---

Bolyen, zdvihl ruku, a sám se zastavil. Chvilku s nataženou hlavou poslouchal okolí, ale slyšel jen šum vody. Chvilku přemýšlel, co má Waret za plány. Vzhledem k jejich přesile, a složitosti kanálů, usoudil, že se Waret bude chtít konfliktu vyhnout. Aby se vyhnuli konfliktu s jeho vojskem, pravděpodobně se rozdělili. Dál do stok by nešli, protože potřebujou nahoru, takže usoudil, že se rozdělili, a chtěj je obejít. Takže Bolyen se je chystal zaskočit, jestli to je jak myslel, tak jedna skupina jim proklouzne, ale tu druhou tu nenechá. Po chvíli uvažování, se jen usmál, a zabočil vpravo.


„Už je tady ta druhá skupina?“ zeptal se udýchaný člen cechu, když vylézal po žebříku.
„Ne…“ odpověděla rozpačitě Allys. „Měla by?“
„Snad se jim podařilo obejít stráže, jestli ne, jsou v pěkným maléru.“ A ukázal dolů do kanálu.
„Měli bychom tam jít…“ A začala lézt do kanálu. Ale Awet ji zadržel rukou.
„Přemejšlej Allys. U brány jich bylo okolo dvaceti. Čtyři nechal tady, a jestli nechal nějaký u vchodu, což jako že pravděpodobně nechal, dole jich je okolo čtrnácti, možná víc,“ pokračoval Awet, „kdybychom tam šli všichni, nemáme šanci.“
Allys nad tím chvilku zapřemýšlela, pak kývla, a znovu se narovnala.
„Tak co uděláme? Tam dole je nechat nemůžem.“
„Půjdeme pro posily to cechu!“ Čekejte tady, hned jsem zpět. A rozběhl se k cechu.
Než Allys stačila něco říct, Awet už byl za první odbočkou.
„No tak čekáme,“ řekla Allys, a opřela se o zeď.
Čekání netrvalo dlouho, ale ten kdo přišel, nebyl Awet. Z dáli byly slyšet kroky. Organizovaný kroky strážných.
Allys nakoukla za roh, to co si myslela, tam i viděla. Skupina strážných kráčla cestou k nim.
„Co ti tady k sakru dělaj?“ zeptala se sama sebe.
„Pss…“ sykla a ukázala na postraní uličku.
Jednotka okolo dalších dvaceti strážných dopochodovalo ke kanálu, v čele s normálním mužem, který je asi doprovázel kanály. A to horší bylo, že polovina z nich byla elitních strážných, a kapitán oddílu. Kapitán si stoupnul bokem, a dal povel. Jednotka začala lézt do kanálu.
„Ehm, ehm“ zakašlal muž v lepším červeném oblečení, a srandovním čepečku. Velitel se na něj otočil.
„Myslím, že jste mi slíbil odměnu, když vás kanálka provedu,“ řekl rozpačitě a opatrně.
„Jaj..“ řekla si Allys a sledovala události u kanálu.
Velitel se na muže usmál, ale místo pro měšec sáhl pro dýku. Muž se polomrtev povalil na zem, kde se svíjel v bolestech. Jednotka pak napochodovala do kanálu, a poslední velitel.
Po několika vteřinách, vyšla z uličky a napochodovala k mužovi.
Ten už ale ležel mrtev v kaluži krve, se sevřenou dýkou v ruce.
Neviděla to ráda. Znovu se opřela o stěnu, a čekala na posily, které dorazili za chvíli.
„Měl jsem štěstí, v cechu, byli skoro všichni,“ křičel Awet ještě za běhu. Ale zarazil se u těla v kaluži krve. Allys postřehla jeho výraz, a začala vysvětlovat, než se Awet stačil zeptat.
„Bolyenovi dorazila posila. A takhle skončil muž, co chtěl pár zlatých za provedení kanálem,“ řekla a smutně pohlédla na tělo. Zabití nevinného člověka, bylo těžší než strážného. Sice jako zloději jsou oni ti špatní, ale oni začnou konflikt, a pak třebas porazí druhou stranu, ale člověk, který se do ničeho nezaplet? To je něco jiného.
Ale Aweta zaskočila spíš ta posila, než mrtvé tělo. „Rychle musíme dolů, než na sebe narazí, teda jestli se tak nestalo…“
„Na to ani nemysli…“ odrazila Allys a strčila do Aweta


