Název novinky: The Elder Scrolls V: Skyrim - Česká fansite :: The Elder Scrolls Novel: Infernal City Česky

Přidal Scarcz dne 05.06.2011 14:35
#67

Annaïg se podívala na stůl, na který Qijne ukázala. Byl pokryt listím, kůrou, vykuchanými zvířaty, kořínky, kameny a dalšími věcmi z Tamrielu. Byla tam také kniha, inkoust a brk.
„Chci vědět víc o těchto věcech. Po tobě chci aby jsi sepsala a popsala vše, co by se mi mohlo z té hromady hodit a také napsala kde se ty věci dají najít. To bude první polovina tvé práce, tu druhou budeš vařit. První se naučíš naše recepty a pak budeš vytvářet vlastní. A ty budou lepší než ty staré, rozumíš?“
„Já nevím, je to hodně náročné, paní.“
„Přiřadím ti jednoho pacholka a někoho kdo tě tady zaučí, to je víc než dost, už teď máš velké štěstí.“ Mávla na jednu ženu s šedou kůží a červenýma očima Dunmerů.
„Slyr, vezmi si jí na starost.“
Slyr zvedla svůj nůž, „Jak si přejete, paní.“
Qijne přikývla a odešla.
„Má pravdu,“ Řekla Slyr. „Ani nevíš jaký máš štěstí.“
Annaïg přikývla.
Po chvíli přišel yellowish, dvounožec s ostrými zuby a špičatýma ušima.
„Tohle bude tvůj pacholek, využíváme je k práci s ohněm, jsou proti němu odolní.“
„Ahoj.“ Pozdravila pacholka nejistě Annaïg.
„Poslouchají rozkazy, ale nemluví. Teď ho zrovna na nic nepotřebuješ, tak by jsi ho měla poslat zpátky do ohně.“
Annaïg něco zahlédla svým periferním viděním, otočila se a zírala do dvou velkých, zelených očí.
Byla to jedna z těch bytostí,které viděla při vstupu do kuchyně, ta jak vypadala jako opice. Zblízka si všimla, že na rozdíl od opice, bytost nebyla chlupatá. Měla dlouhé nohy a ruce s velmi dlouhými prsty.
„Já!“ zakvičela.
„Pojmenuj ho,“ Řekla Slyr.
„Co?“
„Dej mu nějaké jméno.“
Bytost otevřela pusu, byla velká a bez jediného zubu, takže bytost trochu připomínala batole, ale ještě více se podobala jejímu bratranci Lucovi, když byl malý.“
„Luc, budeš Luc.“ Řekla po chvíli Annaïg.
„Já Luc.“ Zakvičela bytost.
„Vrátím se pro tebe, až přijde čas na vaření, do té doby tu budeš sama.“ Řekla a kývla směrem ke Glimovi. „A co on?“
„Vyzná se v těch surovinách stejně jako já, potřebuji ho tu.“ Zalhala Annaïg.
„Dobrá,“ Řekla Slyr a odešla.
Annaïg si uvědomila že jsou tu opravdu s Glimem a Lucem sami.
„A teď co?“ Zeptal se Glim.
„Chtějí abychom...“
„Sice jsem nerozumněl, ale je mi jasné co od nás chtějí, otázka je jestli to splníme.“
„Nevím jestli máme na vybranou.“
„Určitě, teď se nikdo nedívá, můžeme utéct skrze odpadní díru zpátky do Middenu, a pak...“
„Správně, a pak?“ Přerušila ho Annaïg
„Udělej z těch surovin další lahvičku toho lektvaru, jak po něm můžeme létat a pak odletíme.“
„Myslím že tohle jsme již probraly.“
„Copak nechápeš, že jim tu akorát budeš pomáhat zničit Tamriel?“
„Glime, můžu se tady toho spoustu naučit o tomhle místě. Nenapadá mě lepší místo, odkud bych mohla sabotovat Umbriel. Kdo ví, co tady ještě dokážu.“
„To jo, ale co mám dělat já?“
„Dělej to co já a sem tam se mnou mluv, jako by jsi mi něco říkal a taky budeš zapisovat do té knihy, co ti nadiktuju.“
„A co s ním?“ Řekl Glim a kývnul směrem k Lucovi.
Annaïg se na chvíli zamyslela. „Luce, dojdi pro jeden ten světle-zelený list na konci stolu.“
„Ano, já Luc.“ Řekla Luc a donesl list.
„Tohle je Fennel Fern,“ Začala diktovat Annaïg. „Sklidňuje žaludek a používá se na obklady očí.“
Když se za pár hodin vrátila Slyr, Annaïg skoro nevěděla kde je.
„Čas na vaření.“ Řekla Slyr.
Annaïg si protřela oči a přikývla. Ukázala na jedno zařízení v místnosti. „Docela se zajímám o destilaci esencí, jak tohle...“
Slyr se zakuckala smíchy. „To ne, miláčku, tady nezačneš, začneš pěkně u ohně.“