Název novinky: The Elder Scrolls V: Skyrim - Česká fansite :: Hrozba III.

Přidal Aurelius dne 10.06.2018 19:51
#2002

→ Tah 411

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Scorpioncz
„Můžeme to zkusit. Stavba ještě nějakou dobu vydrží.“ odpověděla ti altmerka a bez váhání s tebou vyrazila k ležícímu žoldákovi. Pomohla ti jej zvednout, podpírala ho z jedné strany a ty z druhé. Společně jste vyrazili k východu. Prošli jste dveřmi ven a ucítili studený vzduch. Altmerka pozvolna klesla na kolena a položila žoldáka na zem. Ruku mu přitiskla k hrudi a rozzářila ji.
„Přežije.“ řekla následně a rozhlédla se kolem. Přeživších nebylo moc. Místní byli vyděšení, zdejší stráže postávali v pozoru, ale nezaútočili ani nijak nereagovali. Jako by na někoho čekali.
„Nechci ti nic říkat...“ otočila se k tobě altmerka, „Ale měli bychom vypadnout... Než nám tohle celé přišijí. Z mrtvých si nic nevezmou a pak jsme tu my.“ znovu se ohlédla a pozvolna napřáhla ruku čímž naznačila, že se jí máš chytit.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Adrian_S
„Co teď?“ zopakoval Globullus, „Zkusíme ten krvavý rituál. Nic jiného nám nezbude.“ dodal a přistoupil blíže k oltáři. „Těžko říct co nás čeká až se má krev dotkne kalichu, možná se cosi otevře, možná se stane něco mnohem horšího. Buďte připraveni.“ s těmito slovy koukl střídavě na tebe, ale rovněž i na Rilen, podal ji hůl a sám sáhl do svého vaku, vytáhl menší zdobený nožík. Napřímil se k oltáři a vyhrnul si rukáv levé ruky svého roucha. Všiml sis, že měl za zápěstím několik drobných starých jizev.

„Buďte připraveni na cokoliv. Může nás to rozdělit a pak zase spojit. Pakliže se rozdělíme nezachvacujte paniku, zůstaňte v klidu, ale hlavně nezůstávejte na stejném místě. Snažte se být furt v pohybu.“ zakončil svůj dlouhý monolog Globullus.
„Už jsi to někdy dělal? Setkal jsi se s touto magií?“ optala se Rilen Globulla poté co několikrát souhlasně kývla. Globullus jí však neodpověděl, pouze nasměroval ruku nad oltář a v druhé sevřel nožík. Pohlédl směrem k tobě jakoby očekával zdali budeš mít nějaké poslední otázky.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Sarako
Thera mlčky přikývla a následovala zbrojnoše do věže společně s Delmusem. Osvobozené trestance ponechala na nádvoří. Mlčky hleděli na vzdávající se vojsko Chorrolu. Lex nechal přeživší odhodit zbraně a přiměl je odstoupit stranou, následně požádal dva ze svých mužů, aby je svázali. Sám jsi se odebral pomoci Cariel, postavil jsi jí opět na nohy. Poděkovala a odebrala se sesbírat svoje zbraně, meč i hůl.

„Hradby jsou naše. Spodní část města rovněž.“ hlásil Lex zatím co jsi sbíral ze země Arminův meč. „Je to také zadržte.“ pokynul dvojici legionářů směrem k omráčenému Arminovi. „Přišlo mi, že celé obléhání šlo příliš lehce. Jako by ti muži drželi meč poprvé možná podruhé životě, jen hrstka jich skutečně dokázala něco předvést, předvést logiku válečnictví, formace a udržet se nějakou chvilku naživu.“ pokračoval již směrem k tobě, „Legát zabezpečí město a hraběnka?“ pohlédl směrem k sídlu, „Na tu musíme s dalším postupem počkat. Přivést by měla i nějaké beranidlo, protože dveře budou zevnitř zatarasené.“

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Fjeratlof
Tasil jsi meč a vší silou vykopl dveře. Nebylo to obtížné, dveře se bez vynaložení jakéhokoliv odporu otevřely. Čarodějka se tázavě podívala na Kvestorku, která nic nenamítla, ale bylo patrné, že dveře nebyly ani zamčené.

„Pojďte!“ zdůraznila Kvestorka a s připravenou zbraní v ruce vykročila do domu. Kráčela opatrně neboť nevěděla, co vás uvnitř čeká. Čarodějka se držela poblíž ní. Měla v ruce připraveno nejedno kouzlo.
„Potřebujeme je živé?“ optal se jeden z legionářů.
„Ano. Minimálně jednoho ano, proto jsem říkala, že je zadržíme.“ přikývla Kvestorka, napřímila se a pohlédla před sebe „Jménem Císařství, legie a Císaře Tita Mede II. vás vyzívám, abyste sešli dolů k nám s rukama nad hlavou a nekladli žádný odpor.“ zvolala s důrazem.

