---

Lord Rade:
“Dobře. Buď v klidu a nic se ti nestane. Ustup 5 metrů od svého batohu. Otevřu dveře a vezmu tvé věci dovnitř. Pak můžeš vejít.“ Pomalu jsi ustoupil. Dveře se pomalu otevřely a vyšel ven muž v kožené zbroji. Přes obličej měl šátek. Mířil na tebe brokovnicí USAS 12. Vcelku slušná hračka s bubnovým zásobníkem na 20 nábojů. Roztrhal by tě na kusy. Vzadu na krku jsi cítil ledový prst smrti. Muž s ledovým klidem přistoupil k tvému batohu. Vzal jej do jedné ruky a ustupoval zpět do budovy. Váhavě jsi šel za ním. Muž se zastavil hned za vchodem. Pokynul ti brokovnicí, ať jdeš dál. Prošel jsi dveřmi a zamířil rovnou do nejbližší místnosti. Místnost byla osvětlena dvěma žárovkami, napojenými na několik starých autobaterií. Stála zde dvě křesla, vypojená lednice, mycí pult a postarší stolek. Muž ti znovu pokynul brokovnicí, aby ses posadil do nejbližšího křesla. Pak uzamknul dveře a obešel místnost. Celou dobu tě nepřestal pozorovat. Tvůj batoh postavil vedle křesla, do kterého se poté usadil. Svou brokovnici měl položenou na stehně. Její hlaveň však stále mířila na tebe. “Tak, začneme znovu. Jak se jmenuješ a co po nás chceš?“

Kissko384:
Bodyguard tě v rychlosti šacoval. Měl obrovské tlapy jako medvěd. Kdyby chtěl, možná by tě zvládl uškrtit jednou rukou. Když byl hotov, ustoupil zpět na své místo. “V pořádku.“ usmál se muž v kukani. “Kdyby ne, už by tě držel pod krkem...tak jo. Otevírám ti dveře.“ Muž zmáčkl tlačítko a dveře vedle bodyguarda se otevřely. Vstoupil jsi do baru.
Uprostřed místnosti byl široký bar s velkým množstvím alkoholu. Za ním stál tlustý plešatý barman. Kolem baru sedělo pravděpodobně několik štamgastů. Hned u dveří a podél stěn, byly jednotlivé boxy pro omezený počet lidí. Na obou stranách baru vedli dvoje dveře. Pravděpodobně jedny do skladu, druhé na WC. Osazenstvo baru tvořili lidé z ghetta a pár lidí z dělnické čtvrti.


Aurelius:
“Aha, to je škoda...“ zesmutněla prostitutka a svěsila koutky úst, až jí knír zašuměl.
“Ale nemusíš se mě bát, jsem zkušená a můžeš si se mnou dělat, co chceš...“ Nadále jsi ignoroval padesátiletou děvku (alespoň na tolik vypadala) a odpočíval. “No dobře, když nechceš, tak nechceš. Nabídnu svojí frndu někomu jinému...třeba těm tvým kámošům.“ Otočil ses rozrušeně na děvku a ona jen kývla hlavou směrem na ulici. Stočil jsi zrak zpět na uličku, odkud jsi sem přiběhl. Vyběhlo z ní několik osob v tmavých kombinézách s helmami. Dva z nich byly větší než ostatní a neměli helmu. Orkové. Ti třímali v rukou těžké plazmové pušky. Stáhl ses za roh a přemýšlel, co budeš dělat dál. Vůbec sis nevšiml počínání děvky. Vyrušil tě až její křik. Šla směrem k nim. “Hej, fízláci! Nechcete si někdo za*ukat??“

ScorpionCZ:
“Na hlídku můžu poslat kohokoliv. Major Polansky nechce ztrácet další lidi. Proto je ta akce dobrovolná. Pokud se za nimi chcete vydat, vezměte si mapu a stavte se za mnou. Ukážu vám souřadnice a přibližně trasu jejich cesty od doby, co se naposledy ohlásili hlídce.“