#23
část 8
Je ráno. Konečně se khajiit dobře vyspal, konečně postel, konečně teplíčko. Jediné, na co bych si mohl stěžovat je v tuto chvíli jen Ralof. To že spí mi nevadí, khajiitovi vadí jen to, že nehorázně chrápe a páchne z něj alkohol. Zdá se, že to Ralof minulou noc trochu přehnal s alkoholem. Nicméně já se jdu najíst, na stole leží váček s dvaceti septimy, to snad vystačí na korbel s vodou, chleba a jablko, nebo rajče.
Dole je liduprázdno, je tu pouze hostinský, který umývá podlahu. Když si khajiita všimnul, práce zanechal a zeptal se mě, co si přeji.
Přišel jsem k blízkému stolu a se přáním o vodu a chleba s jablkem si sedl na židli. Hostinský to přinesl téměř okamžitě a předtím, než odešel jsem ho zastavil a zeptal se, kolik jsem dlužný. „Sedmnáct septimů.“ odpověděl „Tak dáme dvacet.“ odpověděl jsem a podal mu váček s penězi. Hostinský poděkoval, schoval si peníze a pokračoval v rozdělané práci.
J' Zeny se už těšil na nikým nerušenou snídani, ale vtom se ve dveřích objevil Tulnar. Na čele měl nehezkou jizvu a nos měl poněkud zkřivený. Přisedl si ke khajiitovi a řekl: „Zdar, jak je?“. Podíval jsem se na něj a poté se znova zakousl do chleba. Tulnar vstal a odešel k hostinskému. Chvíli s ním o něčem mluvil, pak vytáhl váček se septimy a začal odpočítávat. Když hostinský peníze dostal, tak Tulnarovi dal do ruky nějakou flašku, ale toho si J' Zeny moc nevšímal. Dopil jsem vodu, snědl chléb a chtěl se zakousnout do jablka, ale nord zase přikráčel a sedl si ke mně.
Když si sedl, tak zase spustil: „Proč se se mnou nebavíš? Mamka ti zakázala bavit se s cizími lidmi?“ poté se napil „Chceš medovinu? A jak se vůbec jmenuješ?“ podíval jsem se na něho tázavým pohledem „Jsem to ale nezdvořák, já jsem Tulnar Bitkař, ale klidně mi říkej jen Tulnar.“ a usmál se na mě.
J' Zeny se na něj nezaujatě podíval a i s nakouslým jablkem chtěl odejít, ale v tom Tulnar spustil skoro až prosebně: „Co jsem ti udělal, že se se mnou nebavíš? Já se jen snažím poznat nové lidi.“. Khajiit se na něj překvapeně podíval. Chtěl jsem něco říct, ale dřív než jsem stačil odevřít ústa, tak se ve dveřích objevil rozespalý Ralof.
Jakmile zpozoroval, že se J' Zeny baví s Tulnarem, přestal zívat a protahovat se a okamžitě zamířil k nám s poněkud nepřátelským výrazem.
„Chceš znova dostat přes hubu?!“ zeptal se ho velice přísně „Cože? Ne já jen...“ zakoktal se Tulnar „Ne.“ nechápavě se zadíval a pak řekl: „Hele co jsem vám vlastně udělal, lidi, vždyť vás ani neznám a vy hned děláte, jako bych vám něco provedl!“ „Ahá, takže tady pán si nepamatuje co dělal včera?“ řekl posměšně Ralof.
„Včera jsem celý den, až do večera pracoval na pile, pak jsem po dlouhé dřině šel na pivko a pak jsem šel domů, nic jsem vám neudělal!“ řekl podrážděně Tulnar „To ale bylo předevčírem.“ řekl nenápadně hostinský, který se tu znenadání objevil. „Cože?!?“ křikl překvapeně Tulnar, div nespadl ze židle. „Ano, předevčírem jste pracoval na pile, pak jste si zašel na medovinu a poté jste to přehnal a celou noc jste pil. Až druhý den večer, když se tu objevili tito mí hosté jste se po rvačce s nimi šel spát.“ Tulnar nevěděl, co na to má říct „A tady je útrata pane, nechtěl by jste už zaplatit?“ a s těmito slovy podal Tulnarovi lísteček. „Sto septimů? Můžu vám to ostatně zaplatit hned, poslední dobou totiž pracuji celkem přes čas.“ usmál se Tulnar, ale bylo poznat, že je stále překvapen. „Vážně?“ zeptal se Ralof „Vy, pane, máte tolik peněz, že stovku prohrajete ve rvačce a další stovku propijete?
Při této větě spadla Tulnarovi brada téměř k zemi. „Ve... Rvačce?“ „Ano“ usmál se Ralof. „A tady je vaše včerejší útrata, pane.“ řekl hostinský a podal papírek Ralofovi. Když se Ralof do lístku začetl, tak mu úsměv ze tváře zmizel. „Taky jste se celkem neovládl, ale naštěstí jste šel rychle spát.“
Pak se začali nějak dohadovat, ale to už khajiita nezajímalo, nemá zrovna náladu na poslouchání různých hádek. Tak jsem šel do pokoje a dnešní ránko si zapsal.
A jelikož je nuda, tak si asi zase budu hrát s nožem od strýce do té doby, dokuď se nestane událost zajímavější než tohle.
Ralof khajiitovi řekl, že se tu ještě zdržíme minimálně jeden den, tak si jdu přivydělat pár drobných na pilu, někde tu je.
Když jsem došel k pile, tak tam zrovna řezala kmen stromu nějaká dívka. Když byl kmen přeřízlý celý, tak dívka šla pro další. Bylo vidět, že jí dá práci dát kmen na pilu, ale po nějaké snaze se jí to povedlo. Dívka znovu zatáhla za páku, strom a samotná pila se daly do pohybu. Kmen stromu se zase rozpůlil na dvě části a to už byl khajiit u ní. Chtěla jít pro další kmen, ale já ji zastavil se slovy: „Ahoj.“ „Jé, ahoj. Promiň nevšimla jsem si tě.“ odpověděla a na khajiita se usmála.