Název novinky: The Elder Scrolls V: Skyrim - Česká fansite :: Hrozba III.

Přidal Aurelius dne 07.06.2018 23:35
#1988

→ Tah 408

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Scorpioncz
Skryl jsi se pod rouškou neviditelnosti s taseným mečem legionáře ses urychleně přesunul ke svému protivníkovi. Kouzlo, kterému dovolovalo vidět i přes oslepení však pro něj odhalilo i tvůj pohyb. Nezareagoval však, protože spatřil zbytek rytířů, kteří odmítli čelit žoldákům a zjevně vyrazili proti němu. Nežli přišel tvůj úder stihl proti nim seslal ještě jedno kouzlo, které se odrazilo o štít jednoho z nich, účinek kouzla tak dopadl na strop.
Tiše zaklel v momentě, kdy jsi jej zasáhl rychlým sečným úderem do spodní části těla. Mág se přeci jen pokusil uhnout, a tak byl úder spíše povrchový, nikoliv smrtelný.

Ponechal jsi mága být a vyrazil proti hlavnímu mágovi. V momentě kdy jsi však uskutečnil úder mečem bylo tvé neviditelné kouzlo přerušeno.
„Bacha!“ křikl Sefar, aby upozornil svého přítele. Bylo však pozdě pro něho samotného. Neboť jeden z rytířů jej rozsekl dlouhým obouručným mečem napůl aniž by stihl seslat jediné ochranné či útočné kouzlo.

Velící mág mezitím udeřil svým bleskovým kouzlem do altmerky. V jeho tváři byl neskrývaný výraz satisfakce. Když však zaslechl volání svého přítele přerušil kouzlo a otočil se. V ten moment mu však v hrudi přistál tvůj meč. Zasténal a pozvolna se skácel k zemi. Dvojice rytířů mezitím zahynula pod dobře a rychle koordinovanými útoky dvojice žoldáků. Z jejich stylu boje bylo patrné, že změnili strategii. Z defenzivní, ve které měli v plánu chránit trojici mágů si nyní chtěli zachránit svoji vlastní kůži a co nejdříve se probít zpět ke dveřím, které jim však blokovalo pár posledních rytířů.

Telekinezi jsi používat nemusel, neboť Gart, znepřátelený mág se postaral o mnicha mnohem dříve. Seslal ledový oštěp, který srazil mnicha k zemi. Bolestivě řval zatím co se mu chlad rozlézal do zbytku těla. Gart k němu vyrazil. Mladík schovaný za pultem sebral dostatek odvahy a vyrazil proti mágovi, který mu nevěnoval pozornost, neboť si jej nevšiml až do chvíle, než se nebezpečně přiblížil s židlí nad hlavou.
Prudce se otočil a zasáhl jej tobě neznámým kouzlem. Tvář mladíka jako by ztratila jiskru a jeho oči se zakalily temnotou. Shodil židli k zemi.
„Zabij toho mága!“ rozkázal mladíkovi a pokynul směrem k mnichovi, ačkoliv rozkaz již zesnulého hlavního mága zněl jinak. „Já se postarám o zbytek...“ zamumlal a otočil se směrem k bojujícím rytířům, tobě a altmerce, která stále ještě nebyla schopna pohybu, neboť byla (poslední tah) vystavena kouzlu paralyzace.

Gart začal mumlat zaklínadlo, hrot hole se rozzářil a ty jsi pocítil jak při vytažení meče z hlavního mága tělo pozvolna ožívá. Nebylo jediné, rozpůlený mág sice vstát nedokázal, ale jeho polovina těla se probudila k životu a začala se plazit po podlaze. Padlý rytíři rovněž začali ožívat.

Boj mezi žoldáky a rytíři ustal v momentě kdy jeden z rytířů ošklivě poranil Ripovi tvář dlouhým sekem. Držel se za část poraněné tváře a druhou mával obraně před sebou.
„Zabijeme je společně... Ty mrtvé a toho mága.“ nabídl nezraněný žoldák, „Potřebujete nás. Jsem si tím jist.“ dodal a hleděl na oplátované rytíře jako by čekal odpověď od nějakého z jejich velitelů. Ten se však teprve teď vzpamatoval z odhození a vyškrábal se zpoza stolu.
„Zvládneme to bez vás.“ poznamenal jeden z rytířů zpoza přilby a probodl nezraněného žoldáka mečem. Další dva rytíři přidali své údery rovněž a jeden načasovali i na Ripa, kterého nezabili nýbrž udeřili ocelovou rukavicí do spánku. Oba žoldáci se skáceli, jeden mrtev a druhý prozatím v bezvědomí.
„Setnout hlavu hned!“ rozkázal rytíř, který převzal velení.
Jeden z rytířů bez váhání setnul hlavu mrtvému žoldákovi čímž zabránil zcela jeho oživení. Druhého nechali být. „Berte naše bratry!“ dodal další rozkaz a připravil se na střet s mrtvými rytíři.

