---

→ Tah 1.


ScorpionCZ
Probouzíš se s pláčem malé Merril, který společně s tebou vzbudil i Lauranu. Pootočila se k tobě a se slovy „Klidně ještě spi. Já se o to postarám.“ vstala z postele. Ladným krokem se přesunula k plakajícímu děťátku. Opatrně jej vzala do náručí a začala malou elfku hladit po hlavičce. „Copak se stalo?“ šeptala tiše a přitom se vracela k posteli. Usedla na její okraj a pokračovala v utěšování.

Slunce ještě pořádně nevyšlo tudíž usuzuješ, že nebude ještě ani osmá hodina ranní. Ani ve zbytku domu není slyšet nějaký náznak pohybu služebnictva či jiných obyvatel vily.


Tondulín
Cesta do Valenského lesa byla náročná. Carwen tě sice vedla nejrůznějšími zkratkami a povedlo se vám vyhnout i kontrole na hranicích, ale přesto byla cesta velmi dlouhá a náročná. Několikrát jste museli sjet z hlavní cesty, aby jste nenarazili na početnou skupinku vojsk Aldmerského spolku. Nakonec jste však přeci jen stanuli před hustým lesem a podivně velikými stromy, které jsi nikdy předtím neviděl. Carwen seskočila z koně a chytla jej za uzdu. „Musíme slézt.“ pravila krátce a volnou rukou si porovnala kápě. Slezl si z koně a pevně stiskl uzdu, aby ti neutekl. „Kdysi to bývaly klidné a harmonické lesy.. teď po příchodu Thalmoru a války jsou neklidné jak stromy tak i živočichové žijící uvnitř.“ začala klidným tónem Bosmerka a pomaličku se vydala do lesa. „Dávej pozor kam šlapeš.. a pokud možnost nejez nic co neznáš.“ upozornila tě.

Cesta lesem byla krátká přesto však obtížná neboť stromy měli velké kořeny a nižší stromky byly velmi husté. Carwen tě odvedla až na menší mítinu na níž se nacházelo několik větších kamenů porostlých Valenwoodským mechem společně připomínaly tvar brány. Jakmile Carwen gestem naznačila, aby jsi se zastavil učinil si tak. Předala ti otěže svého koně. „Doufám, že nemáš nic proti teleportaci, ale bezpečnost to vyžaduje.“ koukla na tebe a poté vytasila svůj bosmerský meč. „Auran!“ křikla šeptla tiše ke svému ostří a následně jej zabodla do zeminy smíchané s kamením. Čepel meče se rozzářila magickými runami a stejně tak i jednotlivé mezery mezi kameny. Následně pozvedla zbraň nad hlavu a tobě vše zmizelo před očima společně s modrým zábleskem světla. Jen co pominulo stanul jsi s oběma koňmi a Bosmerkou před obrovským stromem s bohatou korunou plnou zelených listů. Kořeny byly natolik mohutné, že dovolovali stromu být zčásti nad zemí a právě pod ním řehtalo několik koní. „Vítej ve svém novém domově..“ pravila s úsměvem Carwen a převzala otěže svého koně. „..a teď pojď. Ustájíme koně a odpočineme si.“ rozkázala a odvedla tě pod kořeny stromu.

Místo loučí či olejových luceren zde používali světlušky zavřené do nejrůznějších nádob tak, aby mohli v klidu žít a svítit svým chovatelům. Carwen uvázala svého koně k mohutné dřevěné tyči vedoucí ze země a následně ti pokynula, abys pokračoval po dřevěném točivém schodišti do dutého kmenu stromu.


Sarako
Probouzíš se. Tělo tě bolí od četných úderů ze strany muže, který tě odvedl až do zatuchlé vyslýchací místnosti nacházející se přímo ve vězeňské věži. O proti ostatním místnostem je tahle smrdutá a neudržovaná v čistotě. Stěny jsou sem tam zbarveny krví, stejně tak většina mučících nástrojů, které snad pamatují i předchozí éru. V rohu obdélníkové místnosti je postaveno staré vědro plné zakrvácených hadrů. Metr a půl od tebe se nachází rozpálená výheň ve které se žhavý ocelová tyč.

