Název novinky: The Elder Scrolls V: Skyrim - Česká fansite :: Thief Loď

Přidal Skritecek dne 17.07.2012 22:56
#122

„Tak jdeš?“ otázal se Waret, když ho Armun nenásledoval.
„A nenecháme to na zítra, už se stmívá a …“ Hlavou mu projela další palčivá bolest.
Waret se koukl na oblohu, a dal Armunovi za pravdu. „Asi máš pravdu, tak aspoň jdeme připravit večeři.“ Armun si oddychl, že nemusí pracovat na lodi, a následoval Wareta do skladu. Allys mezitím připravila okruh z kamenů, a připravila nějaké dřevo. Jelikož kuchaře zabili, a Allys byla jediná holka zbylo jídlo na ni. S krájením ji pomohlo několik zručnějších námořníku, ale vaření nechali zcela na ni.
„Odplujeme?“ zeptal se Waret kapitána, který se koukal na svou loď. Ještě chvíli pozoroval loď, a hodnotil škody, a pak došel k závěru.
„Ano, ano, ale nebude to jen tak.“ Zamyslel se, a pokračoval: „Chce to opravit díry v trupu. S dírou na palubě by se dalo plout, ale se stěžněm bude největší problém.“
„A co takhle, poprosit někoho z blízkého města, umím Goldsky.“

Goldština byl jazyk, se kterým se mluvilo v Golimundu, dříve se jazyk jmenoval Golimundština, ale to bylo moc dlouhé, tak se to zkrátilo. Až teď to Waretovi zapadlo, že měl jiný přízvuk, a Cordštinu zrovna neovládal. Na kontinentu Ques, se v každé zemi mluvilo jinak, V Corundasu, se mluvilo Cordštinou, což byl opět zkrácený název. Obchodníci, se museli naučit obecný jazyk, kterým se dorozumí všude, tento naštěstí mluvil i jejich jazykem. Prostému občanovi stačil jeho jazyk. Obchodníkům obecný jazyk, a rádci, šlechta a úředníci, jich ovládal co nejvíce.

„Jo, a vysvětlíme to takhle: Tito milí pánové nás přepadli, a my ztroskotaly, potřebujeme opravit loď, aby nás pak mohli okrást, a my je dovezli do jejich tajemného doupěte.“ Pronesl sarkasticky Waret.
A pak si to kapitán uvědomil, jakmile opraví loď, okradou ho o jeho všechny vydělaný peníze, a jeho budou muset zabít. Vycházeli spolu dobře, ale jednou bude konec cesty a jeho budou muset zabít, navíc jim tu pomáhá je okrást.

„A…“ začal nejistě kapitán. „Co s námi pak bude?“ byl nervózní z odpovědi. Ale ta se mu nedostala, vrhl na kapitána mrazivý pohled a vydal se k ohni za Armunem. Ten pomáhal Allys s vařením.
„Armune, Allys, můžete na slovíčko?“ vybídl je Waret, a zašli dál od ostatních.
„Kapitán se zeptal, co s nimi pak uděláme, až budeme v Northwindu…“ Pak se odmlčel.
„No a co jsi odpověděl?“ otázal Armun.
„Právě že nic, odešel jsem za vámi, nad tím jsem nepřemýšlel, co s nimi uděláme?“ Všichni se zamysleli.
„Kdybychom je nechali, rozhodně by to jen tak nenechali, způsobili by rozruch.“ Poznamenala Allys.
„To znamená jediný…“ a koukl se jim do očí. Věděl, že myslí na jedinou věc. „Budeme je muset zabít.“
„No, ale kde to uděláme?“ zeptal se Armun Wareta. Ten nervózně pošlapoval.
„Budeme to muset udělat, u zadního vchodu do stok.“ Všichni přikyvovali.
„Teď to neřešte, je to ještě daleko, a zatím musíme opravit loď. „ řekl Waret a vydal se zpět k ohni.




„Oni nás pak zabijí, jakmile jim to zlato dostrkáme až pod nos, tak nás zabijí.“ A ostatní námořníci přikyvovali.
„Musíme udělat hromadnou vzpouru.“ Opět se ozvalo souhlasně mumlání a přikyvování námořníku. Námořníci se sešli za útesy, v tu chvíli, když Armun, Waret a Allys, řešili, co s nimi bude.
„Ale jak to k sakru uděláme? Ti zloději mají oči všude. Lano prokoukli, a normální boj taky skončil pro ně.“ Opět všichni dali za pravdu, a začali přemýšlet.
„Ano, ale to jsme po nich nešli jako skupina, když ta, vtrhneme společně, tak to dáme.“ Tentokrát se žádné souhlasy neozývaly, tak pokračoval: „Stejně nemáme na vybranou, jakmile dorazíme, zabijou nás.“ Teď se od námořníků ozývalo bručení. „No tak, lidi.“ Pokračoval: „Buď umřeme potom bez boje, nebo jim dáme na vyučenou. Budeme bránit své zlato, nebo ho jen tak vydáme a necháme se zabít ?“
Teď už se od námořníků ohlašovala spokojenost. „No vida, takže tam zítra vtrhneme, a ukážeme těm suchozemskýcm krysám, co dovedou mořští vlci.“ Teď už se ozývaly šťastné výkřiky.
„Takže teď se rozdělíme po pláži, a v různých časových intervalech přijdeme na pláž.“ Ostatní námořníci kývli a rozptýlili se po pláži. K vraku lodi přišli podle dohody v různém čase. Waretovi to přišlo divný, a zašel za Armunem.
„Armune, něco tam řešili, a mně se to moc nelíbím, takže na ně dávej pozor, A´t nedojde k další smrti.“ Armun přikývl a sedl si zpět ke své misce. K večeři byla zeleninová polévka. Seděl na písku, a přemýšlel o budoucnosti tohoto všeho. Opravíme loď, dovezou nás k Northwindu, zabijeme je, uklidíme zlato a je to. Všechno to bylo tak jednoduchý, ale Armun věděl, že to tak hladce neproběhne. Něco mu říkalo, že něco bude jinak.

Kapitán stál u lodě, a koukla na ni. Už bylo po večeři, a námořníci uklízeli. Waret přišel za kapitánem.
„Tak jak to jde?“ Kapitán se otočil, a koukl na Wareta. „No jak, seženeme pár prken, přiděláme je k trupu, místo stěžně vezmeme nějaký trám, uvolníme ráhno z tohoto, a nasadíme plachtu, al nejpravděpodobněji budeme plout pomocí vesel.“
„A kde seženeme ty prkna?“
„Někdo bude muset do blízkého města. Dobře, pošlu někoho zítra pro prkna, a opravíme loď. Jak se vlastně jmenuješ?“
„No dobře, to by šlo, zítra někomu vysvětlím, co má vzít.“ Chvilku se odmlčel „Mogru’nar“ dodal.
„No tak teď jdeme spát, a zítra se do toho vrhneme.“ Všichni spali v kajutách lodi.Armun byl celou noc nervózní, protože věděl, že se něco stane, a nakonec měl i pravdu.


Jestli se líbí KP ;)

Upravil/a Skritecek dne 18.07.2012 10:36