---

Spadnu na kolena a chytnu se za hlavu. Nějakou dobu pouze zhluboka nadechuju a vydechuju. ,,Ku*va... Já za to nemůžu... Já za to nemůžu..."
Až se dostanu do pořádku, tak pomalu vstanu. ,,Klid... Řiď se svým pravidlem... Co víš jen ty sám... se doopravdy nikdy nemuselo stát." V duchu si říkám: Nemůžu je tu takhle nechat, ale hrob jim taky kopat nemůžu... ,,Do prdele... Já je varoval... Vzpamatuj se! Musím přemýšlet..." Pomalu přistoupím k Paulovi.

---

Pak se toho čipu musím zbavit.. pomyslím si a pokusím si vzpomenout kudy se nejrychleji dostanu do ghettha.

---

Lord Rade:
Pomalu, váhavě jsi přistoupil k Paulovi. Broky, z tvé zbraně, mu nepěkně rozkousaly rameno a klíční kost na levé straně. Pokud by dostal pár Stimpaků, byl by v pořádku. Teď už je na to pozdě. Na půl seděl opřený zády o kámen. Čekal na tu nejvěrnější děvku, kterou jsi mu zprostředkoval, Zubatou.
(pokud ho chceš prohledat a třeba jít dál – protentokrát stačí jeden příspěvek)


Kissko384:
Pistole je od tebe pár metrů, rozhodl ses pro ni doběhnout. Z davu vyšla nějaká žena tmavšího typu. Zvedla ruku a ukázala na tebe. “To on, zabil dítě!!!“ Zbytek davu na tebe pokřikoval různé nadávky. Jak ses přibližoval k pistoli, viděl jsi, že se lidé začínají rychleji přibližovat. Jakmile jsi ji sebral a narval ji do batohu, dav se rozeběhl. Jsi ve slepé uličce. Vrhnul ses ke kontejneru a začal šplhat na něj. Pak jsi okamžitě vyskočil na žebřík a začal se přitahovat stále výš. Teď jsi přibližně ve druhém patře budovy. Dav pod tebou chrlí nadávky a kolem tebe dopadají na stěnu různé předměty.

Aurelius:
Cestu do ghetta si pamatuješ, protože dřív ses k ní nechtěl ani přiblížit.
(1 příspěvek nemusíš psát – pokud nechceš :D)

---

Vím, že je to hnusné, řeknu si, ale ty už to nebudeš potřebovat. Pokud má otevřené oči, tak mu je zavřu. Prohledám ho.
Kouknu se po zbrani a nábojích. I když tu svou někde odložil... Kouknu se, jestli nemá nějakou mapu, ale žádné další jeho osobní věci si brát nebudu. Nakonec ho odtáhnu do domu, aby na něj nemohli zvířata. Popřemýšlím, jestli se nepůjdu podívat i na toho druhého. Nemám na to žaludek, ale přesto se na tu chodbu vydám a podívám se po tom samém jako u Paula, ale vezmu si i tu baterku, kterou mi svítil do očí.
Až budu hotov, tak si případné věci naskládám do batohu. Před odchodem otevřu ústa, jako bych chtěl mrtvým něco říct, ale potom sklopím hlavu a pokračuju do neznáma.

---

Leziem ďalej hore ak je odtiaľ cesta ďalej. V ghette už nechcem zostávať. Viem sa dostať do časti mesta občanov?

---

Lord Rade:
Tvář Paula byla poznamenána strachem. Všichni mají strach z té hladové kurv*, která dostane všechny. Ze sumek jsi mu vyndal dva zásobníky plné munice, pravděpodobně ráže 7.62. Na krku mu visela psí známka. Z náprsní vnitřní kapsy jsi vyndal jeho náramkové hodinky se stříbrným páskem. Zacítil ses provinile a vrátil je zpátky. Když jsi je vracel, zavadil jsi rukou o nějaký papír. Byla to fotografie jeho a jeho ženy. Dokonce v pozadí jsi byl i ty. ...Bylo to kdysi večer po poradě. Když hlídka tenkrát našla nevyrabovaný obchod s lihovinami. Takže jsi tam měl ten svůj opilecký výraz. Vzpomněl sis, že ten večer ses ptal poručíka Martina, zda ti nepřinese další lahev. On se jen na tebe usmál a ukázal ti prostředníček... Nevěděl jsi co s ní dělat, tak sis ji nechal. (pokud ji nechceš, napiš to)
Poblíž poručíkova těla jsi našel jeho zbraň. Stará FN FAL. Odtáhl jsi Paula do budovy. Opřel jsi ho o zeď. Promnul sis kořen nosu a snažil vypudit obraz mrtvého kámoše.... O pár desítek vteřin později ses odvážil podívat na chodbu na druhé tělo. Toho jsi naštěstí neznal. Měl u sebe klasický automat MP5 s vysouvací pažbou. Baterka byla ke zbrani přidělaná napevno. Po pár úderech o zeď se ti ji povedlo dostat dolu. Prohledal jsi neznámého vojáka. Krom dvou zásobníků 9mm nábojů, čutory plné vody, psí známky a dvou balíčků potravin, jsi našel starší kompas. Odtáhl jsi vojáka k Martinovi. Všiml sis, že voják měl ve volné kapse u kalhot papír v gumovém obalu.
S pomocí kompasu, se tam můžeš dostat za dvě hodiny. (...řekněme 6 příspěvků – možná dřív, budeš případně upozorněn PM)
(do batohu narveš 8 položek)




