#735
S3cR3:
"No my máme vlastní ... kdo ví jak je tamto staré ..." odpověděla ti Sofie a ty jsi přišel k Modrikovi, který zaujatě sleduje vchod. Vchod je zabudovaný do malého kopečku, takže by z druhé strany byl asi těžko spatřitelný. Na této straně jsou však jasně viditelné dvě kamenné sochy minotaurů v životní velikosti ozbrojené kamennými sekyrami a oblečené v zajímavě tvarované zbroji, též z kamene. Mezi sochami je brána s nedávno rozbitou mříží a schody které vedou do podzemí ... a do tmy. Modrik tu scenérii chvíli sledoval a pak ti řekl, ještě než k vám přišla i Sofie "Když tu někdo před námi je, tak třeba budeme mít štěstí a aktivují všechny pasti, třeba to ani nepřežijí, to by nám hodně věcí ulehčilo."
BadWolf:
Vyběhl jsi a málem jsi se složil kvůli kamenu na cestě, ten tě však od tvého cíle neodradil a po chvíli jsi statečně doběhl až ke svému domku. Dveře jsi předtím nechal odemčené, takže se ani nemusíš namáhat s hledáním nějakého klíče a vpadl jsi dovnitř. Vše leží jak jsi to tu nechal, své potřeby na vyřezávání a několik kusů dřeva máš na stolečku a pod ním. Co jsi přemýšlel proč by mohla spěchat, kdo ví proč ... třeba tam má někoho známého, nebo jí jen žene touha po vědění, na přesnou odpověď by ses jí musel zeptat.
Matthew074:
První místnost, která je hned za dveřmi, je takový skoro by se dalo říct i krámek, naproti vám je v této obdélníkové místnosti půlt plný alchymistických pomůcek a přísad. Za pultem pak jsou dvoje dveře a ještě skoro v rozích místnosti vedou nahoru na každé straně jedny schody. Všechny dveře jsou zavřené a v místnosti nikdo nebyl, tak jsi se nenápadně dostal ke skříňce nadaleko vchodu a podíval se co na ní leží. Leží tam celkem velký železný vyleštěný prsten s kruhovými rytinami, stříbrnný talíř a na něm nějaké hrozny a stříbrnné lžičky, a ještě sis tam povšiml květináče se zajímavými rudými květinami, který stojí před železnou dýkou. Zezhora jsi uslyšel hlasy a kroky, to už se o tvojí přítomnost někdo začal zajímat.