Název novinky: The Elder Scrolls V: Skyrim - Česká fansite :: The Elder Scrolls Novel: Infernal City Česky

Přidal Scarcz dne 27.01.2012 20:10
#87

Slyr se vypařila hned poté, co dovařili, tvář měla pobledlou strachem. Annaïg odešla chvíli po ní, stavila se ve své skříňce, ale našla tam jen prázdnotu, tak se vydala do noclehárny, kde počkala na jídlo.
Chvilku poté přišla do místnosti Slyr.
"Pojď se mnou," řekla tiše Annaïg.
Annaïg poslechla a následovala Slyr spletitými chodbami a rozlehlými spižírnami.
"Tudy, za mnou," řekla slyr potichu a zašla do úzké škvíry ve zdi. Vedla do malé místnosti, osvětlené světlem, ketré sem přicházelo vysokou šachtou z venku. Slyr vyndala lahev a krabici něčeho, co vonělo skvěle.
"Byl potěšen. Ve skutečnosti poslal i svého sluhu, aby mě pochvílil. Nás pochválil."
"Tak to je skvělé."
"To je, zaslouží si to malou oslavu. Vyzkoušej to víno."
Víno bylo suché a výborné, vonělo po něčem, co Annaïg připomínalo anýz. Krabice byla plná podivných zámotků, plněných nějakým masem.
"Co to je?" zeptala se Annïg mezi sousty.
"Orchidejové krevety, žijou v jímce."
"Jsou skvělé."
"Měli jít služebníkům do Prixonského paláce, pár jsem jich sehnala."
"Děkuju."
"Nemáš zač. Jez a pij co hrdlo ráčí."
"Co Qijne?"
"Lord Ghol už chtěl změnit kuchyni a když kuchyně ztratí svého patrona, většinou to vede k výměně šefa kuchyně. My jsme tomu dnes zabránili a tak, řekněme, že se Qijne dívá zrovna jinam a my si mužem dovolit některé věci."
"Jaké věci máš přesně na mysli?"
"No, mužem si dopřát pár dobrých věcí, nebudem v noci tak sledovani a tak podobně."
Annaïg cítila jak se červená "Ah Slyr-"
"Tolik si nelichoť, prostě mě napadlo, že by se ti tohle místo mohlo líbit. Je tu vidět na nebe a není tu ten všudepřítomný puch a hluk. Já tu jsem ráda. Sama, nemyslím si, že by ještě někdo o tomhle místě věděl."
"No v tom případě jsem polichocena."
Slyr po první lahvi vína ztratila opatrnost.
"Zaslechla jsem něco o tom tvém kamarádovi."
Annaïg se málem zadusila pitím. "Vážně? O Glimovi? Je v pořádku?"
"Je v jímce."
Annaïg na chvíli ztuhla.
Slyr se usmála. "Neboj se, pracuje tam. Ten co mi přinesl ty krevety se o něm zmínil. Prý umí dýchat pod vodou. Všichni ostatní jsou z něho celý pryč."
"Samozřejmě že umí dýchat pod vodou, je to Argonian."
"To je nějaké tvoje další nesmyslné slovo? Nebo je takových jako je on víc?"
Annaïg si vzpoměla na masakr v Lilmothu. "Doufám že jo."
"Oh, jsou dole," konstatovala tiše Slyr.
"Nepřemýšlela jsi někdy..." Annaïg se ale zastavila v půlce věty. Nemohla věřit nikomu ohledně jejího plánu zastavit Umbriel.
Slyr ale stále čekala až dokončí otázku.
"Byla jsi někdy nahoře?"
"Na povrchu? Ne, ale hrozně ráda bych se tam podívala," řekla Slyr a zasněně se podívala k nebi. "Co to je?" Zeptala se a ukázala na nebe.
Annaïg se podívala kam Slyr ukazuje. "To jsou hvězdy. Nikdy předtím jsi neviděla hvězdy?"
"Ne, co jsou zač?"
"To záleží na tom, koho se zeptáš. Někteří je považují za malé díry v Mundusu, našem světě a to světlo prosvítá ze světů za tím naším. Jiní zase věří, že to jsou kousky Magnuse, který stvořil náš svět."
"Jsou krásné."
A tak pily, jedli, hovořili a Annaïg se po prvé cítila jako normální člověk. Když Slyr usnula, Annaïg vytáhla opatrně svůj medajlonek a podívala se dovnitř. Viděla ale jen tmu, to znamenalo, že Vrčka nebyla s Attrebusem. Annaïg ještě chvíli čekala v naději, že spatří Attrebuse, ale pak jí přemohla únava.