Název novinky: The Elder Scrolls V: Skyrim - Česká fansite :: Hrozba III.

Přidal Aurelius dne 24.02.2019 16:30
#2393

→ Tah 495

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Scorpioncz
„Dobře.“ přikývl Benoch. Upil jsi opět trochu ze svého pohárku, ostatní taktéž postupně pili, někteří si nalévali další várku. Jiní se zdrželi u jedné. Konverzace se již vedla v trochu tišším duchu. Palagán mlčel, nijak výrazně se nezapojil do rozmluvy s nikým. Selena řešila se Seranou jednu z otázek u písemné zkoušky. Obě, ale mluvily dost potichu a přehlušila je jiná konverzace vedená na druhé straně stolu. Spellorová mlčky pozorovala svůj pohár, přemýšlela nad něčím. Z myšlenek ji vyvedl až příchod jednoho ze studentů, který přišel do jídelny.

„Dobrý večer...“ pozdravil přítomné a začal hledat mezi vámi, „Omlouvám se za vyrušení, ale potřeboval bych mluvit s profesorkou Spellorovou.“ pokračoval dunmer, když se jeho rejdící oči zastavily na mladé altmerské profesorce.
„Samozřejmě.“ kývla hlavou, „Vydržte. Hned se vám budu věnovat.“ dodala za vstala od stolu, rukou ještě sáhla po pohárku a dopřála si několik posledních loků. „Omlouvám se kolegové a kolegyně, ale chvilku se budete muset obejít bez mé přítomnosti.“ řekla a vyrazila za dunmerem, kterého poté následovala pryč z komnaty. Lex jí během ochodu věnoval krátce svůj pohled. Poté si, ale opět hleděl svého.

„Také se budu muset na chvilku vzdálit.“ začal Benoch, který zjevně hodlal využít odchodu Spellorové. Palagán se na něj podíval. „Mám ještě nějaké neodkladné povinnosti a rád bych je dořešil s čistou hlavou.“ dodal bosmer s úsměvem, „Ale klidně dál hodujte.“ vstal od stolu a s rozloučením se odporoučel pryč.

„Kampak asi jde?“ ozval se zvědavý hlas Seleny, která však nejspíš velmi dobře věděla kam má její bratr namířeno. Ostatní to nechali bez odezvy. „Co vy Lexi?“ podívala se na něj Selena, „Odkud vlastně pocházíte? Příliš toho o vás nevíme... Ostatní nové členy, Seranu nebo Škorpiase známe velmi dobře.“ poukázala na vás a očekávala odpověď od nového kolegy. Ten chvilku mlčel. Dopil pivo a rozlil si další.
„Co bych vám o sobě řekl.“ pokrčil rameny, „Sloužím v legii na tom se nemění nic ani teď. Nemyslím si, že by někoho extra zajímalo, co jsem dělal celou dobu v legii, protože se nejedná o nic zajímavého – boj ve válce s Aldmerským spolkem, léčení raněných, protože jsem ranhojičem a vedl jsem do boje povětšinou právě ranhojiče v barvách Císařství. Účastnil jsem se několika významných bitev proti Aldmerskému spolku, byl přítomen u boje o Červený kruh a také se nedávno pod vedením legáta Amragora zúčastnil obléhání Chorrolu, které bylo úspěšné.“ mávl rukou, „Dalo by se říct, že jsem svůj život zasvětil Císařství a službě. Nemám toho mnoho a zjevně toho nikdy hodně mít nebudu.“
„To znám.“ přikývl Talar, „Také jsem službě Bdícím obětoval hodně... Ale stačilo pár rozhodnutí, které se nenašli pochopení u jiných a následně vážné zranění v boji a s mým působením byl konec. Myslel jsem, že se vrátím zpět... Ale nakonec jsem pochopil, že tady za těmito zdmi mi bude mnohem lépe. Klidnější život a člověk už skoro může začít pomýšlet nad rodinou.“
„No... Nemyslím si, že tyhle zdi budou mým domovem na dlouho.“ rozhlédl se Lex, „Předpokládám, že mě tu nechají pár měsíců a pak zase půjdu do terénu. Nejsem přednášející typ a ani jím být nechci. A rodina? Ta mě neláká.“ vysvětlil a znovu se napil z pohárku.
„No vidíte... To ani já jsem takhle dřív neuvažoval a změnil jsem názor. Třeba vás to potká taky. Dokonce i naše Morrowindská posila.“ otočil se Talar ke Xarii, „Měla pouze částečný úvazek a byla externistkou a nyní?“ usmál se od ucha k uchu, „Se přidala mezi naše řady natrvalo.“
„Jenže já tu mám rodinu, které chci být pro hromadě let v ústraní nablízku.“ promluvila Xarie, „Ale je pravda, že někteří kolegové moji přítomnost těžce nesou.“ rýpla si do Palagána, kterému ihned věnovala pohled. Jejich pohledy se setkaly, Palagán se zatvářil a Xarie se pousmála, neboť věděla, že si o jejím rýpnutí pomyslel své, ale není v jeho moci jí z Univerzity dostat pryč.
„Myslím, že si tu můžete dál povídat beze mě. Půjdu se připravit na zítřejší výlet... Přeji vám dobrou noc.“ rozloučil se následně Palagán, který měl už dávno dopito a vyčkával pravděpodobně jen na moment, který by mu dal příležitost k odchodu. Dostal jej a využil ho. Když odešel poslední z členů vedení Univerzity bylo patrné, že se atmosféra lehce změnila.

