#795
Aurelius:
Bereš si své maso z mrtvé srnky, a zanecháváš jí svému osudu. Vyrážíš podém útesu vzhůru, Slunce máš nyní skoro před sebou, vlčí vytí přestalo, třeba našli mrtvolu srnky a začali na ní hodovat, avšak ty jsi naštěstí už dost daleko. Přicházíš k okraji lesa, s vysokým útesem stále po levé straně a kousek od místa kde stojíš vidíš dřevěný srub s několika dalšími přístřešky obklopený pařezy od pokácených stromů. Slunce se blíží k obzoru, zanedlouho se začne stmívat.
BadWolf:
Jdete dál a míjíte další rozbité stavby, skoro se zdá jakoby se vše kolem začalo měnit, vzduch se zvlchčil a slunce zapadlo za mrak takže se ještě více setmělo, došli jste až k nějaké otevřené mřížové bráně. Novicové chvilku pokukovali a náhle jste uslyšeli líbezný ženský hlas ... "Vítejte ... vstupte a staňte se našimi hosty ..." někteří novicové se uvolnili a zmateně začali vcházet bránu dovnitř, Annalyn se podivila a začala se jich ptát kam jdou, ale oni bez odpovědi šli dále. Na Zarterovi je vidět že se snaží něčemu tiše vzdorovat ... ale pomalu polevuje, ty také začínáš pociťovat touhu jít dovnitř, je silná a neodolatelná ... ten líbezný hlas stále promlouvá v tvé hlavě ...
S3cR3:
Vyrazili jste tedy doleva a Modrik povídá "Doufám že v té druhé straně nebyl nějaký poklad." zasmál se "To by jsme o něj pěkně přišli." Jdete dál, naštěstí oheň vyvolaný polomagií nepotřebuje ani vzduch, ani něco co by mohl spálit dokud je na šípu, takže oheň stále kmitavě svítí a osvětluje vám chodbu vedoucí do velké chodby osvětlené bílími magickými plamínky, blikajícími v malých lucernách zavěšených na dřevěných výstupcích ze zdí. Místnost je kruhová, s vysoko daným skleněným lustrem, na kterém také svítí ta bílá magická světla a osvětluje to co plamínky na stěnách nedokáží. Všude v místnosti jsou do kruhů položené velké urny, ukrývající zcela jistě popel dávných válečníků a hrdinů, z místnosti vedou další tři vchody, nad kterými je vždy zvednutá mříž. Uprostřed, mezi všemi urnami a pod velkým lustrem, se zvedá vysoká socha minotaura s velkým kladivem, a kupodivu i s rohy ověnčenými plameny. Kolem sochy jsou do země vytesané čtyři hroby přikryté šedou mramorovou deskou s nějakými zajímavými rytinami a čtyřmi též mramorovými truhlami postavenými před tyto čtyři hroby. Modrik si pískl a Sofie pořád nedůvěřivě všude pokukuje.
Matthew074:
"Jasně že tu vaříme ... i taková společnost jako cech zlodějů nevydrží bez jídla dýl jak všichni ostatní." otočil se na někoho vzadu a křikl "Slyšel jsi? pokud jo tak se dej do práce, až to budeš mít hotový tak přijď ke mě, dám ti další práci." pak ti začal nalévat pivo, které ti pak dal. Daren se moc neohlížel a vyrazil hnedka k tobě "Tak co jak to šlo? já si pak musím skočit k obchodníkoj ... mam pár cetek co by ho mohli zajímat." přisedl k tobě "Potřebuješ něco?" Najednou se skoro u vás zjevila nějaká žena v kožené zbroji cechu a sedla si na osamnělejší místo u baru. Mlčela dokud se jí barman nezeptal co chce, ona jen bez promluvení ukázala na flašky od vína a dál mlčela, barman k ní přisunul větší skleničku a nalil jí čevené víno, potom vrátil flašku na místo, vrátil se k vám a začal utírat pult. Žena mlčky připíjí a Daren se teprve probral z úleku a objednal si medovinu.