Název novinky: The Elder Scrolls V: Skyrim - Česká fansite :: The Elder Scrolls Novel: Infernal City Česky

Přidal Scarcz dne 20.01.2012 21:05
#84

Atrebbus se potácel v nekonečné černotě bezvědomí a snažil se probudit, chvílema si myslel, že je již vzhůru, ale vždy se ukázalo, že to byl pouze sen, sen ve kterém nebylo nic než krutá bolest.
Konečně se probral, z těžka otevřel oči a oslnilo ho jasné slunce. Hlava mu začala pulzovat ostrou bolestí a v úsetch cítil kovovou chuť krve. Ležel v bahně tváří k zemi a jedno oko měl převázáno nějakou látkou.
Chtěl se zvednout, ale zjistil, že má ruce svázané za zády. Chtěl vykřiknout, ale místo toho vydal jen tiché zachraplání.
"Konečně vzhůru?" Zaslechl vedle sebe ženský hlas. Otočil hlavu a spatřil Radhasu, seděla kousek od něj opřená o strom a pomalu kousala jablko. Za stromem stál její i jeho kůň a vedle nich se potichu bavil Khajiit s Bosmerem. Ani jednoho z nich Trebb nikdy neviděl.
"Pokusila si se mne zabít," dostal ze sebe konečně.
"Ne, nepokusila. Praštila jsem tě plochou, kdybych tě chtěla zabít, byla by to hrana." Usmála se na něj. "I když je pravda, že jsem tě původně měla zabít."
"Proč?"
"Když bych ti to řekla, tak bych tě opravdu musela zabít, ale tím nezatěžuj tu tvojí krásnou hlavu Trebbe."
"Kde- co se stalo s ostatními?"
"No, víš, hodně dobrejch lidí pro tebe zemřelo."
"Kolik, zrádče? Kolik lidí jste zabili?"
"No abych ti řekla pravdu, za předpokladu, že nepočítáš mě, což už asi nepočítáš, jsme zabili všechny."
"Všechny?"
"Jop, i malýho Daria." Řekla bez náznaku emocí a olizovala si jablečnou šťávu z prstů.
"Vždyť je to ještě chapec!"
"Byl to chlapec."
"Proč?" Řekl a hlas se mu podlomil.
"Jak jsem řekla, nemůžu ti to říct, všichni si musíme udržovat nějaké tajemství, pamatuješ? Stejně jako ty máš támhletoho ptáčka. Jak vůbec funguje?"
"Zabiju tě, rozumíš." Tentokrát se mu už povedlo vykřiknout nahlas. Zvedl hlavu směrem k cizincům u koní a zařval. "Řekla vám kdo jsem? Víte vůbec co jste udělali?"
Oba cizinci se na něj překvapeně podívali a pak se rozesmáli hlasitým a krutým smíchem.
"To by zatím stačilo," přerušila je. "Dejte ho na koně a vyrazíme."
Pokusil se bránit, ale byl zesláblí, hlava mu stále pulzovala ostrou bolestí a navíc se nemohl vůbec soustředit ani zorientovat. Nevěděl pořádně co se stalo a pořád nemohl uvěřit, že jsou všichni jeho přátelé mrtví.
Přehodili ho přes koně a vyrazili.
Lhala, určitě musela lhát. Gulan a zbytek už je musejí sledovat. Někteří asi budou opravdu mrtví, ale většina to určitě zvládla. Ještě nikdy v bitvě neztratil víc jak tři lidi z jeho gardy.
Určitě lhala a jeho přátelé se už blíží, jen musí vydržet dostatečně dlouho na živu. Snažil se vybavit si jak dlouho mohl být v bezvědomí a hledal něco, co by mu napovědělo jejich polohu.
Zatím viděl, že jsou na nějaké lovecké cestě obklopeni letitými duby. Terén byl lehce zvlněný, takže už nemohli být v Nibenském údolí, z čehož vyplívá, že musel být v bezvědomí několik dnů při nejmenším. Tipoval, že by mohli být v západním Wealdu a podle slunce směřovali na jih.
Přemýšlel kam mohou mít namířeno, pak zvedl hlavu a podíval se na Radhasu, jedoucí kus před ním.
"Řikala jsi, že jsi mě měla zabít, proč jsi to neudělala?"
"Protože tě chci prodat, vím o jednom Khajiitovi, který sbírá lidi jako jsi ty. Zaplatí mi mnohem víc, než bych dostala, kdybych tě zabila. Takže míříme do Elsweyru, můžeš to brát jako prázdniny. Hodně, opravdu hodně dlouhé prázdniny, které navíc nebudou vůbec zábavné"
"Radhaso, to je šílenství. Lidi vědí jak vypadám, cestou mě určitě někdo pozná."
"Víš, ještě jsi se od toho incidentu neviděl v zrcadle. Řekněme že ty různé rány a obvazy udělali své a rozhodně tě zatím nechceme dávat nějak dopořádku. A až dorazáme na místo, budou tam jen lidi, kterým bude upřímně jedno kdo jsi."
"Můj otec. Určitě by za mě zaplatil mnohem víc."
"To ja asi pravda, ale bojím, se že bych ten obchod nepřežila. Má hodně dobrých lidí a hodně možností, jak by nás mohl chytit do pasti."
"Všichni ti lidé už po tobě stejně jdou."
"Nemyslím si, ještě to nějakou dobu potrvá."
"Až najdou těla..."
"O to se neboj, jsou dobře ukryta." Radhasa se uchechtla.
"Co je na tom k smíchu?"
"Dobrá zpráva pro tebe je, že už tě nebude otravovat oslovení 'Princi', protože to už nikdy neuslyšíš."
Když Radhasa dořekla poslední větu, pobídla koně ostruhami do slabin a zrychlyla do klusu, Trebbův kůň následoval.