---

Adrian_S:
Vybral sis mapu a kartograf si hned začal hamižně přepočítávat peníze v měšci. "Řekněme, že pomáhám člověku v nesnázích." odpověděl mág a vyšel znovu na chodbu, kde se zastavil a zamyšleně se zahleděl na schodiště. "Ne, nic za to nechci. Stejně nevím jestli ty peníze vůbec ještě budu mít možnost utratit. Můžu ti nanejvýš něco navrhnout." řekl a podíval se na tebe. "Když nebudeš mít do čeho píchnout a budeš potřebovat nějaké peníze, nebo budeš mít prostě jen chuť něco zažít, tak se za náma stav. Dá se říci, že plánujeme dobrodružnou výpravu, abychom zabezpečili tuhle vesnici. Nabídka je ale omezená! Brzy vyrazíme, nejspíše zítra. Pokud budeš mít zájem, tak nás najdeš tady v hostinci." Dořekl mág svoji nabídku, když vás najednou odněkud vyrušil táhlý a hlasitý zvuk. Mág zpozorněl a zaposlouchal se. Jen co zvuk zazněl podruhé, hned jsi poznal, že se jedná o bojový roh volající na poplach! Z nalévárny se ozvalo z úst hostinského zakřičení, "Všichni ven! Vypadněte!" Mág se na tebe podíval a jen rychle poznamenal, "Poběž! Ať to je co chce, tak nás tam bude potřeba." a vyběhl směrem ven z hostince. Kartograf tě rychle vystčil ven z pokoje a zabouchl, ještě jsi zaslechl zvuk cvaknutí klíče v zámku, jak se zbaběle zamkl.



Aurelius:
Příchozímu muži jsi pozornost vůbec nevěnoval a otočil se k východu. Když jsi procházel okolo kováře a dvou žoldáků, zase ztišili hlasy, ale jen co jsi se dostal ke dveřím, znovu začali naplno mluvit. Otevřel jsi dveře a nejprve ses podivil, že není až takový mráz jako předtím. Nejspíš je to zapříčiněno svitem slunce, které se dnes ráno docela snaží. Byl jsi vyveden z omylu, jen co jsi poodešel kus ode zdí hostince, které tě chránily před studeným nepříjemným větrem. Moc ses nerozhlížel a vydal se k prvnímu obchodu, který jsi již předtím při cestě do hostince viděl. Nad vchodem visí, na docela dlouhém dřevěnném prkně, nápis "Smíšené zboží", takže jsi na nepříjemném štiplavém větru déle zůstat nehodlal a zapadl rychle dovnitř.

Vnitřek obchodu tě mile překvapil, po obou stěnách vedle tebe se rozprostírají poličky a skříňky s vyrovnaným zbožím, občas doplněné zapálenou svíčkou, která plápolá přívětivými plamínky. Skoro na konci obdélníkové místnosti je dlouhý pult a dveře do skladu. Za samotným pultem si v polospánku rukou opírá obchodník svojí znuděnou zrzavou hlavu, který ti jen kývl na tvůj pozdrav a pokračoval ve své činnosti. Rozhlédl ses tedy po krámku, co vlastně za zboží tu nabízejí. U vchodu vidíš těžší věci, nejspíše kvůli tomu, aby se nedali tak snadno rychle odnést a ukrást. Mezi nimi vidíš například pracovní nástroje jako jsou krumpáče, lopaty, lezecké náčiní, sekery, dlouhá lana nebo dokonce i kovové ingoty a nezpracované kožešiny. Zahlédl jsi tam ležet i nějaký starý meč, který ale nevypadá moc kvalitně. Posunul jsi se o kousek dále, kde se nacházejí oděvy. Jsou zde složené na poličkách, nebo nasazené na jednoduchých svázaných větvích, představující postavy. Vidíš různé kalhoty, kabátce, rukavice, silné zimní boty a podobně. Mezi tímhle zbožím tě zaujal hlavně jeden z klobouků se širokým okrajem, ze kterého stoupá dlouhé barevné pero jednoho exotického ptáka, který mimo jiné žije i v pralesních korunách v okolí Sylvarastu. Toto pero je upevněné ještě něčím zajímavějším, vypadá to jako zelená lesklá šupina nějakého opravdu hodně velkého ještěra. Nakonec ses přesunul i od oblečení a došel až k posledním poličkám před pultem, obsazených jídlem a dalšími menšími drobnostmi. Jsou zde vystavené potraviny tobě dokonale známé, ale i některé, u kterých by ses bál je vzít do úst. Především tě zaujala potravina, která vypadá jako mrkev, ale je modré barvy. Mimo všelijakých pochutin zde vidíš i asi desítku lektvarů různých barev, vyskládaných hned vedle dalších lahviček a různých drobností, jako je třeba psací brk, kalamář nebo i různých dekorací jako jsou vázy a korbely na pití. Jistě toho má obchodník ještě mnohem více schovaného ve skladu, takže se bude lepší když tak na něco konkrétního optat.

Matthew:
Vytáhl jsi mapu a začal jí prostudovávat. Hned ses v ní zorientoval, našel jsi Icerův Klam a potvrdil si co sis předtím myslel. Ta stěna z ledu, kterou vídáš na obzoru, se táhne zatraceně daleko okolo skoro celé téhle oblasti. Poté navazuje na moře, které obklopuje zbytek. Hodil si očkem po krbu, kde máš svůj poklad. Ještě chvilku bude roztávání pytlíčků trvat, ale již sis všiml, že ledový krunýř povoluje a na hodně místech z něj stékají kapky vody. Po obhlédnutí ses vrátil ke svojí mapě. Na severu jsi spatřil značku, která podle legendy ukazuje na Křišťálové město, kam platí tvoje propustka (Samotná mapa je zobrazená pod tahem.). Hostinský ti přinesl pivo a odkráčel zpět za pult, kde začal čistit další korbel. Napil jsi se a hodlal se vrátit k mapě, když tě najednou vylekal jeden táhlý hlasitý zvuk, ozývající se zvenčí. Všichni v místnosti zmlkli a otočili hlavy ke dveřím. Hostinský se najednou sklonil a zpod pultu vytáhl toulec plný šípů a umně vyrobený luk. Tobě konečně došlo co to za zvuk doopravdy je ... je to zvuk bojového rohu, volající na poplach. Hostinský jen křikl, "Všichni ven! Vypadněte!". Dvojice rytířů tasila svoje zbraně a okamžitě okolo tebe vyběhli ven. Starší xarasian se taktéž zvedl a vyrazil pomaleji ven. Hostinský se mezitím začal soukat do koženého brnění, ale ještě tě stačil hrubě slovy popohnat. "Rychle! Vystřel ven!", asi to tu nechce nechat jen tak bez dozoru. Z druhého patra se vynořil mág, patřící k rytířům a také vyběhl ven, přičemž nechal otevřené dveře.