Název novinky: The Elder Scrolls V: Skyrim - Česká fansite :: Anorská plavba

Přidal Aurelius dne 22.12.2014 20:31
#10

Vzhledem k tomu, že to tu delší dobu leželo bez povšimnutí a jakékoliv aktualizace a jsou opět prázdniny a tak trošku nemám co dělat rozhodl jsem se doplnit alespoň jednu kapitolu - kterou mám již dopsanou, je rozdělena do několika stran a ty budu vkládat jednotlivě. Pokud budete mít nějaké připomínky budu mít alespoň šanci to ještě upravit :)

Také jsem si dovolil přejmenovat zdejší téma na nový název, dříve se tato povídka tedy jmenovala o trošku jinak nicméně děj je stále stejný. Akorát se první kapitola dočkala mírného editu oproti té verzi co jste mohli naleznout na TK.
Jednotlivé strany jsou různě dlouhé a budou vycházet s různým časovým odstupem. Je dost možný, že zas toto téma po vydání první kapitoly na nějakou dobu zmizí do neznáma :D



Kapitola I.

(strana 1.)
Ulice Imperial City zřeli prázdnotou, také aby ne když bylo teprve několik málo hodin po sedmé hodině ranní. Většina zdejšího obytatelstva ještě v tuto hodinu spala a nebo snídala a připravovala se na cestu do svého zaměstnání. Akorát členové stráže a legionáři měli napilno, někteří měli již padla a znavení se vraceli do svých domovů, aby posnídali dobré jídlo, políbili své ženy a následně ulehli do své zahřáté postele a odpočinuli si.

Starší generál – odhadem mu mohlo býti něco málo po čtyřicítce, vlasy měl upravené do legionářského stylu (krátké, aby na hlavě dobře držela přilba) na tváři neměl ani náznak vousů nebo nějaké strniště stejně tak nebyla jeho tvář hyzděna jizvou. Generála doprovázel jeho nejoddanější legát Scipio. Scipio byl stejně jako jeho generál imperiálem, neboť oba měli náznak typického nosu pro imperiály. Rychlím krokem kráčeli k jedné z největších lodí Tamrielského císařství, lodi jménem Anora. Anora byla bitevní loď se skvělím ponorem, který ji umožňoval velmi dobrý pohyb po moři a tak se mohla řadit k také k jedné z nejrychlejších lodí v Tamrielu. „Doufám, že je loď připravená.“ poznamenal generál směrem k legátovi, „Ano generále, loď je připravená. Legátka Aqiua už svolala i posádku, čeká se jen a pouze na váš příchod a rozkaz k odplutí.“ odpověděl legát generálovi. „Výtečně.“ řekl s úsměvem generál. Prošli ulicemi přístavních čtvrtí a následně se zastavili až u mola lodě.

Scipio si prohlédl loď, „Anora! Chlouba Císařského loďstva!“ zvolal s hrdostí generál když společně se Scipiem vstupoval na palubu Anory. Legionáři v lehkých zbrojích byli již dávno nastoupení, legátka jim nařídila nástup v tu chvíli kdy viděla v dálce přicházejícího generála. V popředí postávala legátka Aqia o které se generál před Scipiem během cesty k lodi zmiňoval. Byla poměrně mladá, delší černé vlasy a hnědé oči. „Generále!“ zvolala ihned co položil generál nohu na palubu a zasalutovala. „Legátko, výtečně.“ usmál se generál a předstoupil před své legionáře, „Posádko!“ křikl s důrazem a poté pokračoval, „Čeká nás dlouhá a náročná plavba! Naším cílem je prozkoumat oblast kdysi ztraceného ostrova jménem Yokuda. Moji nadřízení považují tuto misi za prioritní a proto mi dovolili vám navýšit žold po dobu plavby o dvojnásobek!“ legionáři po jeho slovech zajásali a následně se opět uklidnili a nechali svého generála mluvit, „Proto doufám, že nebude žádný problém s kázní!“ dodal s důrazem, „Posádko, rozchod!“ zvolal ještě a každý člen se vrátil na své stanoviště a pokračoval ve své povinnosti.

„Legátko? Vydejte rozkaz k vyplutí.“ oznámil generál legátce, ta kývla a oznámila generálův rozkaz posádce. Generál se poté vydal na vyšší palubu s kormidlem, Scipio jej mlčky následoval a vyčkával zdali nebude generál něco říkat, přitom si však prohlížel loď – nemohl doposud uvěřit, že je na lodi, neboť nikdy na žádné před tím neplul, ale své nadšení z plavby na sobě nenechal znát. U kormidla postával zarostlí muž s různými namalovanými symboly na těle. „Víte co hledáme, legáte?“ zeptal se náhle generál a otočil se na Scipia, „Netuším, generále.“ odvětil mu pohotově Scipio, generál se mírně pousmál a začal „Cyrodiilský arcimág přemluvil mé nadřízené, že se údajně z místa kde se kdysi nacházela Yokuda začal zničeho nic šířit podivný zdroj energie.. vedení mi přetlumočilo vše co jim řekl arcimág, ale bohužel nejsem mág a tak mi toho v paměti moc neutkvělo a značnou část toho co řekli jsem nepochopil.“ při posledních slovech se generál pousmál.

Loď během jejich diskuze vyplula z přístavu a pokračovala směrem k moři a následně do oceánu. Generál Publius se otočil směrem k zádi a již teď mu bylo jasné, že jeho a posádku čeká velmi náročný úkol. Byl si však jist, že je v jejich silách tuto misi zvládnout a splnit úkol, který mu jeho nadřízení dali.

Druhá strana by měla vyjít v průběhu zítřka.