„To je blbý.“ konstatovala po chvilce Selena, „Jestliže ani vy nemáte rodinu a děti tak jsme tu vcelku v mizerný situaci. Až zestárneme... Nebude po nás mít kdo převzít žezlo.“ podívala se na tebe a Seranu, „Jste naší nadějí. Jste mladí tak si z nás neberte příklad a vybudujte si rodinu... protože jinak toho můžete hořce litovat.“
„Ále...“ mávl rukou Talar, „Vždyť ty Seleno jsi taky ještě mladá, Spellorové taktéž a jestli je zasnoubená nebo už vdaná... Nebo jak to vlastně má?“ pokrčil rameny, „Určitě brzo přijdou děti. Teda pokud to v kultuře altmerů nechodí trošku jinak.“ usmál se.
„Zrovna tu bych moc nenabádal k rodičovství.“ ozval se Lex, „Ještě by nám tu mohli pobíhat malý Thalmoráci.“ své představě se zasmál a úsměv na tváři vyvolal i Talarovi.
„Jako jo... Jsem mladá ještě zatím.“ kývla hlavou během jejich smíchu Selena, „Ale myslím, že s mojí tváří jsem spíš odsouzená strávit zbytek života samotná. Vždyť se mě občas bojí i malé děti. Máte vidět jejich tváře, když procházím kolem nich anebo jim jdu něco odpřednášet do sirotčince.“ znělo z jejich úst smutným tónem.
„Vzhled není všechno Seleno.“ prohlásil Talar.
„S tím musím souhlasit. Vzhled není všechno.“ přikývl Lex, „Ale teď si musím odskočit. Kudy?“ optal se následně. Talar mu vysvětlil kde by nalezl potřebnou místnost, kvestor spokojně přikývl a odešel z komnaty.

„Škorpiasi?“ šeptla tiše Serana, „Až bys šel domů... Šla bych s tebou. Flavius mi říkal, abych přišla dneska k vám.“

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Sarako
„Aha...“ prohlásil legionář, který zjevně neměl tušení jak vlastně vypadá guar. „No snad vám bude sloužit stejně dobře.“ dodal, když sis odložil věci na zem a rukou pohladil bělouše po krku, „Vyrazil asi před... no asi před půlhodinou na cestu. Ale měl byste ho dohnat, protože se držel vzadu oddílu společně s vozy. Takže pojede pomalu a bude se držet sjízdných cest.“
- předchozí tah jsem opravil: boty sis tedy nenazul, máš je pouze u sebou

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

SuperHunter
„Vím. Byla jste přiotrávena nějakým... nevím čím, nějakým sajrajtem.“ přikývl Ma’Riar, „Léčitelky se o vás poměrně dobře postaraly, dobré lektvary vás zbavily možné otravy a teď jste v pořádku za což jsem rád.“ pokračoval, „Myslím, že velitel má své metody. A teď pod nátlakem lady nejspíš přitvrdí. Bude muset.“ podrbal se za krkem, „Lady je pěkně podrážděná, utrpěla porážku a vypadá to s naším snažením tady v Hammerfellu dost bledě.“ zatvářil se znepokojeně, „Takže to s námi nevypadá dobře. Nebudu vám lhát.“ nastala dlouhá pauza. Ampulka má v sobě tobě neznámou tekutinu. Nevíš, jaké vlastnosti by mohla mít.

„Přeložení? Záleží na vás.“ promluvil opět, „Lord Grayiare si vaši přítomnost nijak násilně nevyžádal. Můžete se svobodně rozhodnout, ale na vašem místě bych se nechala převelet.“ ztišil hlas, „Protože tady v Hammerfellu je náš vliv podle mého názoru stracen, lord Gerrick doteď nedorazil. Lady utrpěla porážku a mnoho dalších věcí hovoří v náš prospěch. Podle mě je naše snažení tady ztracené.... Takže pokud chcete, aby vaše kariéra někam spěla... být vámi přijmu lordovu nabídku a vyrazím za ním.“

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Neodpovězené tahy

Upravil/a Aurelius dne 24.02.2019 17:50