Kissko384:
Vylezl jsi na střechu činžáku, rovná střecha s malou budkou, kde předpokládáš, že jsou schody do budovy. Z tvého pohledu když jsi vylezl na střechu:
Po levé straně budovy vede široká ulice (přebíhal jsi přes ni, když jsi honil posledního chlapce). Po pravé straně je širší dvorek s pár chatrčemi z plechu.
Za tebou je vyšší budova, než ta kde jsi. Před tebou je menší budova s rovnou střechou. Mezi budovami jsou 3metry prostoru. Cestu dokážeš předpokládat, ale teď jsi sotva na začátku ghetta.
(nemůžu ti napsat, z a jak dlouho se lidé dostanou za tebou na střechu, kde teď stojíš – nemáš instinkt nebezpečí.)

Aurelius:
Doběhl jsi k velké bráně. Několik policejních dronů hlídalo okolí. Dokonce i pár pěších policistů postávalo kolem. Drony se hlavně soustředily na ghetto.
Občan může jít kamkoliv, špína z ghetta však ne. Z aktuálního místa(schován za vozidlem) nevidíš jinou cestu, než tuto bránu. Z dálky stále slyšíš sirény. Nebo je to jen halucinace?

---

Dle kompasu a mapy pokračuju k základně. Možná jsem dostal novou šanci...

Krom těchto věcí jsem si před odchodem vzal FN FAL a k ní jeden zásobník, vodu, baterku a kus jídla. I když jídlo si beru jen pro případ nouze, protože se mi hnusí jíst jídlo člověka, kterého jsem zabil. Paulovu fotku jsem si zachmuřeně prohlédl a nakonec odtrhl tu část, kde jsem já. Ten kus jsem zmuchlal a vyhodil a fotku mu vrátil do kapsy.

---

Pokúsim sa preskočiť na tú druhu budovu s rovnou strechou.

---

"Zatraceně.. co teď.." zamumlám si pro sebe, pořádně si prohlédnu bránu, jak dobře je střežená? Jaká je šance, že bych proklouzl aniž by mě někdo viděl?

---

Lord Rade:
(cestuješ, zbývá 5 příspěvků)

Kissko384:
Úspěšně jsi přeskočil na druhou budovu a doběhl na konec střechy. Následovala další třímetrová mezera. Bez potíží jsi doskočil i na další střechu. Tato střecha byla plná děr, místy by se do nich vešel člověk. Další střecha ve stejném směru byla čtyři metry daleko.

Aurelius:
Okolí je celkem dobře osvětleno. Panuje zde klid, jakoby všichni zapomněli, že jejich svět ovládají Metalidé. Nemyslíš si, že bys byl schopen projít branou bez povšimnutí. Zrovna ses rozhlížel, zda nevede nějaká jiná cesta kolem brány, když se jeden dron oddělil od ostatních a zamířil k tobě. Málem sis nadělal do kalhot. Dron nad tebou jen ledabyle proletěl a pokračoval dál do čtvrti Občanů.

ScorpionCZ:
Nervy drásající pípání. Hmátl jsi rukou po směru toho zvuku. Uchopil jsi tu věc a vzteky s ní mrštil za lehátko. Digitální budík ještě párkrát pípnul a pak se vypl. Moc si toho nenaspal. Dlouho do noci jsi sepisoval hlášení z poslední mise a poručík Davis jej chtěl mít hned ráno na stole. Je půl šesté ráno a ty ses probudil ve vaší malé základně poblíž města. Byl to podzemní bunkr Hnutí odporu. Jediná možnost, jak se neodhalit nepříteli tak blízko k obydlené oblasti. Protože vás tam byla pouze hrstka, měl jsi pro sebe vlastní pokoj. Po spěšné ranní hygieně jsi opustil umývárnu a vyrazil na snídani. Dorazil jsi do prostorné místnosti, kde bylo pár stolů a výdejový pult, za kterým seděl kuchař.