Neozval se však žádný zvuk či reakce. Kvestorka gestem pokynula, abyste úzkou chodbou pokračovali dál. Zabočili jste a spatřili schodiště a několik dveří, které směřovaly do jednotlivých pokojů. Znovu výhružně zvolala a očekávala odpověď. Chodba byla širší, v klidu se do ní vešla trojice legionářů vedle sebe. Ve dvou místech byla ozdobena plátovými zbrojemi a dále již pouze zavěšenými starými zbraněmi či nějakými kresbami.

„Magie...“ šeptla tiše Mirabelle a jakmile se dostalo slovo až k tobě spatřil jsi, jak dvojice rytířů na stěně ožila. Popadla obouručné zbraně a seskočila z podstavce.
„Formaci!“ křikla Kvestorka a pevněji sevřela zbraň. Trojice legionářů vás ihned předběhla a zformovala se před kvestorkou a čarodějkou. „Zbytek se držte vzadu.“ rozkázala následně.
Ze schodiště rychlejším krokem přiběhl muž v červenozeleném rouchu. Tvář mu kryla kápě, ale bylo více než pravděpodobné, že se jedná o majitele domu Colla. V ruce svíral magickou hůl.
„Vzdejte se!“ pohrozila znovu, ale bylo jí to málo patné. Mág bez jakéhokoliv slova seslal ze své magické hole kouzlo. Záblesk kouzla byl však odrazen čarodějkou Sarricovou, která je obrátila vzhůru čímž zasáhla strop. Explozi kouzla zmírnilo její kouzlo, avšak strop nevyvázl nejlépe. Byl značně poškozený a popraskaný.

Záblesk světla se objevil i za tvými zády. Koutkem oka jsi se otočil a spatřil jsi stejnou róbu, ale tentokráte ženu. I ona měla skrytou tvář kápí. Stejně jako její muž byla ozbrojena magickou holí, které výhružně zářil hrot. Volní legionáři (poslední dva) se otočili směrem k ženě a sestavili štítovou hradbu obdobně jako trojice proti oplátovaným rytířům.

„Odložte zbraně. Přeci nemusíme válčit.“ projevila snahu vyjednávat kvestorka Pelena, střídavě přitom hleděla na muže i ženu. „Pokud jste nevinní nehrozí vám u soudu žádné nebezpečí.“ dodala.
„Soudy jsou zkorumpované stejně jako tohle město. Vražedkyně sedí na trůně hrabství zatím co její tchán a nyní i její muž umírají za neznámých okolností. Co se stane až zemře Luther? Stane v čele hrabství jeho žena, a to je něco co já nepřipustím. Caesar je správnou změnou, jiskrou pro revoluci, kterou tohle město potřebuje již několik let a nyní ji dotáhneme dokonce!“ zdůraznil v dlouhém monologu a poté pozvedl volnou ruku čímž rozkázal oplátovaným zbrojím zaútočit.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

SuperHunter
„Přesně tak!“ spráskl ruce obchodník, „Vraťte se zpět domů! Písečná bouře se přežene pak si v klidu nakoupíte!“ zdůraznil a zcela zakončil balení. „Hotovo.“ pousmál se.
„Ale... Ale můj syn i já hladovíme!“ zvolala žena naposled, ale nakonec když spatřila tvoji neústupnou tvář sklopila hlavu a s nepořízenou se odebrala ke svému domu.
„Eh... Děkuji vám válečnice. Máte to u mě.“ přikývl děkovně, „Dal bych vám nějakou odměnu, ale nechci abyste si to vyložila jako nějaký úplatek a já pak musel za katr.“ zakončil a vyhoupl se na velblouda. „Mějte se!“

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

BadWolf
Stařec nic nenamítl a nechal tě odejít. V jeho tváři bylo však patrné, že s tvými posledními slovy přeci jen trochu souhlasí. Sám se pak vydal svým směrem neznámo kam. Opustil jsi sídlo vládnoucího rodu a pokračoval hlouběji do města. Stráže postávali na obvyklých místech, nebylo jich však o trochu více.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Tondulín
Orkovi se i přes tvá slova plán příliš nezamlouval, ale nakonec svolil a nechal se svázat Garminem. Přesunul jsi se k dunmerovi, který měl na starost Belwen. Šťouchl jsi do ní, následně jí dal drobnou facku.
„Smím?“ optal se Garmin, „Zprvu mě to nenapadlo.“ zdůvodnil, „Ale teď mám jistý nápad.“ dodal a nasměroval svoji ruku k bosmerčinu čelu. Tiše zamumlal jakési zaklínadlo. Ruka se mu rozzářila světlou září, která vstoupila přímo do středu čela mladé elfky. Netrvalo dlouho a její oči se s podobnou září otevřely, ale rovněž zavřely chvilku poté. Jakmile se tak stalo. Prudce sebou cukla a rozhodila rukou. Zhluboka dýchala a zmateně se rozhlížela kolem.
„Možná bude nějakou dobu trochu zmatená.“ pronesl Garmin s pokrčením ramen.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Neodpovězené tahy