---

→ Tah 524


Scorpioncz
„Že já s tím vůbec začínala…“ zasmála se Serana, „Myslím, že ne. Kabinet ti musí přidělit někdo z vedení Univerzity. A to je jen Benoch nebo Palagán, Globullus tu bohužel není.“ pokrčila rameny, „Jednoho z nich najdi a vytáhni z výuky. Možná raději Palagána, protože ten nás profesory má přímo na starost a neměli bychom ho jakoby obcházet a taky pojede na diplomatické jednání do Anvilu. Jak se o tom včera diskutovalo… Tak třeba bude mít přednášku v lehčím duchu.“


Sarako
Ley přikývl hlavou a vykročil do domu v němž probíhala porada. Když jste vešli dovnitř, většina zúčastněných se nacházela na téměř stejném místě, akorát Armin vyměnil stěnu o židli, na níž se usadil a kvestorka Pelena nyní stála přímo vedle legáta Amragora se kterým o čemsi diskutovala. Legát Atius stál nad mapou a upravoval rozmístění figurek.

„Dořešeno?“ zeptal se, když za vámi cvakli dveře a on zvedl hlavu od mapy.
„Ano.“ přikývl Ley a snažil se přitom působit sebevědoměji, podíval se přitom na kvestorku Pelenu, která s úsměvem přikývla. „Budeme vyjednávat a požádáme o pomoc flotilu z Vysokoskalí.“
Atius si hlasitě povzdechl, sevřel ruku v pěst a odložil figurku, kterou se zrovna chystal umístit na mapu.
„Tak jsem se rozhodl. Přeci jen se tu rozhoduje o osudu mého hrabství.“ dodal následně lord Rullus. Legát Atius zkřivil tvář, podíval se do mapy.
„Dobrá.“ řekl nakrknutým tónem, „Jak myslíte.“ dodal a otočil se ke své kvestorce, „Kontaktujte Vysokoskalskou flotilu. S jejím vůdcem bych se rád sešel osobně a domluvil veškeré náležitosti. Myslím, že Vita je dost schopný mág, aby nás dokázal teleportovat na nějaké smluvené místo.“
Císařský mág přikývl, „S menší odchylkou, ale ano.“
„Dále pošlete nějakého schopného legionáře vyjednavače k branám Anvilu ať vyjedná schůzku. Setkáme se s Caesarem… I když mi to přijde jako zbytečnost a ztráta času.“ mávl rukou Atius, „Ale chcete to lorde Rulle tak setkání dostanete. Vyjednavač sdělí, že celý průběh setkání proběhne na neutrálním místě. Mohou ho navrhnout sami.“ zakončil.
Kvestorka přikývla.
„Teď běžte rozkazy vykonat ať se zbytečně nezdržujeme.“ rozkázal ještě a kvestorka s úderem do hrudi vyrazila plnit obdržené rozkazy. „Spokojeni?“
„Ano.“ souhlasil legát Amragor.
„To jsem rád, protože Vrchní generál Valerius nebude spokojen a půjde to na mojí hlavu.“ oznámil nenadšeným tónem legát Atius, „Přejdeme k plánu…“ opřel se o stůl, „Pokud spojíme naše síly dostaneme dostatečné množství vojska, které by mělo s přehledem stačit do obsazení města. Rozdělíme naše síly. Jedno vojsko zaútočí na levou hradbu, druhá polovina zaútočí na hlavní bránu.“
„Nepovedeme útok na Anvilský hrad?“ podivil se lord Rullus.
„Ne.“ zakroutil hlavou Atius a prstem poklepal kolem hradu, „Anvilský hrad je podle mě velmi zranitelný, protože není skrytý za zdmi města, ale je úplně mimo. Útok z moře by pro něj mohl být zničující. Caesar si je možná jistý silou svých lodí, protože nepochybně nějaké kotví v jeho přístavu, ale nemyslím si, že by riskoval a zdržoval se během obléhání za zdmi hradu. Spíše bude někde v centru města obklopen svými nejvěrnějšími. Na Avilském hradě by byl příliš jasným cílem.“
„A nebo právě to očekává.“ namítla kvestorka Pelena, „Očekává, že budeme útočit na město a Anvilský hrad necháme být.“
„Možná, ale nemyslím si, že je to pravděpodobné.“ kroutil hlavou Atius. Legát Amragor zamyšleně poslouchal. „Zpět k mému plánu.“ odkašlal si Atius a znovu se vrátil v vysvětlování plánu, „Naše vojska zaútočí s leva i zepředu. Rozdělíme tak naše síly i jejich a budeme se soustředit na dvě místa. První obléhací stroje budou dostavěny dnes večer, takže hned ráno bychom se mohli do boje pustit. Rozmístíme je strategicky. Císařští mágové pod vedením Meligula Vity se zúčastní útoku na bránu. Pokusíte se jí magií prorazit. Beranidlo budeme mít v záloze, kdyby náhodou, ale zranitelné a obránci budou na útok beranidlem dobře připravení. Útok magií očekávat nejspíš nebudou.“
„Vylomit bránu s pomocí magie nebude obtížné. Pokud nebudou mít na druhé straně jiného dost schopného mága anebo nevyvolají magickou bariéru jako to udělali mágové během útoku na magickou Univerzitu.“ promluvil Vita.
„Bariéru?“
„Ano, ale její vyvolání je velmi náročné… A musí být provedeno na hodně vysokém bodě. V tomhle případě by přicházela v úvahu jen budova chrámu.“ ukázal prstem Vita na místo přibližné polohy chrámu na mapě. „Mágové na magické Univerzitě použili k jejímu udržování runovou magii, kterou velmi dobře ovládá Xarie Viciová. Anvil něco takového k dispozici mít nebude…“
„Stručně prosím.“ namítl legát Atius.
„Ano. Stručně to znamená, že pokud vyvolají bariéru nebudou se boje účastnit nejmocnější mágové z Caesarova vojska, protože budou udržovat bariéru. Dost je to vysílí i po jejím pádu, takže pak nebudou představovat žádné větší riziko.“
„To zní dobře.“ pousmál se Atius, „Víte kvestore Armina jak něco takového shodit?“
„Nejúčinnější způsob je zabít mágy co bariéru udržují. Samozřejmě ji jde poškodit a pomocí magie shodit, ale se třemi mágy, co máme k dispozici.“ podíval se Armin na Vitu, „To není možné.“
„To není. Máte pravdu.“ přikývl Vita.
„Dobrá. Útok na bránu povedu osobně společně se svým oddílem. Vy kvestorko Peleno doplníte oddíl legáta Amragora, který boční útok povede. Vzhledem k vašemu zranění nepředpokládám, že byste byla schopná boje, a tak se budete držet v pozadí a dirigovat obléhací stroje. Dále… Kvestore Armine vám přidělí legát Amragor nějaké schopné jedince, které do rána připravíte na boj s mágy. Budete se držet vzadu a vyčkávat na mé rozkazy, jak dále postupovat. A pro vás Guare…“ podíval se na tebe zamyšleně.