Garta v průběhu vyvolání obalilo ochranné kouzlo, které prakticky znemožňovalo jakýkoliv úder z pomocí magie. Přiblížení se mohlo rovněž znamenat nebezpečí. Očarovaný mladík vyrazil proti zraněnému mnichovi, pohyboval se téměř normálně. Popadl ze stolu láhev a její konec rozbil o stůl.
„Co to děláš?!“ křikla dívka a chtěla se rozeběhnout za ním, ale štamgasta, který předtím hledal úkryt za barem jí to nedovolil. Chytl ji za pas a povalil k zemi.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Adrian_S
Globullus tvoji sarkastickou poznámku nijak nekomentoval. Obešel tě a šel první, následoval jsi ty a úplně nakonec Rilen, která se kochala zdobením celém chodby. Prošli jste až nakonec, dveře byly podobné těm, kterými jste sem přišli.
„Stůjte.“ rozkázal Globullus, pozvedl hůl a uskutečnil to samé kouzlo co předtím. Přikývl hlavou a spokojeně stáhl na kliku dveří, „Čisto. Prozatím.“ pronesl a otevřel dveře. Jakmile tak učinil vešli jste do kulaté místnosti, která byla rozdělena.

Dlažba vnějšího kruhu byla odlišná od dlažby v užším kruhu, který se rozprostíral kolem podivného stolku, připomínající spíše oltář či něco jemu podobného. Ačkoliv nebylo příliš zvykem mít na pozemcích univerzity nějaké oltáře a tento neodpovídal tvaru žádnému z tobě známých bohů. Na podivném malém stolku se totiž nacházela dvojice propletených rukou a společně svírali ozdobný kalich na kterém bylo patrno hned několik daedrických písmen.

„Pokud možno... Se ničeho nedotýkejte.“ vyzval vás Globullus, „Císařští mágové to tu možná očistili od temné magie, ale nikdo nedokáže být bezchybný.“ dodal a podíval se na Rilen, jejíž úžas velmi rychle mizel ze tváře.

Neušlo ti, že stěny byly očouzeny od ohně, místy prosvítaly místa, která byla předtím skryta nábytkem nebo nějakými obrazy. Nyní zde ale nic krom podivné dvojice rukou s kalichem nebylo. Zeď byla rovněž v jednom z míst poničená jako by do ní udeřil nějaký velmi velký předmět. Čtveřice sloupů, která dodávala stabilitu celé místnosti byla neporušená, ale na jednom ze sloupů rostly podivná černočervené houby.

„Zde...“ nadechl se Globullus, „Měla údajně Bothiel mít svůj úkryt. Zde měla nabírat svoji magickou moc a sílu. Alespoň takhle to tvrdili kdysi dávno Císařští mágové, ale verze, které se vypustily do světa jsou různorodé.“ povzdech si. „Všechno, co tu bylo tehdy Císařští mágové očistili od temné magie, odnesli a pravděpodobně zničili.“
„Proč neodnesli ten podivný oltář?“ optala.
„To je právě ten důvod proč tu teď jsme.“ podíval se střídavě na tebe a na ní. „Tohle musí být to co Císařští mágové před lety přehlédli. Tohle...“ poukázal na oltář, „Musí být cesta do skutečné komnaty Bothiel.“
„Vždyť je to tak nápadné.“ namítla Rilen.
„Právě protože je to tak nápadné. V hromadě věcí, co tu tehdy bylo to dokonale splynulo a stalo se to nezajímavým.“ odmlčel se, „Krom toho ohledání dělali mágové vybraní Corrientisem jak jsem vám říkal již nahoře.“ podíval se střídavě na tebe a následně na Rilen, „Většina těch tu nikdy nebyla, a tak nevěděli, že tenhle oltář není součástí komnaty. Nikdy předtím mi to nedošlo. Až když se na Univerzitě objevila Bothiel, upíři a já začal pátrat v paměti, vyptávat se Dremwuse na nějaké podrobnosti a pak mě to trklo. Ale je tu problém...“ povzdech si, „Nevím, jak to otevřít...“ pohlédl zpět na oltář. „Nějaké nápady Fallene, Rilen?“
„Já toho příliš o Bothiel nevím...“ pokrčila Rilen, „Možná kdybychom si zopakovali společně co o ní víme tak bychom na něco přišli.“ navrhla následně.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Sarako
Seslal jsi telekinezi, ale Chorrolský stráž odolal a tvé kouzlo jej nestáhlo k zemi. Výhružně několikrát provedl výpad oštěpem a vyzval tě k odložení zbraně. Druhý ho však nabádal k útoku, ale první se nedal a držel obranou formaci.

