Název novinky: The Elder Scrolls V: Skyrim - Česká fansite :: Hrozba III.

Přidal Aurelius dne 08.04.2019 18:30
#2445

→ Tah 511

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Scorpioncz
Klargus se lehce pousmál, popadl pohárek a dopřál si pár loků vína, poté se zadíval na opičku, která však z jeho pohledu nebyla příliš nadšená. Scipio po tvém projevu přikývl.
„Tak ať jsi jako profesor úspěšný.“ řekl a pohladil opičku po hlavě, „No… A já se budu muset také pustit do práce. Jednání v radě Starších holt nepočká… Ačkoliv dneska jsou to stejně jen samá zbytečná jednání.“ dodal následně a taktéž se začal chystat k odchodu. Během jeho monologu jsi se nahnul k Lauraně a věnoval jí polibek. Spokojeně se na tebe usmála a popřála ti mnoho štěstí. Ihned poté jsi vstal a odebral se k odchodu.

Vyšel jsi z vily, legionáři střežící váš domov se zrovna střídali. Pokynuli ti na pozdrav a opět si hleděli svého. Bez jakéhokoliv dalšího zdržování jsi vyrazil k Univerzitě. Míjel jsi hlídky, Thalmorské, legionářské ale i Bdící, kteří stále ještě hlídkovali na ulicích, ačkoliv jich za bílého dne nebylo tolik. Přešel jsi přes most a stanul na pozemcích Univerzity, kolem které zrovna pobíhala skupina noviců, byli zadýchaní, neboť už nejspíš běželi několikáté kolo.

„Hněte kostrou! Kdybyste byli legionáři už byste dávno byli mrtvý!“ ozval se hlas Remana Lexe, který stál opodál se založenýma rukama a s přísným výrazem sledoval běhající novice, „Pohyb! Pohyb! Trochu života!“ řval znovu, „Představte si, že jdete do lesa sbírat bylinky a z křoví vyleze medvěd! Vždyť vy mu ani neutečete! Sežere vás a vysere na mech! Makejte!“ pobízel znovu a znovu. Lex působil, že si hodinu Bojového výcviku nadmíru užívá.

„Skoro jako za Anduláda…“ konstatovala Serana za tvými zády. Nejspíš odešla chvilku po tobě a teď tě dohnala.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Sarako
„Ta protékala nejen v Chorrolu…“ povzdechl Ley a ztrápeně sklonil hlavu k zemi, „Ale chápu, že vidění je vidění.“ zbytek již nechal doříct a vysvětlil hnědovlasou ženu, která se dobrovolně hlásila o slovo.

„Došlo ke vzpouře, převratu… říkejme tomu jak chceme, stejně je to asi jedno. Davu občanů nejspíš dodala sebevědomí skupina žoldáků, chopili se zbraní a vyrazili proti svému vládci. Moji legionáři dělali maximum, ale zrada byla i v řadách městské stráže. Ačkoliv jsme se jí snažili zabránit… Nepovedlo se. Mezitím skupinka maskovaných bojovníků – vrahů – napadla Anvilský hrad. Zabíjeli bez slitování, služebnictvo, stráže i hraběte s hraběnkou.“ odmlčela se, „Povedlo se mi některé přemoci, ale i tak to nestačilo. Nebyla jsem dostatečně rychlá a jediný koho se mi povedlo zachránit byl Ley.“ poukázala na truchlícího muže, „Ven z hradu se nám povedlo dostat s pomocí čarodějky Cariny LaRouchové, ale rozhodla se k návratu… Jaký je teď její osud.“ pokrčila rameny, „Nikdo neví.“

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------


Neodpovězené tahy