Název novinky: The Elder Scrolls V: Skyrim - Česká fansite :: Sabotér

Přidal Diego dne 07.05.2013 22:19
#23


Zde je další díl, jak jsem sliboval.
Ikdyž je spíš upovídaný, ale může hodně napovědět o dalším vývoji.
Komentáře vítám B)

...


Kapitola 8 - Drak, šaty, hospodská...

Vstopupil jsem dovnitř hospody a ihned na mě spočinul zrak všech, kteří právě popíjely své pitivo. Věděl jsem proč na mě, tak zírají, to víte, když nějaký muž vejde do hospody promoklý a zmrzlý na kost, upoutá to pozornost, hlavně v tuto roční dobu, bude silvestr. Dál jsem si jich nevšímal a šel k baru, kde stála hostinská. "Vypadáš, jako zmoklý pes, vypadni odtud žebráku!" hnala mě hostinská, která je prej hodně pohostinná, to určitě....
"Paní, omlouvám se, ale spadl jsem do vody. Zde máte dopis, který Vám napoví vše." řekl jsem jí a podal dopis od kapitána.
Četla jej dlouho, snad pár minut, asi nemohla uvěřit svým očím, dokonce na mne občas podezíravě koukla. "Tak, ty jsi přítel starého Jima? Tos měl říct hned mladíku. Pojď, dáme ti pokoj a suché oblečení." řekla a vedla mě do mého nového pokoje.

Hospoda měla dvě patra, v přízemí byl bar a posezení, ve druhém se nacházely pokoje. My, jsme šly po dřevěných schodech nahoru, pak doleva a rovně, následně ukázala na dveře od jednoho z pokojů. "Chlapče, toto je tvůj pokoj, je to největší, který zde máme, ve skříni jsou i nějaké šaty, můžeš si je půjčit, ale až je nebudeš potřebovat, tak je hlavně vrať. Nerada bych na tebe poslala chlapy. Jo! A v noci a nad ránem, někdy dělají hosti vyrvál, tak se nelekni. " řekla a sešla po schodech zpátky k baru. "No, to mám teda radost, jako doma v Londýně, opravdu...." řekl jsem si.

Vešel jsem do pokoje, na hodinách byly právě dvě hodiny odpoledne. V pokoji stál stůl, dvě židle, široká postel, dvě skříně a další drobnosti. Odložil jsem si pytel s cennostmi na postel a otevřel skříň. V ní byly dva druhy oblečení, obyčejná letní košile a kalhoty, pak už zde visel jen kožešinový kabát a teplé kalhoty, boty, letní i zimní byly položené na dně skříně. Sebral jsem veškeré zimní oblečení a položil je na postel. Zatáhl jsem závěs u okna a začal ze sebe svlékat to mokré oblečení. Pak jsem si začal oblékat šaty ze skříně, boty byly naštěstí má velikost. Vypadal jsem, jako nějaký lovec zvěře, opravdu, celý v kožešinovém i boty, asi to patřilo nějakému lovci, kdysi. Ikdyž chvílemi mi připadalo, že vypadám, jako šašek, žádné jiné oblečení zde nebylo, alespoň ne zimní. Dal jsem si do kapes vše potřebné pro můj průzkum města, jako jsou hodinky, nějaké drobné, pár prstenů, náhrdelníků a můj oblíbený nůž založil za opasek. Vyšel jsem z pokoje, zamknul za sebou a sešel po schodech k baru. "Á, pán už je konečně suchý. Co tě přivádí do Ameriky?" řekla hostinská.

"Jmenuji se Martin Graham James a pocházím z Anglie, přesněji z Londýna. Už mě nebavil tamní život, byl nudný. Zde v Americe hledám nějaké dobrodružství, ale kapitán říkal, že se schyluje k válce, takže se cítím lehce zklamaný."
odpověděl jsem jí.
"Tak, jestli hledáš nějaké dobrodružství nebo chceš poznat nové lidi, zajdi na Bostonské náměstí, tak za hodinu, se tam koná menší slavnost. Sestra krále Jiřího bude projíždět Bostonem. Jistě tam bude spousta lidí, takže se v davu ztratíš a nebudeš v tomhle směšném oblečení středem pozornosti."
řekla a navnadila na procházku Bostonem.

Napadlo mě jestli bude krásná a hodná nebo ošklivá a protivná, jako osina v zadku. Objednal jsem si u hostinské pivo a pak jej pil. Přemítal jsem si v hlavě, zda by mělo cenu něco ukrást lidem z kapes, ale budou to zřejmě obyčejní lidé, kteří mají hluboko do kapsy a ty já zásadně neobírám. Ikdyž sestřičku našeho vznešeného pana krále, bych o pár zbytečností obrat mohl, to je fakt.
Když jsem dopil své pivo, vyrazil jsem na náměstí. Ještě před odchodem jsem se zeptal na cestu hostinské, která mi rovněž poradila, ať si opatřím nové zimní oblečení, jelikož prý vypadám "výstředně", mírně řečeno. Nic víc už jsem nepotřeboval a tak jsem tedy vyrazil na onu slavnost...