Náhle se však ozvalo nebezpečné svištění vzduchem. Ohlédl jsi se a oknem ve věži jsi spatřil vrženou střelu z katapultu. Udeřila přímo do věže a smetla její větší část společně se schodištěm nahoru. Stráž bez oštěpu se dal na útěk těsně před dopadem, ale na špatnou stranu. Padající stěna věže jej smetla. Druhý si pouze přidřepl a pokusil se úder přečkat. Povedlo se mu to. Byl spolu s tebou v místě, kde byl následek střetu nejmenší. Prosto však nevypadá věž zevnitř úplně nejstabilněji.

Souboj společníků:
Brumští zbrojnoši odhodlaně čelili přesile. Čarodějka se připravovala na střet s Arminem, který se nebezpečně blížil. Došel až téměř k ní, když vyrazil zcela do útoku. Jejich ostří se několikrát střetly, udeřily o sebe v nejrůznějších polohách a neoddálily se až do chvíle, než jej Cariel obdržela úder pěstí do tváře a následně byla seknutím meče poslána k zemi.
„Bez magie... Nejste nic.“ řekl zadýchaně Armin. „Zvedej se.“ pobídl ji. Cariel se zvedla, její rána byla spíše povrchová, nic smrtelně vážného.

„VELITELI! VELITELI!“ řval kdosi přibíhající branou směrem k sídlu vládnoucího rodu. Armin pozvedl hlavu. „Prolomili obranu! Jejich moc!“ vydal ze sebe vysíleně Chorrolský stráž.
„Dorazte je!“ rozkázal Armin ke svým mužům, aby popohnal jejich boj s prohrávajícím vojskem útočníků, kterých bylo mnohem méně. Než však stihl pohlédnout zpět na Chorrolskou stráž u brány spatřil muže mrtvého, šíp mu trčel ze zad.

Cariel využila této chvíle a vyrazila do útoku. Opět se jejich ostří několikrát setkali. Souboj se zdál být vyrovnaný, Cariel se držela spíše v defenzivním stylu boje. Zatímco Armin dával přednost rychlým útočným úderům.

Sarako
„Nechci tu umřít!“ zvolal vyděšeně oštěpař a zahodil oštěp. Vyděšeně se ohlédl na díru ve stěně a celkově rozpadající se strop. „Nechci...“ křikl znovu a zahodil i štít. Prosebně na tebe pohlédl jako by chtěl, abys ho ušetřil a nechal utéci.
„V žaláři jsme našli akorát Delmuse. Hrabě tu není.“ zaznělo ti v hlavě, „Asi ho musejí mít někde v sídle jako pojistku.“ dodala Thera.

Stav nepřátelé (nádvoří):
Zbrojnoši: 4 = zkamenělí, 6 = mrtvý, 1 = zraněný, 7 = naživu / 19
Armin (naživu)

Stav nepřátelé (velká věž):
Zbrojnoši: 0 = naživu, 5 = mrtev / 5

Stav spojenci:
Brumští zbrojnoši: 2 / 2
Thera (naživu)


---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Fjeratlof
Tasil jsi meč a vší silou vykopl dveře. Nebylo to obtížné, dveře se bez vynaložení jakéhokoliv odporu otevřely. Čarodějka se tázavě podívala na Kvestorku, která nic nenamítla, ale bylo patrné, že dveře nebyly ani zamčené.

„Pojďte!“ zdůraznila Kvestorka a s připravenou zbraní v ruce vykročila do domu. Kráčela opatrně neboť nevěděla, co vás uvnitř čeká. Čarodějka se držela poblíž ní. Měla v ruce připraveno nejedno kouzlo.
„Potřebujeme je živé?“ optal se jeden z legionářů.
„Ano. Minimálně jednoho ano, proto jsem říkala, že je zadržíme.“ přikývla Kvestorka, napřímila se a pohlédla před sebe „Jménem Císařství, legie a Císaře Tita Mede II. vás vyzívám, abyste sešli dolů k nám s rukama nad hlavou a nekladli žádný odpor.“ zvolala s důrazem.

