Název novinky: The Elder Scrolls V: Skyrim - Česká fansite :: Bratrstvo vyvrhelů

Přidal DragonOzzy dne 01.02.2013 13:06
#11

Ozzy má dnes dobrou náladu, na vízo ve třeťáku jen 2 dvojky. To by chtělo oslavit. Jak jinak než dalším dílem :D

Zarath

"Hm... Tak o tý jsem nikdy neslyšel, ale jestli hodně cestuje s Khajiitskými karavanami, nebylo by od věci se po nějaké podívat. Jenže ty cestují spíš v oblastech, kde je nebezpečné cestovat a tudíž i těžší sehnat zboží." Rufus rozvinul mapu na plochý kámen před nás.
"Cyrodil znám jak své boty. Vždy tu byl dostatek zboží, tudíž Khajiité tu jezdí spíš nabírat zásoby či odpočívat... Ale možná bych věděl o místě, které by mohlo v současnosti karavany lákat. A není ani moc daleko." Mladík si prohrábl bradku.
"A to je?" Znuděně jsem se podíval na cás papíru s mapou císařské provincie, zatímco jsem brousil obouručák.
"Kvatch. Město je zrovna v rekonstrukci, neschopno se uživit samo. Potřebuje nastartovat ekonomiku a právě proto by tam kočičáci našli kšeft."
"Tak tedy vyražme..."


Rufus měl pravdu. Kvatch vypadal jako jedno velké staveniště. Třebaže se jednalo o obrovské město, bezpochyby staré spousty let, nebyla tu snad jediná budova nepoškozená. Ale k tomu zničení muselo dojít už dávno. Většinu baráků nejspíš rovnou strhli a postavili nové. Všude kolem nás pobíhali dělníci, stavaři, tesaři, kameníci a jim podobní. Tu a tam nějaký strážný nebo obchodník s potravinami, prodávající dělníkům sváči.
Prošli jsme polorozbořenou branou kolem bandy malých děcek, vytrhávající plevel, mnoho budov vyžadujících rekonstrukci totiž bylo zarostlých jak džungle. Uprostřed davu pracujících lidí přímo jakoby svítila parta orků, kterou vedl jeden Imperiál.
"A tohle vážení turisté, je ona slavná Kvatchská svatyně, právě zde před dvěma sty lety Martina Septima nalezl hrdina Kvatche. Ještě do relativně nedávné doby to tu vše vypadalo tak, jak to tu daedry zanechaly, zničené, zdevastované." Parta zelenáčů, oděna povětšinou v těžkých zbrojích obdivovala architekturu. Zvláštní, netušil jsem že ti barbarští orkové mají něco jako smysl pro kulturu.
"Nyní se vydejme na nádvoří Kvatchského hradu, kde se udála nejtužší bitva. Tehdejší kapitán městské stráže Savilan Matilus se svými muži statečně vzdoroval náporu daeder, čímž umožnil alespoň malé části civilistů uprchnout."
"Jestli tu kočičáci budou, tak nejspíš na tržišti."
"Celý je to tady jedno velký tržiště!!!" Řekl jsem Imperiálovi, ale ten se najednou rozběhl pryč. Měl jsem co dělat, abych mu stačil. Po chvíl jsme skutečně dorazili na nádvoří, obklíčené stánky, čili něčemi, čemu se dalo říkat primitivní tržiště. Měl jsem co dělat, abych nezačal řvát jako malé děcko že chci novou hračku při pohledu na stánek kováře. Ten zdejší se nejspíš hodně vyznal, protože jeho výtvory vypadaly sakramensky dobře. Rufus se najednou zastavil a otočil se ke mě.
"Mluvení nech na mě, vidíš tamhletu tlupu?" Ukázal prstem na partu kočičáků, kteří si u tržíště zřídili stan. Pár jich sedělo na kožešině kolem ohně, pravděpodobně si připracovali oběd, zatímco jiní ukazovali zboží potencionálním zákazníkům.
"Zkusím se jich poptat na tu Imperiálku. Co kdybys zatím prodal to, co jsme ukořistili banditům?" Rufus mi ukázal batoh narvaný kořistí.
"Vypadá to že už ses sám pasoval do role šéfa." Pozvedl jsem obočí a převzal si od něj harampádí.
"Jestli s nimi chceš mluvit ty, klidně, ale když je po první urážce rozsekáš na kusy, moc nám to nepomůže. A nerad bych do zdejší basy. Věř mi, mám už s vyjednáváním své zkušenosti." Pokrčil jsem rameny.
"Hodně štěstí." Řekl jsem a vydal se prodat "zboží".

Když jsem Rufuse zase spatřil, byl už večer.
"Dalo to zabrat, ale ukecal jsem je." Přikráčel ke mně s rukama v kapsách.
Já zrovna doplňoval nutnou denní dávku lihu, opřený o fontánu, ve společnosti sexy bretonky, která se ke mě tulila.
"Řekli ti, kde ji najdeme?" Rufus zavrtěl hlavou.
"Až tak moc mi nevěří. Ale prý s nimi můžeme jed do Elsweyru, prý se uchýlila tam."
"Jenže Elsweyr je velký jak prdel!!!" Řekl jsem a podal bretonce flašku. Rufus si chtěl taky přihnout, ale jako ex-šlechtic veděl, že dámě se chlast nebere.
"To ano, jenže pokud si prý získáme jejich důvěru, tak nám možná dají její polohu. Pochop to, už jen to že tě ti kočičáci vůbec vezmou s sebou ke karavaně je úspěch. Jsou to dost uvavřená společnost. Ale budou chtít něco na oplátku." Rufus kopl do prázdné bedny od zboží, čímž ji přisunul blíž k nám a posadil se.
"Asi víš, že Elsweyr je v součastnosti protektorát Thalmoru. Vlastně, Thalmorové poté, co se La Resistance zmocnila Letních ostrovů z Elsweyru udělali své nové hlavní stanoviště. Začali expandovat víc na jih a s Říší uzavřeli něco, čemu se dá říkat "příměří", vzhledem k tomu jakou ránu utrpěli od la resistance a jak moc jim Alex Bolmot, coby císař a vojevůdce nakopal zadky, nedivím se jim že nechávají císařství teď radši na pokoji a lížou si rány. Z Elsweyru a Valenského lesa se je však nikdy vyhnat tak úplně nepovedlo. Tyhle karavany však ušáky moc v lásce nemají, jelikož obchodovat se smí pouze se svolením vlády a to karavany nemají, navíc, zásobují nezřídka i odbojové skupiny."
"Dobrým zákazníkem pro Khajiita je každý, kdo má peníze..." Pousmála se Bretonka.
"Abych to shrnul, budeme musel na jejich cestě bránit karavanu před bandity a hlídkami thalmoru, či jinými potvorami, kterými se to v Elsweyru jen hemží. V Elsweyru si nás "proklepnou" a pak nám možná dají vědět, kde se ta Imperiálka nachází. Řekli mi jen to, že je stále naživu a znají ji až moc dobře. Doufám že stojí za to všechno co po nás kočičáci chtějí."
Udělal jsem dobře, že jsem Rufuse přibral do party.
"Ujednáno. Pojedeme s nimi. Začínal jsem se v této zhýčkané provincii přeci jen trochu nudit."