Waret doufal, že druhá skupina bude natolik chytrá, a taky počká pár minut, než se vydají ke vchodu. Oni už čekali docela dost dlouho, tak se vydali ke vchodu.
„Pojď rychle, ale potichu.“ Řekl Waret, když se proplétali bludištěm kanálů. Oba přikrčení se plížili podél zdí, a opatrně nahlíželi za každý roh. Průběh byl rychlí, ale u jednoho rohu se zasekli. Waret zas vykoukl zpoza rohu a rychle cuknul zpátky, když viděl skupinu stržných. Vzápětí zadržel rukou Armuna, který už skoro vycházel.
„Sakra, jak je to možný?“ zeptal se Waret spíš sám sebe. „Mají být rozdělený, když už jsou tady!“ Waret se rozčiloval, ale stále potichu.
„Musíme je obejít.“ A vydal se zpět chodbou. Šel dál chodbou, a zabočil doleva. Tam přešli most přes vodu, a pokračovali dál uličkou. Strop lemovali trubky, který občas mířily dál do země. Voda byla stojatá, ale ne tekoucí, přesto vydávala, neustálí nervy drásající šum.
Po několika metrech opět odbočila do leva, kde je ale zaskočila skupinka strážných. Sice jich bylo jen sedm, ale přesto by boj způsobil rozruch, a přivolal druhou polovinu.
Bohužel už bylo pozdě, a polovina jednotky je zpozorovala. Jeden ze strážných hlasitě zapískal. Pískot se rozléhal po chodbách, A ozvěna se odrážela od zdí. Strážný se hned rozběhli za nimi. Armun s Waretem se ihned rozběhli do zadu dál do bludiště chodeb. Pomalu se vzdalovali, párkrát zas odbočili, a zanedlouho se strážným ztratili. Waret se udýchaně plazil u zdí a zahlížel za rohy. Ze soustředění ho vyvedl zvuk za nimi. Kousek od nich, nějaký strážný o něco zakopl. Waret se ujal šance, a zamířil ke vchodu. Vchod už se blížil, stačilo jednou odbočit a jen rovná cesta k němu. Napůl dlouhé cesty, ale v šeru tmy zahlédl několik lidí. Doufal že je to zbytek skupiny s posilou. Zjistil, že se mýlil, když ze šera vyšlo dalších, okolo dvaceti sedmi strážných. Byla to elitní posila, spojená s Bolyenovou jednotkou. Waret pomalu couval, pak se obrátil, a utíkal chodbou nazpět.
„Za nima!“ vykřikl Bolyen, když je spatřil.
Armun s Waretem už pak jen slyšeli mohutný dupot. Běželi na plno chodbou, a v rohu opět odbočili nazpět. Když se jim od okrajových zdí kanálů chtěli ztratit do chodeb, narazili na další skupinu, která jim zatarasila cestu u odbočky. Neměli mnoho času, takže Waret se jen rozběhl, vytáhl meč, a prudce vrhl se na prvního strážného. Naznačil sek zprava. Waret se pak zarazil nohou, hbitě se otočil a sekl na druhou stranu. Strážný se v bolestech skácel k zemi. Koutkem oko zachytil mihnutí meče. Velkou dýkou blokoval šikmí sek shora. Odvrátil strážníkův meč, kolenem ho nakopl do břicha, a skrčeného strážného srazil hruškou meče k zemi. Teď měl chvilku času, na zhodnocení situace. Za ním už se váleli další oběti, které nezvládli blokovat Armunovo meč.
Dupot sílil a už neměli moc času, všiml si toho i Armun, takže zasadil poslední sek, kterým strážného vyved z rovnováhy, a dal se s Waretem na útěk.
Ve běhu zandali meč do pochev, a zrychlili v běhu. Po několika metrech, když zaběhli do poslední uličky ke vchodu, narazili na další skupinku. Oba tasili meče, a připravili se na další boj.
„To snad ne, kde se tady berou!“ vykřikl Waret. A vydal se nejistě vpřed.
„Warete?“ zeptala se Allys. A sklonila meče.
„Allys! Díkybohu„
„Už jsem myslela, že vás nenajdem, pojďme, než nás doženou…“
„Ztratili jsme moc času, musíme se jim ztratit v chodbách.“



Tady je opravena poslední episoda - nějaký věty přidány/odebrány a změně boj ( bylo to moc choticky) Na konci všech kapitol takto opravím všechny :)