale stále dost.“


Beardanie
Muž zopakoval tvé jméno, aby si ho lépe zapamatoval. „Teď se odeber za arénu. Najdeš tam menší tábor, který patří všem tobě podobným. Nahlas se u Olafa on už se o zbytek postará. Musíš dostat jiné zbraně, protože s tímhle, co máš...“ poukázal na tvoje zbraně, „By teklo příliš krve a to vyhláška zakazuje. Bohužel.“ povzdechl si, „Ještě něco? Jestli ne. Tak mazej k Olafovi.“