---

→ Tah 476


Scorpioncz
„Nelhal bych vám.“ pousmál se mág a rozloučil se s tebou. Pokračoval jsi po schodišti nahoru až ke komnatě arcimága. Zaklepal jsi a vyčkal až se dveře otevřenou nebo dostaneš pokyn k vejití. Stalo se tak otevřením dveří. Vešel jsi.

Benoch seděl na za svým stolem a ručně cosi dopisoval. Když tě viděl přicházet přikývl na pozdrav a pokynul ti ať se posadíš.
„Vita zjevně neztrácí čas. Jedná rychle.“ konstatoval, když odložil písemnost a pohodlněji se opřel do křesla. „Zjevně se vám přece jen hrdinské činy vyplatili. Koneckonců jedině dobře... Alespoň máme o nespočet zkoušek méně.“ pousmál se spokojeně, „Škoda, že Serana neměla podobné štěstí, ale co se dá dělat. Připravil jsem pro vás smlouvu a přichystal vše potřebné.“ posunul čerstvě napsanou listinu na druhou polovinu stolu. „Chtěl jsem to přenechat Palagánovi... Spadá to do jeho kompetence, ale nakonec jsem se toho ujal sám. Pročtěte si to a klidně se ptejte. Času máme dostatek...“


„Jakmile podepíšete stanete se členem našeho sboru. Budete se muset účastnit také porad, které se konají několikrát do týdne a jsou svolávány buď mnou, nebo zástupci. Neúčast můžete samozřejmě omluvit, ale nesmí se to stávat příliš často.“ pokračoval Benoch, „Také vám předám tento klíč.“ posunul pozlacený klíč s vyrytými výraznými runami. „Umožní vám cestovat prostřednictvím našich teleportů téměř do všech koutů Tamrielu. Kabinet ještě dořešíme... Tam to bude trošku komplikovanější, ale u vás zjevně hrozí, že byste chtěl opustit vyhřátou rodinnou vilu. Nebo snad ano?“


Sarako
Legát kývl hlavou.
„Půjdeme?“ vyzval tě poté Delmus a vyrazili jste stranou. Legát nic nenamítal a chvilku zůstal stát na stejném místě. Nakonec se ale i on vydal svou cestou. „Ukáži ti tvůj dočasný pokoj a pokusím se sehnat bílý plášť.“ dodal, když tě vedl stranou. „Přijde mi, že by Amragor rád osvobodil Armina.“ pokračoval cestou až ke dveřím jedné z komnat. Klíčem ti otevřel dveře a ukázal ať vejdeš.


Tondulín
Dvojice jezdců dojela až k tobě. Ozbrojená oštěpy na tebe pohlédla a jeden z nich dal signál vozu, aby zpomalil a následně zcela zastavil. Jeden ze zvědů seskočil z koně a vykročil k tobě, koně přitom držel, aby se mu nesplašil.
„Z jakého oddílu jsi?“ zeptal se zřetelně válečník v hnědé uniformě.
„Máme tu zraněného.“ křikl druhý k vozu, „Někoho z Thalmoráckého oddílu.“ křikl další informaci a otočil se s koněm, „Jak je na tom?“ zeptal se prvního, který ještě stále čekal na tvoji odpověď.
„Z jakého jsi oddílu? Jak se ti to přihodilo?“ zeptal se znovu první zvěd.