#1265
Adrian_S:
Veskim ti souhlasně kývl a dál pokračoval v jídle. Svoji snídani jí celkem pomalu, asi už se na něm podepisuje stáří a nedokáže pořádně žvýkat. Vydal jsi se k pultu a cestou jsi jen tak tak nešlápl na mokrý hadr na podlaze, který tu je z neznámých důvodů opomenut. Postavil ses k rytířům, kteří na chvilku přestali mluvit a dva z nich si tě pozorně prohlédli. Jen co tak učinili, znovu se vrátili k rozhovoru o taktice, ohnivých kouzlech a runách na meče.
Hned co jsi přišel k pultu, k tobě hostinský zvedl hlavu s očekáváním dotazu, či objednávky. Pozeptal ses ho však na okolí, což vedlo k zajímavému gestu. Hostinský za barem zvedl obočí a s podivem sklouzl pohledem na rytíře a zase zpět na tebe,
"Vás v těhlech dobách přichází celkem dost, že ano ... Ten arogantní chlap, co před chvilkou vylezl na schody taky tvrdí, že není zdejší. Se s vámi roztrhl pytel." Zasmál se pod vousy, ale když se nikdo nezasmál, tak přestal. Jeden z rytířů, který je podle roucha mág, se otočil k hostinskému a podotkl,
"Tamten je také odjinud? To by dávalo smysl, zdál se být tak zatraceně ztracenej a nevěděl, kdo nebo co jsou Ledokazové." Hostinský pouze přikývl a konečně ti zodpověděl otázky,
"Nacházíme se na Ledových Pláních, možná ti to něco řekne ... ale spíše ne." (Vzpomínáš si na nějaké útržky, ale v těchto hodinách jsi nedával moc pozor, jelikož vyučující byl posedlý vyprávěním nudných dlouhých příběhů ze svého života a tyto oblasti mezi jeho zkušenosti bohužel nepatřily.)
"Vládne tu jistý Icer, snový démon, o tom jsi jistě slyšel, polobůh s opravdu velkou mocí ..." Jeden z rytířů se otočil a naštvaně pohlédl na hostinského se slovy,
"Mluv o něm s větší úctou, je to tvůj bůh!" řekl výhružně, ale ostatní ho přerušili s gesty, aby se uklidnil. (Toto jméno ti již něco říká, je to jeden ze Snových démonů, kteří žijí na jiných světech, kde spravují oblasti spřízněné s jejich zaměřením. Icer je kupříkladu Snový démon ledu a mrazu.) Samotní rytíři utichli, aby si ze zvědavosti vyslechli, jak hostinský vysvětluje. Ten trochu poodešel z dosahu fanatického rytíře a trochu obezřetněji pokračoval,
"Tahle osada se jmenuje Icerův Klam, není to tu sice nejkrásnější, občas na nás zaútočí již zmínění Ledokazové, ale jinak je tu klid. Nejsem si jistý, co by jsi přesně chtěl dále vědět, ale když se zeptáš konkrétněji, tak ti zkusím odpovědět." Zeptal jsi se ještě dodatečně na mapu, jestli by neměl nějakou k prodeji. Hostinský jen odmítavě odpověděl,
"To tu bohužel nemám, ale jak se zdá, tak je o mapy docela zájem. V jednom pokoji přespává kartograf, ten chlápek v chitinu tam k němu taky mířil. Nejspíš už nehrozí, že by kartograf spal, takže se můžete jít zeptat a koupit tam nějakou mapu."
Aurelius:
"No ... ne ... je mi to líto, ale budete muset nejspíš zkusit hledat někde jinde." odpověděl ti hostinský a odvrátil pohled, přičemž začal leštit pult hadříkem. Poděkoval jsi mu tedy alespoň za snahu a natáhl svoje nově nabyté rukavice. Nakonec jsi vyrazil ke dveřím a přitom na sebe natáhl svůj kožešinový kabát, a když už jsi skoro tahal za kliku, tak najednou hostinský velmi potichu řekl,
"Nebo vem to čert ..." což jistě neměl nikdo slyšet, ale tvůj dobrý elfský sluch to, co nemělo být slyšeno zachytil. Jeho tiché zaklení bylo následované hlasitou otázkou,
"Pane? Proč jí vlastně hledáte? Je to vaše sestra nebo tak něco?" zeptal se vážně.
Matthew:
Koukl ses kartografovi přes rameno, musel jsi kvůli tomu trochu nahnout hlavu, čehož si muž jistě všiml. Za polozavřenými dveřmi vidíš prostý pokoj, ale stále mnohem lepší, než pokoje v hostincích Ixarotu. Z toho co vidíš je to útulná malá místnost s postelí a stolkem, který je obklopený dvěma židlemi a ještě malou okovanou truhlou. Na stole vidíš nějaký počmáraný papír a okolo něho černé uhly a tuhy.
"Mapu? Ty chceš mapu takhle zatraceně brzo ráno?! Doufám, že máš čím zaplatit, protože jestli ne ..." Dodal výhružně a pak si povzdechl a otočil se.
"Pojď dovnitř, zavři za sebou dveře a opovaž se něco ukrást!" Ještě rychle dodal varování a začal prohledávat onu truhlici, u které nejprve bouchl do starého zámku, aby se hned otevřel. Vešel jsi dovnitř a přivřel dveře. Hned jsi zjistil, že je pokoj o trochu větší než se zdálo, jelikož tu u stěny je ještě místo, kde stojí vysoká skříň na oblečení.
"A o jakou mapu vůbec jde? Nevím jestli tady mám všechny." Řekl při vytahování pokovaného válcového pouzdra ze dna truhly, které poté položil na stůl na rozpracovanou mapu a otevřel jej se zvukem zaskřípání kovu.