Neozval se však žádný zvuk či reakce. Kvestorka gestem pokynula, abyste úzkou chodbou pokračovali dál. Zabočili jste a spatřili schodiště a několik dveří, které směřovaly do jednotlivých pokojů. Znovu výhružně zvolala a očekávala odpověď. Chodba byla širší, v klidu se do ní vešla trojice legionářů vedle sebe. Ve dvou místech byla ozdobena plátovými zbrojemi a dále již pouze zavěšenými starými zbraněmi či nějakými kresbami.

„Magie...“ šeptla tiše Mirabelle a jakmile se dostalo slovo až k tobě spatřil jsi, jak dvojice rytířů na stěně ožila. Popadla obouručné zbraně a seskočila z podstavce.
„Formaci!“ křikla Kvestorka a pevněji sevřela zbraň. Trojice legionářů vás ihned předběhla a zformovala se před kvestorkou a čarodějkou. „Zbytek se držte vzadu.“ rozkázala následně.
Ze schodiště rychlejším krokem přiběhl muž v červenozeleném rouchu. Tvář mu kryla kápě, ale bylo více než pravděpodobné, že se jedná o majitele domu Colla. V ruce svíral magickou hůl.
„Vzdejte se!“ pohrozila znovu, ale bylo jí to málo patné. Mág bez jakéhokoliv slova seslal ze své magické hole kouzlo. Záblesk kouzla byl však odrazen čarodějkou Sarricovou, která je obrátila vzhůru čímž zasáhla strop. Explozi kouzla zmírnilo její kouzlo, avšak strop nevyvázl nejlépe. Byl značně poškozený a popraskaný.

Záblesk světla se objevil i za tvými zády. Koutkem oka jsi se otočil a spatřil jsi stejnou róbu, ale tentokráte ženu. I ona měla skrytou tvář kápí. Stejně jako její muž byla ozbrojena magickou holí, které výhružně zářil hrot. Volní legionáři (poslední dva) se otočili směrem k ženě a sestavili štítovou hradbu obdobně jako trojice proti oplátovaným rytířům.

„Odložte zbraně. Přeci nemusíme válčit.“ projevila snahu vyjednávat kvestorka Pelena, střídavě přitom hleděla na muže i ženu. „Pokud jste nevinní nehrozí vám u soudu žádné nebezpečí.“ dodala.
„Soudy jsou zkorumpované stejně jako tohle město. Vražedkyně sedí na trůně hrabství zatím co její tchán a nyní i její muž umírají za neznámých okolností. Co se stane až zemře Luther? Stane v čele hrabství jeho žena, a to je něco co já nepřipustím. Caesar je správnou změnou, jiskrou pro revoluci, kterou tohle město potřebuje již několik let a nyní ji dotáhneme dokonce!“ zdůraznil v dlouhém monologu a poté pozvedl volnou ruku čímž rozkázal oplátovaným zbrojím zaútočit.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

SuperHunter
„Přesně tak!“ spráskl ruce obchodník, „Vraťte se zpět domů! Písečná bouře se přežene pak si v klidu nakoupíte!“ zdůraznil a zcela zakončil balení. „Hotovo.“ pousmál se.
„Ale... Ale můj syn i já hladovíme!“ zvolala žena naposled, ale nakonec když spatřila tvoji neústupnou tvář sklopila hlavu a s nepořízenou se odebrala ke svému domu.
„Eh... Děkuji vám válečnice. Máte to u mě.“ přikývl děkovně, „Dal bych vám nějakou odměnu, ale nechci abyste si to vyložila jako nějaký úplatek a já pak musel za katr.“ zakončil a vyhoupl se na velblouda. „Mějte se!“

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

BadWolf
„Zbláznil jste se?“ podíval se na tebe s vykulenýma očima. „Kdyby zjistil Cairen, že se scházím s někým jako jste vy tak sem tu skončil.“ a znovu se začal rozhlížet, „Raději už běžte.“ pobídl tě znova.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Tondulín
„Nemít sebou toho zelenáče tak by to šlo.“ namítla bosmerka, „S ním?“ podívala se na tebe vážně, „To nejde. Viděl jsi někde snad orka v městské stráži?“
„Vezmeme ho jako vězně, kterého potřebujeme transportovat.“ namítl Garmin. „To projde, a ještě dostaneme povolení k odjezdu z města.“ dodal. „Oblečeni již jsme. Takže stačí jen dát pouta jemu.“ směřoval svůj zrak k orkovi.
„Zkus to a skončíš jako všichni ostatní ušáci.“ zavzdoroval ork.
„Klid. Nějak odtud odejít musíme.“ namítlo jedno z dvojčat. „Bude to jen jako. Pak tě pustíme.“
„A co s ní? To ji mám celou dobu vláčet?“ zeptal se dunmer, který měl stále ještě hlídat nepřítomnou Belwen.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Neodpovězené tahy