„Ah! Konečně ses nám probral. Dobré ráno..“ ozval se za hlas za tebou a rychle zamířil k tobě. „..už jsem se obával, že zmeškáš Nirovu návštěvu.“ dodal hlas a jakmile tě obešel spatřil jsi svalnatého muže v lehké kožené zbroji se symboly Císařské legie. Tvář mu zakrývala kápě, ale podle svalů vypadá na norda. „Měl by dorazit každou chvilku.. heh.. myslet si, že utečeš odtuď? Takových naivků sem už viděl a každý skončil tady dole u mě.“ jen co domluvil ocelové dveře zamčené zvenčí se otevřeli s příchodem důstojníka Nira a jeho doprovodu, který mu dělal agent Roderick a nějaký muž v hnědém rouchu připomínající kněze.

„Myslím, že nás můžete nechat o samotě žalářníku.“ poprosil Nir norda a ten s nepříliš nadšeným souhlasem opustil místnost. Agent Roderick se postavil k nejbližší zdi společně s knězem a Nir se posadil ke starému stolku a položil desky s listinami na stůl. „Tak..“ vydal ze sebe a koukl na tebe, „..chtěl jste zničit generála Lucia Valeria a měl jste k tomu dost slibně nakročeno, ale takto jste to zvoral. Včera se mi povedlo najít muže, který tvrdil něco podobného dokonce krátce s Luciem spolupracoval na osvobození Bothiel. Jenže vy místo toho, aby jste počkal na spravedlivý soud se raději pokusíte o útěk čímž ve mě budíte dojem, že zase až tak nevinný lovec upírů nejste. Takže.. než začne soud ujasníme si pár věcí.“ odmlčel se. „Můžete začít první.. rád bych totiž věděl co mi na ten celý noční incident řeknete.“

Pohyb máš omezený. Krom železných okovů na rukou máš jeden větší na noze. Zjevně nějaká specialita Vrchní mága neboť od jeho nasazení cítíš jak pomaličku tvé fyzické síly slábnou.


Adrian_S
Probouzíš se. Probudil tě menší ruch v pokoji způsobený přípravami Gaturna a Erise na dnešní přednášky. Eris si zrovna oblékal své roucho zatím co Gaturn přehraboval truhlu hledajíc nějakou knihu. „Jo.. kdybys měl ve všem pořádek jako já. Nemusel bys pak všechno hledat.“ zvolal na něj Eris, když přes sebe přehodil roucho a přesunul se k nazouvání látkových bot. Ani jeden z nich si nevšiml, že tě svým chováním probudili.


BadWolf
Probouzíš se uvnitř kajuty, kterou ti Marsus zařídil u svého nadřízeného. První důstojník souhlasil s tím, že se můžeš plavit na Septimii s podmínkou, že sem tam přiložíš ruku k dílu a byl to právě on kdo tě teď probouzel vojenskou trubkou, kterou povolával všechny námořníky spící v kajutách k nástupu na palubu.
→ Loď ještě neodplula, ale protože si neodehrál závěrečný tah a byl jsi ovlivňován tahy ostatních hráčů uspal jsem tvoji postavu. Stále platí Nirovo nařízení, že nesmíš opustit město dokud ti k tomu nedá povolení.
Marsus se z námahou zvedal z postele a mnul si hlavu, „To už je zase ráno?“ povzdechl si a začal se oblékat do svého námořnického úboru.


Killiedan
Probouzíš se. Probudilo tě hlasité bouchání na okno tvého domu. Jen co jsi se pootočil k oknu spatřil jsi tvář mladého kurýra, který se ihned odlepil od okna a přesunul se ke dveřím očekávajíc tvůj příchod. Doprovod mu dělala dvojice legionářů v lehkých zbrojích což nebývalo zvykem.


Leneren
„Budeme připraveni.“ kývl Delmus a vrátil se k hraběti a jeho matce. Fjor si mezitím prohlížel obrazy na stěnách a celkově výzdobu. „Trochu mě překvapuje, že tě tvá teta nepoznala.“ přiznal, „Ale na druhou stranu je to dobře.“ dodal jakmile začalo služebnictvo nosit večeři připravenou speciálně pro vás.
→ Podle domluvy pokračuješ normálně v hraní s drobným časovým posunem, protože svými tahy neovlivňuješ přímo ostatní hráče.


Lord Rade
→ Napíšu ti PM a domluvíme se.