Název novinky: The Elder Scrolls V: Skyrim - Česká fansite :: Deník khajiita

Přidal sirPavoucek456 dne 17.04.2015 16:30
#36

hlasování pokračuje


část 12

„Žije!“ vykřikla Elisorya, když jsem otevřel oči „Už jsem se lekl, že to nezvládneš.“ zasmál se Ralof za mými zády a poplácal khajiita po rameni. Khajiit měl spoustu otázek, chtěl se posadit, ale kdosi ho zastavil „Klid chlapče, vytrpěl sis toho dost, celé tělo si měl od modřin, nějaké spáleniny se taky našly a navíc jsi měl díru v plicích. Kdybys neupadl do bezvědomí, asi by jsi nepřežil tu bolest.“ byl to kněz. J' Zeny teda zůstal ležet a zeptal se „Kněz, khajiit myslel, že zdejší chrám je zavřený.“

„Je, ale to neznamená, že tu nemůžu zůstat.“ odpověděl a podal khajiitovi polévku se slovy „Na jez, než to vystydne. Je dobrá, zeleninová.“.

Když khajiit dojedl, tak Ralof řekl „Až se postavíš na nohy, tak se vydáme do Skyrimu, jestli už zítra budeš schopný cesty, tak můžem jít s karavanou, ale teď odpočívej.“, po těchto slovech všichni odešli, konečně čas si zapsat poslední události.

Je tu nuda, zase. Kde jen mám svůj nůž? Tady je, khajiit ho už našel, teď, co by s ním tak mohl dělat? No nic, J' Zeny neví, co by měl dělat, tak si jde lehnout, snad usne.

„Budíček.“ řekl Ralof sedící vedle khajiita, když jsem otevřel oči. „To je dost spáči, že už jsi vzhůru, je odpoledne, rychle, ať nám karavana neuteče!“ J' Zeny tedy vstal, protáhl se a oblékl si svoji usňovou zbroj, boty a ocelové rukavice, dýku si připnul k pásku a deník si pečlivě schoval, poté řekl „J' Zeny je připraven.“

„Obávám se, že ne mladý příteli. Co oběd, teda vlastně snídaně?“ řekl vcházející kněz. Khajiit se teda šel najíst, opět dostal polévku. Když jsem dojedl, tak jsme s Ralofem vyrazili na cestu.

Asi půl kilometru za hradbami Brumy jsme dohnali khajiitskou karavanu, zrovna obědvali. „Khajiit si už myslel, že půjdeme samy.“ řekl jeden khajiit na uvítanou, ach to je tak příjemné zase slyšet hlas khajiita. Až teď, když si Ralof ke khajitům přisedl si J' Zeny všiml, že Ralof si vzal štít od velitelky banditů.

Když se karavana znova dala do pochodu, tak Ralof khajiitovi řekl, že jelikož vyrazili celkem pozdě, tak se ještě před hranicemi Skyrimu zastaví a přespí, bude to sice brzo, ale pořád lepší než přespávat v horách.

Už se objevily hory, není sice večer, ale už se stmívá. Brr... začíná sněžit, J' Zeny ten sníh nenávidí! Khajiiti rozdělávají oheň a jsou zabalení v dekách, i J' Zeny se do dvou zabalil. Všichni se vyhřívají u ohně a popíjejí medovinu, teda skoro všichni, jen Ralof sedí na zamrzlém kameni, jen ve zbroji, která není skoro vůbec zateplená a popíjí vodu.

„Je to zvláštní.“ promluvil Ralof, když k nám přišel, „Khajiit nechápe, co je zvláštní?“

„My, nordi, jsme zvyklí na sníh a zimu i přes to, že nemáme žádný kožich, ale vy, khajiiti, zimu nenávidíte a pomalu umrzáte, když jste ve vánici.“ poté se do rozhovoru zapojil ještě jeden khajiit „Kharjo si myslí, že khajiiti nevydrží tak dobře v zimě jako nordi, protože jsou zvyklí na věčné opalování a věčné teplo. Khajiit si myslí, že kdyby nordi šli do Elsweyru, do těch pouští, tak by jim tam taky nebylo nejlépe, zato khajiiti by tam byli v pořádku i se svými kožichy.“

„Už je pozdě, khajiit jde spát.“ řekl J' Zeny a odešel do jednoho stanu.

Ráno, když J' Zeny vstal, našel venku všechny členy karavany, jak meditují. A Ralofa, který se na to usmívá, asi ho to pobavilo, ale karavana to ignorovala.

„Co to děláte?“ zeptal se J' Zeny

„Za pomoci meditace se snažíme promluvit ke khajiitskému zvířecímu bohu Iusovi, aby khajiitům zařídil bezpečný přechod přes...“ a v tu chvíli se Ralof rozesmál. Khajiiti si stoupli a podívali se na něj, ale Ralof to nějak moc nevnímal a popadal se za břicho „Ilas, nebo jak se jmenuje? Zvířecí bůh. Cha chá, to je vtipný!“

„Hele norde, zaprvé je to Ius a navíc khajiiti se taky nesmějí tvému zakázanému bohu Tsalovi.“ na to se Ralof přestal smát a nehezky se na něj podíval „Je to Talos! A radši si dávej bacha na jazyk kočko!“ a tohle namíchlo khajiita, přiblížili se k sobě na pár centimetrů a zle se na sebe zadívali, oba dali ruce v pěst a chtěli začít bojovat, ale vtom mezi ně dal Kharjo palcát „Tak se zase hezky uklidníme, ano, hoši?“ a lehce odstrčil khajiita, nakonec se radši nechali.

Už jsme vyrazili na cestu. Zatím jdeme po rovince, ale hory jsou již před námi a co nevidět je začneme zdolávat.

Vyšli jsme ráno a je již pozdě večer, možná zase ráno, ale podařilo se! Úspěšně jsme překročili hory, khajiiti včetně J' Zenyho celou cestu trpěli, jen Ralof byl vždy svěží a o krok před karavanou. A zdá se, že meditace zabrala, jelikož celou cestu nesněžilo. J' Zeny je již hodně hodně unavený, už pomalu usíná za chodu, dokonce jednou i usnul a Ralof mě musel probouzet. Nakonec se Ralof nabídl, že unaveného khajiita ponese, nebylo to sice příjemné, ale stejně jsem usnul.

J' Zeny se probudil v posteli, v krčmě. Své věci, všechny věci, dokonce i svých dvacet tři septimů. Jinak Ralof ani nikdo jiný tu nebyl.

Když se J' Zeny oblékl a zašel do středu hospody, tak měl jeden volný stůl, na kterém bylo jídlo. Stál u něj barman a ukazoval na khajiita prstem, ať jde k němu blíž. Stůl byl rezervován právě pro J' Zenyho, měl zde snídani a ještě tornu s jídlem na dva dny, to vše tu zanechal Ralof.

Když J' Zeny dojedl, tak se po Ralofovi začal vyptávat, až nakonec zjistil, že šel za Ulfrickem, do města Větrný Žleb, ale barman si prý nebyl jistý, jestli tam dojde, protože když odcházel, tak za ním šlo pár legionářů. J' Zeny si tak matně něco pamatuje o rebelii, takže jestli Ralof, jako rebel, padl do rukou Legie, nebo ještě hůře Thalmoru, tak to je velmi špatné. J' Zeny se ještě zeptal na město, ve kterém se nachází a na nejbližší císařskou pevnost, chtěl totiž zachránit Ralofa.

Upravil/a sirPavoucek456 dne 28.06.2015 20:25