---

Kapitola 7 - Všechny překážky přeskočím, přelezu nebo zabiju...



"Toto místo je posvátné!" Stálo na kamenné tabulce. "Uvidíme na jak, dlouho tomu tak bude...." řekl jsem si.
Prolézám přes různé zborcené stropy a trámy, beru si jednu z pochodní. Kráčím si to mezi stoly a kamennými pohovkami. "Jak zde někdo může žít?"
Všude kolem mě se ozývá, tajúplné vytí, jako vlčí vytí, ale ti tu jistě nebudou. Na stěnách jsou zakresleny různé malby. Nejen malby, ale na stěnách se mihají stíny, zdá se, že mě sledují...

Narazil jsem na křižovatku, rovně, doleva nebo doprava?
Moc dlouho jsem nemusel přemýšlet, cesta po mé pravici a levici se rázem zavřela mřížemi, a přede mnou se objevilo několik Romulových stoupenců. Tasil jsem meč, stejně jako oni své pěkně vypadající dýky.
Litý boj začíná....

Dva proti mě vyrážejí, ostatní kolem krouží a vyčkávají.... Bráním se mečem...."sakra to je proti dýkám pomalý". Zapíchl jsem jednoho z nich, ale tak tak, protože druhý mě málem při mém výpadu zasáhl, ale já jej obratem zabil čepelí. Zahazuji meč... Oni si mezi sebou začali šeptat kdoví co... A jdou všichni na mě....
Bráním se svými skyrytými čepelemi, uhýbám výpadu jednomu z nich a probodávám mu hrdlo jednou z čepelí, druho se kryji dalšímu úderu dýkou a probodávám jej. Čtyři jsou mrtví... Dělám kotoul dopředu..... ihned po vstanutí jsem rozpažil ruce, a probodl dva soupeře naráz. Po jednom hážu nůž, dostal to... Zbývá jich pět.... Tasím svou dýku... Kryju jejich výpady... Po výpadu jednoho z nich, jsem mu přeřízl v mžiku krk... Ostatní utíkají...

Běžím za nimi, určitě mě dovedou až k mé rodině... Všude jsou samé překážky, různé trámy, stoly, dřeva, sudy a podobně. První běží, nějak lépe oblečený muž, nejspíš vůdce. Ostatní totiž mají na sobě jen kožešinovou helmu ve tvaru vlka, a hábit z kožichu. Předběhl jsem všechny až na toho vůdce, je rychlý, ale ne tolik...
Dostihl jsem ho! Skáču na něj z trámu... "Tak a teď mluv! Kde je má rodina"

"Přišels pozdě...hahaha(škodolibý smích)"
"Ne! To nemůže být pravda"

"Můžes se podívat.. Támhle je ta klec"
"Neee! Za to zaplatíte všichni!"

V důsledku naštvání jsem do něj bodal skrytou čepelí pořád, krev se řinula z jeho těla... Přestal jsem... Byl mrtvý, stejně jako má rodina.




Může to znít uspěchaně, ale to je účel tohoto dílu. Vše se totiž odehrávalo při boji nebo běhu.