Název novinky: The Elder Scrolls V: Skyrim - Česká fansite :: Sabotér

Přidal Diego dne 06.05.2013 20:23
#19

Zde máte další díl, kde konečně Martin dopluje do Bostonu.
Díl jsem psal s trochou humoru, tak snad to půjde poznat.:D

Všiml jsem si, že někdo hlasoval, "tohle období mi nesedí", mohl by aspoň ten dotyčný napsat, jaké období má rád? Zajímá mě to.

....



Kapitola 7 Rady, pád, žebrák...


Propluly jsme mlhou bez újmy a mě se naskytl první a významný pohled na sněhem pokrytý Boston. "Vítej v Bostonu chlapče" řekl kapitán. Blížily jsme se k přístavu a já už se těšil, až poznám krásy města a okolí. Když jsme zakotvily u mola s naší karavelou, kapitán mi před vystoupením na molo, řekl pár rad...
"Martine, do ničeho se britům nepleť, neporušuj zákon, protože zdejší žaláře nejsou, jako ve tvé Anglii. Na tady máš dopis, se kterým dostaneš nocleh u mé kamarádky. Vlastní hospodu s názvem "U zeleného draka", je to dobrá hostitelka a velmi důvěrně se známe. Když jí dáš tenhle dopis, dá ti pokoj kde jen budeš chtít. Pokud budeš hledat nějakou práci, zeptej se jí, má mnoho přátel, kteří ti s tím mohou pomoct. Já tam také se svými holkami přijdu, ale nejdřív musíme zabezpečit loď, zalpatit za ukotvení v přístavu a pak mám ještě nějaké jednání, ohledně našeho plánu. Zatím se dobře bav a poznej zdejší krásy. A pamatuj! Krásy města nespočívají jen v budovách a přírodě, ha ha ha!" řekl se smíchem kapitán a předal mi dopis.

"Teď zbývá jen krůček a budu na pevnině...sakra!" Že jsem si to vůbec říkal, já blbec. Můj první krok směřoval do vody.... Čuměl jsem po okolí a nedával pozor kam šlapu. Vylezl jsem na molo celý zmáčený a promrzlý, voda byla v zimě dosti studená. Mí přátelé z lodi, včetně kapitána Jima, se smály, že div nepadly na kolena. "No, to je teda sranda, opravdu!" řekl jsem rozzlobeně směrem k nim. "Ale nenaštvi se chlapče, vždyť to bylo k popukání!" dodal a znovu se začal smát. Mávl jsem rukou a celý zmáčený jsem vyrazil k té hospodě. Přešel jsem lehce zasněžené molo a pokračoval už konečně po pevné zemi. Cesta byla posetá malými kamínky na hlíně, která jen málo vyčuhovala z pod špinavého sněhu. Rozhlížel jsem se po okolních budovách a připadalo mi to, jako kdybych byl v jiném světě. Typy budov byly jiné než v Anglii, jinak stavěné. Lidé, jenž kolem mě procházely se na mě dívaly s podezřívavým pohledem v očích.

Styl oblečení byl velmi podobný tomu v Anglii, jen tam byla větší zima. "Pane, mohl bych se Vás zeptat...." chtěl jsem se zeptat jednoho procházejícího muže, ale ten ihned zrychlil krok, jakmile jsem na něj promluvil. "Paní, můžete..." zeptal jsem se jedné dámy, ale to se minulo účinkem, opět nic. Začínala mi být už větší zima z toho, jak jsem byl promrzlý, mrzlo mi celé tělo i intimní partie. "Musím najít tu hospodu nebo tu umrznu uprostřed ulice...." řekl jsem si. U budov posedávali lidé o jejichž čestnosti by se dalo dlouho polemizovat. Mezi nimi byli i žebráci a tak mě napadlo, že některý z nich by mohl znát polohu mého cíle. Vytáhl jsem stříbrný prsten z mého pytle a nabídl to jednomu z žebráků... "Příteli, mohl byste mi za tenhle prsten poradit, kde se nachází hospoda zvaná U zeleného draka?" zeptal jsem se.
Nic neříkal, díval se jen a jen na ten prsten, podal jsem mu jej a pak "pokračujte rovně po téhle ulici a pak se dejte první možno uličkou doprava, ta Vás dovede na velkou ulici, kde se nachází i Zelený drak." dořekl to a pak zmizel, utíkal zřejmě do jedné z postranních uliček, kochat se svým nově získaným bohatstvím.


"Na peníze slyší každý, hlavně potřební..." řekl jsem si a vydal se cestou, kterou mi žebrák poradil. Byla mi čím dál větší zima a tak jsem se nezdržoval rozhlížení po okolí a přidal do kroku, abych byl co nejdříve v teple. Když jsem vyšel z té postranní uličky, kde pobíhaly mimo jiné i krysy, spatřil jsem nápis na jedné z budov "U zeleného draka". "Konečně!" oddechl jsem si.