Název novinky: The Elder Scrolls V: Skyrim - Česká fansite :: The Elder Scrolls Novel: Infernal City Česky

Přidal Scarcz dne 01.07.2011 16:07
#70

ČÁST DRUHÁ – ÚČEL

Viděl jak se Redguardka napřahuje k úderu, ale rána byla tak rychlá, že sotva stačil uhnout. Udeřil mečem na její žebra, ale ona stejně rychle uhla z dosahu jeho čepele.
„dobrý nápad Attrebusi,“ zaslech z publika Gulana.
Trochu couvla a nespouštěla z Attrebuse oči, „Ano, zkus to znova.“
„Ještě máš dost sil?“
„Dostatek,“ odpověděla a vypadala uvolněně, najednou se ale její obraz rozmazal v rychlém pohybu.
Attrebus ustoupil, ale znovu ho překvapila rychlost úderu. Vykryl její úder plochou meče a pocítil plnou váhu její zbraně. Polevila a Attrebus si uvědomil že může vést sek rovnou na jeho hlavu. Rychle skočil k zemi, zbalil se do kotoulu a rychle vstal.
Opět zahlédl to drobné zhoupnutí před další útokem. Znovu ji odrazil a trochu se k ní přiblížil.
Kroužila kolem něho, zatímco on vyčkával. Najednou jí trochu poklesla ramena a to byl signál pro Attrebuse aby se rychle vymrštil za svou zbraní a ve chvíli kdy zvedala svůj meč do krytu, jí zasáhl špičkou do břicha. Redguardka tvrdě dopadla na zem.
Stoupnul si nad ní a přiložil jí oblou a tupou špičku k tváři.
„Stačí?“
Zakašlala a pokývala hlavou. „Stačí,“ souhlasila.
Podal jí ruku a pomohl jí na nohy.
„Pěkný úder, ještě že jsou ty meče tupý.“
„Jsi hodně rychlá, ale místy jsi čitelná.“
„Vážně?“
„Ano, ale neřeknu ti kdy, příště ty meče nemusí být tupé.“
Trochu kulhala na jednu nohu a tak ji Attrebus podepřel a odvedl jí na okraj cvičiště, kde seděli jeho přátelé.
„Přines nám, prosím nějaké pivo.“ Zavolal na Daria – malého kluka s džbánem.
„Samozřejmně, princi.“
Attrebus jí posadil kousek stranou a sledoval jak si rozvazuje cvičné brnění.
„Jak že se jmenuješ?“ zeptal se jí.
„Radhasa, princi,“
„A tvůj otec byl Trala Dvě čepele z Cesparu?“
„Ano, princi.“
„Byl to dobrý muž, jeden z nejlepších mužů mého otce.“
„Děkuji vaše výsosti, taková pochvala vždy potěší.“
Když si sundala brnění, Attrebus si jí se zájmem prohlédl. „Nikdy ale nepatřil zrovna k těm nejhezčím, v tom se mu moc nepodobáš.“
Její tmavý obličej ještě více ztmavl, ale pohled měla stále směle upřený na Attrebuse. „Tím chcete říct že jsem hezký muž?“
„Kdybys byla muž tak určitě, ale nikterak mužně nevypadáš.“
„Již jsem zaslechla že princ je lichotník.“
„Tady je naše pití,“ řekl když přišel Dario s pivem.
Pivo bylo vždy po zápase skvělé a tentokrát to nebylo jiné.
„Tak proč vlastně chceš do mých služeb a né do služeb mého otce, jsem si jist, že by tě s radostí přijal.“
Pokrčila rameny. „Váš otec je císař, pochybuju že bych se s ním dostala do nějaké akce, ale s vámi doufám v opak.“
„Ano, to máš pravdu. Císař neustále bojuje o svá území, někdy doslova a někdy jen obrazně. Každopádně nás čeká ještě mnoho bitev, než se císařstvý znovu obnoví. Když budeš cestovat se mnou, bude smrt často na dosah, není to vždy zábava a není to žádná hra.“
„S tím počítám.“
„Dobrá, líbí se mi tvůj přístup.“
„Doufám že vás nezklamu, princi.“
„Jestli mě nechceš zklamat tak mi pro začátek říkej jen Attrebusi. Netrvám na formálnostech mezi svými strážemi.“
Její oči se rozšířili. „To znamená že...“
„Ano, dopij to pivo a zajdi za Gulanem. Ukáže ti tvé vybavení, koně a oficiálně tě přijme. A poté si spolu možná znovu promluvíme.“