#2494
→ Tah 532.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Scorpioncz
„Skvěle.“ přikývl Palagán po tvé odpovědi a podíval se na tebe,
„Ne. Opravdu jsme neměli v plánu tě rovnou předhodit před studenty a nechat tě ať se snažíš a učíš za pochodu. Benoch by to nedovolil a nevrhlo by to na nás dobré světlo.“ pokračoval zatímco si rukou pohrával s listinami na stole,
„Jenže v boji s Aldmerským spolkem se umírá. Tady na magické Univerzitě se za běžných okolností neumírá ani o život nebojuje a pokud budeš stát na správné straně nečekají tě ani žádné výrazné nepříjemnosti.“ dodal a opět pozvedl hlavu,
„Jak jsem řekl. S Benochem jsem domluvený, vše potřebné ti vysvětlí a dohlédne na tebe až do mého návratu.“ zopakoval pro jistotu.
„Potom…“ rozhlédl se,
„Potom si společně promluvíme o něčem důvěrném.“ pozvedl prst,
„Do té doby buď dobrý profesor a poslouchej Benocha. Bude se ti snažit předat víc než kterémukoliv jinému profesorovi. Takže si toho važ.“ odmlčel se,
„To je z mé strany asi vše. Pokud nic nemáš… Můžeme se rozejít každý svou cestou.“
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Sarako
Kvestorka přikývla,
„Chvilku vydržte. Půjdu ji sehnat.“ řekla a spěšně opustila stan. Ley se jejím směrem ještě chvíli díval, než jsi usedl ke stolu a promluvil k němu. Vyslechl tě.
„Také jsem chtěl své ženě nabídnout víc…“ promluvil a prolomil dlouhé ticho, které nastalo poté co jsi domluvil, nejspíš hledal správná slova,
„Ale nedokázal jsem to. Ty máš ještě šanci to napravit, protože tvoje milovaná žije a já ti tu šanci dám… Pokud oba tohle přežijeme a získám zpět majetek své rodiny.“ podíval se na tebe,
„Když mé ženě setnul hlavu muž, kterého jsem považoval za spojence. Moji mysl zaplavily různé pocity… Včetně touhy po pomstě, ale začal jsem pít. Opíjel se a den co den si říkal co by se stalo, kdybych jednal jinak. Kdybych tehdy toho Arteria nepožádal o pomoc, kdybych tehdy najal pouze žoldáky… možná jich najal trochu víc, abychom ten střet s čarodějkou zvládli i bez jeho pomoci. Kdyby tam totiž nebyl moje žena mohla žít.“ sklopil hlavu,
„Protože nikdo z žoldáků by se jí neodvážil zkřivit jediný vlas. Jenže…“ zvedl hlavu,
„Jenže se to stalo. Rozhodl jsem se tak a už to nezměním. Možná kdybys Bothiel tehdy hned dorazil… Nestal by se sled událostí, které tě přiměly nad tím vším teď přemýšlet.“
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------