---

→ Tah 165.


Adrian_S
Připojil jsi se k ostatním, pozvedl magickou hůl a nechal její magický hrot nějakou dobu zářit. Jakmile začali magické hole postupně klesat a lidé se rozcházet bylo znát, že je již z celé smuteční ceremonie konec. Téměř celý profesorský sbor zůstal stát na místě, akorát Silverwoodová se otočila a vykročila zpět k Univerzitě. Novicové a blízký přítomný mrtvých zůstali a vyčkávali až oheň dohoří. Dvě postavy v černém se rovněž nehnuli z místa. Mezi odcházejícími byla i Mariana, která se, ale zastavila a vykročila k tobě, postavila se po tvé levici a tiše tak zůstala.


Tondulín
Opatrně jsi položil Nivrel zpět na nohy. Poděkovala ti a následně se prošla až k umyvadlu a začala si omývat tvář od krve. Carwen tě notnou dobu sledovala, mlčela a přísným výraz nezměnila. Teprve až když jsi domluvil, omluvil jsi se, pootočila hlavu k druhé Elfce a promluvila k ní.
„Budeme muset improvizovat. Jedna z nás se pokusí získat nějaké písemnosti, dokumenty, které mají v tomhle domě uložené. Abychom získali přehled o tom co Thalmor chystá. Druhá se postará o cíl, ale musíme vymyslet jak ji vylákat ven a nebo jak ji odtud pak vynést.“ domluvila a opět se zamyslela, tvou omluvu nijak nekomentovala.
„Najdu ji. Přeci jen jsem bardka... Vždycky se z toho mohu nějak vymluvit.“
„A já si vezmu za úkol ty písemnosti. Belwen by měla být připravená na smluveném místě. Zkus Altmerku nějak vylákat ven, zbavit jí jejího ozbrojeného doprovodu a pak ji omráčenou dostat k Belwen.“ doplnila Carwen.
„Nějak si poradím.“ přikývla Nivrel a podívala se na tebe, Carwen rovněž otočila hlavu k tobě.
„Pro příště vynecháš petardy, balení číšnic a raději budeš hrát manžela pod pantoflem, aby jsme předešli... Předešli nějaké další nepříliš dobré improvizaci.“ promluvila k tobě, „Protože se musíme rozdělit, abychom zbytečně nepřitahovali takovou pozornost můžeš si vybrat, které z nás pomůžeš.“


Sarako
Přehodil jsi Trevionovu ruku za svůj krk a urychleně jej odvedl ve spolupráci s Arvenou k Archandělovi. Jednou rukou jsi se musel chytit Ebonitové hole. Jakmile jsi tak učinil Archanděl zamumlal několik zaklínadel, hůl se rozzářila ještě více a poté jste se zábleskem modrého světla zmizeli. Záblesk byl tak silný, že jsi musel zavřít oči. Když záblesk pominul zaslechl jsi zvuky, hlasy. Otevřel jsi oči a spatřil civilizaci.

Stáli jste přímo vedle sochy, která se nacházela přímo před chrámem zasvěceném bohu Arkayi. Krom chrámu se kolem vás nacházelo několik několik kamenných domů, některé měli vyvěšené před hlavním vchodem vlajky Císařství, jiné vlajky s erbem, symbolem města. Většina místních se již postupně odebírala buď do zdejšího hostince a nebo postupně dodělávala nejvyšší nutnosti kolem domu, aby se mohli vydat na večeři a poté spát. Dvojice stráží kolem vás prošla když se navzájem míjeli. Oba vám věnovali krátký pohled, ale více si vás nevšímali.

„Těch rouch by jste se měli zbavit co nejrychleji. Zbytečně přitahují velkou pozornost. Císařští mágové jsou sice uznávaný uskupení, ale ne všechny města je mají natolik v oblibě, aby jim vždy vyhověli.“ pravil Archanděl a poté se podíval na Trevina, který vypadal jakoby se jeho zdravotní stav zhoršil.


Killiedan
„Zajímavé. Otec možná pro jednou zvolil dobře.“ řekla rovněž klidným hlasem, „Otec říká, že všichni silné, známý osobnosti jsou nebezpečný, protože lidé k nim vzhlížejí, váží si jich, respektují a podporují a v momentě jakmile se tahle osobnost rozhodne změnit styl, změnit strany je zde riziko, že spolu s ní půjdou i ty kdož k ní vzhlíží. A Klargus tou osobností bezpochyby je.“ pousmála se a krátce zamyslela, „Osobnost se silným zázemím.“ dodala poté a bývala by možná i pokračovala, ale dveře se otevřeli a Sabrinin otec vám pokynul, aby jste vešli dovnitř.

Sabrina bez jakéhokoliv zdržování vklouzla dovnitř. Kráčela po koberci až k trůnu ladnou chůzí a poté se uklonila jak nejlépe uměla. Císař pokynul hlavou a všichni přítomností upírali střídavě zrak na tebe a na blonďatou ženu klaníce se před panovníkem.

Přítomni zde byly nejdůležitější poradci, chyběl jen a pouze Lucius Valerius, který se ze zdravotních důvodů nemohl zúčastnit. Po Císařova pravici postával Důstojník Penitus Oculatus s přísným výrazem na tváři (graf. vzhled - zde), vedle něj stál Kancléř se založenými rukami, nervózně přešlapoval z místa na místo. Po levici se nacházel vysoký mág v červeném rouchu, jeho kápě bylo shozené a tak odhaloval všem přítomným svoji altmerskou tvář, jenž už stejně jako šedivé až bílé vlasy poznala i lepší léta (graf. náhled - zde). Další postavou, která se mohla řadit mezi ty zajímavé byl muž ve šlechtických šatech (graf. vzhled - zde[).