---

Pozriem sa za seba, či ma stále prenasledujú tí ľudia. Pokračujem na ďalšiu strechu. Pozriem sa do jednej z dier aby som vedel, čo sa tam nachádza.

---

Přijdu ke kuchaři "Dobrý ráno ... máš tu něco poživatelnýho?"

---

"Zatraceně.. jak to udělat." říkám si v duchu, pokusím se přesunout do nějaké neosvětlené části. Po případně se rozhlédnu zdali někde nejsou popelnice.

(Napadl mě totiž, takový šílenější plán.)

---

Lord Rade:
(cestuješ, zbývají 4 příspěvky)


Kissko384:
Osvětlené díry vedou do obydlených částí budovy. Sice tudy teče a profukuje, ale lepší než spát na ulici. Ty tmavší díry vedou pravděpodobně na nějakou půdu nebo do zhasnutých místností. Nevíš, jak mohou být hluboké. Byla by sebevražda tam skočit. Další střecha, o půl metru nižší budovy, je čtyři metry daleko. Vidíš na ní nějaké plechové krabice. Nejspíš klimatizaci. O pár střech za tebou někdo rozkopl dveře a vyběhlo na střechu několik lidí.

Aurelius:
Ze svého úkrytu vidíš neosvětlený vstup do uličky, téměř podél zdi kde je brána.
Na druhé straně ulice vidíš tři staré plechové popelnice a o pár kroků vedle plastové na tříděný odpad. Ty obyčejné plechové doslova přetékají…

ScorpionCZ:
“Ha,ha,ha strašně vtipný, Williamsi.“ Kuchař se zatvářil naštvaně a odložil časopis, který si prohlížel. Vstal a utřel si ruce do zástěry. “Dneska tu máme kukuřičné placky, pár zbylých sušenek a chlapci včera dostali pár Geckonů. Maj trošku tužší maso, ale když ho správně upravíš…..“ Zatvářil se samolibě. Podíval ses na jeho časopis. Jmenoval se Kočičí packa (místní druh Playboye). “Tak co si dáš?“ Netrpělivě se ptal kuchař.

---

"Tak mi dej ty kukuřičný placky, nemáš ještě nějaký kafe? docela by bodlo."

---

Pokračujem na ďalšiu strechu. Pokiaľ ma tí ľudia nevideli, schovám sa za klimatizáciu.

---

"Výtečně." zamumlám si pro sebe, následně vyrazím k popelnicím. Pokusím se najít nějakou prázdnou, převrhnout ji na sebe (opatrně, aniž bych na sebe upozornil). Následně pomalu pod popelnicí budu postupovat až k bráně. Budu zastavovat, aby to nepřišlo tak podezřelé.

---

Lord Rade:
(cestuješ, zbývají 3 příspěvky)

Kissko384:
Rozeběhl ses na okraj střechy. Zrovna když jsi byl nad propastí, proletělo ti kolem hlavy několik střel. Dopadl jsi parakotoulem. Notebook by to měl přežít. Kutálel ses až za klimatizaci. Ohlédl ses zpátky a viděl, že na první střeše stojí několik lidí a střílí po tobě krátkými samopaly typu UZI. Klimatizace takovej nápor dlouho nevydrží. Před tebou je větší budova než ta, kde jsi. Na jejím kraji byl rezavý žebřík, na který bys měl šanci doskočit.

Aurelius:
Přeběhl jsi přes ulici a schoval se za popelnice. Vybral sis tu nejprázdnější popelnici a dal se do vysypávání. Pak ses skrčil a vlezl do obrácené vysypané popelnice. Překvapilo tě, že popelnice ani moc netlačí. Možná to bylo tou plenou, co zůstala přilepená na dně. Popošel jsi pár kroků a počkal. Škoda, žes nedomyslel, že nic nemůžeš vidět. Udělal jsi pár kroků a zakopl o zbylé popelnice. Tvůj plán dlouho nevydržel. Upadl jsi a vyklouzl z popelnice. Droni zaměřily své skenovací paprsky na tebe. Jeden pěší policista se vydal k tobě. “Pane, jste v pořádku?“

ScorpionCZ:
“Jo, někde by tu měl být hrnek.“ Zahlaholil a sehnul se pod pult. Po krátkém rachtání vyndal bílý hrneček s malovaným králíčkem a načepoval do něj nějakou tmavou tekutinu z plechové nádržky. Podal ti snídani a opět usedl na židli a začetl se do Kočičí packy. V místnosti je několik volných stolů.

---

K nějakému si sednu a dám se do snídaně.

---

Dá sa do tej klimatizácie dostať, či má na vrchu mreže? Ak nie, skúsim počkať až budú musieť prebiť a rozbehnem sa ku rebríku.