---

Když jsem dostal první pobídku zabít draka u Bílýho průsmyku, tak jsem se vydal se skupinou pomocníků na něj, po příchodu na místo začal drak útočit, já hrdinně jsem se rozběhl proti němu, neminulo ho pár zásahů a najednou stojím v proudu ledového dechu draka, použiju všechny lahvičky zdraví, tak tak žiju, schovávám se ve staré věži... téměř bez života... myšlenka v hlavě... klávesa T odpočinek... kupodivu funguje. Probouzím se po hodince šlofíka a hle, drak leží udolán na zemi a já přicházím k němu nasát jeho sílu, aniž bych byl jeho pokořitel. Docela mě to pobavilo.