Název novinky: The Elder Scrolls V: Skyrim - Česká fansite :: Dopad

Přidal Lord Rade dne 08.12.2012 20:52
#5

Den první
Začátek konce - část 2.

Mnoho zákazníků obchod tento den nenavštívilo, tak je šéf propustil o hodinu dřív. Tom to měl kus cesty s ním a při tom do něj neustále cpal své názory o tom vysílání, ale Norman ho jen stěží vnímal.
„…Myslíš si snad, že by jsme se o tom meteoritu dozvěděli jen pár dní před dopadem? To je úplná sr**ka! NASA by nám to mohla oznámit měsíce, možná i roky předem! Ale NASA doteď mlčí! Beztak je ten údajnej profesor, kterej tohle vše rozpoutal nějakej pošuk. Už ani neví, čím by nás mohli strašit a tak každou chvíli přichází do televize s těmahle sra**ama!”
„Jo máš pravdu,“ Norman myšlenky raději rychle zapudil a udržel si hlavu chladnou.
Měl ještě nějaký čas do odjezdu a nehodlal přechytralého Toma už vůbec poslouchat, tak se s ním rozloučil a zašel do své oblíbené kavárny.

Směnu měla zrovna pohledná Eva, což byla jeho oblíbená servírka, kterou měl rád. Všiml si, že si nechala k ramenům zkrátit své tmavě černé vlasy a teď jí to náramně slušelo.
„Ahoj,“ usmál se na ni nejlépe jak uměl, když ji zvoneček u dveří upozornil na jeho příchod.
„Ahoj, Normane!“ pozdravila ho příjemným hlasem a schovala pod pult noviny, které právě četla.
„Docela blázinec… tenhle svět,“ prohlásil klidně, když si všiml novin a usedl na barovou stoličku.
„Je to hrozný, nemyslíš? Teda, jako že se to dozvíme jen pár dní předem a vůbec… na vyhlášenou pohromu jsou lidi docela v klidu… Ani žádná opatření, prostě nic. Řekli nám něco ve smyslu „Dávejte si pozor vaše město může být zničeno obřím meteoritem, ale nemáte se čeho bát.“ “
„Klid. Nemyslím si, že k něčemu takovému dojde. Alespoň ne teď. Tom, ten přechytralej kluk z prodejny by ti o tom mohl vyprávět…“
„Jo já vím… Promiň, nechala jsem se trošku unést… Chceš kávu? No jasně, že chceš… Tak jako obvykle?“
Norman se usmál a kývnul hlavou. „Jo, jako obvykle, díky. Můžu se ještě podívat na ty noviny, které si četla?“

Podala mu noviny s obrázkem velkého meteoritu na titulní stránce.
Stálo tam tučným písmem „Hrozba z vesmíru?“ a text pokračoval. „Profesor a Astrolog Allen Horton varuje: Na zem se řítí meteorit o velikosti přibližně 1500 metrů. Jeho přesné místo dopadu nedokáže odhadnout. Allen Horton také říká, že se snažil kontaktovat národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA), ale jeho snažení bylo marné...“
Všiml si přicházející Evy a rychle otočil noviny na další stránku. Ta se jen zasmála a položila před něj kávu, pak se šla věnovat dalšímu zákazníkovi. Zamíchal ji a pomalu pil. Nebyla moc horká a chuť měla stejně dobrou jako vždy. Když ji na chvíli odložil, všiml si obrázku štěňat v novinách, tam kde je otočil. Pochopil, že kvůli tomu se mu asi smála. „Zajímalo by mě, jak ta fena mohla porodit šestnáct štěňat…“ zamyslel se s humorem nahlas. Když se podíval na reklamní hodiny na zdi zjistil, že mu brzo ujede autobus, pokud si nepospíší. A tak rychle dopil zbytek kávy, šel za ni zaplatit, rozloučil se a se stejným cinkotem zvonku u dveří i odešel.

Připadal si poníženě, když musel dobíhat jeho ujíždějící autobus, ale zastavil ho včas.
„Pán se zase opozdil?“ zeptal se hloupě, ale nejspíš ze srandy řidič.
„Jo. Promiňte. Nestíhám,“ utíral si z čela pot a hledal drobné po kapsách.
Dřív než je našel, byl autobus už v pohybu. Poté si přisedl k jedné tlusté dámě, která seděla hned za řidičem a po celou dobu jízdy se s ním bavila o věcech, které Normana vůbec nezajímali.

Za deset minut vystoupil a byl rád, že to už nemusí dál poslouchat. Nejdříve se stavil pro nějaké mražené jídlo do večerky a potom zašel domů. Udělal si jednoduchou večeři a lehl si na pohovku před televizi, kde i usnul.